Odborné články

Bioplynárny, chytré řešení pro chudý venkov v Africe a Asii

Domácí bioplynárna je pro rodiny v rozvojových zemích takový malý zázrak. Člověk v tísni jich pomohl postavit tisíce v Kambodži a v Zambii.

Autor: Tereza Hronová, Člověk v tísni

Paní Ngebe a pan Costa z vesnice poblíž města Kalabo v západní Zambii každý den sbírají v ohradě trus od svých několika krav. Dávají ho do své bioplynárny, kterou jim a dalším rodinám postavila nezisková organizace Člověk v tísni. Jen asi 3 % zambijského venkova má přístup k elektrické energii. Bioplyn rodiny proto využívají na svícení. I po setmění si děti mohou dělat domácí úkoly. Oceňují ho také v kuchyni. Čistý bioplynový vařič nahradil oheň. Ngebe už u vaření nemusí dýchat nezdravý kouř a navíc nekácí stromy na otop. Nejvíce si ale chválí využití organického hnojiva. „Naší zahradě se teď velmi daří. Máme skvělou zeleninu,“ pochvaluje si novou bioplynovou stanici Ngebe. Pěstují hlavně kukuřici, maniok a listovou zeleninu.

Nyambe Simakando je další ženou, která získala jednu z deseti bioplynek a poprvé v životě má svou vlastní zahradu. Má radost, že může používat digestát a je nadšená z toho, jak jí roste zelenina. „Dříve jsme zahradu neměli – teď ji máme a jíme vlastní zeleninu a chceme vypěstovat další plodiny. Budeme mít dokonce ještě větší zahradu,” říká. Kvalitní úroda je v oblastech, které sužuje chronická podvýživa, opravdu důležitá.

Autor: Tereza Hronová, Člověk v tísni

Zatímco v Zambii Člověk v tísni postavil za podpory české ambasády 10 modelových bioplynáren a v projektu plánuje pokračovat, v Kambodži jich díky české pomoci vzniklo mezi lety 2015 a 2018 přes 22 tisíc. Společně s kambodžskou vládou Češi vybudovali udržitelný tržní model. Bioplynárny propagují a staví vyškolené kambodžské firmy. Každá rodina, která se pro koupi bioplynárny rozhodla a nechala si ji postavit, získala z programu finanční příspěvek. Díky tomu se snížila prodejní cena bioplynáren a mohly si je tak dovolit i méně majetné rodiny.

Autor: Tereza Hronová, Člověk v tísni

Domácí bioplynárny v rozvojových zemích mají příznivé dopady nejen na jednotlivce, ale i na společnost. Redukují množství skleníkových plynů, zabraňují kácení lesů, a tím erozi půdy. Digestát navíc zeminu obohacuje, což je v zemích, kde naprostou většinu lidí živí zemědělství, zcela klíčové. 

Článek byl publikován v časopise Biom 1/2020 Digestát pokaždé jinak.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Potenciál digestátu jako hnojiva v rozvojových zemích
Digestát na statku je požehnání aneb cirkulární zemědělství
Mapy přínosu digestátu na zemědělské půdě v ČR
Pokročilé technologie zpracování digestátu aneb jak uplatnit cirkulární ekonomiku v praxi
Důležitá role digestátu v rozvojových zemích

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 4.11.2020
Poslední změna: 4.11.2020
Počet shlédnutí: 345

Citace tohoto článku:
HRONOVÁ, Tereza, ČLOVĚK V TÍSNI, : Bioplynárny, chytré řešení pro chudý venkov v Africe a Asii. Biom.cz [online]. 2020-11-04 [cit. 2020-12-02]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/bioplynarny-chytre-reseni-pro-chudy-venkov-v-africe-a-asii>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto