Odborné články

Produkce technického konopí jako příspěvek k revitalizaci antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje

Úvod

Tento článek byl zpracován s cílem definovat stávající stav a možnosti zemědělského rozvoje regionu postiženého antropogenní exploatací. Analyzovány byly zejména pánevní okresy (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov). Za netradiční zemědělské plodiny, které jsou pro revitalizaci antropgenně expolatovaných půd navrženy, je uvedeno pěstování konopí setého.

Agroenvironmentální charakteristika území

Ústecký kraj je tvořen 1060 katastrálními územími o celkové výměře 533 494 ha tj. 6,7 % rozlohy ČR. Lesní pozemky (1 582 km2) jsou na 29,7 % území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11 % nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52 % rozlohy kraje, v tom je 35,5 % orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10 % nižší.

Nejvyšší bod kraje (1 225 m n.m.) se nachází v okrese Chomutov, nejnižším je hladina Labe u Hřenska v místě, kde Labem opouští naši republiku (115 m n.m.). Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý.

Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8 °C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní hranice kraje a území se severovýchod a jih od Děčína je v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7 °C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5 °C a až 1 000 mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovském výběžku.

Hustota zalidnění pánevních okresů je v kontextu ČR nadprůměrná (155 obyvatel na 1km2). Těžiště osídlení tvoří území okresů (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov), kde se hustota zalidnění pohybuje mezi 250 - 300 obyvateli na km2. Největším městem kraje je Ústí nad Labem, které má téměř 100 000 obyvatel. Páteř osídlení tvoří pánevní prostor s podkrušnohorskou aglomerací (Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Litvínov, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří), kde je koncentrováno přibližně 60 % obyvatelstva celého kraje.

Výměra zastoupení kultur a hodnocení sledovaného území

Pro provedení analýzy stávajícího stavu využití území je třeba zjistit zastoupení kategorií využití území za sledované okresy. Tyto údaje budou sloužit i pro následnou syntézu a navrhovaná optimalizační opatření, V následující tabulce číslo jedna je sumarizováno zastoupení kategorií využití území za okresy Ústeckého kraje s vyznačením zájmových okresů.

Tabulka č. 1: Celková výměra ploch, zastoupení kultur a lesní půdy v roce 2006

Zastoupení kategorií výměra k.ú. 1 lesní zemědělská orná ttp 2 vinice chmelnice sady 3 zahrady 4
Název NUTS ha ha ha ha ha ha ha ha ha
Děčín 90 860 44 808 36 410 11 192 22 497 0 0 377 2 344
Chomutov 93 532 34 446 39 235 23 808 13 666 22 16 905 818
Litoměřice 103 215 16 828 73 728 60 280 7 036 249 1 485 2 711 1 967
Louny 111 765 17 518 80 207 67 255 5 619 12 4 929 1 187 1 205
Most 46 716 15 486 13 545 9 447 3 007 105 0 422 564
Teplice 46 925 17 302 15 950 8 277 6 335 0 0 407 931
Ústí nad Labem 40 444 12 681 18 357 5 275 11 922 0 0 211 949
Celkem 533 457 159 069 277 432 185 534 70 082 388 6 430 6 220 8 778

Zdroj: databáze IRIS 2007

Tato tabulka nevypovídá nic o celkové antropogenní exploataci území ta je patrná až z tabulky číslo 2. Zde je uvedena celková rozloha okresů a rovněž absolutní i procentické zastoupení zemědělské půdy a ostatních ploch v těchto regionech.

Tabulka č. 2: Poměr zemědělské půdy a ostatních ploch ve vybraných antropogenně exploatovaných regionech

Název NUTS Celková plocha území v ha Výměra zemědělské půdy v ha Podíl zemědělské půdy v % Výměra ostatních ploch v ha Podíl ostatních ploch v %
Děčín 90 856 36 384 40 7 169 7,89
Chomutov 93 533 39 048 41,7 15 586 16,66
Litoměřice 103 216 73 607 71,3 8 841 8,57
Louny 111 764 80 016 71,6 10 889 9,74
Most 46 712 13 546 29 15 938 34,12
Teplice 46 925 15 889 33,9 11 879 25,31
Ústí nad Labem 40 445 18 289 45,2 7 769 19,21
Ústecký kraj 533 451 276 779 51,9 78 070 17,36

Zdroj: databáze IRIS 2008 upraveno

Do kategorie ostatních ploch patří dle databáze IRIS: Všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, stavební místa, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady. Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem a kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené.

Další z kategorií patřící mezi plochy ostatní jsou pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a stálé manipulační prostory apod. Celková rozloha výhradních ložisek přesahuje v okresech Teplice, Ústí nad Labem a Chomutov 15 % respektive 20 % jejich plochy, v okrese Most dokonce 30 %. Rozsah povrchově těžených dobývacích prostorů se ve zmíněných okresech pohybuje mezi 6 a 7 % jejich plochy, což nemá, s výjimkou Sokolovska, v rámci státu srovnání. Část tohoto území byla již rekultivována a část má být ještě rekultivována. V následující tabulce číslo 3 je uvedena výměra a způsob provedení rekultivace exploatovaných území v Ústeckém kraji.

Tabulka č. 3: Rekultivované plochy v ha a způsoby rekultivace

Druh rekultivace Zemědělská Lesnická Hydrická Ostatní Celkem
Název NUTS ukonč. rozprac. ukonč. rozprac. ukonč. rozprac. ukonč. rozprac. ukonč. rozprac.
Chomutov 797 801 104 789 21 9 56 259 980 1 840
Most 1 268 568 2 279 1 468 121 411 1 985 1 311 4 754 3 758
Teplice 572 349 1 085 780 89 28 142 436 1 888 1 584
Ústí nad Labem 1 198 60 613 674 20 257 43 147 1 874 1 138
Celkem 3 834 1 768 4 073 3 722 252 696 1 336 2 150 9 496 8 338

Ukončené do roku 2005, rozpracované do roku 2020.

Z výše uvedených údajů byla zpracována syntetické tabulka číslo 4, která slouží k sumarizaci analýzou získaných údajů pro antropogenně exploatované okresy Ústeckého kraje.

Tabulka č. 4: Výsledky analýzy antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje Navrhovaná opatření

Název NUTS výměra subjekty výnosy zem. půda orná louky lesy ostatní plochy
ha počet t/ha % z toho % z toho % % %
Chomutov 93 533 132 5,2 42 60,6 34,8 36,8 16,66
Most 46 716 38 5,4 29 69,7 22,2 33,1 34,12
Teplice 46 925 53 4,6 34 51,9 39,7 36,9 25,31
Ústí 40 445 68 4,78 45,4 28,7 64,9 31,3 19,21

Navrhovaná opatření budou realizována na územích s rozdílným zemědělským prostředím a tudíž i rozdílnými optimalizačními přístupy. Z hlediska výnosů obilovin se tyto okresy příliš neliší, nelze tedy očekávat, že v případě pozitivní změny výkupních cen obilovin a řepky dojde ke zvýšenému zájmu o naše doporučení. Dojde-li k negativnímu posunu cen obilovin a řepky, ale rovněž i cen paliv a energií mohou tato opatření zvýšit stabilitu zemědělských podniků a případně zajistit cash-flow nutné pro běžný provoz.

Graf 1: Nadmořská výška v severo-jižním řezu středem zájmového území

Navrhovaná racionalizační a diverzifikační opatření jsou pouze výčtem možností, která po projednání s příslušnými podnikatelskými subjekty nebo územní samosprávou mohou být realizovány jako samostatné projekty mající za cíl zlepšení stability a diverzifikace venkovského prostoru.

Vzhledem k tomu, že je u analyzovaných regionů Ústeckého kraje patrná prostorová a geografická inhomogenita, tak jako u většiny příhraničních okresů v severozápadních Čechách je i území antropogenně exploatovaných regionů Ústeckého kraje charakteristické diferencovanou nadmořskou výškou v ose sever-jih (graf č. 1).

Mimo to je zde část území rekultivována nebo v určité fázi rozpracovanosti. Proto jsou pro tyto okresy navrhovány tři scénáře odlišného rozvoje podle úrodnosti půdy, nadmořské výšky konfigurace terénu a antropogenní exploatace.

I. oblast

Hory a podhory zahrnují území s nadmořskou výškou od 400 m výše (vrcholky Krušných hor 900-1000 m), které se dají zemědělsky využívat. Jedná se o travní porosty, které svou skladbou vlastně odpovídají spíše průměrným lučním společenstvům, které se v této nadmořské výšce přirozeně vyskytují. Stav porostů svědčí o velkém vyčerpání půdy, protože za poslední období 10-15 let nebylo prováděno přihnojení s výjimkou pastvin. Jedná se o značně členitý terén, do kterého zasahují lesy, vznikají tak přirozené nálety a tím vlastně dochází k omezení výměry a úbytku pastvin. Celková plocha je 18 450 ha. Často jsou louky obtížně dostupné mechanizací, u těchto uzavřených enkláv je vhodné jejich zalesnění. Využití luk a pastvin v podhorských a horských oblastech je v současnosti prováděno pouze pro pastvu hospodářských zvířat bez TP mléka. Louky jsou pak sečeny pro skot – krmení v zimních měsících. Výnosy sena z takto obhospodařených luk a pastvin nejsou vyšší než 2t.ha-1. Jedná se většinou o louky jednosečné.

II. oblast

Oblasti s vyšší antropogenní zátěží – jedná se o území rekultivované či sanované. V zásadě jde o území o výměře 18 000 ha. Toto území je v nížinné oblasti, ale je zde neustálený vodní režim a rovněž antropogenní půdy nedosahují stejné úrodnosti jako půdy rostlé (dle výzkumu se tyto půdy s uvedenými stresovými faktory vyrovnávají až po dobu 40 let). Toto území je třeba rovněž využít, dále revitalizovat a resocializovat. Z hlediska zemědělské produkce je možné to území využít pro cílené pěstování rostlin.

Jedná se o:

  • lignikultury - v lignikulturách jsou zastoupené převážně rychlerostoucí dřeviny jako topoly, vrby, olše, pajasan (u nás nepůvodní)
  • energetické byliny
  • klasické zemědělské plodiny

III. oblast

Území údolní a produkční zahrnuje jižní části okresů od Chomutova až po Ústí nad Labem. Podíl zornění dosahuje na tomto území 75 %.

Celková výměra orné půdy jak je vedena v evidenci Lpis představuje 27.800 ha, z toho tvoří nejvyšší podíl obilniny a to 73, 47 %, zastoupení obilovin je následující:

Vedle obilovin jsou na orné půdě zastoupeny:

  • řepka - 9,14 %
  • cukrovka - 0,3 %
  • kukuřice - 1,5 %
  • další jsou víceleté pícniny, slunečnice a konopí

Konopí seté a jeho zpracování je jeden z možných způsobů diverzifikace zemědělství v antropogenně exploatovaných okresech Ústeckého kraje.

Konopí

Plodinou, nově zaváděnou v analyzované oblasti je konopí. Jeho zpracování je v současnosti prováděno v obci Bukovice na Teplicku. V prvních letech po uvedení do provozu tento závod využívá konopí z plochy 1 500 ha a později až z 3 000 ha. Uplatnění této suroviny má perspektivu, protože v současné době se rozšiřuje jeho využití k technickým účelům v automobilovém průmyslu, stavebnictví i dalších odvětvích. Konopí je plodina s polyfunkčním využitím, kdy lze využít nejen vlákno, ale i pazdeří, které je využitelné ve stavebnictví, papírenském průmyslu i jako energetická surovina. Energeticky lze využít i celou rostlinu, to je ale díky obtížně proveditelné sklizni méně vhodné (do doby vyřešení technologie sklizně) proto se počítá především s jeho průmyslovým využitím. Agrotechnika Předpokládá se, že konopí bude pěstováno pro produkci přírodního vlákna, pro produkci organické suché hmoty k technickému nebo energetickému využití a produkci semene určeného jak k přímé spotřebě, tak k získání technického nebo potravinářského oleje.

Tuto plodinu lze pěstovat všude v mírném pásmu s výjimkou půd trvale zamokřených nebo trvale přesušených. Požadavky na půdu jsou minimální (výborná konkurenční schopnost vůči plevelům), lze jej použít jako pionýrskou rostlinu na plochách převedených do kategorie orná a na plochách v marginálních oblastech. Konopí však vyžaduje hlinité až hlinitopísčité, dostatečně hluboké půdy, dobře zásobené živinami, hlavně dusíkem a draslíkem. Nevhodné jsou štěrkovité a kamenité půdy. Konopí je možné pěstovat až do nadmořských výšek kolem 450 m.n.m.

Požadavky na předplodinu: konopí si neklade zvláštní požadavky na předplodinu, doporučované předplodiny jsou: jetelotráva, okopaniny, obiloviny. Díky své schopnosti potlačit plevele je samo dobrou předplodinou. Přestože je možné pěstovat konopí několik let po sobě na téže ploše, není to z hlediska rotace plodin vhodné.

Pro úspěšné pěstování konopí setého je nutné dodržet následující agrotechnická opatření. Po podzimní orbě je obvyklá jarní příprava s přihnojením od 60 do 100 kg N.ha-1 a doplnění 30 - 60 kg K.ha-1. Jedná-li se o produkci konopí na semeno, je vhodné provést přihnojení 30 až 60 kg P.ha-1. Dle našich výzkumů je optimální dusíkatá výživa v dávce 80 kg N.ha-1. Na podzim je rovněž možné provést zásobní hnojení chlévskou mrvou nebo kompostem v dávce 30-40 t.ha-1.

Konopí se vysévá do řádků vzdálených 10 až 15 cm do hloubky cca 3-4 cm. Po zasetí následuje zavláčení, případně zaválení lehkými válci. Termín setí je obvykle od 10. 4. do 10. 5., ale lze jej vysévat i později podle oblasti a průběhu počasí. Výsevek se stanovuje podle hodnoty osiva a podle účelu pěstování. Pro získání jednotného vlákna se doporučuje výsevek 3-5 milionů klíčivých semen (MKS), což při typických hodnotách MKS cca 15,5-18 kg činí cca 50-80 kg.ha-1. Průměrná cena osiva je v současné době 80 - 120 Kč.kg-1. Obvyklá HTS osiva je 13-18 g.

Při 8-10 °C teploty půdy vzchází konopí za 8 až 12 dní po vysetí, řádkování probíhá 4 až 6 neděl po setí. Porost konopí většinou nevyžaduje ošetření pesticidy, pouze v případě silného zaplevelení pýrem je vhodná aplikace graminicidů. Vegetační doba při pěstování na vlákno činí cca 90 - 110 dnů. Pro využití na vlákno se konopí sklízí před květem nebo v plném květu, kdy je dosahováno nejvyšší kvality vlákna a výnos dosahuje podle ročníku a odrůdy 6-12 t z hektaru při 85 % sušině. Při kombinovaném využití na semeno a stonek lze očekávat výnos semena od 0,6 do 1,2 t.ha-1 a méně kvalitní stonek. To je způsobeno tím, že se termín sklizně posunuje až do října. Rovněž sklizeň stonků může být při pozdním termínu sečení ohrožena vyšším množstvím srážek. Někdy je možno sklizeň ponechat na pokosu do jara a lisování provést až v jarních měsících. Nákladová charakteristika produkce technického konopí

V následující tabulce číslo 5 je zobrazena nákladová charakteristika produkce konopí v ČR a Německu včetně tzv příspěvku na úhradu ve výši 6 150 Kč. V tabulce jsou ceny z Německa násobeny současným směnným kurzem 24,5 Kč za 1 €. V cenách nejsou zahrnuty dotace.

Tabulka č. 5: Nákladová charakteristika produkce technického konopí

  Česká republika Německo
cena při výnosu v tunách cena při výnosu v tunách
jednotková cena 6 tun 8 tun jednotková cena 6 tun 8 tun
osivo 80 2400 2400 78 2352 2352
hnojení N   1450 1450 15 716 716
variabilní náklady podmítka 630 630 630 202 202 202
variabilní náklady orba 1180 1180 1180 612 612 612
variabilní náklady setí 460 460 460 367 367 367
variabilní náklady minerální hnojení 240 240 240 53 53 53
variabilní náklady organické hnojení 765 765 765 710 710 710
variabilní náklady postřik 0 0 0 0 0 0
variabilní náklady válení 0 0 0 0 0 0
služby náklady sečení 2000 2000 2000 2229 2229 2229
služby náklady obracení 440 440 440 784 784 784
služby náklady lisování 500 3000 4000 612 3675 4900
skladování cca 5 měsíců 250 1500 2000 428 2572,5 3430
doprava ke zpracování 130 780 1040 147 882 1176
cekem 0 14845 16605 0 15158 17534
příspěvek na úhradu 0 6125 6125 0 6125 6125
Cekem včetně příspěvku bez DPH 0 20970 22730 0 21283 23659
produkce v tunách/ha 0 6 8 0 6 8
ceny za slámu bez DPH 0 3495 2841 0 3547 2957
nájem (na tunu) 2000 333,33 250 0 1633,33 1225
úroky (na tunu) 300 50 37,5 0 81,67 61,25
podíl nákladů vlastní stroje (na tunu) 3000 500 375 0 612,5 459,38
podíl nákladů budovy (na tunu) 1000 166,67 125 0 163,33 122,5
fixní náklady 0 4545 3628 0 6038 4825

Dotace v ČR (5 518 Kč.ha-1) zahrnují finanční kompenzace přiznané odvětví v rámci dotačního titulu SAPS a TopUp (energetické plodiny), v režimu platném pro hospodářský rok 2006/2007. V případě pěstování konopí na vlákno dotace činní 4 758 Kč.ha-1. O tuto částku lze ponížit náklady na pěstování v ČR. Rovněž i v Německu lze s obdobnou částkou ve výše uvedené kalkulaci možno počítat. Z výše uvedené tabulky je patrné, že se produkční ceny slámy technického konopí výrazně neliší . Úspora je možná v ČR dosud nižšími odměnami pracovních sil a nižšími nájemními cenami zemědělské půdy.

Literatura

  1. Honzík R.: Obnovitelné zdroje biomasy Ústeckého kraje - Potenciál biomasy vhodné pro termickou konverzi. VÚRV, Chomutov, 2005
  2. Kára J. et al.: Energetické rostliny – Technologie pro pěstování a využití. VÚZT, Praha, 2005
  3. Petříková V.: Energetické rostliny – významný zdroj energie, Zemědělská technika a biomasa, Praha, 2006
  4. Sladký V., Váňa J., Slejška A.: Energetické využití biomasy - Literární studie k relevantním problémům řešení projektu VaV/320/6/00, Praha, 2000
  5. Carus M. et al.:,Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation bei Naturfasern und Naturfaser Werkstoffen (Deutschland und EU) Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.V. Gülzow, 2008

Poznámky

  1. Celková výměra území je základní zeměměřičský podklad evidence pozemků. Každá obec má zpravidla vymezeno katastrální území, může však ležet i na více katastrálních územích. Ukazatel je součtem katastrálních území obcí v daném okrese.
  2. Trvalé travnaté porosty zahrnují louky, pastviny a pastevní výběhy.
  3. Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy, též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů a pozemky, kde se pěstuje rybíz nebo angrešt.
  4. Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Rychle rostoucí dřeviny na bývalých pastvinách
Ekonomika prvního zásahu na zalesněných zemědělských půdách s využitím dřevní hmoty jako biomasy
Vliv půdoochranného zpracování půdy na produkci biomasy silážní kukuřice
Obsahy prvků v jednotlivých sečích lučního porostu
Konopí seté
Potrebný pracovný čas a logistika pri zbere krátkoobrátkových plôch RRD pomocou rezačky
Význam cíleně pěstovaných energetických plodin
Energetické plodiny, povodně a eroze
Rumex OK 2 – krmný šťovík
Bioplyn a krmný šťovík
Využití energetické plodiny Miscanthus Gigantheus je rentabilní
Uplatnění krmného - energetického šťovíku

Předchozí / následující díl(y):

Náklady na produkci štěpky z rychle rostoucích topolů

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 15.2.2010
Poslední změna: 13.2.2010
Počet shlédnutí: 6176

Citace tohoto článku:
HONZÍK, Roman: Produkce technického konopí jako příspěvek k revitalizaci antropogenně exploatovaných okresů Ústeckého kraje. Biom.cz [online]. 2010-02-15 [cit. 2024-11-01]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/produkce-technickeho-konopi-jako-prispevek-k-revitalizaci-antropogenne-exploatovanych-okresu-usteckeho-kraje>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto