Odborné články

Digestát na statku je požehnání aneb cirkulární zemědělství

I když pojem cirkulární ekonomika je dnes prostě „cool“, většina lidí, a to hlavně zemědělsky založených, takové hospodaření nazývá jednoduše selským rozumem. Není to z pohledu naší historie tak dávno (v období kolem druhé světové války), kdy byla významná většina statků do velké míry soběstačná. Úplně běžně a naprosto přirozeně využívaly principů, které dnes za velkého přesvědčování a odůvodňování opět zavádíme v duchu cirkulárních myšlenek.

V té době každý statek produkoval potraviny, krmiva a energetické produkty. Kromě toho co statek potřeboval sám pro sebe, vždy také produkoval něco, co mohl směnit a rozšířit tak soběstačnost na celý region. Ať už to byly potravinářské či řemeslné výrobky anebo různé služby. Jen málo co nebylo přímo dostupné v nejbližším okolí a bylo třeba pro to sáhnout za hranice regionu. Většinou však šlo o takové věci, které si člověk mohl odpustit anebo bez kterých se nějaký čas dokázal obejít. Vlastně právě to je úplně nejzákladnější princip soběstačnosti. Vše co skutečně potřebuji, nacházím u sebe nebo v okolí a co požaduji navíc, ať je v dostupné vzdálenosti. Je asi každému jasné, že žádná farma, o které se bavíme, nebyla soběstačná v banánech, mangu a podobných exotických produktech.

Jak to ale vše souvisí s bioplynkou a digestátem? Velmi úzce. Často se objevuje názor, že je až barbarské cíleně pěstovat na drahocenné půdě plodiny, které se jen kvůli dotaci následně zlikvidují v bioplynce. Z pohledu cirkulární ekonomiky je třeba v bioplynkách zpracovávat jen odpady, a tím využít už tak promarněnou energii, která by v nejhorším případě skončila na skládkách odpadů. Jak to tak bývá, v každé této myšlence je velký kus pravdy, ale jako jednoznačný názor není možné samostatně použít ani jednu z nich. Vede k tomu několik důvodů. Za zmínku jistě stojí fakt, že produkce odpadu vhodného pro bioplynky je sice značná, ale nestačí nám na pokrytí výrazného podílu spotřeby energií anebo náhrady minerálních hnojiv v podobě digestátu. Stejně tak je možné říct, že pěstováním plodin pro bioplynky jen pokračuje zemědělství ve své základní funkci, kterou je produkce krmiv a energie. Až skutečná vzájemná synergie nám dává dostatečný prostor a potenciál k dosažení významných přínosů pro celou společnost.

Nejlepší obrázek vznikne při představení konkrétního příkladu statku, který se již s bioplynkou sžívá 12 let. To je dostatečně dlouhá doba k tomu pochopit, co vše bioplynka nabízí, ale současně je to krátká doba k tomu, veškerý potenciál naplno využít. O to důležitější je o přínosných principech otevřeně mluvit, aby se mohly stát naprosto běžnými a od samého začátku je bylo možné v nových projektech využít.

Během více jak desetileté snahy maximálně začlenit bioplynku do fungování statku je výsledek ten, že se statek bez bioplynky dnes vůbec neobejde. Z počátku byla bioplynka dodavatelem dostupné elektřiny a tepla pro chov prasat a zajišťovala udržení chovu prasat díky optimalizaci nákladů na porodnu a výkrm. Poté došlo k dodatečným investicím pro ještě významnější odběr a využití elektřiny a tepla. Nyní, po bilanci ekonomiky rostlinné produkce se stále častějšími výpadky úrody z důvodu dopadů sucha, se ukazuje využití digestátu jako nezbytná nutnost.

Digestát jako zdroj živin

Vezmeme-li konkrétní rozbor z námi sledovaného statku, kde bioplynka jede převážně na kejdu, siláž a řízky, je obsah základních živin NPK v každé tuně digestátu 3 a 0,4 a 1,6 kg. Jestliže obsah hnojivých látek s přihlédnutím k jejich využitelnosti rostlinami přepočítáme na cenu, za kterou se na statku kupují ve formě minerálních hnojiv, zjistíme, že tuna digestátu představuje cca 72 Kč. Při roční produkci digestátu 24 000 t se tedy jedná o zhruba 1,7 mil Kč. Z pohledu statku je hnojivý efekt tak výrazný, že došlo k úspoře 70 až 80 % na nákupu minerálních hnojiv. Zbylých 20 až 30 % tvoří většinou dusíkatá hnojiva. Do ekonomického efektu se jen stěží započítává další široké spektrum hnojivých látek a mikroprvků včetně organické i neorganické sušiny, ale i obsah vody. I když se ekonomicky tyto přínosy těžko vyjadřují, jejich pozitivní přínos je na první pohled vidět při návštěvě pole. Vyjádřeno penězi v hospodaření statku, za 12 let digestát nahradil hnojiva za více jak 20 mil Kč.

Jak bioplynka zachránila prasata

Bioplynová stanice byla opravdu v samotných začátcích, kdy ještě ani nebyla zavedena podpora na výkup elektřiny, plánována jako záchrana chovu prasat na statku. Bylo třeba zefektivnit produkci vepřového, a to úplnou změnou stájové technologie (kejda místo podestýlky, přesné krmení, vytápění, ventilace, spotřeba elektřiny). Bioplynka byla jedinou možností jak snížit náklady na dodávky energií a využít kejdu, která přímou aplikací na pole stále zvyšovala nevoli občanů vesnice. Výsledný přínos je až překvapivý. Z roční produkce kejdy přibližně 13 000 t je generováno zhruba 2,5 mil Kč tržeb za prodej elektřiny a potenciálně až 0,5 mil Kč za prodej tepla (realita je však nižší). Při přepočtu na kg živé váhy vykrmených prasat to dělá 3,3 Kč.

Jak bioplynka zachraňuje rostlinnou výrobu

Ročně se z ČR vyveze přibližně 3 mil tun zrna, což představuje zhruba 1,3 mil tun emisí CO2ekv. nutných pro vypěstování takového množství. Je tedy mnohem přínosnější pro statek, když produkce rostlinné výroby, která není uplatnitelná na trnu, je využita v bioplynce a následně jako digestát vrácena do půdy. Z tohoto pohledu je cílené pěstování plodin pro bioplyn na části zemědělské půdy žádoucí. Krásným příkladem je pěstování cukrovky, která díky zpětnému odběru cukrovarnických řízků vlastně dává ještě nějaký smysl. V podobě řízků se zpět vrátí na statek přibližně 40 % hmotnosti sklizené řepy, což představuje návrat 33 % hmotnosti řepy v podobě digestátu na pole. Přitom tržba z prodeje elektřiny a tepla může představovat i 30 % tržby z hektaru řepy. Při loňských cenách řepy cukrovky právě až tržba za energii vyprodukovanou z řízků dostala konečný výsledek hospodaření do černých čísel.

Bioplynka je masívní investice a provozní náklad

Samozřejmě, že pro zjednodušení ve všech prezentovaných číslech nebyla zohledněna investice do bioplynové stanice, a také její provozní náklady. Přitom právě investice do bioplynky je z pohledu statku jedna z nejvýznamnějších. Výrazně celý statek úvěrově zatížila, ale současně vygenerovala přidanou hodnotu, která umožnila další investice jak do živočišné výroby, tak i do navazující infrastruktury. Jelikož jde také o celkem složité a technicky náročné zařízení, odpovídají tomu i provozní náklady, které tvoří opět velmi významnou položku v celkových nákladech statku. Nutné je také počítat s občasnou mimořádnou servisní událostí, která se v případě takto složitého zařízení pohybuje v řádech statisíců i miliónů Kč.

Závěr

Vše to však dohromady dává cirkulární smysl. Výše popsané principy jsou naprosto jasné a ukazují synergii, kterou tento statek disponuje a využívá. Nejtěžší je však najít vyváženost celého zemědělského systému. Tu narušuje spousta vlivů a ze všeho nejvíce ekonomických. Snad ani není možná existence naprosté rovnováhy mezi ekonomickým profitem a udržitelným zemědělstvím. Cirkulární principy však mohou do značné míry vybalancovat tyto dva natolik odlišné světy.

Článek byl publikován v časopise Biom 1/2020 Digestát pokaždé jinak.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Rozhovor: Má i po roce 2020 smysl podporovat bioplyn?
V boji se suchem pomohou i bioplynky
Mapy přínosu digestátu na zemědělské půdě v ČR
Využití hnojiv z biomasy jako zahradních substrátů
Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi
Historie ECOparku, jeho vybudování a současnost
Důležitá role digestátu v rozvojových zemích
Bioplynka, kompostárna a časem možná i pyrolýza
Bioodpad se promění na energii a hnojivo
Využití digestátu jako hnojiva

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 9.9.2020
Poslední změna: 8.9.2020
Počet shlédnutí: 265

Citace tohoto článku:
MORAVEC, Adam: Digestát na statku je požehnání aneb cirkulární zemědělství. Biom.cz [online]. 2020-09-09 [cit. 2020-09-26]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/digestat-na-statku-je-pozehnani-aneb-cirkularni-zemedelstvi>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto