Stanovisko ÚKZÚZ ke článku Registrace kompostů a substrátů - pohled do budoucnosti

Dne 27. 9. 2004 byl v elekronickém zpravodaji sdružení CZ Biom Biom.cz a 1. 10. 2004 na stránkách Agronavigator zveřejněn článek s názvem Registrace kompostů a substrátů - pohled do budoucnosti. Dovolujeme si k danému článku zaujmout následující stanovisko.

Limity cizorodých látek, které autor článku označil za nesmyslné a brzdící rozvoj kompostování bioodpadů, jsou základním ukazatelem kvality zakotveným nejen v českém právním řádu, ale také např. v nařízení k zákonu o odpadech Rakouska, které naopak rozvoj tohoto odvětví umožňuje. Úroveň rakouských limitů stupně kvality A je stejná, jako limity rizikových prvků pro registraci tuzemských organických hnojiv a substrátů.

Tvrzení, že autor článku se snažil ve prospěch provozovatelů kompostáren omezit účinnost zákona o hnojivech pouze na zemědělskou půdu, je účelově zaměřené k získání sympatií lidí neinformovaných o legislativním procesu, kterým se mění zákon.

Interpretace, že zákon se podle kompetenčních pravidel týká pouze zemědělských půd, je nesprávná z těchto důvodů:

• zákon platí pro celou Českou republiku, nikoli pouze pro resort MZe nebo MŽP
• v § 1 zákona jsou v odstavci 2 uvedeny případy, na které se zákon nevztahuje. Toto ustanovení neobsahuje ani zmínku o zemědělské nebo jiné půdě ani o kompetencích, přestože např. působnost zákona č. 22/1997 Sb. (o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů) je v § 17 zákona o hnojivech vyloučena.

O zemědělské půdě a použití hnojiv a také kalů na zemědělské půdě se v zákoně mluví až v § 9 v souvislosti se stanovením zásad správného použití hnojiv. Je logické, že zákonodárce nemohl připustit, aby ze zákona byly uplatňovány sankce za nesprávné použití hnojiv i pro malospotřebitele (zahrádkáře, ale i pro každého, kdo pěstuje rostliny v bytě), proto se odděluje použití na zemědělské půdě od ostatního použití.

Zemědělskou a ostatní půdu, a tím i použití hnojiv na nich, nelze v podstatě v praxi oddělit (zahrádky na zemědělské i nezemědělské půdě, vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu). Také rozdělení hnojiv na použitelná na zemědělské půdě (velkospotřebitelská) a ostatní (malospotřebitelská, hobby) je neproveditelné.

Pokud jde o registraci substrátů pro nezemědělské rekultivace, v registračním řízení se vždy vychází z konkrétního rekultivačního projektu a registrace se týká jen substrátu použitého jako vrchní vrstva, která naplňuje ustanovení § 2 písmena e) zákona o hnojivech - "substrátem je látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin". Výsledkem každé, tedy i nezemědělské rekultivace, je také vrstva umožňující zakořeňování rostlin (zatravnění, zalesnění).

Z uvedeného vyplývá, že autor článku použitím pojmu nezemědělské využití kompostů a substrátů chybně interpretuje znění zákona o hnojivech. Z konkrétního článku není zcela zřejmé, zda jde o chybu neúmyslnou, nebo o účelové tvrzení. Autor byl 29.9.2004 vyzván, aby ÚKZÚZu sdělil, které konkrétní firmy uvádějí do oběhu hnojiva (komposty či substráty) jinak než podle zákona o hnojivech, aby s nimi mohlo být zahájeno správní řízení pro porušení zákona. Autor ani po urgencích neodpověděl. Domníváme se, že renomovaný odborník v oblasti technologie výroby kompostů a odpadového hospodářství by se měl vyvarovat zkreslenému výkladu právních předpisů.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost