Odborné články
Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.
Když byla v letech 1999 – 2001 realizována výstavba kotelny, předpokládalo se, že bude centrálně vytápět a zásobovat teplou vodou větší část asi desetitisícového města Bystřice n. P. Výkon nainstalovaných kotlů byl vyprojektován na 2x 4500 kW. Topné médium k výrobě tepla (cca 90000 GJ) měla tvořit biomasa. Z toho konkrétně cca 60 % dřevní štěpka, cca 30 % tzv. těžká a 10 % tzv. lehká sláma. Předpokládalo se, že sláma bude nakupována od zemědělců a dřevní štěpka jako odpad od dřevozpracujících firem (pily atd.). Jako jeden ze zdrojů dřevní hmoty chtělo město použít dřevo z vlastních plantáží rychle rostoucích dřevin.
V souvislosti s tímto záměrem byla pověřena firma ZEMSERVIS, zkušební stanice Domanínek s.r.o., aby ověřila (odzkoušela) pěstební postupy, resp. vyřešila biologickou část problematiky. Na základě analýzy v té době dostupných informací i konzultací s renomovanými odborníky v oboru a vzhledem k závažnosti dopadů při eventuelním selhání doporučených výstupů, došla firma ZEMSERVIS k závěru, že není schopna vytvořit spolehlivé metodické pokyny dříve, než provede vlastní testování.
Nastoleny byly základní okruhy otázek:
- Který druh je pro mikroregion a příslušné lokality vhodnější, zda Salix (vrba) a nebo Populus (topol).
- Jakou odrůdu (klon) je nejvhodnější v podmínkách mikroregionu Bystřice n. P. pěstovat.
- Jaký spon (tj. počet jedinců na plochu) je nejvhodnější použít pro dosažení maximálních výnosů v podmínkách regionu.
- Jaké jsou z pohledu agrotechniky únosné minimalizační zásahy při zachování požadovaných výnosových parametrů, včetně vhodnosti aplikace pesticidů.
- Jaké výnosy sušiny z 1 ha lze v podmínkách mikroregionu trvale (opakovatelně) dosahovat.
- Jaké mechanizační prostředky lze při množení řízků, pěstování produkčních porostů, sklizni a dalším zušlechtění hmoty používat a jaká je jejich dostupnost.
Každý z uvedených šesti okruhů otázek byl pro nastartování fungujícího systému zásadní a nebylo možné jej nezodpovědět. Každý z těchto šesti okruhů otázek je však natolik obsáhlý, že pro důsledné seriozně zdůvodněné odpovědi by bylo třeba výzkumného řešitelského týmu, mnoha let výzkumné činnosti a poměrně značné finanční částky. Bohužel ani času ani financí nebylo v tomto případě dostatek. Proto bylo rozhodnuto každoročně zasázet určitou plochu topolů a vrb s tím, že všechny porosty budou vedeny jako zkušební, budou důsledně sledovány a vyhodnocovány. Současně bude zahájena příprava na výrobu sadebního materiálu, resp. budou založeny řádně evidované oficiální matečnice. Zahájení bylo stanoveno na jaro 2001 s tím, že ročně bude zasázeno 3 až 5 ha plochy.
Mikroregion Bystřice n. P. je charakterizován nadmořskou výškou 560 až 600 m, průměrnou roční teplotou 6,4 °C a ročním úhrnem srážek 651 mm. Po odzkoušení vybraných druhů bylin (šťovík, sléz krmný, lesknice) bylo v roce 2001 zahájeno intenzivní zkoušení rychle rostoucích dřevin a to druhů topol (Populus) a vrba (Salix). Byl založen přesný parcelkový pokus, v němž bylo zařazeno 14 klonů topolu a 16 klonů vrb. V pokusu byly respektovány zásady správné pokusnické praxe.
Sklizeň první plochy (maloparcelkové pokusy) o výměře cca 1,5 ha byla provedena v roce 2006. Výsledky této sklizně nám umožnily upřesnit si dříve známá hodnocení z jiných lokalit a alespoň částečně odpovědět na jednotlivé okruhy otázek.
Výsledky z výše uvedených tabulek ukazují, že:
- V podmínkách regionu Bystřice n. P. lze s úspěchem pěstovat jak topoly, tak i vrby. Je však zřejmé, že topoly poskytují vesměs vyšší výnos sušiny z l ha než vrby. Pro vrby je třeba pečlivě vybrat jim vhodná stanoviště, na nichž jsou schopny poskytnout uspokojivý výnos.
- Z topolů se ukázal jako nejvýkonnější klon J105 a P494. Oba klony budou tvořit základ ve vysazovaných plantážích na Bystřicku.
- Obecně doporučovaný počet jedinců (i nám byl v projektu doporučen) 7 až 10 tisíc rostlin na 1 ha se ukázal jako vyhovující. Vzdálenost rostlin v řádcích by neměla být menší než 60 cm, meziřádková vzdálenost 2 m se ukázala pro naše podmínky jako dostatečná i pro používání menší mechanizace pro meziřádkovou kultivaci. Jako technicky výhodnější se ukázalo sázení do jedno řádků.
- Po vzejítí jednotlivých rostlin se ukazuje jako zcela zásadní udržení bezplevelného stavu. Toho lze s úspěchem dosáhnout kombinací mechanického sečení, resp. mulčování s aplikací totálních herbicidů na bázi glyphosátů (Roundup) aplikovaných na plevele, nikoliv na RRD, buď jednou tryskou s krytem nebo knotově. Minimalizační zásahy, pokud toto znamená minimální péči o porosty, zásadně nedoporučujeme.
- Při průměrných stanovištních podmínkách a průměrné péči o porosty lze v mikroregionu Bystřicka dosahovat výnosů kolem 120 tun sušiny z 1 ha za 6 let.
- Přestože v Evropě jsou k dispozici harvestory pro sklizeň stromů v plantážích, jsou pro podmínky ČR prozatím nedostupné, neboť nepatrná výměra ploch RRD neumožňuje jejich efektivní využití. Na menších plochách je možné využít sklizně motorovými pilami a některého z mnoha typů štěpkovače. K odvozu štěpky z plochy lze úspěšně použít zemědělských krmivářských vozů s nástavbami. Sklizeň prýtů v matečnicích a jejich následné zpracování na řízky bude vyžadovat vždy ruční práci. Velmi efektivně lze využít zahradnických akumulátorových nůžek.
Dosavadní praktické zkušenosti ukazují, že je možné bez obav z ekonomické ztráty pěstovat rychle rostoucí dřeviny na větších plochách.
Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Hospodaření na půdě ve zranitelných oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty
Pěstování topolů pro energetické účely – 1.
Výmladkové plantáže topolů a vrb
Zkušenosti s výrobou lesní energetické štepky a možnosti rozvoje trhu s ní
Zkušenosti z Rakouska – využití biomasy jako zdroje energie a tepla v oblasti Hradska a Štýrska
Chrastice rákosovitá pro energetické využití – pěstování a sklizeň
Výnos a růst domácích vrb po 14 letech výmladkového pěstování
Topoly a vrby k energetickému užití
Rychle rostoucí dřeviny (vrby a topoly) pěstované s použitím mulčovací folie
Rychle rostoucí dřeviny - technologie sklizně
Výběr vhodného stanoviště pro založení plantáže rychle rostoucích dřevin
Topoly a vrby pro energetiku
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Předchozí / následující díl(y):
Pestovanie energetických drevín
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 24.3.2010
Poslední změna: 25.3.2010
Počet shlédnutí: 14456
Citace tohoto článku:
TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online]. 2010-03-24 [cit. 2024-11-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pestovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/zkusenosti-s-pestovanim-rychle-rostoucich-drevin-v-mikroregionu-bystrice-n-p>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|