Bioplyn nabízí venkovu bezpečnost i flexibilitu

Současná situace na blízkém východě opět akceleruje snahy a plány balíčku REPower EU, který byl Evropou představen v roce 2022 jako reakce na energetickou krizi. Balíček byl následně rozpracován do samostatných částí, z toho některé dozrály až do podoby směrnice. Nejvíce viditelný pro obor bioplynu byl ambiciózní cíl 35 miliard m³ ročně v roce 2030. Toto číslo a podpůrné aktivity kolem opravdu nastartovaly nejen velkou diskuzi, ale hlavně v mnoha zemích i rozvoj biometanu.

Statistiky výmluvně demonstrují nárůst výkonu biometanu po celé Evropě s tím, že hlavní tahouni rozvoje jsou nyní Francie a Dánsko, kde biometan pokrývá již významnou část spotřeby zemního plynu. Data z počátku roku 2025 ukazují na instalovanou výrobní kapacitu ve výši 7 miliard m³ a další stovky projektů ve výstavbě. Pětinu cíle tedy má Evropa za sebou a pět let pro naplnění zbytku před sebou.

Diskuze ohledně cílů po roce 2030 jsou neméně ambiciózní jako ty stávající a hovoří o 111 miliardách m³ obnovitelných plynů v roce 2040. Kromě čísla samotného je také zajímavá i změna rétoriky, kdy již není diskuze o biometanu, ale obnovitelných plynech všeobecně. Jde o důležitý obrat v diskuzích, které nyní směřují na využití všech funkcionalit oboru bioplynu.

Biometan byl použit pro vyburcování aktivity jako nejjednodušeji použitelné a společensky přijatelné energetické médium. Nyní, po upoutání pozornosti a zevšeobecnění biometanu v běžném společenském mediálním prostoru se můžeme více do hloubky věnovat velmi pestrým tématům bioplynu, které však mají společné jmenovatele – bezpečnost a udržitelnost.

Co je na sektoru bioplyn vlastně tak skvělého a přínosného? Jde o cirkulační řešení pro zajištění nejen energie, ale i využití odpadů, zpestření osevního postupu, úspory minerálních hnojiv a uplatnění výrobních a servisních kapacit v EU.

Bioplynky jsou motorem rozvoje venkova. Dle Evropské bioplynové asociace dosažení cíle REPower EU, tedy 35 miliard kubíku biometanu, v roce 2030 přinese pro trh EU nových 500 000 pracovních míst a do peněžního oběhu se rozpustí 12 miliard EUR ročně. Jen u nás by naplnění cíle v roce 2030 znamenalo překlopení cca 5 miliard Kč do tuzemského trhu na místo jejich odeslání v protisměru proudu zemního plynu. Při započítání ceny emisních úspor a podpory může toto číslo být i třikrát větší. Další nárůst ekonomiky pak zajistí multiplikační efekt, který je díky rozprostření tržeb do několika sektorů hospodářství významný.

Příkladem dokládající sílu oboru může být výstavba produkčních skleníků na ovoce a zeleninu koncentrovaná v letech 2015–2018, která svou následnou produkcí komodit s vysokou přidanou hodnotou způsobila zastavení tempa prohlubování státního schodku obchodu agrárních komodit. Celkový efekt finanční páky se rovná několika procentům českého HDP. Když přidáme význam státní bezpečnosti díky decentrální výrobě energií a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv je z toho téma, které si zaslouží svůj prostor v politice a zájem zákonodárců. Vliv sektoru bioplynu na české HDP i počet pracovních míst se může směle poměřovat s ocelářským průmyslem jen s tím rozdílem, že ocelářský průmysl je koncentrovaný do jednotek firem, zatímco bioplyn je předmětem podnikání několika stovek subjektů.    

Co dokáže dostupná obnovitelná flexibilní výroba energie

Když rodinná švédská firma zvažovala rozšíření portfolia svých produkčních skleníků ve střední Evropě, posuzovala hned několik klíčových kritérií. Nakonec se rozhodla realizovat skleník u bioplynové stanice v České Republice. Právě bioplynová stanice jim dokázala zajistit udržitelné podnikání postavené na obnovitelných zdrojích, poskytnout důležitou jistotu v produkci energií přesně dle jejich odběrového diagramu, predikovatelný vývoj cen energií a zajistit také možný růst projektu v případě, že se bude dařit.

Během několika letech provozu a po několika rozšířeních dnes zaběhnutý dodavatel bylinek v regionu zaměstnává 60 stabilních zaměstnanců a přes sezónu i řadu brigádníků. Generuje obrat 300 mil Kč ročně, výrazně pokrývá spotřebu bylinek v ČR a část jich i vyváží. Jeden projekt a jedna bioplynka, která poskytla zázemí pro produkci agrární komodity, která dříve byla skoro plně kryta dovozem a mající vliv 1,4 % na schodku agrárního zahraničního obchodu ČR v kategorii ovoce a zelenina. Jenže podobných bioplynek máme v ČR stovky a některé z nich mají u sebe také produkční skleníky a mnohé z nich se pyšní třeba tím, že zachránili chov hospodářských zvířat před zrušením. Právě saldo v dovozu masa a masných výrobků přitom tvoří největší část schodku.   

Z pohledu energetika není skleník zrovna vzorný odběratel elektřiny, protože jeho odběrový diagram leží kompletně mimo výrobu FVE a špičky se kryjí s odběrovými špičkami v síti, tedy současně i s nejdražší cenou. Nárůst spotřeby a opět její pokles jde po strmých křivkách, protože většinu spotřeby tvoří pěstební světla doplňující sluneční tok pro optimální růst. Kromě elektřiny také skleník potřebuje dost tepla, aby i během mrazivých dní bylo ve skleníku pro rostliny příjemných 16 °C. Ani spotřebitelská křivka tepla není ideální přímkou, ale dosahuje velkých výkyvů a pro větší komplikovanost se vrcholy odběrových křivek elektřiny a tepla nepotkávají. Vykrytí takové spotřeby není zrovna jednoduché a vyžaduje značnou flexibilitu.

V odběrových špičkách pomáhá kogenerace na zemní plyn. Během energetické krize však musel být kvůli ceně zemní plynu její provoz utlumen. Pro zvýšení odolnosti proti těmto jevům prošla bioplynová stanice nákladnou úpravou spočívající ve zvýšení instalovaného výkonu bioplynové kogenerace a masivní akumulace bioplynu. Výsledkem je omezení odběru zemního plynu a elektřiny ze sítě na minimum. Dnes areál se špičkovou spotřebou 1,5 MW disponuje smluvním příkonem 80 kW a celý energetický systém je schopen pracovat v ostrovním režimu bez vnějšího napájení, což je skvělé pro osvětlení skleníku, ale životně důležité pro bezpečný chov hospodářských zvířat. Tak vysokou spolehlivost dodávek energií nedokáže zajistit distribuční síť elektřiny, ani výrazně spolehlivější distribuce plynu.

Dalo by se namítnout, že v případě odběru biometanu ze sítě zemního plynu by mohl být zajištěn téměř stejný režim provozu. Kogenerační jednotky by zajistily stejnou úroveň flexibility, spotřeba by také byla kryta z obnovitelných zdrojů a efekt přinášející produkce bioplynu by také někde v rámci sítě byl zachován. To vše je pravda, ale rozdíl by byl v cenách konečné energie. Přímá dodávka elektřiny a tepla z bioplynu vychází levněji, a to minimálně o investici a provozní náklady úpravy bioplynu na biometan. Další navýšení zajistí distribuční poplatky a obchodní marže. Dražší energie by způsobily nárůst ceny konečných výrobků, nižší zájem spotřebitelů a celkově nižší produkci nahrazenou třeba importem, jako tomu bylo před realizací právě tohoto skleníku. Zřejmě by skleník nebyl již dvakrát rozšířen a zaměstnával by méně lidí. Toto je ukázkový příklad jakou roli hrají bioplynové stanice na českém venkově, a že ani jinak skvělý biometan nemá prostor všude.

Bioplynky jsou portálem peněz do koloběhu v české ekonomice  

Tržby za prodej energií bioplynová stanice použije na pokrytí provozních nákladů a odpisů. Samozřejmě by mělo dojít ke zhodnocení vlastního nebo cizího vloženého kapitálu, jinak by investice nedávala smysl. Sektorové šetření však ukazuje, že IRR projektů je nižší, než u termínovaných vkladů. Problematika výnosnosti je však jiné téma. V době nastupující další a stěží poslední energetické krize, je však důležitější jiný efekt bioenergetiky, a tím je výrazný multiplikační efekt. Jeho vyjádření ve skutečných číslech je značně složité, ale jistě si dokáže každý udělat představu, jaký je rozdíl mezi FVE (fotovoltaikou), MVE (malými vodními elektrárnami) anebo VTE (větrnou energií), oproti palivovému zdroji. Proto, aby tato představa byla umocněna, je dobré rozklíčovat strukturu provozních nákladů u běžné a typické zemědělské bioplynové stanice (tabulka 1).

Tabulka 1: Rozpad tržeb běžné zemědělské bioplynové stanice na provozní náklady

Každá koruna vložená jako tržba za energie do bioplynové stanice je ze 2/3 opět použita na vykrytí nákladů, které jsou tvořeny lidskou činností v širokém spektru oborů a profesí. Z každé koruny je tedy přibližně 75 haléřů opět přímo posláno do ekonomického koloběhu peněz a vyvolávají poptávku po náhradních dílech, servisu, osivu, hnojivu, technice, ale i přímé pracovní síle či odborných profesích zajišťující testy, zkoušky a revize. Požadavek po zboží a službách generuje další tržby sekundárních odvětvích a další pracovní místa.

Velkou výhodou je také to, že drtivá většina zboží i služeb točící se v oboru bioplynu je vykrývána kapacitami pocházejícími z ČR, anebo okolních zemí. Jen velmi malá část z celého objemu potřebných produktů pochází mimo EU.

Suma provozních nákladů za životnost bioplynové stanice násobky převyšuje počáteční investici a tím výrazně povzbuzuje ekonomiku v regionu po celou dobu. Naproti tomu nepalivové zdroje to mají přesně obráceně a provozní náklady jsou zlomkem počáteční investice a jsou tedy pro ekonomiku zajímavé hlavně v období výstavby. Podpora bioenergetiky není tedy jen energetickou otázkou, ale jde o dlouhodobý sociálně ekonomický produkt výrazně zvyšující resilienci území a bezpečnost státu. Je na čase tyto funkce přijmout a zohlednit v energetické politice státu.      

Článek byl publikován v časopisu Energie 21 č. 2/26.

Tweet

Modernizace - nebo výroba biometanu?

Odstartovala první aukce na podporu biometanu

Vyberte si spolehlivé řešení pro vaše bioplynové stanice

Efektivní bioplynový motor? Bez souhry oleje a chlazení to nepůjde

Zkušenosti s certifikací bioplynové stanice