Hospodaření na půdě ve zranitelných oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty

Úvod

Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 950000 ha, tj. 22,2 % ze zemědělské půdy (Kohoutek, Pozdíšek, 2005). Poklesem stavu skotu, zejména krav, došlo ke zhoršení stavu obhospodařování a využívání travních porostů. Nepříznivě se projevuje také skutečnost, že v ČR se cca 50%stavu skotu nachází v nížinách, kde základem krmné dávky skotu jsou pícniny na orné půdě,silážní kukuřice a koncentráty. Z dlouhodobého pohledu je pro naše zemědělce rozhodující vstup do EU a výše limitů a kvót, které byly v jednáních dohodnuty. Při současné vysoké úrovni zornění v ČR (72,4 %) proti státům EU (průměr 54,8 %) je žádoucí další nárůst ploch trvalých travních porostů a s tím spojená nutnost jejich obhospodařování. Převážná část těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech, což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich mimo produkční funkce v krajině (protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu). Snížení významu maximalizace výnosu a produkce umožňuje zlepšení kvality píce z travních porostů. Trvalé travní porosty představují významnou a cennou součást krajiny ve všech evropských zemích. V průběhu dlouhodobého přírodního, společenského a agrárního vývoje byly zakládány a vznikaly především v lokalitách s obtížně skliditelnými a neskliditelnými plochami zemědělské půdy v podhorských a horských oblastech (vysoká svažitost pozemků, nízká orniční vrstva, nebezpečí vodní a větrné eroze), v inundačních územích a na malých a okrajových plochách nevhodných k polní výrobě. Jsou významným krajinotvorným prvkem utvářejícím kulturně-estetický vzhled krajiny s mnohdy cennými a pro jednotlivé oblasti a způsoby využívání charakteristickými společenstvy rostlin a živočichů.

Materiál a metodika

Podmínky a charakteristiky péče o trvalé travní porosty v České republice

1. Trvalé travní porosty představují téměř 20 % zemědělské půdy jsou dnes chápány spíše jako prostředek pro plnění řady mimoprodukčních funkcí a méně již jako zdroj levné a přirozené píce pro hospodářská zvířata. Na základě komplexního hodnocení TTP ve vybraných zemědělských podnicích a na základě výzkumných prací, které byly v této oblasti prováděny je možno vyvodit několik obecných závěrů v péči o trvalé travní porosty.
2. Optimální způsob využití travních porostů představuje střídavá pastva a kosení, při kterém je dosahováno optimálního botanického složení, zejména zastoupení jetelovin na úrovni 20-30 %.
3. Velkým problémem většiny TTP je zaplevelení širokolistými šťovíky. Je to dáno zejména nerovnoměrnou aplikací statkových hnojiv a vznikem eutrofizovaných míst a velkou zásobou semen šťovíku v půdě. Jediné řešení spočívá v několikaletém nepřetržitém hubení herbicidy, kosením rostlin před vytvořením semen a dalších opatřeních.
4. Hnojení travních porostů bude v budoucnu orientováno na efektivní využívání statkových hnojiv a bude omezováno podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., které je poplatné nitrátové směrnici EU. I u porostů nehnojených minerálními hnojivy je možno dosahovat vynikající produkce a kvality píce.
5. V trvalých loukách většinou zcela chybí leguminózy, které zabezpečují zásobování porostu dusíkem a výrazně zlepšují kvalitu i produkci píce. V těchto případech se, jeví ,jako vhodný způsob jejich zlepšení přísev, ať pásový nebo povrchový přesev.
6. U podniků hospodařících v systému ekologického zemědělství nastalo od 1.1.2003 problém se zajišťováním osiva trav a jetelovin. Od tohoto data nebudou moci používat konvenčně množená osiva pro obnovy a přísevy a proto budou nuceni využívat jiných pratotechnických opatření pro zlepšování TTP.

Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ve spolupráci s OSEVOU PRO s.r.o. výzkumnou stanicí travinářskou Rožnov - Zubří a Výzkumným ústavem meliorací ochrany půdy Praha řeší projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QG60093 Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty. Účelem projektu je navrhnout produkční systémy hospodaření v horských a méně příznivých výrobních oblastech s limitovanými možnostmi a v oblastech ochranných pásem.

Vypracovat návrhy vhodných technologických způsobů hospodaření na půdách v těchto méně příznivých výrobních oblastech systémů a opatření pro ekonomicky a ekologicky přijatelné se zřetelem na uchování úrodnosti půdy, navrhnout řešení problematiky oblastí za pomocí programů vedoucích ke snížení zornění zemědělských půd v ČR nebo ke snížení konvekční potravinářské produkce na těchto půdách za předpokladu uchování úrodnosti těchto půd, uchování venkovské krajiny a jejího osídlení a provozování ekologicky přijatelných způsobů hospodaření, navrhnout vzorové postupy, zásady hospodaření na těchto půdách a doporučit vhodná technická opatření a zabezpečení pro udržitelnou výrobu. Ověřit potřebné pracovní postupy při péči o porosty a půdu v oblastech se sníženou produkcí tak, aby nedocházelo k poškození a degradaci půdy. Řešení projektu je směrováno do následujících oblastí:

• výzkum vlastností půdy v oblastech snížené produkce
• sledování problematiky hospodaření na půdách v horských a méně příznivých oblastech
• založení půdních měření ve zvolených lokalitách, jejich ošetřování podle hodnocených postupů
• zjišťování fyzikálního stavu půdy laboratorními rozbory vzorků a dalším měřením
• zjišťování protierozních účinků způsobů hospodaření na půdách
• vzorové postupy hospodaření na půdách v oblastech se sníženou produkcí
• doporučení pro zemědělskou veřejnost a orgány státní správy
• podmínky limitující ponechání půdy bez produkce v oblastech se sníženou produkcí srovnatelné s předpisy EU

Pro řešení jsou využívány 3 typy simulátorů deště, které byly již použity při řešení minulých projektů, jsou dostatečně vyzkoušeny, a proto s nimi lze dosáhnout objektivních a zhodnotitelných výsledků. Vhodnost použití konkrétního simulátoru deště je dána zejména sklonitostními poměry pozemku, povrchem půdy a výškou porostu.

Výsledky a diskuse

Jedním ze způsobů péče o půdu v horských a podhorských oblastech je konzervace půdy zatravněním pro případný návrat do zemědělské výrobu zpět pro produkci potravin Trávy samotné, tak i jejich směsi s nejrůznějšími druhy jetelovin splňují základní požadavky kladené na trvalý pokryv půdy, snížení rizika eroze, omezení druhotného zaplevelení, zlepšení fyzikálního a chemického stavu půdy, podpora biologického života v půdě a v neposlední řadě i okamžitou pohotovost k převodu těchto ploch do běžné zemědělské výroby.

Ve větší či menší míře se mohou trávy a jeteloviny podílet na :

• krátkodobých úhorech /1 – 3/ roky
• dlouhodobém zatravnění
• vytvoření produkce zdrojů obnovitelné energie

V roce 2006 byl založen pokus s třemi jetelotravními směsmi určenými pro konzervaci půdy zatravněním na stanovišti v Zubří. Pro pokus s ošetřováním konzervované půdy zatravněním byly vybrány 3 jetelotravní směsy ve dvou variantách hnojení s minimální dávkou dusíku a variantou bez hnojení. S předpokladem ošetřování konzervované půdy ve třech variantách (sečení a odvoz hmoty, mulčování a chemické ošetření přípravkem Roundup Klasik). U všech zkoušených směsí pro konzervaci půdy bude po jednotlivých variantách ošetření provedeno hodnocení stavu změny botanické skladby porosty, zaplevelení a bude stanoven výnos zelené hmoty suché hmoty a sušiny. Jednotlivé způsoby ošetření konzervované půdy budou vyhodnoceny ekonomicky.

S ohledem na ochranu půdy před erozí bylo provedeno měření odtoku srážkové vody na třech stanovištích v oblasti výzkumné stanice travinářské v roce 2006. Na základě měření přívalových srážek aplikovaných simulátorem deště jsou stanoveny základní parametry, které mají vliv na erozní procesy:

• počátek povrchového odtoku
• množství povrchového odtoku
• velikost infiltrace vody do půdy
• ztráta půdy během přívalových srážek

Tyto základní charakteristiky jsou podkladem ke stanovení:

• vlivu různého vegetačního pokryvu, způsobu zpracování půdy různých postupů hospodaření na velikost povrchového odtoku
• množství ztráty půdy erozí ve vybraných porostech a navržených postupech hospodaření
• hydrologických a hydraulických vlastností stanoviště vyjádřené různými parametry (vlhkostními charakteristikami půdy před a po zadeštění, počátkem povrchového odtoku, výškou a intenzitou povrchového odtoku a infiltrace)

Naměřené hodnoty získané v různých postupech a způsobech hospodaření jsou porovnávány jak se standardem - porosty klasicky pěstovaných zemědělských plodin v identických morfologických, půdních a klimatických podmínkách, tak v jednotlivých růstových fázích vybraných plodin.

První měření odtoku proběhlo v roce 2006. Pro měření byl použit přenosný simulátor deště. Pro měření bylo vybráno stanoviště semenářského porostu kostřavy červené odrůdy Valaška a trvalý travní porost v katastru obce Vidče u Rožnova pod Radhoštěm. Tyto dvě stanoviště byly srovnány s úhorem neobdělanou půdou v katastru výzkumné stanice travinářské. Již tyto první měření prokázaly zejména pozitivní vliv zatravnění na povrchový odtok. Nejlepších výsledků dosahoval trvalý travní porost, kde až při druhém kropení se voda nestačila vsakovat až při druhém kropení. Překvapením jsou poměrně malé hodnoty vsaku dosažené u porostu monokultury kostřavy červené při prvním zadeštění.

Závěr

Trvalé travní porosty zejména v horských a podhorských oblastech svým výrazným zastoupením na zemědělské půdě ovlivňují péči o tuto půdu a způsob hospodaření. Produkční funkce trvalých travních porostů v minulosti jednoznačně byla orientovaná pro krmivářské účely zejména výživu hospodářských zvířat (skot, ovce). V současnosti nabývá na významu alternativní využití produkce trvalých travních porostů zejména pro energetické využití ( spalování travní biomasy, bioplyn). Orná půda vyřazená z intenzivní zemědělské produkce pro krmné účely je zatravněna a tím vhodně konzervována pro případný návrat opět pro produkci potravin (travní biomasu z této půdy je možno využít pro alternativní produkci). Jsou známyzejména negativní jevy vzniku tzv. spontánních úhorů a jejich nepříznivého vlivu na péči o půdu samotnou (zaplevelení vytrvalými plevely, nízké pH, zvýšené náklady na převod zaplevelené půdy opět do zemědělského hospodaření, negativní estetický vliv na území krajiny biomasa plevelných rostlin zejména pcháče, šťovíky a pýr). Výnos sušiny plevelných rostlin ze spontánních úhorů je velice nízký. Touto problematikou se zabýval (Frydrych, 1998).Velice významná je mimoprodukční funkce trvalých travních porostů v krajině ( protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu). Součástí projektu je zejména výzkum protierozní funkce trvalých travních porostů související zejména s ochranou zemědělské půdy v horských a podhorských oblastech.

Poznámka

Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG60093 „Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty“.

Literatura

1. VRKOČ, F., ŠIMON, J., VACH, M., CAGAŠ, B. : Restrukturalizace a extenzifikace rostlinné výroby. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996. 35 s. ISSN 0231-9470.
2. FRYDRYCH, J: Spontánní úhoryvmarginální oblastiBeskyd. Úroda 8, 1998: 10-11.ISSN0139-6013.
3. J.POZDÍŠEK a kol.: Využití trvalých travních porostů chovemskotu bez tržní produkcemléka. Praha, ÚZPI 2004. – 103 s., 9 obr., příloha 1, lit. 33, res. angl.- Zeměd.inform., ŽV,2004.ISBN80-7271-153-9.
4. KOHOUTEK, A., POZDÍŠEK, J.: Vliv obhospodařování travních porostů na výnos, kvalitu a konverzi píce skotem. In: Sborník z mezinárodní vědecké konference,Praha, ÚZPI2005: 19-32. ISBN: 80-86555-75-5.
5. FRYDRYCH,J.,ANDERT,D.,JUCHELKOVÁ,D.:Výzkum energetických trav. In Sborník přednášek Zemědělská technika a biomasa 2006 Praha, 33-35, 4/2006.ISBN: 80-86884- 15-5.

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost