Carbon farming: Cesta k šetrnému a ziskovému hospodaření

Carboneg je název českého projektu pro tzv. carbon farming. Projekt podporuje zemědělce na cestě ke zlepšení kvality zemědělské půdy a zvýšení její úrodnosti. Pomocí začlenění principů regenerativního zemědělství do hospodaření dojde ke zlepšení stavu půd a zároveň k uložení uhlíku z atmosféry do půdy v podobě stabilní organické hmoty. Za takové snažení Carboneg nabízí finanční podporu. Peníze na tento projekt jsou získávány od velkých firem, které se snaží dosáhnout uhlíkové neutrality a financují proto ukládání uhlíku do půdy.

Přínos projektu

Řízení se zásadami projektu Carboneg vede ke zvýšení obsahu půdní organické hmoty, čímž je zlepšována také půdní struktura a schopnost půdy infiltrovat či zadržovat vodu. Přísun organické hmoty má pozitivní vliv také na pestrost půdních mikroorganismů a užitečných druhů, a naopak omezuje působení vodní a větrné eroze. Dalším přínosem je úspora pracovního času při zakládání porostů, spotřeby nafty a nákladů spojených s aplikací pomocných látek na ochranu rostlin (POR). Stejně tak je motivující finanční odměna za každou tunu uloženého CO₂ v půdě.

Průběh spolupráce

Uzavření smlouvy předchází jednání, během kterého jsou zjišťovány možnosti podniku z hlediska přechodu na regenerativní zemědělství.

V prvním roce po podpisu smlouvy člen absolvuje školení, má k dispozici vzdělávací materiály a je mu přidělen expert pro individuální konzultace. Následuje odběr a úvodní analýza půdních vzorků, přičemž do praxe jsou zaváděny první principy regenerativního zemědělství.

V dalších letech jsou postupně zaváděny další prvky regenerativního zemědělství a průběžně jsou odebírány výroční půdní vzorky, z nichž je zjištěn nárůst obsahu organického uhlíku. Na jeho základě se vypočítává nárok na odměnu. V závislosti na množství a rozsahu uplatňovaných principů lze očekávat odměnu v rozmezí 2 500 až 15 000 Kč za hektar za rok.

Regenerativní zemědělství

Regenerativní zemědělství je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírody a jejích ekologických a biologických procesů. Jeho kombinace s využíváním síly fotosyntézy a specifických postupů vede k celkovému zdraví, odolnosti a kvality plodin i samotné půdy.

Součástí filozofie regenerativního zemědělství je předání půdy budoucím generacím v lepším stavu, než jsme ji přijali. Proto se řídí pěticí principů zdravého ekosystému, kterými jsou přírodní zdroje regenerovány a degradace půdy oddálena:

1. Minimální množství mechanického a chemického narušování půdy

Mechanické zpracování jakéhokoli druhu má negativní vliv na půdní strukturu, infiltraci vody, obsah půdní organické hmoty i edafon. POR a syntetická hnojiva negativně ovlivňují život členovců a hmyzu, populace půdních mikroorganismů, případně i pěstované plodiny. Z těchto důvodů by měly být zásahy do půdy minimalizovány.

2. Nepřetržité pokrytí povrchu půdy

Udržení pokrytí povrchu půdy během celého roku vede k omezení vodní i větrné eroze, půda je chráněna před vysokými teplotami a zvyšuje se obsah organické hmoty v půdě. Neustálého vegetačního pokryvu lze dosáhnout minimalizací mechanického zpracování půdy nebo pěstováním meziplodin ideálně v druhové směsi.

3. Zvýšení biodiverzity

Větší druhová diverzita pěstovaných rostlin zvyšuje celkovou hmotu rostlin, podporuje rozmanitost půdního edafonu a maximalizuje příjem energie ze slunce. Každý rostlinný druh má své specifické chemické složení kořenových exudátů a jejich vylučování do půdy podporuje diverzitu půdních mikroorganismů.

4. Snaha mít živé kořeny v půdě ideálně po celý rok

Udržováním živých kořenů v půdě, to znamená neustálé pěstování, je důležité proto, že živé kořeny živí půdní mikroby, kteří na oplátku podporují růst rostlin. Maximalizuje se tak možný přísun uhlíku do půdy. K tomu je však vyžadováno, aby rostlina nad zemí fotosyntetizovala. Proto je potřeba eliminovat období, kdy na pozemku neroste žádný porost na minimum.

5. Integrování hospodářských zvířat na půdu

Zejména vliv dobytka v podobě pastvy je v celostním pojetí regenerativního zemědělství klíčovým aspektem, který má pozitivní efekt na regeneraci půdy a razantně zvyšuje obsah organické hmoty a počet i stav mikroedafonu v půdě. Rostliny na pasení reagují tím, že vylučují více kořenových exudátů do půdy, aby podpořily půdní mikrobiotu, která jim na oplátku poskytuje minerální prvky.

Více informací o projektu Carboneg a zkušenostech s regenerativním zemědělstvím naleznete na www.carboneg.cz

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2021 Kompostování aneb cesta k udržitelnému hospodaření s půdou.

PR článek

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost