Odborné články
Stanovisko předsedy CZ Biomu k výkupním cenám
Vážení příznivci biomasy, bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů,
v nejbližších dnech bude zveřejněn návrh výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů na základě zákona č.180/2005 Sb. pro rok 2006. Energetický regulační úřad tak vydá jasný signál pro další rozvoj nám blízkého odvětví.
V případě využití biomasy a bioplynu však možná zůstává vysoká míra nejistoty, pokud jde o budoucí vývoj ve smyslu dostatečného příspěvku k využití potenciálu OZE v ČR a naplnění tak žádoucích (a požadovaných) cílů v této oblasti, proto prosím přijměte tuto moji výzvu a posuďte sami, do jaké míry se Vás vývoj v této oblasti týká a do jaké míry jste s ním spokojeni. CZ Biom se významnou měrou podílel na přípravě vyhlášky o biomase, kterou jste měli možnost připomínkovat přímo na www.biom.cz, ovšem tato vyhláška řeší samotnou kategorizaci druhů biomasy, nikoli výkupní ceny elektřiny z ní vyrobené.
Z pohledu makroekonomického i mikroekonomického by výkupní ceny elektřiny z biomasy a z bioplynu měly zohledňovat zejména:
- potřebu, resp. ochotu dosažení cílů stanovených Směrnicí 2001/77 EC a
Státní energetickou koncepcí a to o něco více, než snahu o „přiměřenost“
vývoje, aby nedošlo k případnému „nekontrolovatelnému“ rozvoji odvětví; ze
zkušeností v zahraničí lze dovodit, že něco takového v podstatě nehrozí,
regulačních mechanismů je většinou o něco více, než podpůrných,
- nejistoty spojené s produkcí a logistikou biomasy, s pěstováním,
nejistotou úrody, dopravou, skladováním apod.; jedná se z tohoto pohledu o
jedno z nejzranitelnějších paliv,
- ceny biomasy - paliva, resp. biomasy jako vstupního materiálu v případě
bioplynu, které jsou z mnoha důvodů (relativní i faktická omezenost
potenciálu, vícedruhovost biomasy, regionální rozdílnost atd.) obtížně
předvídatelná a pohybuje se v poměrně širokém rozpětí a vykazuje významné
fluktuace s každým větším zásahem do trhu (např. se spuštěním velké výrobny),
- provozní charakteristiky jednotlivých technologií, též s ohledem na jejich
předpokládanou velikost,
- nejistoty dodávky elektřiny dle denních diagramů, což zejména v případě biomasy a bioplynu lze ve většině případů řešit technologií, ovšem nemělo by docházet k cílené diskriminaci výroby elektřiny z biomasy a náklady spojené s plynulým provozem by měly být zohledněny.
ad 1) vyšší výkupní ceny byly poprvé uplatněny v roce 2002, ale nejistota jejich dlouhodobější platnosti způsobila, že nedošlo k předpokládanému rozvoji v tomto odvětví a instalace zařízení na výrobu elektřiny z biomasy a z bioplynu byly realizovány pouze tam, kde nastavená podpora zaručovala velmi rychlou návratnost eliminující nejistotu nestabilní výkupní ceny (např. spoluspalování nebo využití skládkového plynu); doba, kterou máme k dispozici na splnění našich závazků (výroby 8% elektřiny z OZE) se tak zkrátila z necelých 10 let na 5 let, k čemuž by mělo být při nastavení výkupních cen přihlédnuto,
ad 2) skutečnost, proč je na veřejnosti a v médiích neustále diskutována otázka rozvoje větrné energetiky, která má proti energii z biomasy mnohem nižší potenciál a podstatně nižší roční dobu využití je mimo otázku dopadu na krajinný ráz pravděpodobně také skutečnost, že jde o jednorázovou investici s minimálními provozními náklady; složitost organizace získávání biomasy, její logistiky a potřeby dlouhodobé stability dodávek je tak klíčovým faktorem rozvoje bio-energetiky,
ad 3) ceny biomasy ať již jako paliva pro spalování či zplynování, nebo jako vstupního materiálu pro bioplyn nade vší pochybnost porostou s tím, jak se bude naplňovat celkový potenciál biomasy využitím v jednotlivých technologiích;
- termické a anaerobní procesy si budou konkurovat pouze v oblasti cíleně
pěstované biomasy, kde jsou náklady v podstatě na stejné úrovni, bude tedy
záležet na dalších okolnostech, k jakému účelu bude tato biomasa využita,
- potenciál dřevní (zbytkové) hmoty, která dnes tvoří většinu biomasy
transformované na energii by teoreticky vystačil k naplnění cca poloviny
závazku výroby elektřiny z biomasy, evidentně tak dojde k navýšení ceny
biomasy s ohledem na skutečnost, že cena pěstované biomasy je zhruba
dvojnásobná,
-
zatímco ještě donedávna bylo možné kalkulovat s cenou energetické biomasy na úrovni 70 Kč/GJ, dnes je nutno při výpočtech používat 100 Kč/GJ, přičemž cena cíleně pěstovaných energetických plodin je v současnosti na hranici ca 150 Kč/GJ, přičemž je možné použít příklad energetického obilí – aby bylo pro zemědělce zajímavé přejít na pěstování energetických plodin, musí být tyto ekonomicky výhodnější; i při současných potížích s odbytem obilí je každá cena pod uvedených 150 Kč/GJ pro zemědělce málo zajímavá, do budoucna je možné počítat s cenou okolo 200 Kč/GJ.1
Následující obrázek dokumentuje citlivost nákladové ceny vyráběné elektřiny2 na ceně paliva:
ad 4) jako jeden z pozitivních efektů zpoždění v rozvoji fytoenergetiky lze považovat vývoj, který v mezidobí prodělaly jednotlivé technologie; třebaže se nedocílilo jejich významného zlevnění na jednotku výkonu, vzrostla mimo jiné jejich flexibilita (možnost nasazení) a účinnost; v případě využití bioplynu je tak zřejmé, že:
- s tím, jak budou postupně využity všechny „klasické“ zdroje bioplynu (kejda,
drůbeží trus, výpalky apod.) budou nastupovat méně homogenní substráty, kterým
je nutno přizpůsobit technologii, jejíž investiční náklady jsou vyšší,3
- parametry bioplynových stanic se tak velmi výrazně liší podle toho, jakou
používají technologii, zda využily stávající infrastrukturu a jaká je
dostupnost a druh zpracovávaného materiálu,
- u nových BPS bude klíčovou roli sehrávat dostupnost dostatečného množství
hmoty v zimním období, kdy současně s potřebou vyrábět bez přerušení elektřinu
naroste vlastní spotřeba BPS; je tedy logické, že pravděpodobně narostou
provozní náklady spojené s přípravou a skladováním vstupního materiálu; v
současnosti většina nově budovaných BPS kalkuluje kromě výnosů v podobě
nevynaložených nákladů na jiný způsob likvidace vlastního odpadu také s výnosy
za likvidaci biologicky rozložitelného odpadu, za prodej vedlejšího produktu
apod., což do budoucna u nových BPS pravděpodobně nebude reálné, naopak se na
ně budou přenášet náklady spojené s platbou za získání biomasy,4
- náklady na získání dodatečného stabilizačního materiálu, který by
zajišťoval vyšší roční využití výrobních jednotek (až 8 300 hodin) je v
porovnání s cenou cíleně pěstované biomasy vyšší (cca na úrovni 200 - 300 Kč/GJ
podle typu – jedná se zejména o siláž a senáž, o masokostní moučku), bez
zajištění materiálu v dostatečném množství po celý rok je možné počítat s
ročním využitím pouze v rozmezí 4 500 – 6 000 hodin, což je s ohledem na
náročnost technologie relativně nízké,
- stejně tak, jako nelze ve výkupních cenách elektřiny z bioplynu kalkulovat
s dlouhodobě stabilním příjmem za likvidaci odpadů třetích subjektů, stejně
tak není možné kalkulovat prodej tepla, neboť ten je v případě většiny BPS
nereálný; tuto situaci z podstatné části řeší použití účinnějších technologií
(běžně jsou dostupné motory s účinností výroby elektřiny více než 40 %); také
cena tepla potřebného pro vlastní provoz BPS (cca 30% produkovaného tepla) by
neměla být kalkulována, neboť je nezbytnou pro zajištění správné funkce
technologie,
- s přihlédnutím k výše uvedeným souvislostem se zdá být logické, že v SRN je v případě výroby elektřiny anaerobní digescí uplatňován příplatek za inovaci ve výši 2 €c/kWh, neboť z analýzy potenciálu trhu vyplývá, že bez dalších inovací a výstavby dokonalejších BPS by nemohlo dojít k žádoucímu využití „veškeré“ dostupné hmoty.
Závěr a výzva
Náklady, se kterými provozovatel energetického zařízení na cíleně pěstovanou biomasu bude muset v budoucnosti uvažovat, budou na úrovni 150 – 200 Kč/GJ v palivu. Proto, aby cena pěstované biomasy „nevytáhla“ do stejné výše zbytkovou dřevní hmotu, by měly sloužit regulační mechanismy rozdílné výkupní ceny podle druhu biomasy a pravděpodobně i diferenciace podle typu (velikosti) technologie (výrobny).
Obdobná situace, možná ještě o něco složitější je v případě bioplynu, kdy bude docházet ke zvyšování investičních nákladů i nákladů provozních.
Je zde předpoklad, že existuje způsob regulace, který umožňuje rovnoměrný rozvoj odvětví, zejména z hlediska optimalizace využití vstupní suroviny, umístění výroben, využití stávající infrastruktury a v neposlední řadě též úspory společenských nákladů. Tento způsob je (v případě využití bioplynu) založen na tom, že s narůstajícím počtem realizovaných projektů narůstají celkové náklady5. Pokud bude regulační systém nastaven například tak, že v prvém roce bude výkupní cena na úrovni cca 3,00 Kč/kWh, pak po vyhodnocení připravených instalací v následujícím roce bude vyhodnocen tento cenový signál a cena bude příslušně zvýšena, čímž se rozšíří prostor pro nové projekty.6
Výše výkupní cena elektřiny z bioplynu, kterou již dlouhodobě odhadujeme7 jako nezbytnou pro dostatečný rozvoj odvětví leží zřejmě mezi 3,50 – 4,00 Kč/kWh. Vzhledem k tomu, že jsou na trhu subjekty, které pravděpodobně mohou, alespoň dle svého tvrzení prosperovat při výkupních cenách nižších, se zdá navržený postup zvyšování výkupní ceny s ubývajícím využitelným potenciálem vcelku logický. Dovoluji si Vás tímto vyzvat k diskusi o této záležitosti a k vyjádření Vašeho názoru, zejména, pokud se opírá o konkrétní případ.
Děkuji Vám předem za odezvu a případnou další spolupráci
Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D.
předseda sdružení CZ Biom
Poznámky
- Cena 200 Kč/GJ je přibližně současnou cenou energetických dřevin, pokud by ji bylo možné ověřit, stejně tak je v této ceně možno kalkulovat svoz zbytkové dřevní hmoty z hůře dostupného lesního terénu; jedním z aspektů, které cenu budou nepřímo ovlivňovat je cena zemního plynu, u níž je pravděpodobné, že se v příštích letech ustálí (pro maloodběratele) v rozmezí 250 – 350 Kč/GJ v palivu, cena energie biomasy bude tudíž pravděpodobně ještě konkurenceschopná při cenách o 30 – 25% nižších.
- Výpočet je proveden metodou anualizace kapitálové hodnoty se započtením 10% zisku; hodnoty odpovídají přibližně případu použití technologie ORC 1MWe nebo technologie zplynování biomasy 150 kWe.
- Tuto skutečnost dokumentuje příklad ze SRN, kde tato situace již nastala; podstatnou součástí technologie je fermentor, který je u těchto nových typů BPS na jednotku objemu cca o 100% nákladnější, přičemž jeho podíl na celkové investici činí cca 10 – 30%.
- To lze velmi dobře dokumentovat na příkladu zpracování biologických odpadů získávaných cíleným sběrem; v návaznosti na Nařízení EP č. 1774/2002 bude nezbytné zabezpečit (zejména pomocí technologií anaerobní digesce) zpracování těchto odpadů, u nichž jsou náklady na sběr a svoz velmi podstatnou složkou a přecházejí na provozovatele BPS, neboť producenti odpadu (kuchyně, restaurace, jídelny apod.) nemohou tyto náklady plně nést.
- Částečně narůstají i již provozovaným BPS, pokud v jejich blízkosti roste možnost uplatnění biologicky rozložitelného materiálu, jehož cena tržním působením klesá, naopak je nutno za něj platit.
- Situace nebude vždy dopředu jednoznačně zřejmá, nemělo by tak docházet ke spekulacím na zvýšení ceny a oddalování realizace projektů. Globálním cílem je dosažení cca až 1 TWh roční výroby z bioplynu, což je úkol sám o sobě více než ambiciózní.
- Viz např. návrh vládního programu na podporu využití bioplynu z roku 2001, upravený v roce 2002 – při ceně stanovené v tomto rozmezí je možné očekávat naplnění podstatné části dostupného potenciálu, což je současně nezbytné pro dosažení nastavených cílových hodnot. Při stávající ceně v rozmezí 2,40 – 2,60 Kč/kWh je odhad využití tohoto potenciálu cca 20 – 30%, jinými slovy, až 70% potenciálu pro výrobu elektřiny anaerobní digescí zůstává mimo ekonomické využití.
Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Jaká je budoucnost CZ Biomu? Světlá.
Vyčištěný bioplyn do rozvodné sítě pro zemní plyn
Spalování a spoluspalování biomasy v kondenzačních elektrárnách je technický, ekologický a ekonomický omyl
Stanovisko CZ Biom k programu podpory kapalných biopaliv
Připravovaná podpora využívání obnovitelných energií
Slovo předsedy (pro časopis BIOM 1/2006)
Závěry a vyhodnocení konference o možnostech výroby elektřiny z biomasy
Stanovisko CZ Biom k návrhu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
Příprava vyhlášky o biomase
Předchozí / následující díl(y):
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 27.7.2005
Poslední změna: 26.7.2005
Počet shlédnutí: 10461
Citace tohoto článku:
ŠAFAŘÍK, Miroslav: Stanovisko předsedy CZ Biomu k výkupním cenám. Biom.cz [online]. 2005-07-27 [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/stanovisko-predsedy-cz-biomu-k-vykupnim-cenam>. ISSN: 1801-2655.