O legislativě biologicky rozložitelných odpadů

Během úvah nad současným stavem legislativy v oblasti biologicky rozložitelných odpadů a o opatřeních z této legislativy vyplývajících jsem mimo jiné došel k překvapivé otázce, která možná nemusí být až tak absurdní, jak vypadá: "Je voda biologicky rozložitelným odpadem?"

Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR - 197/2003 Sb.) stanovuje ve své závazné části (kapitola 8):
"V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen "BRKO") ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství vzniklého v roce 1995."

Tyto požadavky vyplývají ze směrnice o skládkování odpadů (1999/31/EC) a byly již implementovány ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady (383/2001 Sb.) - v příloze č. 9. Směrnice o skládkách odpadů vyžaduje snižování skládkování BRKO z důvodu redukce skleníkových plynů. Biologicky rozložitelné odpady se totiž na skládkách rozkládají, a jelikož se tak děje v anaerobních podmínkách, tak vznikající skládkový plyn obsahuje vysoký podíl metanu, který ke skleníkovému efektu přispívá 21 násobně více než hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká při rozkladu aerobním. Dá se tedy shrnout, že cílem zákonodárců je snížit množství biologickým rozkladem uvolnitelného uhlíku ukládaného na skládky a tento materiál z části přeměnit na oxid uhličitý a z části vrátit zpět do půdy - nejlépe ve formě stabilního humusu,  který je zárukou, že uhlík zůstane dlouhodobě uložen v půdě a nebude přispívat ke skleníkovému efektu.

Biologicky rozložitelné odpady se vyskytují obvykle ve vlhkém stavu, takže voda mnohdy představuje i více než 50% jejich hmotnosti. Vykazování odpadů nezohledňuje vlhkost odpadu a ani Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky (Kotoulová, 2003) s vlhkostí nepočítá. Teoreticky by tedy bylo možné dosáhnout požadavků legislativy snížením vlhkosti BRKO před jejich uložením na skládku, což vede k otázce, zda je možné vlhkost obsaženou v BRKO považovat za biologicky rozložitelný odpad. Odpověď je zřejmá. Opatření následující ducha zákona by měla upřednostňovat využívání kompostovatelných odpadů a ne pouze hledat nejsnadnější cestu ke splnění požadavků legislativy.

Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) a jím stanovené vyhlášky přinesly velmi silný nástroj pro snížení skládkování BRO. V příloze č. 8 k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady je přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin, kde jsou rovněž zahrnuty:
"16. Kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu (skupiny 20 00 00 dle Katalogu odpadů), pro něž je harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky stanoven v bodě 1 přílohy č. 9 této vyhlášky a s výjimkou odpadů ukládaných do skládek již provozovaných se zavedenou výrobou bioplynu v souladu s provozním řádem skládky."
Kompostovatelné odpady byly specifikovány prostřednictvím sdělení 29 ve věstníku MŽP.

Pro BRKO je v kapitole 8 Plánu odpadového hospodářství ČR tento bod:
"i) dodržovat důsledně požadavek zákazu ukládat na skládky odděleně vytříděné biologicky rozložitelné odpady s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi;"
Tímto je poukázáno na přílohu č. 8 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, kde je zakázáno ukládat na skládky všech skupin:
"2. Využitelné odpady podle § 11 zákona, včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů."
Znění § 11 zákona o odpadech s názvem "Přednostní využívání odpadů" je však spíše proklamativní:
"(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů.
(2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle části sedmé tohoto zákona.
(3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům."

Do konce roku budou vydány souhlasy k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů - tedy i k provozování skládek. V žádosti musí být (dle § 1 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady, písmena h) seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno. Tento seznam by měl být oproti současnosti kratší o kompostovatelné odpady. Od příštího roku by se tedy mělo množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky - které je již nebudou mít ve svých provozních řádech - citelně snížit. Likvidace jinými způsoby (např. ve spalovnách komunálních odpadů) bude příliš drahá. Je tedy možné očekávat vzrůst zájmu o kompostování biologicky rozložitelných odpadů, které jsou dnes ukládány na skládky.

Článek byl uveřejněn v rámci řešení Realizačního programu ČR pro BRO.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost