Odborné články
Co ukázalo Energo 2015
Spotřeba energií v českých domácnostech není zanedbatelná. Z pohledu celkové konečné spotřeby tvoří zhruba jednu čtvrtinu. Ze šetření ČSÚ Energo 2015 vyplynulo, že nejvíce energie využijí domácnosti na vytápění.
Češi ve svých domovech využívají prakticky všechna základní paliva a energie. Mezi paliva s největším podílem na celkové konečné spotřebě patří v případě domácností obnovitelné zdroje energie, kam se zahrnuje i spotřeba palivového dřeva. Na druhé straně nejmenší podíl měla kapalná a tuhá paliva, která spotřebovává především průmysl. V případě elektřiny domácnosti v roce 2015 spotřebovaly řádově jednu čtvrtinu veškeré vyrobené či dovezené elektrické energie, necelou polovinu celkově vyrobeného a prodaného tepla a na spotřebě plynu měly 36% podíl.
Přestože celková konečná spotřeba domácností v absolutním vyjádření roste, průměrná roční energetická náročnost českých domácností naopak klesá. Před dvaceti lety se pohybovala okolo 90 gigajoulů (GJ) na byt, v roce 2015 byla na úrovni 65 GJ.
Zatímco ještě v roce 1990 jednoznačně dominovala tuhá paliva, dnes je tomu naopak. Na pokles jejich spotřeby, a to především hnědého uhlí, měl vliv i stát, který začal podporovat používání modernějších úspornějších a ekologičtějších kotlů nebo kamen. To mělo pozitivní dopad i na kvalitu ovzduší. Prvenství v pomyslném žebříčku podílů jednotlivých paliv aktuálně patří energii získané ze zemního plynu. Domácnosti využily plošně budovaných rozvodů a přípojek plynového potrubí a přešly na ekologičtější způsob topení i ohřev vody. Státní dotace na elektrokotle měly vliv i na zvýšení spotřeby elektřiny použité na vytápění. Snižování energetické náročnosti budov, například zateplení či výměna oken, mělo vliv na pokles spotřeby nakupovaného tepla dodávaného z dálkového zásobování.
Konečná spotřeba paliv a energií v České republice v letech 1991–2015 (v %)
Spotřeba dřeva strmě roste
V posledních letech se na celkové spotřebě, a to nejen v domácnostech, prosazují na úkor uhlí obnovitelné zdroje energie. U domácností se jedná především o palivové dřevo, dřevěné pelety a brikety. Za posledních dvacet pět let se jejich celková spotřeba téměř zdvojnásobila. V roce 2015 představovala spotřebu ve výši téměř 74 tis. terajoulů (TJ). Začíná se také prosazovat využívání tepelných čerpadel, solárních a fotovoltaických systémů. Může za to
i dřívější masivní finanční podpora státu.
Rozdělení konečné spotřeby paliv a energií v domácnostech v roce 2015 (v %)
Přes polovinu energie protopíme
Díky šetření ČSÚ Energo 2015 lze spotřebu paliv a energií v domácnostech podrobněji analyzovat. Statistici spočítali, že nejvíce energie spotřebují domácnosti na vytápění – v roce 2015 celkem 196 585 TJ, což představuje dvě třetiny celkové spotřeby. Na druhém místě je ohřev teplé užitkové vody s 17,4% podílem, na třetím osvětlení a spotřeba elektřiny dalšími spotřebiči. Na vaření se podle předběžných výsledků vydalo 19 555 TJ (6,7 %). Naopak nejmenší podíl na celkové konečné spotřebě domácností, především v rodinných domech, měla kategorie „ostatní koncové užití“, tj. spotřeba paliv a energií realizovaná mimo byt. Jedná se například o spotřebu elektřiny či benzinu v sekačkách na trávu, spotřebu energie na ohřev vody ve venkovních bazénech atd. Když se na spotřebu domácností v roce 2015 podíváme z pohledu účelu využití jednotlivých paliv, zjistíme, že nejvíce elektřiny (40 %) se spotřebovalo na osvětlení a provoz spotřebičů. Zemního plynu se nejvíce využilo k vytápění – téměř dvě třetiny celkové spotřeby. Mírně přes 60 % nakupovaného tepla bylo využito na vytápění, zbývající část sloužila k ohřevu teplé užitkové vody. Většina tuhých paliv a obnovitelných zdrojů energie včetně palivového dřeva se spotřebovala v kotlích a kamnech za účelem vytápění; 70 % kapalných paliv bylo použito na vytápění a zbývající část především na vaření.
Měřeno v energetických jednotkách se na vytápění domácností v roce 2015 nejvíce používaly obnovitelné zdroje energie (36,0 %), dále pak zemní plyn (26,9 %), potom tuhá paliva (19,2 %), pak nakupované teplo (13,4 %) a nakonec elektřina (3,8 %) a kapalná paliva (0,7 %). V případě ohřevu teplé užitkové vody převládal zemní plyn a nakupované teplo s více než 70% podílem. K vaření se využívá především elektřina a zemní plyn. Na osvětlení a spotřebiče, chlazení a ostatní koncové užití je jako zdroj energie v drtivé míře využívána elektřina.
Průměrná roční energetická náročnost bytů v zemích EU v roce 2014 (v gigajoulech)
Struktura spotřeby energií se mění v celé Evropě
V okolních zemích je situace velmi podobná. Například ve Slovinsku, které je nám v mnoha ohledech podobné, činí podíly spotřeby na vytápění přibližně 62 %, na ohřev vody asi 17 %, na vaření okolo 5 % a na osvětlení a chod domácnosti zbývajících 16 %. Ve srovnání se středoevropskými domácnostmi vydávají na severu Evropy daleko více energie na vytápění, například ve Finsku je to asi 70 %. Jižní země jsou na tom v tomto směru lépe. Například ve Španělsku připadá z celkové spotřeby na topení necelých 45 % a na Kypru 26 %.
Podobné změny jako u nás ve struktuře spotřeby paliv v domácnostech lze pozorovat i v ostatních zemích EU. Téměř ve všech státech se za posledních pět let výrazně zvýšil podíl využívání obnovitelných zdrojů energie a naopak pokleslo využití tuhých a kapalných paliv. Z hlediska struktury využívaných paliv ČR nijak výrazně nevyčnívá z pomyslného evropského průměru. Ve srovnání s ČR, kde se podíl spotřeby elektřiny na celkové spotřebě pohybuje okolo 20 %, mají hodně vysoký podíl (přes 40 %) v Bulharsku, Portugalsku, Španělsku a na Kypru. U plynu vykazuje největší podíl na celkové spotřebě Nizozemsko (přes 70 %). Relativně velké využití (36% podíl) nakupovaného tepla je v Dánsku. U tuhých paliv pak vykazuje velký podíl Polsko (přes 30 %). Premiantem ve využívání obnovitelných zdrojů energie je podle dostupných údajů Chorvatsko (podíl 46,1 %), v těsném závěsu ho následují Lotyšsko a Slovinsko.
Z pohledu průměrné roční energetické náročnosti patříme se svojí spotřebou necelých 65 GJ na byt k průměrným zemím EU. V roce 2014 mělo nejnižší energetickou náročnost Bulharsko (33 GJ/byt). Naopak největší, ve srovnání s Bulharskem téměř trojnásobná, byla ve Finsku.
Článek byl převzat z měsíčníku Českého statistického úřadu STATISTIKA&MY.
Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Bioenergetické centrum
Evropská federace pro obnovitelné energie má nové vedení
Žádná notifikace českých ekologických elektráren v Bruselu neprobíhá a probíhat ani nebude
Nová povinnost k instalacím pro kotle na biomasu
Bioplynu se v Evropské unii daří
Spotřeba pevné biomasy v Evropské unii
Podpora obnovitelných zdrojů v novém programovém období Evropské unie 2014 – 2020
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 22.3.2017
Poslední změna: 22.3.2017
Počet shlédnutí: 7479
Citace tohoto článku:
MATĚJKA, Radek: Co ukázalo Energo 2015. Biom.cz [online]. 2017-03-22 [cit. 2024-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/co-ukazalo-energo-2015>. ISSN: 1801-2655.