Produkce technického konopí jako příspěvek k revitalizaci antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje

Úvod

Tento článek byl zpracován s cílem definovat stávající stav a možnosti zemědělského rozvoje regionu postiženého antropogenní exploatací. Analyzovány byly zejména pánevní okresy (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov). Za netradiční zemědělské plodiny, které jsou pro revitalizaci antropgenně expolatovaných půd navrženy, je uvedeno pěstování konopí setého.

Agroenvironmentální charakteristika území

Ústecký kraj je tvořen 1060 katastrálními územími o celkové výměře 533 494 ha tj. 6,7 % rozlohy ČR. Lesní pozemky (1 582 km2) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11 % nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10 % nižší.

Nejvyšší bod kraje (1 225 m n.m.) se nachází v okrese Chomutov, nejnižším je hladina Labe u Hřenska v místě, kde Labem opouští naši republiku (115 m n.m.). Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý.

Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8 °C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní hranice kraje a území se severovýchod a jih od Děčína je v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7 °C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5 °C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovském výběžku.

Hustota zalidnění pánevních okresů je v kontextu ČR nadprůměrná (155 obyvatel na 1km²). Těžiště osídlení tvoří území okresů (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov), kde se hustota zalidnění pohybuje mezi 250 - 300 obyvateli na km². Největším městem kraje je Ústí nad Labem, které má téměř 100 000 obyvatel. Páteř osídlení tvoří pánevní prostor s podkrušnohorskou aglomerací (Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Litvínov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří), kde je koncentrováno přibližně 60 % obyvatelstva celého kraje.

Výměra zastoupení kultur a hodnocení sledovaného území

Pro provedení analýzy stávajícího stavu využití území je třeba zjistit zastoupení kategorií využití území za sledované okresy. Tyto údaje budou sloužit i pro následnou syntézu a navrhovaná optimalizační opatření, V následující tabulce číslo jedna je sumarizováno zastoupení kategorií využití území za okresy Ústeckého kraje s vyznačením zájmových okresů.

Tabulka č. 1: Celková výměra ploch, zastoupení kultur a lesní půdy v roce 2006

Zastoupení kategorií	výměra k.ú. 1	lesní	zemědělská	orná	ttp 2	vinice	chmelnice	sady 3	zahrady 4
Název NUTS	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha	ha
Děčín	90 860	44 808	36 410	11 192	22 497	0	0	377	2 344
Chomutov	93 532	34 446	39 235	23 808	13 666	22	16	905	818
Litoměřice	103 215	16 828	73 728	60 280	7 036	249	1 485	2 711	1 967
Louny	111 765	17 518	80 207	67 255	5 619	12	4 929	1 187	1 205
Most	46 716	15 486	13 545	9 447	3 007	105	0	422	564
Teplice	46 925	17 302	15 950	8 277	6 335	0	0	407	931
Ústí nad Labem	40 444	12 681	18 357	5 275	11 922	0	0	211	949
Celkem	533 457	159 069	277 432	185 534	70 082	388	6 430	6 220	8 778

Zdroj: databáze IRIS 2007

Tato tabulka nevypovídá nic o celkové antropogenní exploataci území ta je patrná až z tabulky číslo 2. Zde je uvedena celková rozloha okresů a rovněž absolutní i procentické zastoupení zemědělské půdy a ostatních ploch v těchto regionech.

Tabulka č. 2: Poměr zemědělské půdy a ostatních ploch ve vybraných antropogenně exploatovaných regionech

Název NUTS	Celková plocha území v ha	Výměra zemědělské půdy v ha	Podíl zemědělské půdy v %	Výměra ostatních ploch v ha	Podíl ostatních ploch v %
Děčín	90 856	36 384	40	7 169	7,89
Chomutov	93 533	39 048	41,7	15 586	16,66
Litoměřice	103 216	73 607	71,3	8 841	8,57
Louny	111 764	80 016	71,6	10 889	9,74
Most	46 712	13 546	29	15 938	34,12
Teplice	46 925	15 889	33,9	11 879	25,31
Ústí nad Labem	40 445	18 289	45,2	7 769	19,21
Ústecký kraj	533 451	276 779	51,9	78 070	17,36

Zdroj: databáze IRIS 2008 upraveno

Do kategorie ostatních ploch patří dle databáze IRIS: Všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, stavební místa, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady. Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem a kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené.

Další z kategorií patřící mezi plochy ostatní jsou pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a stálé manipulační prostory apod. Celková rozloha výhradních ložisek přesahuje v okresech Teplice, Ústí nad Labem a Chomutov 15 % respektive 20 % jejich plochy, v okrese Most dokonce 30 %. Rozsah povrchově těžených dobývacích prostorů se ve zmíněných okresech pohybuje mezi 6 a 7 % jejich plochy, což nemá, s výjimkou Sokolovska, v rámci státu srovnání. Část tohoto území byla již rekultivována a část má být ještě rekultivována. V následující tabulce číslo 3 je uvedena výměra a způsob provedení rekultivace exploatovaných území v Ústeckém kraji.

Tabulka č. 3: Rekultivované plochy v ha a způsoby rekultivace

Druh rekultivace	Zemědělská		Lesnická		Hydrická		Ostatní		Celkem
Název NUTS	ukonč.	rozprac.	ukonč.	rozprac.	ukonč.	rozprac.	ukonč.	rozprac.	ukonč.	rozprac.
Chomutov	797	801	104	789	21	9	56	259	980	1 840
Most	1 268	568	2 279	1 468	121	411	1 985	1 311	4 754	3 758
Teplice	572	349	1 085	780	89	28	142	436	1 888	1 584
Ústí nad Labem	1 198	60	613	674	20	257	43	147	1 874	1 138
Celkem	3 834	1 768	4 073	3 722	252	696	1 336	2 150	9 496	8 338

Ukončené do roku 2005, rozpracované do roku 2020.

Z výše uvedených údajů byla zpracována syntetické tabulka číslo 4, která slouží k sumarizaci analýzou získaných údajů pro antropogenně exploatované okresy Ústeckého kraje.

Tabulka č. 4: Výsledky analýzy antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje Navrhovaná opatření

Název NUTS	výměra	subjekty	výnosy	zem. půda	orná	louky	lesy	ostatní plochy
	ha	počet	t/ha	%	z toho %	z toho %	%	%
Chomutov	93 533	132	5,2	42	60,6	34,8	36,8	16,66
Most	46 716	38	5,4	29	69,7	22,2	33,1	34,12
Teplice	46 925	53	4,6	34	51,9	39,7	36,9	25,31
Ústí	40 445	68	4,78	45,4	28,7	64,9	31,3	19,21

Navrhovaná opatření budou realizována na územích s rozdílným zemědělským prostředím a tudíž i rozdílnými optimalizačními přístupy. Z hlediska výnosů obilovin se tyto okresy příliš neliší, nelze tedy očekávat, že v případě pozitivní změny výkupních cen obilovin a řepky dojde ke zvýšenému zájmu o naše doporučení. Dojde-li k negativnímu posunu cen obilovin a řepky, ale rovněž i cen paliv a energií mohou tato opatření zvýšit stabilitu zemědělských podniků a případně zajistit cash-flow nutné pro běžný provoz.

Navrhovaná racionalizační a diverzifikační opatření jsou pouze výčtem možností, která po projednání s příslušnými podnikatelskými subjekty nebo územní samosprávou mohou být realizovány jako samostatné projekty mající za cíl zlepšení stability a diverzifikace venkovského prostoru.

Vzhledem k tomu, že je u analyzovaných regionů Ústeckého kraje patrná prostorová a geografická inhomogenita, tak jako u většiny příhraničních okresů v severozápadních Čechách je i území antropogenně exploatovaných regionů Ústeckého kraje charakteristické diferencovanou nadmořskou výškou v ose sever-jih (graf č. 1).

Mimo to je zde část území rekultivována nebo v určité fázi rozpracovanosti. Proto jsou pro tyto okresy navrhovány tři scénáře odlišného rozvoje podle úrodnosti půdy, nadmořské výšky konfigurace terénu a antropogenní exploatace.

I. oblast

Hory a podhory zahrnují území s nadmořskou výškou od 400 m výše (vrcholky Krušných hor 900-1000 m), které se dají zemědělsky využívat. Jedná se o travní porosty, které svou skladbou vlastně odpovídají spíše průměrným lučním společenstvům, které se v této nadmořské výšce přirozeně vyskytují. Stav porostů svědčí o velkém vyčerpání půdy, protože za poslední období 10-15 let nebylo prováděno přihnojení s výjimkou pastvin. Jedná se o značně členitý terén, do kterého zasahují lesy, vznikají tak přirozené nálety a tím vlastně dochází k omezení výměry a úbytku pastvin. Celková plocha je 18 450 ha. Často jsou louky obtížně dostupné mechanizací, u těchto uzavřených enkláv je vhodné jejich zalesnění. Využití luk a pastvin v podhorských a horských oblastech je v současnosti prováděno pouze pro pastvu hospodářských zvířat bez TP mléka. Louky jsou pak sečeny pro skot – krmení v zimních měsících. Výnosy sena z takto obhospodařených luk a pastvin nejsou vyšší než 2t.ha^-1. Jedná se většinou o louky jednosečné.

II. oblast

Oblasti s vyšší antropogenní zátěží – jedná se o území rekultivované či sanované. V zásadě jde o území o výměře 18 000 ha. Toto území je v nížinné oblasti, ale je zde neustálený vodní režim a rovněž antropogenní půdy nedosahují stejné úrodnosti jako půdy rostlé (dle výzkumu se tyto půdy s uvedenými stresovými faktory vyrovnávají až po dobu 40 let). Toto území je třeba rovněž využít, dále revitalizovat a resocializovat. Z hlediska zemědělské produkce je možné to území využít pro cílené pěstování rostlin.

Jedná se o:

• lignikultury - v lignikulturách jsou zastoupené převážně rychlerostoucí dřeviny jako topoly, vrby, olše, pajasan (u nás nepůvodní)
• energetické byliny
• klasické zemědělské plodiny

III. oblast

Území údolní a produkční zahrnuje jižní části okresů od Chomutova až po Ústí nad Labem. Podíl zornění dosahuje na tomto území 75 %.

Celková výměra orné půdy jak je vedena v evidenci Lpis představuje 27.800 ha, z toho tvoří nejvyšší podíl obilniny a to 73, 47 %, zastoupení obilovin je následující:

• pšenice ozimá a jarní - 65,4 %
• ječmen jarní sladovnický - 19,6 %
• krmné obiloviny (ječmen, oves) - 7,3 %
• žito a triticale - 4,5 %

Vedle obilovin jsou na orné půdě zastoupeny:

• řepka - 9,14 %
• cukrovka - 0,3 %
• kukuřice - 1,5 %
• další jsou víceleté pícniny, slunečnice a konopí

Konopí seté a jeho zpracování je jeden z možných způsobů diverzifikace zemědělství v antropogenně exploatovaných okresech Ústeckého kraje.

Konopí

Plodinou, nově zaváděnou v analyzované oblasti je konopí. Jeho zpracování je v současnosti prováděno v obci Bukovice na Teplicku. V prvních letech po uvedení do provozu tento závod využívá konopí z plochy 1 500 ha a později až z 3 000 ha. Uplatnění této suroviny má perspektivu, protože v současné době se rozšiřuje jeho využití k technickým účelům v automobilovém průmyslu, stavebnictví i dalších odvětvích. Konopí je plodina s polyfunkčním využitím, kdy lze využít nejen vlákno, ale i pazdeří, které je využitelné ve stavebnictví, papírenském průmyslu i jako energetická surovina. Energeticky lze využít i celou rostlinu, to je ale díky obtížně proveditelné sklizni méně vhodné (do doby vyřešení technologie sklizně) proto se počítá především s jeho průmyslovým využitím. Agrotechnika Předpokládá se, že konopí bude pěstováno pro produkci přírodního vlákna, pro produkci organické suché hmoty k technickému nebo energetickému využití a produkci semene určeného jak k přímé spotřebě, tak k získání technického nebo potravinářského oleje.

Tuto plodinu lze pěstovat všude v mírném pásmu s výjimkou půd trvale zamokřených nebo trvale přesušených. Požadavky na půdu jsou minimální (výborná konkurenční schopnost vůči plevelům), lze jej použít jako pionýrskou rostlinu na plochách převedených do kategorie orná a na plochách v marginálních oblastech. Konopí však vyžaduje hlinité až hlinitopísčité, dostatečně hluboké půdy, dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem a draslíkem. Nevhodné jsou štěrkovité a kamenité půdy. Konopí je možné pěstovat až do nadmořských výšek kolem 450 m.n.m.

Požadavky na předplodinu: konopí si neklade zvláštní požadavky na předplodinu, doporučované předplodiny jsou: jetelotráva, okopaniny, obiloviny. Díky své schopnosti potlačit plevele je samo dobrou předplodinou. Přestože je možné pěstovat konopí několik let po sobě na téže ploše, není to z hlediska rotace plodin vhodné.

Pro úspěšné pěstování konopí setého je nutné dodržet následující agrotechnická opatření. Po podzimní orbě je obvyklá jarní příprava s přihnojením od 60 do 100 kg N.ha^-1 a doplnění 30 - 60 kg K.ha^-1. Jedná-li se o produkci konopí na semeno, je vhodné provést přihnojení 30 až 60 kg P.ha^-1. Dle našich výzkumů je optimální dusíkatá výživa v dávce 80 kg N.ha^-1. Na podzim je rovněž možné provést zásobní hnojení chlévskou mrvou nebo kompostem v dávce 30-40 t.ha^-1.

Konopí se vysévá do řádků vzdálených 10 až 15 cm do hloubky cca 3-4 cm. Po zasetí následuje zavláčení, případně zaválení lehkými válci. Termín setí je obvykle od 10. 4. do 10. 5., ale lze jej vysévat i později podle oblasti a průběhu počasí. Výsevek se stanovuje podle hodnoty osiva a podle účelu pěstování. Pro získání jednotného vlákna se doporučuje výsevek 3-5 milionů klíčivých semen (MKS), což při typických hodnotách MKS cca 15,5-18 kg činí cca 50-80 kg.ha^-1. Průměrná cena osiva je v současné době 80 - 120 Kč.kg^-1. Obvyklá HTS osiva je 13-18 g.

Při 8-10 °C teploty půdy vzchází konopí za 8 až 12 dní po vysetí, řádkování probíhá 4 až 6 neděl po setí. Porost konopí většinou nevyžaduje ošetření pesticidy, pouze v případě silného zaplevelení pýrem je vhodná aplikace graminicidů. Vegetační doba při pěstování na vlákno činí cca 90 - 110 dnů. Pro využití na vlákno se konopí sklízí před květem nebo v plném květu, kdy je dosahováno nejvyšší kvality vlákna a výnos dosahuje podle ročníku a odrůdy 6-12 t z hektaru při 85 % sušině. Při kombinovaném využití na semeno a stonek lze očekávat výnos semena od 0,6 do 1,2 t.ha^-1 a méně kvalitní stonek. To je způsobeno tím, že se termín sklizně posunuje až do října. Rovněž sklizeň stonků může být při pozdním termínu sečení ohrožena vyšším množstvím srážek. Někdy je možno sklizeň ponechat na pokosu do jara a lisování provést až v jarních měsících. Nákladová charakteristika produkce technického konopí

V následující tabulce číslo 5 je zobrazena nákladová charakteristika produkce konopí v ČR a Německu včetně tzv příspěvku na úhradu ve výši 6 150 Kč. V tabulce jsou ceny z Německa násobeny současným směnným kurzem 24,5 Kč za 1 €. V cenách nejsou zahrnuty dotace.

Tabulka č. 5: Nákladová charakteristika produkce technického konopí

	Česká republika			Německo
	cena při výnosu v tunách			cena při výnosu v tunách
	jednotková cena	6 tun	8 tun	jednotková cena	6 tun	8 tun
osivo	80	2400	2400	78	2352	2352
hnojení N		1450	1450	15	716	716
variabilní náklady podmítka	630	630	630	202	202	202
variabilní náklady orba	1180	1180	1180	612	612	612
variabilní náklady setí	460	460	460	367	367	367
variabilní náklady minerální hnojení	240	240	240	53	53	53
variabilní náklady organické hnojení	765	765	765	710	710	710
variabilní náklady postřik	0	0	0	0	0	0
variabilní náklady válení	0	0	0	0	0	0
služby náklady sečení	2000	2000	2000	2229	2229	2229
služby náklady obracení	440	440	440	784	784	784
služby náklady lisování	500	3000	4000	612	3675	4900
skladování cca 5 měsíců	250	1500	2000	428	2572,5	3430
doprava ke zpracování	130	780	1040	147	882	1176
cekem	0	14845	16605	0	15158	17534
příspěvek na úhradu	0	6125	6125	0	6125	6125
Cekem včetně příspěvku bez DPH	0	20970	22730	0	21283	23659
produkce v tunách/ha	0	6	8	0	6	8
ceny za slámu bez DPH	0	3495	2841	0	3547	2957
nájem (na tunu)	2000	333,33	250	0	1633,33	1225
úroky (na tunu)	300	50	37,5	0	81,67	61,25
podíl nákladů vlastní stroje (na tunu)	3000	500	375	0	612,5	459,38
podíl nákladů budovy (na tunu)	1000	166,67	125	0	163,33	122,5
fixní náklady	0	4545	3628	0	6038	4825

Dotace v ČR (5 518 Kč.ha^-1) zahrnují finanční kompenzace přiznané odvětví v rámci dotačního titulu SAPS a TopUp (energetické plodiny), v režimu platném pro hospodářský rok 2006/2007. V případě pěstování konopí na vlákno dotace činní 4 758 Kč.ha^-1. O tuto částku lze ponížit náklady na pěstování v ČR. Rovněž i v Německu lze s obdobnou částkou ve výše uvedené kalkulaci možno počítat. Z výše uvedené tabulky je patrné, že se produkční ceny slámy technického konopí výrazně neliší . Úspora je možná v ČR dosud nižšími odměnami pracovních sil a nižšími nájemními cenami zemědělské půdy.

Literatura

1. Honzík R.: Obnovitelné zdroje biomasy Ústeckého kraje - Potenciál biomasy vhodné pro termickou konverzi. VÚRV, Chomutov, 2005
2. Kára J. et al.: Energetické rostliny – Technologie pro pěstování a využití. VÚZT, Praha, 2005
3. Petříková V.: Energetické rostliny – významný zdroj energie, Zemědělská technika a biomasa, Praha, 2006
4. Sladký V., Váňa J., Slejška A.: Energetické využití biomasy - Literární studie k relevantním problémům řešení projektu VaV/320/6/00, Praha, 2000
5. Carus M. et al.:,Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation bei Naturfasern und Naturfaser Werkstoffen (Deutschland und EU) Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.V. Gülzow, 2008

Poznámky

1. Celková výměra území je základní zeměměřičský podklad evidence pozemků. Každá obec má zpravidla vymezeno katastrální území, může však ležet i na více katastrálních územích. Ukazatel je součtem katastrálních území obcí v daném okrese.
2. Trvalé travnaté porosty zahrnují louky, pastviny a pastevní výběhy.
3. Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy, též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů a pozemky, kde se pěstuje rybíz nebo angrešt.
4. Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost