Odborné články
Stanovisko CZ Biom k programu podpory kapalných biopaliv
Tento dokument stručně reaguje na 4 otázky položené v rámci veřejného slyšení k problematice kapalných biopaliv. V obecné rovině je potřeba vždy rozlišovat, o jaká biopaliva se jedná, stalo se nepsaným pravidlem, že hovoří-li se o “biopalivech”, myslí se “kapalná biopaliva”. Navrhujeme, aby se zásadně odlišovaly tři základní formy biopaliv a vždy bylo uvedeno, o které z forem se hovoří:
Existuje několik důvodů se domnívat, že jsou efektivnější způsoby využívání biomasy, než její transformace na kapalná biopaliva. Například výroba bioplynu je výrazně efektivnější a výsledné medium je použitelné jak pro přímou výrobu elektřiny a tepla, tak i jako pohonná hmota nebo pro přímou dodávku do plynovodní sítě.
1. Jaká by měla být konstrukce udržitelného systému využívání biopaliv?
Kapalná biopaliva nemohou být součástí udržitelného systému podpory, protože jsou využívána neudržitelným způsobem. V prvé řadě je potřeba zefektivnit sektor dopravy - zejména opatřeními pro zavádění motorů s nízkou spotřebou a pro celkové snížení spotřeby PHM např. logistickými opatřeními. Kapalná biopaliva přispívají k řešení environmentálních problémů nejméně ze všech způsobů energetického využívání biomasy, přesto jim je věnována největší pozornost. Úsilí by mělo směřovat především k postupné transformaci neúčinných a kontraproduktivních přímých podpor v zemědělství, např. uvádění půdy do klidu (zatravňování), uhlíkový kredit apod.
2. Jak by měl být nastaven monitoring celkových dopadů na využívání půdy?
Intenzivní produkce plodin pro výrobu kapalných biopaliv (obilí a řepka) může mít katastrofální dopad na kvalitu půdy. Do půdy se nevracejí organické látky, půda se dále vyčerpává, trpí erozí. Větší část přínosu (zisku) z produkce biopaliv obdrží rafinerie a obchodníci, do zemědělství se vrací podstatně menší část zisku tohoto odvětví (např. obchodníci v ČR avízovali snížení výkupních cen řepkového semene o 200 Kč/tunu poté, co byla vyhlášena pravidla pro tzv.uhlíkový kredit - ca 45 €/ha). V celém procesu není brán ohled na udržitelnost biologického procesu. V rozvojových zemích jsou navíc biopaliva získávána za cenu ničení pralesů; systém podpory biopaliv by měl být zásadně podpořen důsledně kontrolovaným systémem certifikací, jak bylo kapalné biopalivo získáno (certifikát udržitelnosti - např. obdoba FSC v případě lesní biomasy).
3. Jak by měla být podpořena biopaliva druhé generace?
Podpora by měla směrovat zejména do výzkumu, v oblasti praktické implementace by se neměly podpůrné mechanismy odlišovat od těch zavedených. Podpora by měla být vedena zásadně s uplatněním podmínky udržitelnosti systému, tj. zajištění celého životního cyklu výroby a využití biopaliv 2G. Podpora by měla být zásadně odvozována od kritérií energetické, ekonomické a environmentální udržitelnosti. Doporučujeme ústup od přímých plateb a vždy brát v úvahu rozlišení podle druhu biopaliv, pro která je podpora cílena: kapalná, plynná a pevná.
4. Jaké další kroky jsou potřebné pro dosažení 10% podílu kapalných biopaliv?
Zásadním krokem pro dosažení 10% podílu biopaliv je snížení absolutní spotřeby pohonných hmot. Tím se automaticky sníží negativní dopady využívání kapalných biopaliv. Současně by se měla využívat biopaliva s původem zajišťujícím co nejefektivnější využití, tj. produkty biorafinerií, kde je líh de facto vedlejším produktem apod. V úvahu připadá i zavedení přísnějších pravidel pro využívání řepky, která je-li pěstována na velké rozloze orné půdy, působí negativně na kvalitu půdy, biodiverzitu a přispívá ke zvyšování chemizace zemědělství.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Bionafta škodí řepce
O budoucnosti biopaliv
Stanovisko CZ Biom k návrhu EAFRD
Stanovisko předsedy CZ Biomu k výkupním cenám
Stanovisko CZ Biom ke společnému spalování biomasy a uhlí a k dalším ustanovením návrhu zákona o podpoře energie z obnovitelných zdrojů
Stanovisko CZ Biom ke společnému spalování biomasy a uhlí
Stanovisko CZ Biom k návrhu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
Stanovisko k návrhu na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdy
Zobrazit ostatní články v kategorii Kapalná biopaliva
Datum uveřejnění: 19.6.2007
Poslední změna: 19.6.2007
Počet shlédnutí: 17011
Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Stanovisko CZ Biom k programu podpory kapalných biopaliv. Biom.cz [online]. 2007-06-19 [cit. 2024-04-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt/odborne-clanky/stanovisko-cz-biom-k-programu-podpory-kapalnych-biopaliv?add_disc=1&parent_id=c9b5b5a33c8c9d8a2c2d88cef8f8fcb0>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
Citace ze clanku Renewable Energy: Economic and Environmental Issues
http://dieoff.org/page84.htm
Ethanol. A wide variety of starch and sugar crops, food processing wastes, and woody materials (Lynd et al. 1991) have been evaluated as raw materials for ethanol production. In the United States, corn appears to be the most feasible biomass feedstock in terms of availability and technology (Pimentel 1991).
The total fossil energy expended to produce 1 liter of ethanol from corn is 10,200 kcal, but note that 1 liter of ethanol has an energy value of only 5130 kcal. Thus, there is an energy imbalance causing a net energy loss. Approximately 53% of the total cost (55¢ per liter) of producing ethanol in a large, modern plant is for the corn raw material (Pimentel 1991). The total energy inputs for producing ethanol using corn can be partially offset when the dried distillers grain produced is fed to livestock. Although the feed value of the dried distillers grain reduces the total energy inputs by 8 % to 24%, the energy budget remains negative.
The major energy input in ethanol production, approximately 40% overall, is fuel needed to run the distillation process (Pimentel 1991). This fossil energy input contributes to a negative energy balance and atmospheric pollution. In the production process, special membranes can separate the ethanol from the so-called beer produced by fermentation. The most promising systems rely on distillation to bring the ethanol concentration up to 90%, and selective-membrane processes are used to further raise the ethanol concentration to 99.5% (Maeda and Kai 1991). The energy input for this upgrading is approximately 1280 kcal/liter. In laboratory tests, the total input for producing a liter of ethanol can potentially be reduced from 10,200 to 6200 kcal by using membranes, but even then the energy balance remains negative.
Any benefits from ethanol production, including the corn by-products, are negated by the environmental pollution costs incurred from ethanol production (Pimentel 1991). Intensive corn production in the United States causes serious soil erosion and also requires the further draw-down of groundwater resources. Another environmental problem is caused by the large quantity of stillage or effluent produced. During the fermentation process approximately 13 liters of sewage effluent is produced and placed in the sewage system for each liter of ethanol produced.
Although ethanol has been advertised as reducing air pollution when mixed with gasoline or burned as the only fuel, there is no reduction when the entire production system is considered. Ethanol does release less carbon monoxide and sulfur oxides than gasoline and diesel fuels. However, nitrogen oxides, formaldehydes, other aldehydes, and alcohol--all serious air pollutants-- are associated with the burning of ethanol as fuel mixture with or without gasoline (Sillman and Samson 1990). Also, the production and use of ethanol fuel contribute to the increase in atmospheric carbon dioxide and to global warming, because twice as much fossil energy is burned in ethanol production than is produced as ethanol.
Ethanol produced from corn clearly is not a renewable energy source. Its production adds to the depletion of agricultural resources and raises ethical questions at a time when food supplies must increase to meet the basic needs of the rapidly growing world population.
Odpověď
|
|
|
|
|