Využití travních směsí při anaerobní digesci

Úvod

Trávy patří k ekologicky nejúspěšnějším rostlinám, čeleď lipnicovitých je rozšířena po celém světě a převažuje v mnohých rostlinných společenstvech. Za příznivých podmínek mají trávy dominantní postavení v trvalých travních porostech [1].

Obr. 1: Pohled na šnekové ústrojí v lisu

V souvislosti se stoupající úrovní a produktivitou zemědělství se zvyšuje plocha půdy, která nemá využití pro produkci potravin. V případě uvedení orné půdy do klidu, kdy je vhodné zatravnění, potřebují i tyto plochy obhospodařovat sečením. Zvýšený ekonomický tlak na rentabilitu zemědělské produkce je dalším důvodem, proč klesá obhospodařovaná plocha, zvláště v marginálních oblastech. Lze předpokládat, že podobně jako v Německu či Rakousku, bude vzrůstat společenský tlak na majitele pozemků zvláště v turistických oblastech, aby prováděli pravidelnou údržbu veškerých travních ploch. Travní hmota, zejména z údržby krajiny, včetně městské zeleně a trávníků se speciálními účely, patří mezi opomíjené druhy biomasy. Přebytek travní hmoty, kterou je třeba sklízet, nám vzniká také nevyužitím potenciálu trvalých travních porostů. Důvodem jsou snižující se stavy skotu. Podle sledování ČSÚ plochy trvalých travních porostů postupně trvale narůstají. Od roku 1990 jejich výměra vzrostla téměř o 140 tis. ha (tj. 3,3 %). Travní hmota patří k možným zdrojům alternativní energie [2]. Možnosti energetického využití travní biomasy jsou u suché hmoty spalování. U vlhké hmoty je vhodné zpracování anaerobní fermentací s následným energetickým využitím bioplynu a vyfermentovaného kalu jako hnojiva.

Rozhraní mezi mokrými a suchými procesy je stanoveno na 50 % hmotnostního podílu sušiny v materiálu. Bioplyn obsahuje 55 až 75 % metanu, 25 až 45 % oxidu uhličitého a 1 až 3 % minoritních plynů (dusík, vodík, sulfan) [3]. Využívání travních porostů určuje v jaké fenofázi a jakým způsobem je porost sklízen. Čerstvě posečená tráva ve fázi sloupkování obsahuje průměrně 15 až 25 % sušiny, čímž je vhodným materiálem pro anaerobní fermentaci. Další parametr pro vhodnost materiálů pro anaerobní fermentaci je poměr uhlíkatých a dusíkatých látek, optimální poměr udává 30 : 1. Poměr obsahu C : N u posečené trávy činí 12 až 25 : 1, kejdy skotu 10 : 1. Optimálního poměru C : N lze dosáhnout mísením různých materiálů [2].

Zvýšení rozložitelnosti vstupních komponentů lze dosáhnout jejich dezintegrací před anaerobní digescí. Zmenšením velikosti částic dochází k podstatnému zvětšení povrchu a zároveň k dostupnosti enzymového rozkladu. Dezintegrace zahrnuje procesy rozbití fyzikální nebo chemické struktury zpracovávaného materiálu Při mechanickém rozbití rostlinných buněk dochází k uvolnění jejich obsahu do roztoku, kde urychluje biologický rozklad. V anaerobních procesech lze tímto zvýšit produkci bioplynu. Mechanická desintegrace je doporučována jako levná a účinná předúprava materiálu [4]. Charakteristickým rysem probíhající methanogeneze je nárůst pH. Rozvoj methanogenů bakterií přináší vzestup na pH 7 a výše. Pro methanotvorné bakterie je optimální teplota 35°C až 37°C (mezofilní bakterie). Pro produkci bioplynu je rozhodující obsah organického podílu sušiny v materiálu Kolik procent organické sušiny je za určitou dobu, udává stupeň rozkladu. Za optimální doporučují docílit stupeň rozkladu od 40 do 60 % [5].

Cíl práce

Cílem práce bylo zhodnocení využití travní fytomasy pro energetické účely se zaměřením na možnost výroby bioplynu. V pokusech bylo ověřováno procentického zastoupení jednotlivých složek směsí a posouzení vlivu dezintegrace travní fytomasy na produkci vyrobeného bioplynu [2].

Tabulka 1: Tabulka vstupních materiálů (založení pokusu 10.6.2006 – doba zdržení 12 dní)

Materál a metodika

Pokusy se uskutečnily na laboratorním pracovišti VÚZT Praha – Ruzyně. V pěti cyklech pokusů byla část fermentorů vyhrazena pro sledování směsi travní fytomasy, která byla aktivována očkovací látkou. K pokusům byla použita parková tráva z areálu ústavu, posečená v rané fázi růstu, zastoupena převážně jednoděložnými travami z čeledi lipnicovitých Poaceae – jílek vytrvalý (Lolium perenne L.), kostřava červená (Festuca rubra L.), lipnice luční (Poa pratensis L.) psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera°L.), srha říznačka (Dactylis glomerata L.), zbytek tvořily dvouděložné druhy rostlin – jetel plazivý (Trifolium repens L.), smetanka lékařská (Taraxum officinale), jitrocel kopinatý (Plantago lancelolata). Jednalo se o parkový porost, nehnojený, se sukcesními znaky. U zářijového pokusu byla použita čičorka pestrá (Coronilla varia), která byla sklizena ve fázi kvetení. Jako inokulum byl použit fugát a kejda. z bioplynové stanice Trhový Štěpánov nebo z bioplynové stanice Třeboň. U namíchaného materiálu byly sledovány hmotnostní poměry vstupních substrátů, dále procentické zastoupení obsahů sušin vstupních substrátů v celkové sušině výsledné směsi, úprava jednotlivých komponentů (pořezání, lisování) (obr. 1 a 2) a doba zdržení (trvání) pokusu.

Obr. 2: Porovnání struktury travní fytomasy (posečený a lisovaný materiál)

Pokusy byly prováděny na principu jednostupňové anaerobní digesce v mezofilní oblasti (42°C). U všech vstupních materiálů byl stanoven obsah sušiny. Hmotnostní zastoupení komponentů u namíchaných směsí bylo určeno podle stanoveného obsahu sušiny každého komponentu. Výsledné směsi vykazovaly obsah celkové sušiny v rozmezí 3,17 až 9,82 %. Namíchané směsi z jednotlivých komponentů vykazovaly pH 7,2 až 7,5; což bylo dostačující. U každého cyklu pokusů byla sledována produkce bioplynu z inokula bez přídavku kofermentovaného materiálu. Výsledky množství bioplynu a tvorby metanu z tohoto fermentoru, ukazovaly na kvalitu očkovací látky a byly použity jako srovnávací hodnoty.

Výsledky a diskuze

U grafů průběhů pokusů je kumulativní produkce bioplynu vztažena na 1 kg celkové sušiny. Pokusy kofermentace fugátu nebo kejdy s čerstvě posečenou, případně upravenou trávou ostatními komponenty dosahovaly následující výsledky:

Cyklus pokusů 2/05 - 10.6. - doba zdržení 12 dní Upravené vzorky trávy pořezáním, použité v reaktorech 7a (5 mm) a 9a (10 mm), měly prakticky stejný náběh procesu s konečnou produkcí bioplynu 205 l.kg_suš^-1 (obr. 3) a téměř shodné složení bioplynu s koncentrací metanu až 75 %. Průběh pokusu s původním vzorkem trávy sklizeným řezačkou bez další úpravy materiálu konečná produkce bioplynu dosáhla pouze 165 l.kg_suš^-1 a s koncentrací metanu v bioplynu 63 %.

Graf 1: Kumulativní produkce bioplynu

Cyklus pokusů 3/05 - 14.7. – doba zdržení 21 dní Při kofermentaci tří složek: inokula (kejda+fugát), trávy a jatečného odpadu nebyl pokus úspěšný. Směsi vykazovaly velmi rozdílné hodnoty v kumulativní produkci bioplynu a v koncentraci metanu neprojevily požadované hodnoty. Cyklus pokusů 4/05 - 10.8. - doba zdržení 21 dní U vzorku z fermentoru 8a se lisovaná tráva dobře projevila v kumulativní produkci na 370 l.kg_suš^-1 , (obsah metanu >70 %). Fermentor 9a obsahoval směs s trávou, která byla posečena sekačkou. Zde byla kumulativní produkce bioplynu 330 l.kg_suš^-1 ,(obr. 4). Dobře se projevila dezintegrace trávy v celkové produkci bioplynu i obsahu metanu. Směsi s trávou vykazovaly vyšší hodnoty v kumulativní produkci bioplynu než inokulum, směs s lisovanou trávou o 27 % vyšší, směs s řezanou trávou o 17 % a směs s trávou posečenou sekačkou o 14 %. Vzorek ve fermentoru 7a (pro jehož namíchání byl použit fugát, který prošel cyklem pokusů 3/ 05, z BSP Trhového Štěpánova), vykazoval rychlejší náběh kumulativní produkce bioplynu, ale i rychlejší pokles tvorby bioplynu (kumulativní produkce bioplynu 350 l.kg_suš^-1, obsah metanu v závěru pokusu 65 %. Hmotnostní poměr sušiny trávy v celkové sušině činil 34,3 %.

Tabulka 2: Tabulka vstupních materiálů (založení pokusu 10.8. – doba zdržení 21 dní)

Cyklus pokusů 5/05 – 27.9. - doba zdržení 24 dní U čičorky pestré příznivý, produkce bioplynu 120 l.kg_suš^-1 u lisované je o 50 l.kg_suš^-1 vyšší než u čičorky pořezané, vyšší je i koncentrace metanu v bioplynu, cca 50 % proti 20 %. Hmotnostní poměr sušiny čičorky pestré v celkové sušině byl 80,5 %. Cyklus pokusů 6/05 – 25.10. - doba zdržení 26 dní Směs fermentoru z pokusu 5/06 byla ponechána ke sledování v prodloužené době. Již po sedmi dnech sledování tohoto cyklu dochází ke stagnaci produkce bioplynu na kumulativní produkce 230 l.kg_suš^-1 a k poklesu obsahu metanu.

V pokusech byla používána tráva - parková směs, v rané fázi růstu, výška porostu 10 až 15 cm, která byla sklízena rotační sekačkou, popřípadě ještě upravena, nařezáním nožem nebo lisováním. Samotné posečení trávy rotační sekačkou vykázalo značné pomačkání a rozbití travní fytomasy. Při lisování trávy byla odtékající buněčná šťáva zachycována a přimíchána zpět do vylisované travní hmoty. Směsi s použitím dezintegrované trávy řezáním a lisováním vykazovaly vyšší produkci bioplynu v rozmezí 3 až 24 %, než směsi s trávou pouze posečenou . Příznivý byl obsah metanu v bioplynu (65 až 80 %).

Graf 2: Kumulativní produkce bioplynu směsi s rozrušenou trávou

U čičorky pestré, která byla sklizena ve fázi kvetení, vykazovaly stonky vyzrálost porostu zhrubnutím a tuhostí. Úprava tohoto materiálu lisováním a řezáním byla náročnější než u uvedené trávy. U směsi s podílem čičorky pestré, která byla dezintegrována, byl patrný nárůst bioplynu o 40 %, obsah metanu se zvýšil z 20 % na 50 %. Jako optimální podíl sušiny trávy v celkové sušině směsi, se ukázal podíl od 35 do 50 %. To se projevilo zvýšením kumulativní produkce bioplynu oproti inokulu o14 až 28 % . U vzorků s vyšším podílem sušiny trávy (70 % a více) v celkové sušině směsi, bylo dosahováno stejné produkce bioplynu jako použité inokulum. Pouze sušina trávy lisované, (zastoupené 70 % podílem sušiny v sušině směsi) vykázala zvýšení produkce o 18 % oproti inokulu. Vzorky s vyšším podílem sušiny čičorky pestré (55 až 80 %) v celkové sušině směsi, vykazovaly nižší produkci bioplynu než samotné inokulum o 46 až 69 %.

Závěr

Do bioplynových reaktorů se ukázal optimální podíl sušiny trávy od 35 do 50 % v celkové sušině směsi, který se projevil zvýšením kumulativní produkce bioplynu oproti inokulu. Jako vhodný materiál se ukázala travní hmota, posečená v rané fázi růstu. Úpravou (desintegrací) čerstvé fytomasy se nám produkce bioplynu zvýšila. V případě fytomasy, sklízené ve fázi kvetení, se projevila klesající výtěžnost bioplynu, nižší byl i obsah metanu.

Při sledování pokusů v prodloužené době zdržení (trvání po 33 dnech dochází ke stagnaci tvorby bioplynu a poklesu obsahu metanu, což ukazuje vyčerpání substrátu ve fermentoru. Použitím inokula, které již prošlo předchozím fermentačním procesem s travní hmotou, jsme si ověřili, že jej lze úspěšně použít do dalšího pokusu ke kofermentaci s další biomasou.

Z uvedených pokusů je patrný vliv dezintegrace rostlinné biomasy, který přináší výhodnější náběh procesu a rovněž vyšší produkci bioplynu, oproti materiálu neupravenému. Toto platí pro čerstvou zelenou rostlinou hmotu. U rostlin sklizených ve fázi kvetení, u kterých se snižuje obsah živin a vody v pletivech, nemá úprava příliš velký význam

Poznámka

Článek byl zpracován při řešení výzkumného projektu Grantové agentury NAZV MZe ČR QG 60093 „Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty“.

Literatura:

• [1] GRAU, J, KREMER, B.P. (2002): Gräser. Mosaik Verlag GmbH, München, s. 288.
• [2] GERNDTOVÁ, I. (2006): Využití biomasy trav k energetickým účelům se zaměřením na produkci bioplynu, Bakalářská práce, ČZU, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra pícninářství a trávníkářství, s 60.
• [3] PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, P. (2004): Biomasa obnovitelný zdroj energie. FCC PUBLIC, 288 s., ISBN 80- 86534-06-5
• [4] DOHÁNYOS, M (2005): Vliv dezintegrace na produkci bioplyn. In: Možnosti zvýšení výroby bioplynu u stávajících zařízení. Sborník referátů z konference v Třeboni, s.41- 51. ISBN 80-04-25663-5
• [5] SCHULZ, H., EDER, B., (2004): Biogas-Praxis, Őkobuch Verlag GmbH, Staufen bei Freiburg/Breisgau. 168 s. ISBN 3-922964-59-1

Tento článek byl převzat v rámci spolupráce s magazínem Agritech Science.

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?