Odborné články
Co to roste na tom poli?
V současné době se někteří lidé, kteří byli až doposud zvyklí na klasické plodiny na polích v našich zeměpisných šířkách, někdy nestačí divit, jaké rostliny tam začínají růst.
Ne jinak je tomu i na Sedlčansku, kde se letos začala intenzivně a provozně pěstovat kombinace silážní kukuřice a bioplynové slunečnice na jednom poli. Celková rozloha takto osetých ploch je přes 70 ha a pohled v době květu byl úchvatný. Pruhované pole se zelenou a krásně žlutou barvou vzbuzoval mezi mnohými lidmi úsměv a kroucení hlavou. Důvod volby tohoto postupu není ale estetický, ale hlavně ekonomický. Tento porost je určen pro bioplynovou stanici zemědělského typu, kterou spustili v Dublovicích, a která je určena pro výrobu elektrické a tepelné energie ze zemědělských plodin rostoucích na zemědělské půdě, a kejdy z farmy živočišné výroby.
Celkový konečný výkon je plánován na 1960 kW/hodinu. Dnes je v provozu první etapa, kde si investor prověřil reálnost deklarovaných parametrů, a skutečnost předčila očekávání. Patří si položit otázku, proč pěstují slunečnici zároveň s kukuřicí?
Silážní kukuřice, která je mimochodem velmi vhodnou plodinou pro výrobu bioplynu má v sobě energii, která dokáže v přepočtu vyrobit 460 kW/tuny silážované hmoty o TS 33%. Podíl methanu v bioplynu z této plodiny je cca 54 %.
Silážní porost kukuřice a slunečnice je ale nosičem energie v hodnotě 620 kW/tuny silážované hmoty o TS 33 %. Podíl methanu v bioplynu z této směsi je ca 57%. Toto je záležitost, kdy výtěžnost methanu z hektaru plochy je výhodnější, a tudíž je i vyšší ekonomický přínos v podobě koncentrované energie materiálu.
Sklizeň probíhá dle zralosti slunečnice přímou metodou pomocí plošného adaptéru KRONE EASY COLECT 7500 s řezačkou BIG X 650 se specielně upraveným bioplynovým bubnem také od firmy KRONE. Výkonnost této linky je cca 35 ha za den, což umožňuje vysokou výkonnost sklizně v podobě řezanky 3 až 5 mm dlouhé, která je pro použití v bioplynových stanicích nutností. Bohužel někteří provozovatelé bioplynových stanic si tuto skutečnost neuvědomují a experimentují se svojí ekonomikou natolik, že do BPS dávají materiály o délce materiálu 15 až 20 mm, kde se ale bohužel šidí o cca 25 až 30 % energetického potenciálu jednotlivých plodin.
Tato skutečnost je v přepočtu na finanční prostředky také ztrátou až několika tisíc korun z hektaru pěstované biomasy. Platí zde pravidlo, že kalkulovat se musí ještě před zasetím a následně před sklizní. Zde jsou mezi pěstiteli veliké chyby. Jsme připraveni se s vámi podělit o základní a zásadní informace, které jsou již provozně ověřené v podmínkách provozu bioplynových stanic v České Republice.
PR článek
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Využití průmyslových rostlin k remediaci kontaminovaných půd
Energetické rostliny v anaerobní digesci
Některé zemědělské suroviny a jejich úprava pro výrobu bioetanolu
Využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Bioplyn a krmný šťovík
Využití travní senáže v bioplynových stanicích – příklady z Německa
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 22.2.2010
Poslední změna: 21.2.2010
Počet shlédnutí: 32688
Citace tohoto článku:
DLOUHÝ, Petr: Co to roste na tom poli?. Biom.cz [online]. 2010-02-22 [cit. 2024-12-24]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/co-to-roste-na-tom-poli>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
|
|
|
|
|