Odborné články
Milníky německé Energetické revoluce - Energiewende
Tento informační leták popisuje časovou řadu důležitých událostí na poli politiky a výzkumu, které v posledních čtyřech dekádách formovaly změny energetického sektoru v Německu.
1972
Zveřejnění zprávy “The Limits to Growth”
Celosvětový think-tank Římský klub zveřejnil zprávu o tom, že v důsledku populačního růstu, industrializace, znečištění, produkce potravin a čerpání zdrojů se bude svět v nadcházejících desetiletích potýkat s nedostatkem mnoha přírodních zdrojů, včetně ropných produktů. Upozornila, že pokud by růst průmyslu pokračoval tak, jako do té doby, globální ekonomický systém by se mohl zhroutit do roku 2030. Zpráva byla přeložena do 37 jazyků, prodána v 12 milionech kopiích, čtena širokou veřejností a projednávána v západním Německu.
1973-75
Zrození německého hnutí proti jaderné energii
Německé hnutí proti jaderné energii se zrodilo ve vinařské oblasti Černého lesa, která leží na hranicích Švýcarska a Francie. V obci Wyhl se místní zemědělci spojili s aktivisty z nedalekého univerzitního města Freiburg i se znepokojenými francouzskými a švýcarskými občany, aby organizovali zastavení výstavby plánovaného jaderného reaktoru. V roce 1975 aktivisté z Wyhlu skutečně donutili energetického giganta, aby se stáhl a zrušil své plány. Nicméně Spolková republika pokračovala v rozšiřování výroby jaderné energie v Německu, kterou považovala za bezpečnou a nákladově efektivní. Symbolem německého hnutí proti jaderné energii bylo usmívající se slunce se sloganem "Atomkraft, Nein Danke!" (Jaderná energie? Ne, děkuji!).
1973
Ropná krize / 1979: Energetická krize
V roce 1973/4 a poté znovu v roce 1979 byly přední světové průmyslové ekonomiky těžce zatíženy, když státy produkující ropu na Středním východě (seskupené jako Organizace zemí vyvážejících ropu nebo OPEC) výrazně zvýšily ceny ropy a odřízly své dodávky v reakci na podporu Izraele Západem (1973), a poté v důsledku íránské revoluce (1979). Sedmdesátá léta zaznamenala v důsledku energetických krizí omezený hospodářský růst a delší úpadek.
1978
Vývoj první multi-megawattové větrné turbíny
První multi-megawattová větrná turbína na světě, byla postavena v roce 1978 na základě dánského modelu, který němečtí a američtí odborníci na letectví zdokonalili. Stejně jako dnešní komerční mlýny, se skládaly z vrtule se třemi lopatkami, horizontální osy a turbínového rozbočovače. Nově designovaná turbína měla kapacitu 2MW, což byl v té době průlom.
Pozdní sedmdesátá léta a déle
Německé hnutí proti jaderné energii se rozrůstá
Wyhl podpořil vznik rozsáhlého hnutí proti jaderné energii napříč západním Německem. Best seller ,,Atom-Staat‘‘ (Atomový stát) Roberta Jungka z roku 1977 se stal základním kamenem kritiky jaderné energetiky, která spojovala mnoho církevních osobností, intelektuálů, vědců a některých kritických Sociálních demokratů. Hnutí objevilo významné spojence v mírových, feministických a ekologických hnutích - tzv. Nová sociální hnutí - která přivedla v pozdních sedmdesátých a osmdesátých letech miliony západních Němců do ulic. Rozmanitá ekologická hnutí také řešila témata související s tím, co se později začalo nazývat „Energiewende" (Energetická revoluce), jako je znečištění, úspory energie, růstové modely a ochrana životního prostředí. Přesto většina místních protijaderných kampaní neměla stejný úspěch jako demonstranti ve Wyhlu. I tak ale nadále vyvíjely tlak na místní a státní (zemské) vlády a na místa jaderných zařízení ve formě protestů a blokád.
1979/1980
Založení Strany Zelených
Německá Strana zelených byla založena zástupci Nových sociálních hnutí, stejně jako konzervativními Křesťanskými demokraty, roztříštěnými frakcemi rozpuštěných marxistických stran, řadou občanských iniciativ a zemědělci s ekologickým zaměřením. Hnutí proti jaderné energii bylo klíčovým pilířem strany a odklon Západního Německa od jaderné energetiky byl základním požadavkem. Se Zelenými mělo Německo politickou stranu, která se zavázala k nejaderné budoucnosti obnovitelné energetiky, která bude nakonec zastoupena na všech úrovních Spolkové republiky. Jako koaliční partneři Sociálních demokratů ve vládních orgánech státu v 80. a 90. letech Zelení upřednostňovali progresivní energetickou politiku, kterou nazývali součástí Energetické revoluce (Energiewende).
1980
Publikace „EnergieWende: Růst a prosperita bez ropy a uranu“ (Energie-Wende-Wachstum und Wohlstand ohne Erdöl und Uran)
Tři západoněmečtí aktivisté z Freiburgu, se nedávno vrátili z USA, kde pracovali na projektech obnovitelných zdrojů energie a zavedli termín Energiewende. V krátké knize s tímto názvem se soustředili na technologie a modely, které šetřily energii, a odváděly západní Německo od konvenční energie.
Duben 1986
Černobylská katastrofa na Ukrajině
Dne 26. dubna 1986 náhlá přepětí energie během testu reaktorových systémů zničila jednu jednotku jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině, v bývalém Sovětském svazu. Nehoda a požár, který následoval, uvolnily masivní množství radioaktivního materiálu do životního prostředí. Radioaktivní mrak prošel severní Evropou, včetně většiny Německa. Nehoda upevnila odolnost Němců vůči jaderné energii a iniciovala vznik jednoho menšího protijaderného hnutí ve východním Německu.
1986
Změna klimatu vstupuje do diskuze
Přestože změna klimatu byla přijata v Zelených kruzích i ve vědecké komunitě již na počátku 80. let 20. století, populárním problémem se stala až mnohem později. V roce 1986 publikoval týdenní časopis Spiegel příběh o globálním oteplování, který znázornil kolínskou katedrálu napůl pokrytou vodou. V příštím roce zřídil Bundestag poradní panel, který se měl zabývat změnou klimatu.
1991
Německo zavedlo tarif pro obnovitelné zdroje energie
Právní předpisy, které schválil celý Bundestag a Bundesrat, požadovaly, aby podniky nakupovaly energie z obnovitelných zdrojů od třetích výrobců za pevnou cenu. Vzhledem ke katastrofě v Černobylu a rostoucím důkazům o změně klimatu byl zákon navržen tak, aby se obnovitelné zdroje energie stávaly pro investory atraktivnější. Do té doby byly jediným dodavatelem elektřiny a plynu, stejně jako majiteli přenosových sítí, veřejné služby - především čtyři velké podniky nazvané "Velká Čtyřka". Toto opatření však mělo jen omezený dopad, protože míra dodávek nebyla dostatečně vysoká, aby produkce obnovitelné energie byla konkurenceschopná s konvenční energií.
1996
Zveřejnění studie “Zukunftsfähiges Deutschland“ (Udržitelné Německo)
Tato průlomová studie "Udržitelné Německo v globalizovaném světě" napsaná několika německými think-tanky, určila směr pro Energiewende a udržitelnou transformaci německé ekonomiky a společnosti. Otevřela cestu Německu k tomu, aby využilo své zdroje a co nejlépe tak zvládlo řízení globalizace a další environmentální výzvy, které činí rozvoj v budoucnu udržitelným. O dvanáct let později byla publikována navazující studie.
1997
Kjótský protokol
Mezinárodní dohoda spojená s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu zavázala zúčastněné země, aby stanovily závazné cíle snižování emisí. Protokol byl přijat v Kjótu v Japonsku v prosinci 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005. Německo, šestý největší světový znečišťovatel emisemi CO2, podepsalo tento protokol v roce 1998 a Bundestag ho ratifikoval v roce 2002.
1998
EU liberalizuje energetický trh s energií
V devadesátých letech EU přijala několik směrnic, jejichž cílem bylo otevřít národní trhy s elektřinou a plynem. Stanovily deregulaci a liberalizaci znárodněných energetických trhů v EU s cílem snížit ceny energií podporou hospodářské soutěže. Další směrnice se zabývala "unbundlingem" vlastnictví výrobních zařízení a přenosových sítí. Tyto směrnice byly Německem rychle převedeny do vnitrostátního práva, což vedlo k rozpadu monopolů v odvětví výroby a distribuce energie. To umožnilo zákazníkům vybrat si svého dodavatele energie a otevřelo cestu pro vstup dalším výrobcům energie na trh.
1998
Německá první rudo-zelená vláda
Koncem roku 1998 v celostátních volbách němečtí Sociální demokraté a Zelení vyhnali konzervativní koalici vedenou Křesťanskými demokraty Helmuta Kohla. Nová správa přislíbila postupné ukončení jaderné energetiky, snížení emisí uhlíku a přechod na obnovitelnou energii. V roce 2000 zakotvila dohodu o ukončení 30ti letého období jaderné energetiky zákonem o obnovitelných zdrojích energie (Erneuerbare-Energien-Gesetz/EEG), který stanovil významné fixní výkupní ceny obnovitelné energie a prioritu zelené energie na trhu s energií.
2000 – současnost
Výroba obnovitelných zdrojů energie v Německu
Rychlý růst obnovitelných zdrojů (OZE) v energetickém sektoru - nejprve větrné mlýny, poté solární fotovoltaické panely - překonal očekávání i těch nejoptimističtějších pozorovatelů. Od roku 2008 vzrostl podíl OZE z 6,3 % na 15 % v roce 2000. Do roku 2013 představovaly obnovitelné zdroje 25,6 % německé výroby elektřiny a bioenergie také hrála významnou roli. Většina investic pocházela od malých a středních výrobců, jako jsou zemědělci, družstevníci, investiční skupiny vedené občany a malé a střední podniky - ne však velké podniky, které se i nadále zaměřovaly na konvenční energii. Klesající náklady na solární fotovoltaiku přinesly Energiewende obrovskou podporu.
2011
Ztráta jaderného reaktoru ve Fukušimě v Japonsku
Dne 11. března 2011 se reaktory elektrárny Fukushima Daiichi v Japonsku rozplynuly poté, co byly zasaženy zemětřesením, a poté tsunami. Vláda kancléřky Angely Merkelové, odborné fyzičky, zavřela tři nejstarší reaktory v Německu a formulovala nový plán pro urychlené vyřazení jaderné energie.
Teprve po Fukušimě začala Merkelová pravidelně používat termín "Energiewende". V roce 2011 její středo-pravicová vláda posílila koncepci energetiky 2010 a nahradila některé z cílů a časových plánů za ambicióznější. V roce 2014 nová středo-levicová vláda vedená Merkelovou upravila zákon o obnovitelných zdrojích energie snížením vstupních sazeb, schválením nových přenosových koridorů, zavedením přímého marketingu a věnováním většího množství finančních prostředků na podporu energetické účinnosti.
Článek byl přeložen z webu Clean Energy Wire dne 26.10.2017. Originální verze článku je dostupná zde.
Překlad: Julie Jeřábková
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Audi NGV nahradí fosilní plyn biometanem z Dánska
Podpora tepla v Nizozemsku
Podpora tepla ve Velké Británii
Zpracování a využití biomasy z údržby veřejné zeleně – inovace a trendy na veletrhu LIGNA a Elmia Wood
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 30.10.2017
Poslední změna: 4.1.2018
Počet shlédnutí: 10518
Citace tohoto článku:
CLEAN ENERGY WIRE, , JEŘÁBKOVÁ, Julie: Milníky německé Energetické revoluce - Energiewende. Biom.cz [online]. 2017-10-30 [cit. 2024-12-21]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioplyn/odborne-clanky/milniky-nemecke-energeticke-revoluce-energiewende>. ISSN: 1801-2655.