LEGISLATIVA

22/1997 Sb.

Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů

                           22/1997 Sb. 
                              ZÁKON 
                      ze dne 24. ledna 1997 
              o technických požadavcích na výrobky 
              a o změně a doplnění některých zákonů 
Změna: 71/2000 Sb. 
Změna: 102/2001 Sb. 
Změna: 205/2002 Sb. 
Změna: 226/2003 Sb. (část) 
Změna: 205/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb., 277/2003 Sb. 
 
  Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 
 
                           ČÁST PRVNÍ 
                 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY 
 
                             HLAVA I 
                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ 
 
                               § 1 
 
                         Předmět úpravy 
 
  Tento zákon upravuje 
a) způsob stanovování  technických požadavků na  výrobky, které by 
   mohly  ve zvýšené  míře  ohrozit  zdraví nebo  bezpečnost osob, 
   majetek nebo  životní prostředí, popřípadě  jiný veřejný zájem, 
   (dále jen "oprávněný zájem"), 
b) práva   a  povinnosti   osob,   které   uvádějí  na   trh  nebo 
   distribuují, popřípadě  uvádějí  do  provozu  výrobky, které by 
   mohly  ve zvýšené  míře ohrozit  oprávněný zájem;  tímto nejsou 
   dotčena  ustanovení  zvláštních  právních  předpisů  pro provoz 
   výrobků,1) 
c) práva  a povinnosti  osob pověřených  k činnostem  podle tohoto 
   zákona,  které   souvisí  s  tvorbou   a  uplatňováním  českých 
   technických norem nebo se státním zkušebnictvím, 
d) způsob   zajištění    informačních   povinností   souvisejících 
   s tvorbou    technických   předpisů    a   technických   norem, 
   vyplývajících   z   mezinárodních   smluv   a  požadavků  práva 
   Evropských společenství. 
------------------------------------------------------------------ 
1) Například  zákon č.  114/1995  Sb.,  o vnitrozemské  plavbě, ve 
   znění  pozdějších předpisů,  zákon  č.  61/2000 Sb.,  o námořní 
   plavbě. 
 
                               § 2 
 
                         Základní pojmy 
 
  Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) výrobkem  jakákoliv  věc,  která  byla  vyrobena, vytěžena nebo 
   jinak  získána  bez  ohledu  na  stupeň  jejího zpracování a je 
   určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, 
b) uvedením  výrobku  na  trh  okamžik,  kdy  je  výrobek  na trhu 
   Evropského společenství  poprvé úplatně nebo  bezúplatně předán 
   nebo  nabídnut k  předání za  účelem distribuce  nebo používání 
   nebo  kdy  jsou  k  němu  poprvé  převedena  vlastnická  práva, 
   nestanoví-li  zvláštní  zákon  jinak.  Za  uvedené  na  trh  se 
   považují i výrobky vyrobené  nebo dovezené pro provozní potřeby 
   při   vlastním  podnikání   výrobců  nebo   dovozců  a  výrobky 
   poskytnuté k opakovanému použití,  je-li u nich před opakovaným 
   použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví 
   nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí 
   pojem uvedení na  trh pro výrobky, na které  se tento technický 
   předpis vztahuje, 
c) uvedením  výrobku do  provozu  okamžik,  kdy je  výrobek poprvé 
   použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke 
   kterému  byl zhotoven;  pokud  tak  stanoví nařízení  vlády, je 
   výrobek uveden do  provozu v okamžiku, kdy je  k tomuto použití 
   připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobek uveden do provozu na 
   pracovišti,1a) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, 
d) výrobcem  osoba,  která  vyrábí  nebo  i  jen  navrhla výrobek, 
   a v  případech  stanovených  nařízením  vlády  též osoba, která 
   sestavuje,  balí, zpracovává  nebo označuje  výrobek, za  který 
   odpovídá  podle tohoto  zákona a  který hodlá  uvést na trh pod 
   svým jménem, 
e) dovozcem ten, kdo  uvede na trh výrobek z  jiného než členského 
   státu  Evropské  unie  nebo  uvedení  takového  výrobku  na trh 
   zprostředkuje, 
f) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské 
   unie, která  je výrobcem písemně  pověřena k jednání  za něj se 
   zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona, 
g) distributorem   ten,  kdo   v  dodavatelském   řetězci  provádí 
   následnou obchodní činnost po uvedení  výrobku na trh (dále jen 
   "distribuuje"). 
h) technickými požadavky na výrobek 
   1. technická   specifikace   obsažená   v   právním   předpisu, 
      technickém  dokumentu  nebo  technické  normě, která stanoví 
      požadované  charakteristiky  výrobku,   jakými  jsou  úroveň 
      jakosti,  užitné  vlastnosti,  bezpečnost  a rozměry, včetně 
      požadavků  na jeho  název,  pod  kterým je  prodáván, úpravu 
      názvosloví,  symbolů, zkoušení  výrobku a  zkušebních metod, 
      požadavky  na  balení,  označování  výrobku  nebo opatřování 
      štítkem,  postupy   posuzování  shody  výrobku   s  právními 
      předpisy   nebo  s   technickými  normami,   výrobní  metody 
      a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, 
   2. jiné požadavky  nezbytné z důvodů  ochrany oprávněného zájmu 
      nebo ochrany  spotřebitele, které se  týkají životního cyklu 
      výrobku  poté, co  je uveden  na trh,  popřípadě do provozu, 
      např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo 
      zneškodnění  výrobku, pokud  takové podmínky  mohou významně 
      ovlivnit složení  nebo povahu výrobku  nebo jeho uvedení  na 
      trh, popřípadě do provozu, 
i) notifikovanou  osobou  právnická  osoba,  která  byla  členským 
   státem Evropské  unie oznámena orgánům  Evropského společenství 
   a všem  členským  státům  Evropské  unie  jako  osoba  pověřená 
   členským státem Evropské unie  k činnostem při posuzování shody 
   výrobků s technickými požadavky . 
------------------------------------------------------------------ 
1a) § 134a zákona  č. 65/1965 Sb., zákoník  práce, ve znění zákona 
    č. 155/2000 Sb. 
 
                            HLAVA II 
              TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY 
 
                               § 3 
 
   
            Technické předpisy a technické dokumenty 
 
  (1) Technickým  předpisem  pro  účely  tohoto  zákona  je právní 
předpis,  obsahující  technické  požadavky  na  výrobky, popřípadě 
pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku 
na  trh,  popřípadě  do  provozu,  při  jeho  používání  nebo  při 
poskytování nebo  zřizování služby nebo  zakazující výrobu, dovoz, 
prodej či  používání určitého výrobku  nebo používání, poskytování 
nebo zřizování služby. 
 
  (2) Technickým  dokumentem  se  pro  účely  plnění  informačních 
povinností  podle §  7 rozumí  dokument, který  obsahuje technické 
požadavky  na  výrobek,  a  není  technickým  předpisem  ve smyslu 
odstavce  1  ani  technickou  normou,  a  který  by  mohl vytvořit 
technickou překážku obchodu. 
 
                               § 4 
 
   
                      České technické normy 
 
  (1)  Česká  technická  norma  je  dokument  schválený  pověřenou 
právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený 
podle  tohoto zákona  a  označený  písmenným označením  ČSN, jehož 
vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, 
metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká 
technická norma není obecně závazná. 
 
  (2) Název česká technická norma  a písmenné označení ČSN nesmějí 
být použity k označení jiných dokumentů. 
 
  (3) Česká  technická  norma  poskytuje  pro  obecné  a opakované 
používání  pravidla, směrnice  nebo charakteristiky  činností nebo 
jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání 
ve vymezených souvislostech. 
 
                              § 4a 
 
   
          Harmonizované technické normy a určené normy 
 
  (1) Česká  technická   norma  se  stává   harmonizovanou  českou 
technickou normou,  přejímá-li plně požadavky  stanovené evropskou 
normou   nebo  harmonizačním   dokumentem,  které   uznaly  orgány 
Evropského společenství jako  harmonizovanou evropskou normu, nebo 
evropskou  normou, která  byla jako  harmonizovaná evropská  norma 
stanovena  v souladu  s právem  Evropských společenství  společnou 
dohodou  notifikovaných  osob  (dále  jen  "harmonizované evropské 
normy").  Pro   specifikaci  technických  požadavků   na  výrobky, 
vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického 
předpisu,  může   Úřad  pro  technickou   normalizaci,  metrologii 
a státní zkušebnictví  (dále jen "Úřad") po  dohodě s ministerstvy 
a jinými  ústředními   správními  úřady,  jejichž   působnosti  se 
příslušná  oblast   týká,  určit  české   technické  normy,  další 
technické normy nebo  technické dokumenty mezinárodních, popřípadě 
zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující 
podrobnější technické požadavky (dále jen "určené normy"). 
 
  (2) Úřad   oznamuje  ve   Věstníku  Úřadu   harmonizované  české 
technické  normy,  určené  normy  a  jejich  změny  nebo  zrušení. 
V oznámení  uvede též  technický předpis,  k němuž  se tyto  normy 
vztahují. 
 
  (3) Splnění  harmonizované české  technické normy,  určené normy 
nebo  splnění zahraniční  technické normy  přejímající v členských 
státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění 
jejich  částí  se  považuje  v  rozsahu  a za podmínek stanovených 
v technickém  předpisu  za   splnění  těch  požadavků  stanovených 
technickými  předpisy,  k  nimž  se  tyto  normy nebo jejich části 
vztahují. Pokud  orgány Evropského společenství  u harmonizovaných 
evropských norem nebo  Úřad u určených norem dospějí  k závěru, že 
splnění těchto  norem nebo jejich částí  nelze nadále považovat za 
splnění  požadavků technických  předpisů, oznámí  Úřad ve Věstníku 
Úřadu ty  harmonizované české technické  normy nebo určené  normy, 
kterých se tato skutečnost týká. 
 
  (4) Úřad  zveřejňuje ve Věstníku Úřadu  odkaz na evropskou normu 
uveřejněnou   podle   práva   Evropských   společenství1b)  Komisí 
Evropského    společenství   v    Úředním   věstníku    Evropských 
společenství, která splňuje podmínky této směrnice. 
------------------------------------------------------------------ 
1b) Čl.  4  směrnice  Evropského   parlamentu  a  Rady  2001/95/ES 
    o všeobecné bezpečnosti výrobků. 
 
                               § 5 
 
   
          Zabezpečení tvorby českých technických norem 
 
  (1) Tvorbu  a vydávání českých  technických norem, jejich  změny 
a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát. 
 
  (2)  Ministerstvo průmyslu  a obchodu  (dále jen "Ministerstvo") 
může  pověřit právnickou  osobu zabezpečováním  tvorby a vydáváním 
českých  technických  norem,  jejich  změn  a  zrušení  (dále  jen 
"pověřená právnická  osoba"). Toto pověření  je nepřevoditelné. Po 
dobu, po kterou je toto  pověření platné, nesmí být touto činností 
pověřena  jiná právnická  osoba. Na  udělení pověření  není právní 
nárok. 
 
  (3) Ministerstvo rozhoduje o pověření právnické osoby na základě 
její žádosti.  Posuzuje přitom zejména,  zda žadatel bude  schopen 
plnit všechny podmínky stanovené tímto zákonem. 
 
  (4)  Pokud pověřená  právnická osoba  neplní podmínky  stanovené 
v tomto zákoně a  v rozhodnutí o pověření nebo  pokud o to požádá, 
Ministerstvo pověření zruší. 
 
  (5)  Rozhodnutí  o  pověření  právnické  osoby,  jakož i zrušení 
tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce 
zákonů České republiky. 
 
  (6) Pokud  nejsou tvorba a  vydávání českých technických  norem, 
jejich  změny a  zrušení zabezpečeny  pověřenou právnickou osobou, 
zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad. 
 
  (7) Náklady  na tvorbu českých technických  norem hradí ten, kdo 
požaduje jejich zpracování. Náklady  na tvorbu českých technických 
norem, především českých  technických norem přejímajících evropské 
normy, zpracovaných na základě  požadavku ministerstev nebo jiných 
ústředních   správních  úřadů   a  náklady   spojené  s  členstvím 
v mezinárodních  a  evropských  normalizačních  organizacích hradí 
stát. 
 
  (8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv 
nosiči  smějí  být  rozmnožovány  a  rozšiřovány  jen se souhlasem 
pověřené právnické  osoby nebo za podmínek  stanovených v odstavci 
6 se souhlasem Úřadu. 
 
                               § 6 
 
   
      Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem 
 
  Při tvorbě a vydávání  českých technických norem, jejich změnách 
a zrušení  musí  být  zajištěny  podmínky  stanovené  v rozhodnutí 
o pověření, kterými jsou zejména 
a) včasné zveřejňování oznámení  o připravovaných návrzích českých 
   technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku 
   Úřadu, 
b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich 
   soulad s právními předpisy, 
c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, 
d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu, 
e) plnění povinností vyplývajících  z mezinárodních smluv, kterými 
   je   Česká  republika   vázána,  z   členství  v  mezinárodních 
   a evropských  normalizačních organizacích  a využívání výsledků 
   mezinárodní spolupráce, 
f) projednání  návrhu  české  technické  normy,  její  změny  nebo 
   zrušení  s každým,  kdo se  ve lhůtě  stanovené ve  zveřejněném 
   oznámení  o zahájení  zpracování návrhu  české technické  normy 
   nebo  o  návrhu  na  změnu  nebo  zrušení české technické normy 
   přihlásí u osoby  uvedené v tomto oznámení, nebo  s každým, kdo 
   zašle své stanovisko ke  zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené 
   v oznámení o jeho zveřejnění, 
g) zrušení  české  technické  normy,  které  bylo projednáno podle 
   písmene f),  pokud neodpovídá podmínkám  stanoveným pod písmeny 
   b) až d), 
h) řádná  distribuce vydaných  českých technických  norem a jejich 
   změn do dvou týdnů po doručení objednávky. 
 
                               § 7 
 
                      Informační povinnosti 
 
  (1) Informace  o  návrhu  a   návrh  technického  předpisu  nebo 
technického  dokumentu, jejich  změny nebo  doplnění, na  které se 
vztahují informační povinnosti vůči  členským státům Evropské unie 
a orgánům  Evropského  společenství   nebo  informační  povinnosti 
vyplývající z  mezinárodních smluv, předávají  Úřadu ministerstva, 
jiné ústřední správní úřady,  Česká národní banka, orgány územních 
samosprávných   celků,  vláda,   pokud  se   vyjadřuje  k  návrhům 
technických  předpisů,  jichž  není  navrhovatelem,  a  v  případě 
technických dokumentů  též osoby, pokud jsou  oprávněny je vydávat 
podle zvláštního právního předpisu. 
 
  (2) Informační povinnosti týkající  se českých technických norem 
zajišťuje pověřená  právnická osoba (§  5 odst. 2).  Způsob jejich 
plnění stanoví vláda nařízením. 
 
  (3) Technický   předpis  nebo   technický  dokument   nesmí  být 
předložen  ke schválení  nebo  schválen  před uplynutím  lhůty pro 
podání  připomínek stanovené  vládou  s  tím, že  doba pozastavení 
prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, 
během  níž  má  dojít  k  rozhodnutí  o  schválení nebo o přípravě 
harmonizovaného   předpisu  Evropských   společenství,  může   být 
prodloužena za podmínek stanovených vládou. 
 
  (4) Úřad jako informační místo zabezpečuje 
a) oznamování  technických  předpisů  nebo  technických  dokumentů 
   podle odstavce 1 do zahraničí, 
b) informování   o  zahraničních   návrzích  technických  předpisů 
   a technických   dokumentů   a    o   zahraničních   dokumentech 
   souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací 
   uveřejněním ve Věstníku Úřadu, 
c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických 
   předpisů,  pokud  přejímají  směrnice  Evropských společenství, 
   a zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského 
   společenství, 
d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich 
   rozsahu  v  souladu  s   pokyny  a  postupy  Komise  Evropského 
   společenství a s mezinárodními smlouvami. 
 
  (5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze 
takovou technickou  normu, která byla přijata  v souladu s postupy 
stanovenými v nařízení vlády. 
 
  (6) Vláda  může nařízením  upravit postup,  rozsah a náležitosti 
poskytování   informací   týkajících   se   technických  předpisů, 
technických dokumentů a technických norem. 
 
  (7) Úřad  oznamuje  orgánům  Evropského  společenství, popřípadě 
příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména 
a) stanoviska  ke zjištění,  že ustanovení  harmonizované evropské 
   normy  neodpovídá  základním  požadavkům  uvedeným v předpisech 
   Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se 
   harmonizovaných   evropských   norem   nebo   jiných  dokumentů 
   a opatření  souvisejících  s  uplatňováním  předpisů Evropských 
   společenství, 
b) osoby  pověřené podle  § 11  k činnostem  při posuzování  shody 
   podle    nařízení   vlády    přejímajících   právo   Evropských 
   společenství, změny a zrušení tohoto pověření. 
 
  (8) Ministerstvo   oznamuje  orgánům   Evropského  společenství, 
popřípadě  příslušným   orgánům  členských  států   Evropské  unie 
rozhodnutí   orgánů  dozoru   o  uložení   ochranného  opatření1b) 
u stanovených výrobků (§ 12)  s odůvodněním vymezeným v nařízeních 
vlády.  Oznámení  orgánů   Evropského  společenství  o  ochranných 
opatřeních  uplatněných v  jiných členských  státech Evropské unie 
předává ministerstvo orgánům dozoru. 
 
  (9) Orgány  dozoru  oznamují  ministerstvu  a  Úřadu  rozhodnutí 
o uložení  ochranného  opatření  u  stanovených  výrobků; součástí 
tohoto oznámení musí být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného 
zájmu  stanovených nařízeními  vlády vydanými  podle §  12 odst. 1 
písm. e), pro které bylo ochranné opatření uloženo. 
------------------------------------------------------------------ 
1b) Například §  7a odst. 1 písm.  a) a b) zákona  č. 64/1986 Sb., 
    o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 
 
                               § 8 
 
   
                             zrušen 
 
                            HLAVA III 
                       STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ 
 
                               § 9 
 
                       Státní zkušebnictví 
 
  Státní  zkušebnictví je  soubor činností  uskutečňovaných Úřadem 
a osobami  pověřenými  podle  tohoto   zákona,  jejichž  cílem  je 
zabezpečit  u výrobků  stanovených podle  tohoto zákona  posouzení 
jejich shody s technickými  požadavky stanovenými nařízeními vlády 
(dále jen "posouzení shody"). 
 
                              § 10 
 
                           Certifikace 
 
  (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost 
a) autorizované  osoby  prováděná  v  rozsahu vymezeném technickým 
   předpisem, nebo 
b) k tomu akreditované osoby prováděná  na žádost výrobce, dovozce 
   nebo jiné osoby, 
při níž  se vydáním certifikátu osvědčí,  že výrobek nebo činnosti 
související s  jeho výrobou, popřípadě s  jeho opakovaným použitím 
jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými. 
 
  (2) Certifikáty  vydané  autorizovanou  osobou  se využívají při 
posuzování   shody  podle   § 13  odst.   1,  certifikáty   vydané 
akreditovanou osobou  lze využít při  posuzování shody podle  § 13 
odst.  1  jen  v  případech,  kdy  je  k  posouzení shody oprávněn 
výrobce, dovozce nebo jiná osoba. 
 
                              § 11 
 
                           Autorizace 
 
  (1) Autorizací  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  pověření 
právnické   osoby  k   činnostem  při   posuzování  shody  výrobků 
zahrnujícím   i   posuzování   činností   souvisejících  s  jejich 
výrobou, popřípadě  s  jejich  opakovaným  použitím,  a vymezených 
v technických   předpisech   (dále   jen   "autorizovaná  osoba"). 
Autorizaci pro  činnost podle tohoto  zákona uděluje ve  vymezeném 
rozsahu  Úřad  rozhodnutím  na  základě  žádosti,  která  musí být 
doložena  doklady o  plnění podmínek  autorizace stanovených tímto 
zákonem a nařízeními vlády, a to po dohodě s ministerstvy a jinými 
ústředními správními úřady, jejichž  působnosti se týká posuzování 
stanovených  výrobků prováděné  autorizovanými osobami. Nedojde-li 
k takové dohodě, rozhodne o autorizaci Úřad, jehož rozhodnutí může 
na základě  podnětu dotčeného ministerstva  nebo jiného ústředního 
správního  úřadu  zrušit  vláda.  Úřad  v  rozhodnutí o autorizaci 
stanoví podmínky pro  dodržování jednotného postupu autorizovaných 
osob při jejich činnosti a vymezí jeho rozsah. 
 
  (2) Úřad  může  vydat  rozhodnutí  o  autorizaci,  pokud žadatel 
o autorizaci splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti 
při posuzování shody stanovené nařízením vlády vydaným k provedení 
zákona. Pokud  nařízení vlády tyto  podmínky nestanoví, může  Úřad 
vydat  rozhodnutí o  autorizaci, splňuje-li  žadatel o  autorizaci 
nezbytné podmínky, kterými jsou 
a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody, 
b) neexistence  finančních  nebo  jiných  zájmů,  které  by  mohly 
   ovlivnit výsledky činnosti autorizované osoby, 
c) vybavení vlastními  zařízeními k technickým  a administrativním 
   úkonům a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování, 
d) existence  nezbytného  počtu  zaměstnanců  s odborným výcvikem, 
   znalostmi a schopnostmi, 
e) existence závazku  zaměstnanců k mlčenlivosti  o skutečnostech, 
   o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby, 
f) existence závazku uzavřít v  rozsahu udělené autorizace smlouvu 
   o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody. 
Při rozhodování  o autorizaci lze využít  zjištění prokázaných při 
akreditaci (§ 14 až 16). Na udělení autorizace není právní nárok. 
 
  (3) Autorizovaná  osoba   je  povinna  neprodleně   po  doručení 
rozhodnutí o  autorizaci uzavřít smlouvu  o pojištění odpovědnosti 
za škodu. Nejpozději do 30 dnů od doručení rozhodnutí o autorizaci 
předloží autorizovaná  osoba doklad o pojištění  Úřadu, jinak její 
autorizace zaniká. 
 
  (4) Úřad kontroluje, zda  autorizované osoby dodržují ustanovení 
tohoto  zákona a  nařízení vlády  a podmínky  uvedené v rozhodnutí 
o autorizaci. Pověření zaměstnanci Úřadu a jím přizvané osoby jsou 
oprávněni  vstupovat do  objektů autorizovaných  osob a  vyžadovat 
předložení dokumentace související  s činností autorizované osoby. 
Zaměstnanci autorizovaných  osob jsou tuto  dokumentaci povinni na 
žádost předložit. 
 
  (5) Neplní-li   autorizovaná  osoba   povinnosti  nebo  podmínky 
stanovené v  tomto zákoně nebo  v nařízeních vlády  a v rozhodnutí 
o autorizaci, změní-li  se  skutečnosti,  na  jejichž základě bylo 
vydáno  rozhodnutí  o   autorizaci  zanikne-li  potřeba  existence 
autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad 
po  projednání se  zúčastněnými ministerstvy  a jinými  ústředními 
správními úřady rozhodnutí o autorizaci změní nebo zruší. 
 
  (6) Autorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve 
Věstníku Úřadu. 
 
  (7) Autorizované osoby se  oznámením podle § 7 odst.  7 písm. b) 
stávají notifikovanými osobami. 
 
  (8) Pokud tak  vyplývá z mezinárodní smlouvy,  mohou plnit úkoly 
autorizovaných  osob též  zahraniční osoby  oznámené v  rámci této 
smlouvy,  o  kterých  Úřad  zveřejní  informaci  ve Věstníku Úřadu 
s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobků. 
 
                              § 11a 
 
   
                       Autorizované osoby 
 
  (1)  Autorizované osoby  zajišťují činnosti  v rozsahu vymezeném 
v rozhodnutí o autorizaci. 
 
  (2) Autorizované osoby jsou povinny 
a) uzavřít na základě návrhu  výrobce nebo dovozce, popřípadě jiné 
   osoby  smlouvu  o  provedení  úkonů  podle  stanoveného postupu 
   posuzování shody,  nebo mu do dvaceti  dnů oznámit podmínky pro 
   provedení těchto úkonů, 
b) řídit se  při posuzování shody technickými  předpisy a provádět 
   technická  zjištění objektivně  s vynaložením  odborné péče  na 
   úrovni  poznatků  vědy  a  techniky  známých  v  době, kdy jsou 
   prováděna, 
c) v rozsahu stanoveném nařízeními vlády 
   1. vydávat  na  základě  technických  zjištění certifikáty nebo 
      jiné  dokumenty,  jejichž  platnost  mohou omezit, popřípadě 
      pozastavit, 
   2. poskytovat  kopie certifikátů  nebo jiných  dokumentů včetně 
      souvisejících dokladů  a informace o  vydání, odmítnutí nebo 
      zrušení certifikátů  nebo jiných dokumentů  Úřadu všem věcně 
      příslušným notifikovaným osobám, popřípadě dalším osobám, 
d) oznamovat  bezodkladně  Úřadu  případy,  kdy  nemohou  zajistit 
   plnění podmínek stanovených pro výkon autorizace, 
e) ohlásit neprodleně orgánu dozoru,  že výrobek může ohrozit nebo 
   ohrožuje  oprávněný  zájem,  pokud  to  zjistí  při  výkonu své 
   činnosti. 
 
  (3) Autorizované  osoby jsou oprávněny  zrušit nebo změnit  jimi 
vydaný  certifikát  nebo  jiný  jimi  vydaný  dokument,  pokud  se 
prokáže,  že  se  změnily  skutečnosti,  za  kterých  byly vydány, 
zejména   pokud  se   zjistí,  že   výrobky  nesplňují   požadavky 
technických   předpisů,  které   se  na   ně  vztahují,  popřípadě 
prodloužit  v rozsahu  stanoveném příslušným  technickým předpisem 
platnost certifikátu,  pokud se nezměnily  skutečnosti, za kterých 
byl vydán. 
 
   
                        Posuzování shody 
 
                              § 12 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
  (1) Vláda nařízeními stanoví 
a) výrobky, které  představují zvýšenou míru  ohrožení oprávněného 
   zájmu  a u  kterých proto  musí být  posouzena shoda  (dále jen 
   "stanovené  výrobky");  ministerstva  a  jiné  ústřední správní 
   úřady  mohou  výjimečně  a  ve  veřejném  zájmu,  například pro 
   odstraňování   důsledků   havárií    nebo   živelních   pohrom, 
   rozhodnout, že po dobu  trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní 
   výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek, 
b) technické  požadavky  na  stanovené  výrobky,  které  musí tyto 
   výrobky splňovat,  aby mohly být  uvedeny na trh,  popřípadě do 
   provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických 
   předpisů) vydaných  ministerstvy a jinými  ústředními správními 
   úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády, 
c) které  ze stanovených  výrobků a  za jakých  podmínek musí nebo 
   mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením 
   stanoveným  nařízením  vlády  (dále  jen "stanovené označení"), 
d) vymezení  okruhu osob  nebo stanovení  osob provádějících  nebo 
   podílejících se na posouzení shody, 
e) důvody  ohrožení  oprávněného  zájmu,   které  se  při  uložení 
   ochranných  opatření1a)  u  stanovených  výrobků oznamují podle 
   § 7 odst. 8, 
f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do 
   provozu  stanovené  výrobky   nesplňující  technické  požadavky 
   stanovené podle písmena b),  pokud odpovídají právním předpisům 
   členského státu Evropské unie, 
g) obsah  informací  o  ochranných  opatřeních předávaných orgánům 
   Evropského  společenství,  popřípadě  jiným  osobám  v  rozsahu 
   vymezeném   právem   Evropských   společenství   týkajícím   se 
   posuzování shody, 
h) jiné  podrobnosti,  pokud  jsou  nezbytné  k  převzetí právních 
   předpisů  Evropských  společenství   týkajících  se  posuzování 
   shody. 
 
  (2)  Za  stanovené  výrobky  podle  odstavce  1 se vždy považují 
i výrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované. 
 
  (3)  Vláda upraví  nařízením pro  jednotlivé skupiny stanovených 
výrobků,  v  závislosti  na  jejich  technické  složitosti  a míře 
možného  nebezpečí  spojeného  s  jejich  užíváním,  podmínky  pro 
uvádění  výrobků na  trh, popřípadě  do  provozu, nebo  pro jejich 
opakované  použití, zahrnující  postupy  a  úkony, které  musí být 
splněny  při  posuzování  shody   (dále  jen  "postupy  posuzování 
shody"),  a to  konkretizací nebo  kombinací jednotlivých  postupů 
posuzování  shody.  Jednotlivými  postupy  posuzování  shody  jsou 
zejména 
a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem, 
b) posouzení   shody  vzorku   (prototypu)  výrobku  autorizovanou 
   osobou, 
c) posouzení shody,  při níž autorizovaná  osoba zkouší specifické 
   vlastnosti výrobků a  namátkově kontroluje dodržení stanovených 
   požadavků u výrobků, 
d) posouzení  systému jakosti  výroby nebo  prvků systému  jakosti 
   v podniku  autorizovanou osobou  a provádění  dohledu nad  jeho 
   řádným fungováním, 
e) posouzení  systému jakosti  výrobků nebo  prvků systému jakosti 
   v podniku  autorizovanou osobou  a provádění  dohledu nad  jeho 
   řádným fungováním, 
f) ověřování shody výrobků s  certifikovaným typem výrobku nebo se 
   stanovenými   požadavky,   které   provádí   výrobce,  dovozce, 
   akreditovaná  nebo autorizovaná  osoba na  každém výrobku  nebo 
   statisticky vybraném vzorku, 
g) ověřování  shody  každého   výrobku  se  stanovenými  požadavky 
   autorizovanou osobou, 
h) dohled  nad   řádným  fungováním  systému   jakosti  v  podniku 
   autorizovanou osobou a v  případě potřeby ověření shody výrobku 
   s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku, 
i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků, 
j) jiné  postupy  posuzování  shody,   jestliže  je  to  nezbytné, 
   zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. 
 
  (4) Pokud   nařízení   vlády   přejímají   předpisy   Evropských 
společenství a  v postupech posuzování shody  uvedených v odstavci 
3 je  stanovena účast  autorizované osoby,  tuto činnost provádějí 
notifikované osoby, popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem 
při  posuzování shody  vyplývá  z  mezinárodní smlouvy,  kterou je 
Česká republika vázána. 
 
  (5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování 
shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se 
sjednává podle zvláštního předpisu.2) 
 
  (6) Vláda  nařízením stanoví  grafickou podobu  označení CE nebo 
jiného  stanoveného  označení,  jejich  provedení  a  umístění  na 
výrobku, jeho obalu nebo i v průvodní dokumentaci. 
------------------------------------------------------------------ 
1a) § 134a zákona  č. 65/1965 Sb., zákoník  práce, ve znění zákona 
    č. 155/2000 Sb. 
 2) Zákon č. 526/1990  Sb., o cenách, ve znění  zákona č. 135/1994 
    Sb. 
 
                              § 13 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
  (1) Stanovené výrobky  mohou výrobci nebo  dovozci uvést na  trh 
nebo,  stanoví-li  tak  nařízení  vlády,  mohou  být  tyto výrobky 
uvedeny do  provozu, jen splňují-li  technické požadavky stanovené 
podle  § 12  odst.  1  písm.  b)  a  po  posouzení  shody postupem 
posuzování shody stanoveným podle § 12  odst. 3, a jsou-li splněny 
podmínky uvedené v odstavci 2. 
 
  (2) Stanovený  výrobek, má-li  být uveden  na trh,  popřípadě do 
provozu, musí  nebo může být  v rozsahu a  za podmínek stanovených 
nařízením vlády opatřen stanoveným  označením, a pokud tak stanoví 
nařízení  vlády,  musí  být  k   němu  vydáno  nebo  přiloženo  ES 
prohlášení o shodě nebo jiný dokument. 
 
  (3) Označení  CE  na  stanoveném  výrobku  vyjadřuje, že výrobek 
splňuje technické  požadavky stanovené ve  všech nařízeních vlády, 
které  se na  něj vztahují  a které  toto označení  stanovují nebo 
umožňují,  a že  byl při  posouzení jeho  shody dodržen  stanovený 
postup. 
 
  (4) Českou značku  shody, kterou tvoří  písmena CCZ, lze  použít 
pouze  u  výrobků,  na   něž  se  nevztahují  předpisy  Evropských 
společenství. Tato značka vyjadřuje,  že výrobek splňuje technické 
požadavky  stanovené ve  všech nařízeních  vlády, které  se na něj 
vztahují a které  toto označení stanovují nebo umožňují,  a že byl 
při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. 
 
  (5) Pokud je  stanovený výrobek opatřen označením  CE, nesmí být 
souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým 
významem  nebo podobou  mohla vést  k záměně  s označením  CE nebo 
s jiným stanoveným označením. 
 
  (6) Pokud tak  stanoví vláda nařízením, je  výrobce nebo dovozce 
nebo jiná  osoba stanovená nařízením  vlády povinna poskytovat  na 
základě  žádosti kopie  certifikátů nebo  jiných dokumentů  včetně 
souvisejících dokladů  Úřadu nebo autorizovaným  osobám, popřípadě 
stanoveným zahraničním osobám. 
 
  (7) Doklady  o posouzení  shody v  rozsahu stanoveném nařízeními 
vlády je výrobce nebo dovozce povinen  v období 10 let od ukončení 
výroby, dovozu  nebo uvádění na trh  na vyžádání poskytnout orgánu 
dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. 
 
  (8) Povinnosti  výrobce  nebo  dovozce  uvedené  v § 13, jejichž 
podrobnosti  stanoví  nařízení  vlády,  může  v rozsahu stanoveném 
nařízením vlády plnit též  zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby 
uvedené  povinnosti  neplní,  je  povinna  zajistit  jejich plnění 
osoba, která jako poslední uvádí stanovený výrobek na trh. 
 
  (9) Distributor je  povinen jednat tak,  aby zabránil distribuci 
stanovených  výrobků,  které  zjevně  nesplňují  požadavky zákona, 
zejména výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením. 
 
  (10) Jestliže výrobek  splňuje podmínky stanovené  v § 12 a  13, 
nesmí být bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud 
z významných  důvodů  ochrany  oprávněného  zájmu  zvláštní právní 
předpis nestanoví jinak. Tím  nejsou dotčena ustanovení zvláštních 
právních předpisů.2a) 
------------------------------------------------------------------ 
2a) Například zákon č. 102/2001  Sb., o obecné bezpečnosti výrobků 
    a o  změně  některých  zákonů   (zákon  o  obecné  bezpečnosti 
    výrobků), zákon  č. 258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví, 
    ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. 
 
                              § 13a 
 
                             zrušen 
 
                              § 13b 
 
     Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které 
nepřejímají  požadavky stanovené  příslušnými předpisy  Evropských 
společenství, neuplatní  se tyto požadavky na  výrobky, které byly 
vyrobeny anebo  uvedeny na trh v  některém členském státě Evropské 
unie  nebo  mají  původ  v  některém  ze států Evropského sdružení 
volného  obchodu, které  jsou současně  smluvní stranou Evropského 
hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá 
a) technickým předpisům,  které jsou pro  výrobu anebo uvedení  na 
   trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto 
   států závazné, 
b) technickým  normám  nebo  pravidlům  správné  praxe, které jsou 
   vydány  národním normalizačním  orgánem nebo  subjektem jemu na 
   roveň  postaveným, v  souladu s  právními předpisy  a požadavky 
   státu,  který  je   smluvní  stranou  Evropského  hospodářského 
   prostoru, 
c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém 
   z těchto států, nebo 
d) tradičním či inovačním výrobním  postupům používaným v některém 
   z těchto států  v souladu s  jeho právními předpisy,  pro které 
   existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, 
   že  tento  výrobek  může  být  pro  daný účel použití posouzen, 
   v případě potřeby i na  základě doplňujících (nikoliv shodných) 
   zkoušek výrobku, 
pokud tyto  technické předpisy, technické  normy, pravidla správné 
praxe  nebo  postupy  zaručují   míru  ochrany  oprávněného  zájmu 
odpovídající míře této ochrany v České republice. 
 
                              § 14 
 
                           Akreditace 
 
  (1)  Akreditací  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  postup, 
zahájený na  žádost právnické osoby  nebo fyzické osoby,  která je 
podnikatelem,  na  jehož  základě  se  vydává  osvědčení o tom, že 
je  způsobilá  ve  vymezeném  rozsahu  provádět  zkoušky  výrobků, 
kalibraci  měřidel a  certifikační nebo  jinou obdobnou technickou 
činnost. 
 
  (2)  Náklady spojené  s akreditací  hradí žadatel  o akreditaci. 
Cena se sjednává podle zvláštního předpisu.2) 
 
  (3)  Provádění  akreditace  v  rozsahu  vymezeném  tímto zákonem 
zaručuje stát. 
------------------------------------------------------------------ 
2) zákon č.  526/1990 sb., o  cenách, ve znění  zákona č. 135/1994 
   sb.  
 
                              § 15 
 
          Podmínky pro pověření k provádění akreditace 
 
  (1)  Ministerstvo  může   svým  rozhodnutím  pověřit  prováděním 
akreditace právnickou osobu (dále  jen "akreditující osoba"). Toto 
pověření je nepřevoditelné. Po dobu,  po kterou je toto rozhodnutí 
platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na 
udělení pověření není právní nárok. 
 
  (2)   Ministerstvo   rozhoduje   o   pověření   právnické  osoby 
k provádění akreditace  na základě její žádosti.  Posuzuje při tom 
zejména,  zdali  právnická  osoba   bude  schopna  plnit  podmínky 
stanovené tímto zákonem. 
 
  (3)  Neplní-li  akreditující   osoba  povinnosti  nebo  podmínky 
stanovené v tomto  zákoně nebo v rozhodnutí o  pověření nebo pokud 
o to sama požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření zruší. 
 
  (4) Rozhodnutí  o pověření akreditující  osoby a zrušení  tohoto 
rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů 
České republiky. 
 
  (5)  Náklady, které  akreditující osobě  vzniknou při činnostech 
vyplývajících z mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace, která 
má přímý vztah k činnostem podle tohoto zákona, hradí stát. 
 
  (6)  Pokud  není  provádění  akreditace zabezpečeno akreditující 
osobou, zabezpečuje ji Úřad. 
 
  (7) Pro  udělení pověření k provádění  akreditace musí právnická 
osoba žádající o akreditaci splňovat tyto podmínky: 
a) nestrannost   vzhledem   k   žadatelům   o   vydání   osvědčení 
   o akreditaci s vyloučením všech  vlivů, které by mohly ovlivnit 
   objektivitu akreditace, 
b) zabezpečení  souladu  podmínek  a  postupů  posuzování žadatelů 
   s pravidly mezinárodních organizací  zabývajících se akreditací 
   uznanými   příslušným   orgánem   České   republiky  (dále  jen 
   "akreditační pravidla"), 
c) plnění  povinností  vyplývajících  z  členství  v mezinárodních 
   organizacích  zabývajících  se  akreditací  uznaných příslušným 
   orgánem České republiky, 
d) finanční  stabilita a  zajištění zdrojů  potřebných pro  správu 
   akreditačního systému, 
e) personální zabezpečení činnosti stálými zaměstnanci. 
 
  (8)  Další  podmínky  může  stanovit  Ministerstvo  v rozhodnutí 
o pověření, zejména je-li to  nezbytné pro zapojení do mezinárodní 
spolupráce v oblasti akreditace.  
 
                              § 16 
 
                     Osvědčení o akreditaci 
 
  (1) Akreditující osoba vydá  právnické osobě nebo fyzické osobě, 
která je podnikatelem na její  žádost osvědčení o akreditaci. Toto 
osvědčení  vydá, pokud  žadatel splňuje  akreditační pravidla  pro 
zkoušení  výrobků,  kalibraci  měřidel  a  certifikační  nebo jiné 
obdobné technické  činnosti a nemá  žádné obchodní, finanční  nebo 
jiné  zájmy  nebo  vazby,  které  by  mohly  ovlivnit jeho nálezy. 
Osvědčení o akreditaci vymezuje  předmět, rozsah a podmínky těchto 
činností a dobu, na kterou bylo vydáno. 
 
  (2) Vydaná osvědčení se zveřejňují ve Věstníku Úřadu. 
 
  (3)   Akreditující   osoba   provádí   dozor   nad   dodržováním 
akreditačních  pravidel.  Zjistí-li  nedostatky  v  plnění  těchto 
pravidel, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení 
nebo je odejme.  
 
                              § 17 
 
   
                             zrušen 
 
                            HLAVA IV 
                 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ 
 
                              § 18 
 
   
                              Dozor 
 
     (1) Dozor nad tím, zda stanovené  výrobky uváděné na trh jsou 
označeny stanoveným  způsobem či zda  nebyly neoprávněně označeny, 
popřípadě zda  k nim byl  vydán či je  přiložen stanovený dokument 
(§ 13 odst.  2) a zda vlastnosti stanovených  výrobků uvedených na 
trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí 
a) Česká obchodní inspekce,4) nebo 
b) orgán stanovený zvláštním zákonem, 
(dále jen "orgán dozoru"). 
 
     (2) Pokud  orgán  dozoru  zjistí  při  kontrole odstranitelné 
nedostatky, uloží jejich odstranění v jím stanovené lhůtě. 
 
     (3) Při  kontrole  postupuje  Česká  obchodní  inspekce podle 
zvláštního právního předpisu.4) 
 
     (4) Zjistí-li  orgán dozoru  podle  odstavce  1 písm.  b) při 
kontrole,  že výrobek  je  neoprávněně  opatřen označením  CE nebo 
jiným   stanoveným   označením   podle   tohoto   zákona,   zakáže 
kontrolované osobě uvádění takovéhoto výrobku  na trh a jeho další 
distribuci  a stanoví  termín pro  odstranění protiprávního stavu. 
Toto opatření oznámí orgán  dozoru kontrolované osobě a neprodleně 
o něm učiní písemný záznam. 
 
     (5) Nesouhlasí-li  kontrolovaná  osoba  s  uloženým opatřením 
podle odstavce  4, může proti  němu podat námitky  nejpozději do 3 
pracovních dnů  ode dne seznámení  se s písemným  záznamem o tomto 
opatření.  Podané  námitky  nemají  odkladný  účinek.  O  podaných 
námitkách   rozhodne   bezodkladně   vedoucí   organizační  složky 
dozorového  orgánu,  která  kontrolu  provedla. Písemné vyhotovení 
rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a není proti 
němu přípustný opravný prostředek. 
 
     (6) Pokud  opatření uložené  podle odstavce  4 ve  stanoveném 
termínu nevede k nápravě, může orgán dozoru rozhodnout o ochranném 
opatření  spočívajícím  v  povinnosti  osoby  odpovědné za uvedení 
výrobku na trh stáhnout jej z trhu. 
------------------------------------------------------------------ 
4) Zákon  č.  64/1986  Sb.,  o  České  obchodní inspekci, ve znění 
   pozdějších předpisů. 
 
                              § 19 
 
                             Pokuty 
 
  (1) Orgán dozoru uloží pokutu do výše 20 milionů Kč tomu, kdo 
a) neoprávněně nebo klamavě užil  českou značku shody, certifikát, 
   jiný  dokument   vydaný  autorizovanou  osobou   v  souvislosti 
   s posuzováním shody, nebo kdo je padělal nebo zfalšoval, 
b) uvedl   na  trh   nebo  distribuoval   stanovené  výrobky   bez 
   stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády 
   anebo s klamavým nebo neoprávněným označením nebo dokumentem, 
c) nesplnil rozhodnutí o ochranném opatření,1b) 
d) nesplnil opatření  uložená k odstranění  neoprávněného označení 
   výrobku podle § 18. 
 
  (2) Výrobcům,   dovozcům,   distributorům   nebo   jiným  osobám 
stanoveným v nařízeních vlády,  kteří neposkytnou orgánu dozoru ve 
stanovené lhůtě  požadované podklady nebo  pravdivé informace nebo 
neumožní jejich  prověření nebo jinak ztěžují  postup řízení, může 
uložit orgán dozoru pokutu do výše 1 milionu Kč, a to i opakovaně. 
 
  (3)  Úřad  na  základě  podnětu,  který  obdrží, nebo na základě 
vlastního zjištění, uloží pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo 
a) neoprávněně označil dokument značkou ČSN, 
b) neoprávněně  rozmnožil nebo  rozšířil českou  technickou normu, 
   nebo její část,5) 
c) neoprávněně  vystupoval  jako   akreditující  osoba  nebo  jako 
   autorizovaná osoba nebo jako osoba, které bylo vydáno osvědčení 
   o akreditaci, 
d) neoprávněně vydal osvědčení o  akreditaci nebo certifikát, nebo 
   jiný  dokument  vydávaný  autorizovanou  osobou  v  souvislosti 
   s posuzováním shody. 
 
  (4)  Při  ukládání  pokut  se  přihlíží  zejména  k  závažnosti, 
způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. 
 
  (5)  Pokutu lze  uložit do  jednoho roku  ode dne,  kdy se orgán 
oprávněný  k  uložení  pokuty   dozvěděl  o  porušení  povinností, 
nejpozději  však  do  pěti  let  ode  dne,  kdy  k porušení takové 
povinnosti došlo. 
 
  (6) Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí 
o uložení pokuty. 
 
  (7) Pokutu vybírá orgán dozoru  a vymáhá územní finanční orgán6) 
podle zvláštního právního předpisu.6a) 
 
  (8)  Výnos  pokut  uložených  podle  tohoto  zákona  je  příjmem 
státního rozpočtu. 
 
  (9) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody. 
------------------------------------------------------------------ 
1b) Například §  7a odst. 1 písm.  a) a b) zákona  č. 64/1986 Sb., 
    o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 
 6) Zákon  č. 531/1990  Sb.,  o  územních finančních  orgánech, ve 
    znění pozdějších předpisů. 
6a) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění 
    pozdějších předpisů. 
 
 
                              § 20 
 
                             Řízení 
 
  V řízení  o pověření právnické  osoby k tvorbě  a vydávání norem 
nebo  o  odnětí  tohoto   pověření,  o  pověření  právnické  osoby 
k akreditaci  nebo o  odnětí  tohoto  pověření, o  autorizaci nebo 
jejím  odnětí  a  o  ukládání  pokut  nebo  ochranných opatření se 
postupuje podle správního řádu.7)  Správní orgán rozhodne v řízení 
o autorizaci nejdéle do 120 dnů  od zahájení řízení. V mimořádných 
případech může  být řízení o  autorizaci prodlouženo Ministerstvem 
o dalších 60 dnů. 
------------------------------------------------------------------ 
7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).  
 
                              § 20a 
 
  Osoby,  které se  podílejí na  činnostech podle  hlavy III  nebo 
hlavy  IV tohoto  zákona, jsou  povinny zachovávat  mlčenlivost ve 
smyslu zvláštních  právních předpisů8) o  skutečnostech, o kterých 
se dozvěděly při těchto činnostech  a jejichž zveřejněním by mohly 
ohrozit zájmy jiných osob. 
------------------------------------------------------------------ 
8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku. 
 
                              § 20b 
 
                            neplatil 
 
                              § 21 
 
                      Přechodná ustanovení 
 
  (1) Na  stanovené výrobky uvedené na  trh před nabytím účinnosti 
nařízení vlády  vydaného podle §  12 odst. 1  se vztahují předpisy 
platné  v  době  jejich  uvedení  na  trh,  pokud  právní předpisy 
výslovně nestanoví jinak. 
 
  (2)  Dosavadní  technické  normy  označené  ČSN  a platné ke dni 
účinnosti tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona. 
 
  (3)  Právnické  nebo  fyzické  osoby  oprávněné  k podnikatelské 
činnosti a správní  úřady jsou do 31. prosince  1999 povinny řídit 
se těmi ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle 
§ 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve  znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud 
byla závaznost  příslušných ustanovení norem  stanovena na základě 
stanovisek  ministerstev nebo  jiných ústředních  správních úřadů, 
povolují   výjimky   ze   závaznosti   uvedených  ustanovení  tato 
ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. 
 
  (4) Řízení zahájená podle § 29  zákona č. 30/1968 Sb., o státním 
zkušebnictví,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  se  dokončí podle 
dosavadních předpisů. 
 
  (5)  Autorizace  udělené  podle  dosavadních  předpisů o státním 
zkušebnictví se považují za autorizaci podle tohoto zákona nejdéle 
po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. 
 
  (6)  Řízení o  schvalování a  certifikaci výrobků  zahájená před 
nabytím účinnosti  tohoto zákona se  dnem účinnosti tohoto  zákona 
zastavují, pokud se výrobce nebo dovozce se státní zkušebnou do té 
doby nedohodnou  jinak. Pokud nařízení  vlády vydané podle  tohoto 
zákona  stanoví  posouzení  shody  za  účasti  autorizované osoby, 
posoudí autorizovaná osoba shodu příslušného výrobku podle postupu 
posuzování  shody  stanoveného   příslušným  nařízením  vlády  bez 
žádosti,  s využitím  dosavadních zjištění.  V ostatních případech 
předá    státní    zkušebna    výsledky    dosavadních    zjištění 
přihlašovateli. 
 
  (7) Rozhodnutí  o schválení výrobků  nebo o certifikaci  výrobků 
vydaná  podle dosavadních  předpisů o  státním zkušebnictví  se po 
dobu jejich platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve 
smyslu  tohoto  zákona  a  mohou  být  použity  jako  podklad  pro 
prohlášení  o shodě  podle §  13 odst.  2 tohoto  zákona. Platnost 
těchto  rozhodnutí zaniká  uplynutím  doby  v nich  uvedené. Pokud 
v těchto rozhodnutích  není uvedena doba  platnosti, zaniká jejich 
platnost uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona. 
 
  (8) Osvědčení  o akreditaci, která  vydal před účinností  tohoto 
zákona  Český institut  pro akreditaci,  zůstávají v  platnosti po 
dobu v nich uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona.  
 
                              § 22 
 
                            Zmocnění 
 
  Vláda vydá nařízení k provedení § 2  písm. b), c), d), § 3 odst. 
2, § 7, § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 2, § 12 a 13. 
 
                           ČÁST DRUHÁ 
                ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ 
 
                             HLAVA I 
   ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY  Č. 64/1986 SB., 
  O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY 
                         Č. 240/1992 SB. 
 
                              § 23 
 
  Zákon  České  národní  rady  č.  64/1986  Sb.,  o České obchodní 
inspekci, ve znění  zákona České národní rady č.  240/1992 Sb., se 
mění a doplňuje takto: 
 
  1. V  § 2 odst.  2 písm. f)  se na konci  tečka nahrazuje čárkou 
a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky č. 1a) zní: 
"g) zda  bylo  vydáno  prohlášení  o  shodě  pro stanovené výrobky 
    uváděné  na  trh,  dále  zda  vlastnosti  stanovených  výrobků 
    uvedených  na  trh  a  náležitosti  posouzení shody odpovídají 
    stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.1a) 
--------------- 
1a) Zákon  č. 22/1997  Sb., o  technických požadavcích  na výrobky 
    a o změně a doplnění některých zákonů.". 
 
  2. V poznámce č. 1) pod čarou se vypouštějí slova: 
"Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.". 
 
  3. § 4 odst. 1 písm. d) zní: 
"d) odebírat  za náhradu  od kontrolovaných  osob potřebné  vzorky 
    výrobků nebo  zboží k posouzení  jakosti a bezpečnosti  těchto 
    výrobků nebo  zboží. Za odebrané vzorky  výrobků nebo zboží se 
    kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se 
    výrobek nebo zboží v  okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada 
    se neposkytne,  jestliže se jí kontrolovaná  osoba vzdá. Nárok 
    na  náhradu nevzniká,  pokud jde  o výrobek  nebo zboží, které 
    nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,". 
 
  4. V  § 4 odst.  1 písm. e)  se na konci  tečka nahrazuje čárkou 
a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky č. 1b) zní: 
"f) vstupovat  do  objektů   výrobce,  dovozce  nebo  distributora 
    a vyžadovat  předložení  příslušné  dokumentace  a  poskytnutí 
    pravdivých informací.  Výrobce, dovozce nebo  distributor může 
    být inspektorem  vyzván, aby mu  zajistil a předložil  odborná 
    vyjádření  autorizované  osoby  k  předmětu  dozoru,  nebo  si 
    k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. 
    Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního 
    předpisu.1b) 
---------------- 
1b) Zákon č. 526/1990  Sb., o cenách, ve znění  zákona č. 135/1994 
    Sb.". 
 
  5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: 
 
                              "§ 7a 
 
  (1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, 
dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je 
a) pozastavení uvádění  výrobku nebo jeho výrobních  partií na trh 
   na  určenou  dobu  v  případě  podezření  na  nebezpečí vážného 
   ohrožení zdraví nebo bezpečnosti  osob, majetku nebo přírodního 
   prostředí (dále jen "oprávněný zájem"), 
b) zákaz uvádění  výrobku nebo jeho výrobních  partií  na trh nebo 
   rozhodnutí   o  stažení   těchto  výrobků   z  trhu,  popřípadě 
   i z používání  v případě, ve kterém  výrobky prokazatelně mohou 
   ohrozit oprávněný zájem, 
c) stanovení  povinnosti účinným  způsobem bezodkladně  informovat 
   o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí 
   plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo 
   ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b). 
 
  (2) Odvolání  podané proti rozhodnutí o  ochranném opatření nemá 
odkladný účinek. 
 
  (3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo 
výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh. 
 
  (4) Zjistí-li inspektoři  neplnění povinností výrobcem, dovozcem 
nebo distributorem,  hradí náklady spojené s  dozorem a s činností 
autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.". 
 
  6.  V §  17 odst.  1  se  slova "pokuty  nebo pořádkové  pokuty" 
nahrazují   slovy  "pokuty,   pořádkové  pokuty   nebo  ochranného 
opatření".  
 
                            HLAVA II 
   ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 SB., 
     O ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ 
         NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ 
 
                              § 24 
 
  Zákon České  národní rady č.  20/1993 Sb., o  zabezpečení výkonu 
státní   správy  v   oblasti  technické   normalizace,  metrologie 
a státního zkušebnictví, se mění a doplňuje takto: 
 
  1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje 
tečkou. 
 
  2. Část druhá zní: 
 
                           "ČÁST DRUHÁ 
                 Působnost orgánů státní správy 
                v oblasti technické normalizace, 
               metrologie a státního zkušebnictví 
 
                               § 3 
 
  Ministerstvo   v  oblasti   technické  normalizace,   metrologie 
a státního zkušebnictví 
a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví, 
b) řídí Úřad a Český metrologický institut, 
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2) 
 
                               § 4 
 
  Úřad  v  oblasti  technické  normalizace,  metrologie a státního 
zkušebnictví 
a) řídí  a zabezpečuje  metrologii v  rozsahu stanoveném zákonem3) 
   Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření, 
b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření 
   a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3) 
c) rozhoduje   o   opravných    prostředcích   proti   rozhodnutím 
   metrologických orgánů,7) 
d) zabezpečuje  organizaci přípravy  převzetí technických předpisů 
   Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády, 
e) smluvně  zabezpečuje úkoly  vyplývající z  mezinárodních smluv, 
   kterými  je   Česká  republika  vázána,   a  úkoly  vyplývající 
   z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. 
 
                               § 5 
 
  Český  metrologický  institut  zabezpečuje  odbornou  a výkonnou 
činnost   státní   metrologie   v   rozsahu   stanoveném   zákonem 
Československému  metrologickému ústavu  a Státnímu metrologickému 
inspektorátu.9) 
------------ 
2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 
3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 
7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. 
9) § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.". 
 
  3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí. 
 
  4. Poznámka č. 11) zní: 
"11)  § 13  odst. 2  písm. c),  § 16,  20 a  21 zákona č. 505/1990 
Sb.".  
 
                           ČÁST TŘETÍ 
                      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 
 
                              § 25 
 
  Zrušují se: 
1. Zákon č.  30/1968 Sb., o státním  zkušebnictví, ve znění zákona 
   č. 54/1987 Sb., zákona č.  194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. 
   a zákona č. 539/1992 Sb. 
2. Zákon č. 142/1991 Sb.,  o československých technických normách, 
   ve znění zákona č. 632/1992 Sb. 
3. Vyhláška  Úřadu  pro  normalizaci  a  měření  č.  104/1984 Sb., 
   o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu. 
4. Vyhláška  Úřadu  pro  normalizaci  a  měření  č.  101/1988 Sb., 
   o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č. 233/1993 Sb. 
5. Vyhláška  Federálního   úřadu  pro  normalizaci   a  měření  č. 
   585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním 
   zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb.  
 
                              § 26 
 
                            Účinnost 
 
  Tento zákon  nabývá účinnosti prvním  dnem sedmého  kalendářního 
měsíce po dni vyhlášení. 
 
                           Zeman v. r. 
                           Havel v. r. 
                           Klaus v. r.  




 

Datum uveřejnění: 24. ledna 1997 Poslední změna: 17. srpna 2005 Počet shlédnutí: 4502