Zpracování gastroodpadu na kompostárně a bioplynové stanici v Jarošovicích

Dříve byly kuchyňské zbytky kompostovány spolu s pilinami, listím a nadrcenými větvemi. Vznikal tak živinově poměrně kvalitní kompost. Nicméně po zkolaudování bioplynové stanice se již vyplatí zbytky fermentovat. Přivezený gastroodpad je vysypán z barelů do shromažďovací nádrže. Barely poté přesunuty do velkého mycího zařízení, kde za teploty 80 °C a použitím antibakteriálního přípravku dochází k jeho čištění a hygienizaci. Používaný antibakteriální přípravek není syntetického, ale přírodního charakteru, jelikož odpadní voda obohacena o tuky a jiné organické látky je využívána v bioplynové stanici.

Po naplnění nádrže je gastroodpad šnekovými podavači přemístěn na kontrolní pás. Zde dochází k manuální kontrole a odstranění nežádoucího materiálu (např. příbory, obalový materiál, masivní kosti). Prověřený gastroodpad je vháněn potrubím ke kladívkovému šrotovníku o výkonu 10 kW, který materiál nadrtí na částice menší než 12 mm. Rozmělněný materiál je dále vháněn do hygienizačních boxů, kde dochází k zahřátí gastroodpadu na teplotu minimálně 70 °C po dobu 1 hod. Hygienizovaný materiál je certifikovaný od Výzkumného ústavu paliv Praha-Běchovice jako substrát vhodný pro vstup do bioplynové stanice.

K procesu hygienizace se využívá odpadního tepla vedlejší bioplynové stanice. Materiál je poté za pomoci dálkově ovládaného čerpadla přečerpán do fermentoru v přesných dávkách na základě nastaveného algoritmu.
Kompostárna Jarošovice sváží gastroodpad z celého Jihočeského kraje a také ze západní části Vysočiny. Odpad sváží z 20 % svépomocí, pro dalších 80 % gastroodpadu  využívá 2 externí firmy. Kompostárna Jarošovice zajišťuje servis pro více než 450 gastronomických provozů. Nejčastěji se jedná o veřejné a školní jídelny, výrobny lahůdek, restaurace, kiosky a stánky. „Nedávno se nám podařilo uzavřít kontrakt také s potravinářským gigantem Madeta XXX“, konstatoval hrdě M. Herout. Množství gastroodpadu se pohybuje okolo 4 až 5 t/den, přičemž maximální kapacita je 10 t/den.

Kompostárna Jarošovice

Kapacita kompostárny činí okolo 10 000 t/rok, nicméně od 7. 11. 2014 byla kapacita navýšena na 20 000 t/rok díky přistavění nové kompostovací plochy. Aktuálně kompostárna zpracovává cca 7 000 t/rok. Jedná se především o trávu, klestí, větve, listí, hlínu, kaly z ČOV, sedimenty, shrabky, bahno a od roku 2009 také vedlejší živočišné produkty. Dále poskytuje doplňkové služby a poradenství v oblasti zpracování bioodpadu. Bioodpad je kompostován v pásových hromadách podle parametrů ČSN 465735 "Průmyslové komposty". Kvalita procesu kompostování je kontrolována měřením teploty. U vyzrálého kompostu pak následnou chemickou analýzou obsahu těžkých kovů, poměru C:N, fyzikálních parametrů a řeřichovým testem. Kompostárna momentálně nemá příliš vysoký odbyt na trhu s kompostem a vznikající kompost je tedy používán na vlastní pole.
Kromě kompostování nabízí Kompostárna Jarošovice i prodej energetické štěpky, zahradnické a údržbářské práce, pařezovou frézu či pozemkové úpravy. K těmto činnostem využívá svého bohatého technického vybavení.

Bioplynová stanice Jarošovice

Bioplynová stanice v Jarošovicích je v provozu od roku 2014 a funguje na bázi mokré fermentace. Technologie je tvořena dvoustupňovým fermentorem (tzv. „kruh v kruhu“), kde probíhá termofilní průběh fermentace s teplotou cca 45 °C. Denně stanice zpracovává okolo 42 t materiálu, který je tvořen směsí zemědělských produktů a organických odpadů. Jedná se o zhruba 15 t kukuřičné siláže, 8 t senáže, 13 t kejdy, 5 t gastroodpadu a 3 t hnoje. Prakticky veškeré vstupní produkty produkuje z vlastní zemědělské činnosti. Pouze gastroodpad je svážen do kompostárny, která jej po hygienizaci prodává do bioplynové stanice.

Výtěžnost bioplynu se pohybuje okolo 6 500 m3/den, přičemž obsah metanu tvoří 64 %. Bioplyn je přetvářen v elektrickou energii v kogenerační jednotce MWM Caterpillar (výkon 550kW), která vyrábí měsíčně přes 400 MW hodin. Provozní spotřeba energie je cca 30 MW hodin/měsíc.
Bioplynová stanice byla postavena s nízkou dotací – pouze 8,9 mil.korun. Celkové náklady na výstavbu stanice se pohybovaly přes 60 mil. korun. Návratnost investice je spočítána na 13 let.

Článek vyšel v časopisu Biom 2/2015 o Bioodpadech a jejich využití.