Malé bioplynové stanice: Snižování emisí čpavku a dostupné teplo pro občany

Malé bioplynové stanice (BPS), s kapacitou do 500 kW, spotřebovávají většinu produkované energie lokálně, což je činí méně náchylnými na změny vnějších podmínek. Využívají místně dostupnou biomasu, která by nebyla dostatečná pro větší zařízení. Ukázkovým příkladem je Farma Basík v Zárybničné Lhotě, která se již více než deset let angažuje v podpoře udržitelného zemědělství a zlepšování životního prostředí svého okolí.

V roce 2013 spustila bioplynovou stanici o výkonu 250 kW, která se stala klíčovým projektem pro diverzifikaci výroby a řešení problémového uskladnění hnoje na polích. Bioplynka Farmy Basík zpracovává až 6 tun čerstvého hnoje za den a až 10 tun cíleně pěstovaných plodin a nedožerků, které jsou dávkovány do fermentoru.

Tento proces nejenže snižuje množství hnoje, který by jinak musel být uskladňován na polích, ale také vytváří cenný produkt - digestát. Tento zpracovaný materiál je uskladněn v betonové jímce a následně používán jako vysoce účinné hnojivo na polích a loukách náležejících farmě, čímž přispívá k obohacení půdy o potřebné živiny.

Jedním z významných přínosů bioplynky na Farmě Basík je efektivní využití odpadního tepla. Nejvýznamnější je sociální dopad na jeho využití - Farma Basík vytápí šestnáct rodinných domů ve svém okolí. Tímto způsobem se nejen zvyšuje energetická soběstačnost komunity, ale také se snižují náklady na vytápění pro místní obyvatele, což přispívá k jejich ekonomické stabilitě.

Farma Basík v Zárybničné Lhotě je vynikajícím příkladem, jak lze kombinovat moderní zemědělské technologie s tradičními hodnotami péče o krajinu a komunitu. Provoz bioplynové stanice ukazuje, že udržitelná praxe může přinést ekonomické i ekologické výhody. Tímto způsobem farma nejen zlepšuje své vlastní provozy, ale také pozitivně ovlivňuje kvalitu života ve svém okolí.

Farma Basík pokračuje ve svém závazku k udržitelnosti a plánuje další inovace, které podpoří ekologicky šetrné a ekonomicky životaschopné zemědělství. Milan Basík, majitel rodinné Farmy Basík a soukromý zemědělec k tomu doplňuje: “Máme přípravu na dosoušení, ale čekáme na vývoj podpory KVET (pozn. autora.: kombinovaná výroba elektřiny a tepla). V současnosti nemáme možnost dalšího využití tepla, protože v zimních měsících jeho spotřeba činí celých 100 %.” Tento příběh je inspirací pro další zemědělské podniky, jak se mohou stát součástí řešení pro udržitelnou budoucnost.

Potenciál pro malé BPS

V České republice existují tisíce farem, které svou produkcí vedlejších zemědělských produktů nebyly dříve pro výstavbu BPS zajímavé. Nyní, s proměnou ekonomických podmínek, vzniká prostor pro malé zařízení. Příkladem je BPS Jeřišno s elektrickým výkonem 99 kW.

Tato stanice je integrována do stávající farmy, kde využívá kejdu z chovu prasat a krav, odpady z údržby zeleně z přilehlých obcí a vedlejší produkty ze zpracování potravin. V zimních měsících se substrát obohacuje o travní senáž a kukuřičnou siláž. BPS využívá většinu produkované energie přímo na farmě, přičemž přebytky elektřiny dodává do distribuční sítě. Produkce tepla z kogenerační jednotky nahradila uhelný kotel, což zvýšilo ekologickou udržitelnost farmy.

Provozovatelé často čelí zklamání, když se podpora tepla změní nebo zastaví. Nestabilita legislativy je významnou překážkou rozvoje. Přesto místní soběstačnost malých bioplynek představuje významnou výhodu.

Do budoucna by malé BPS mohly hrát klíčovou roli v energetických komunitách, kde by vyrovnávaly rozdíly mezi spotřebou a výrobou energie, například z fotovoltaických elektráren (FVE). S lepší legislativní podporou se jejich potenciál může naplno projevit.

Za opětovné získání provozní podpory pro malé bioplynové stanice usiluje i Asociace soukromého zemědělství ČR (dále jen ASZ), která apeluje na ministra zemědělství v souvislosti s nynějším projednáváním novely zákona o podporovaných zdrojích energie (LEX OZE II). ASZ vidí budoucnost malých bioplynových stanic na rodinných farmách, které si mohou vyrábět energii nejen pro své vlastní potřeby, ale i pro potřeby obcí či malých podniků.

Malé stanice jsou také zdrojem nových pracovních míst v jejich okolí, protože jen kvalitní pracovní síla zajistí funkční a bezproblémový provoz malých bioplynových stanic.

„V ASZ víme o několika farmářích, kteří projevili zájem o výstavbu malých BPS, stejně tak jako známe naše členy, kteří již malé BPS provozují třeba i sedmnáct let a zbývají jim do konce dvacetileté podpory od státu už jen tři roky provozu," uvádí Jan Basař, člen Předsednictva ASZ.

„Jak ty provozované, tak ty plánované jsou ale právě tak malé a lokální, že podpora přes teplo, ale hlavně přes elektřinu je pro ně zásadní. Důvody jsou jasné – neekonomičnost rekonstrukce malých BPS na biometan a zpravidla velké vzdálenosti farem od potrubí zemního plynu, kam by se dal biometan vtláčet," pokračuje Jan Basař. ASZ ČR podle jeho slov podobně podporuje i další diverzifikační aktivity zemědělců. „Stát by měl umět rozlišovat malé a velké zdroje a pro malé (jak nové, tak stávající), které se vyznačují svou lokálností, energetickou bezpečností a nezatěžováním okolí svým provozem, nastavit podporu i přes elektřinu a teplo,“ dodává.

Pro malé BPS do výkonu 500 kW byla v roce 2016 zavedena provozní podpora tepla z bioplynu. K 1. lednu 2024 došlo ke změně zákona o podporovaných zdrojích prostřednictvím balíčku LEX OZE II, který obnovil podporu elektřiny pro tyto malé zdroje. Nicméně, přijetím pozměňovacího návrhu bez řádného projednání přechodných ustanovení současně došlo ke zrušení podpory tepla. Nyní se nacházíme v situaci, kdy podpora elektřiny není funkční, protože není notifikována a chybí rozvojový rámec stanovený aktivačním nařízením vlády, zatímco podpora tepla, přestože byla legislativně funkční, byla zrušena.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přislíbilo tuto chybu napravit v rámci další novelizace zákona, konkrétně v připravovaném balíčku LEX OZE III. Očekává se, že od roku 2025 bude podpora tepla pro malé bioplynky znovu zavedena. A také, že budou nové podmínky příznivější než dosud a překonají historický průměr čtyř podpořených projektů za osm let.

Luděk Šikola, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti k tomu dodává: „Existuje mnoho dobrých důvodů proč podporovat bioplynové stanice. Vedle toho, že vyrábí elektřinu a teplo z obnovitelného zdroje, mohou přispět ke stabilitě ekonomiky farem a také rovnováze elektrizační soustavy. Krok MPO je proto chvályhodný. Teď bude ještě záležet na přístupu ERÚ ke stanovení výše podpory. Dlouhé roky nevalorizovaným zeleným bonusem pro historické bioplynové stanice totiž sektor těžce trpí.“

Otázkou zůstává, zda a jak bude zprovozněna podpora elektřiny pro malé zdroje. Podpora malých zařízení je klíčová pro využití potenciálu lokálně dostupné biomasy, kterou není z ekonomických ani technických důvodů možné přepravovat do větších zařízení. Malé bioplynky lépe zapadají do prostředí farmy nebo obce a mohou tvořit základ energetické soběstačnosti, ať už v podnikatelském prostředí nebo jako součást energetických komunit.

Článek byl publikován na webu Ekolist.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost