Odborné články

Mobilizace za Spojené státy bez fosilního uhlíku

Změna klimatu a transformace tamní ekonomiky závislé na fosilním uhlíku je velkým tématem také ve Spojených státech. Saul Griffith, původně australský vynálezce, dnes žijící v Kalifornii, se proslavil podrobnou analýzou energetických toků v americké ekonomice. Letos přišel s iniciativou Rewiring America, jejímž cílem je rapidní dekarbonizace amerického hospodářství díky elektřině z obnovitelných zdrojů. Griffith a jeho kolegové spočítali, že transformace americké fosilní energetiky vytvoří 25 milionů nových pracovních míst, ušetří každému Američanovi až dva tisíce dolarů ročně a vyřeší klimatickou krizi za pomoci technologií, které máme k dispozici již dnes.

Foto: Blatant Views@Flickr.com

Elektrifikace (téměř) všeho

Saul Griffith přirovnává současnou klimatickou krizi nebo zástupy Američanů bez práce a zdravotního pojištění k minulým výzvám, které se Američanům podařilo vyřešit. Rooseveltův plán “Nový úděl” ve své době vymanil Spojené státy z velké hospodářské krize a s mobilizací celé společnosti i hospodářství porazily nacistické Německo. 

Klíčové je pro Griffitha nakopnutí celé ekonomiky a důraz na prosperitu, kterou transformace energetiky přinese. Na změnu klimatu a potřebu snížit emise skleníkových plynů v energetice se dívá jako inženýr. Hledá cesty, jak za pomoci již existujících technologií americkou energetiku proměnit tak, aby se Spojené státy férově podílely na snaze omezit růst průměrných globálních teplot na nejvýše 2°C v duchu mezinárodních dohod o změně klimatu. Klíč vidí ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, a v tom jak se elektřina dostává ke spotřebitelům, a také v rozšíření využití elektřiny napříč všemi sektory včetně vytápění, chlazení a dopravy.

Dekarbonizace americké energetiky a ekonomiky vytvoří desítky milionů dobře placených pracovních míst. Tato pracovní místa budou navíc rovnoměrně rozmístěna napříč celými USA, a nepůjde je vyvézt do Asie. Autoři studie počítají s tím, že domácí výroba si vyžádá další zvyšování automatizace průmyslové výroby, tak aby se snižovaly výrobní náklady. Obavy o dostatek pracovních příležitostí však budou kompenzovány tím, že mnoho nových pracovních míst bude spočívat v instalaci obnovitelných zdrojů a jejich údržbě, což naopak lidskou práci vyžaduje i v tom nejodlehlejším okrsku.

Studie vypočítává kolik pracovních míst vznikne v jednotlivých sektorech ekonomiky ve výrobě energie, její distribuci, v domácnostech a firmách, průmyslu, výzkumu a vývoji, vzdělávání nebo finančním sektoru (viz Obrázek 1).

Obrázek 1: Nová pracovní místa vytvořená v souvislosti s mobilizací americké ekonomiky korespondující s cílem omezit růst globálních teplot na 2°C

Paralela s minulostí

Griffith ukazuje, že dekarbonizace ekonomiky není v rozporu s hospodářským růstem, ale naopak. Vyžádá si rozvoj průmyslu a dalších sektorů ekonomiky srovnatelný s vzepětím amerického hospodářství, které porazilo nacisty během druhé světové války. Rozvoj amerického průmyslu šel tehdy přitom ruku v ruce s růstem příjmů a spotřeby obyvatel, vyšším zapojením žen na pracovním trhu a dalšími přínosy pro život společnosti.

Saul Griffith jde vědomě do konfliktu s chápáním změny klimatu jako problému, pro jehož vyřešení bude nutné omezovat spotřebu, potažmo blahobyt Američanů. Přestože zvyšování energetické efektivity je důležitým dílkem celé skládačky, je nezbytné pracovat hlavně na nových zdrojích čisté energie. Problém nezmizí tím, že se uskromníme, naopak bude potřeba hodně další lidské práce a průmyslové výroby.

Za jazykem, který autoři studie používají, můžeme tušit snahu změnit způsob, jakým se o řešeních změny klimatu často mluví. Možná je snaha více zaujmout lidi, kteří o potřebě radikálních společenských změn v souvislosti s klimatickou krizí spíše pochybují, a to zdůrazněním hodnot, se kterými mnoho Američanů souzní: soběstačnost, růst blahobytu, posilování amerického hospodářství a rozvoj nových pracovních míst, které zaplatí hypotéky, zdravotní pojištění a školné pro děti.

Výhra ve druhé světové válce stála Spojence 1,5 HDP v roce 1939. Náklady na dekarbonizaci americké ekonomiky by mohly dosáhnout asi 22 trilionů dolarů (odpovídá HDP Spojených států v roce 2019). Během druhé světové války v roce 1944 oproti roku 1939 vzrostla zaměstnanost v průmyslové výrobě o 60-70 % a objem produkce se více než zdvojnásobil. 

Přirovnání klimatické krize k druhé světové válce není nejšťastnější a pokulhává. Autorům studie však slouží k připomenutí, že boj za dobrou věc nemusí nikomu vyprázdnit kapsu, ale naopak.

Zdroj: Griffith, Saul, Calisch, Sam, Laskey, Alex „Mobilizing for a zero carbon America: Jobs, jobs, jobs, and more jobs. A Jobs and Employment Study Report,” 2020

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2020 Pracovní příležitosti ve světě OZE.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Obnovitelné zdroje přinášejí nová pracovní místa pro ženy i muže
Rozhovor: Regionální bioenergetika je součástí budoucnosti
Švédská studie BioLNG ukazuje snížení emisí o 90 procent
Evropa potřebuje stanovit cenu uhlíku za teplo a chlazení
Uhlíková stopa etanolu se neustále snižuje

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 20.12.2020
Poslední změna: 9.2.2021
Počet shlédnutí: 1210

Citace tohoto článku:
DOLEŽAL, : Mobilizace za Spojené státy bez fosilního uhlíku. Biom.cz [online]. 2020-12-20 [cit. 2021-10-28]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/mobilizace-za-spojene-staty-bez-fosilniho-uhliku>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto