Odborné články

Stanovisko CZ Biom k návrhu EAFRD

Dne 28.února se na ministerstvu zemědělství konal seminář k aktuálnímu stavu příprav Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Za sdružení CZ Biom jsme vznesli několik dotazů a připomínek, na které však nebylo uspokojivě zodpovězeno a na další připomínky bohužel nezbyl prostor. Proto posíláme ucelený soubor připomínek a námětů, které, jak věříme, mohou přispět k vytvoření nové a úspěšné podoby českého venkova a zemědělství. Věříme, že se tyto připomínky podaří zohlednit ve finálním znění Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (dále jen PRV).

Obecně k systému podpor, vztahu k energetické bezpečnosti a udržitelnému rozvoji

Každá dočasná investiční (i neinvestiční) podpora by měla splňovat následující kritéria, aby se již od počátku nebo v průběhu nestala podporou neudržitelnou a destabilizující:

  • iniciovat žádoucí procesy tak, aby v budoucny byly životaschopné již bez podpory;
  • minimalizovat negativní efekty na ostatní aktivity a procesy a nezamezovat efektivnímu rozvoji v jiných oblastech;
  • respektovat kritérium nákladové efektivnosti (minimalizace nákladů na jednotku efektu);
  • vyhýbat se konfliktům a využívat synergie mezi souběžnými podporami;
  • umožňovat nenáročné ale přesné vyhodnocení a monitoring.

S ohledem na okolnosti – zejména vývoj na trhu fosilních paliv – lze logicky usuzovat, že podpora produkce a logistiky biopaliv a rozvoj zemědělských bioplynových stanic je nejen perspektivním, ale v blízké budoucnosti i zásadním ekonomickým pilířem venkova. Současně bude jedním z významných bezpečnostních faktorů. V období do r. 2030 nahradí biomasa až čtvrtinu dovezených energetických surovin. Období let 2007-2013, kdy k nám poplynou poslední velké finanční prostředky, by tak mělo být využito k budování silné infrastruktury pro budoucí udržitelný rozvoj venkova. Neměl by být vytvořen „návyk“ na pravidelný přísun prostředků, za které bude po r. 2013 obtížné hledat náhradu.

Navržené množství a struktura opatření činí z návrhu EAFRD poněkud nepřizpůsobivý a nekonzistentní produkt, který výše uvedená kritéria naplní jen s obtížemi. Menší počet opatření s lépe definovanými požadavky na výstupy projektů by umožnil pružnější reagování na aktuální situaci a lepší vzájemné porovnání projektů.

Za zásadní také považujeme ve všech relevantních programech zařazovat kritérium trvale udržitelné půdní úrodnosti, neboť půdní úrodnost znamená v dlouhodobém horizontu ekonomickou konkurenceschopnost. Také nastavení kvalitní péče o prostředí, o krajinu a vybudování osvětového a vzdělávacího systému je zásadním námětem programů.

Energetická soběstačnost – úspory energie a obnovitelné zdroje

Je velmi pravděpodobné, že během oněch sedmi let vzrostou ceny energie nejspíše dvojnásobně, nebo i více. Významný nárůst ceny energií lze čekávat zejména u fosilních paliv. Jak vzroste cena energetické biomasy (resp. cena energie v biomase), to bude do značné míry záležet na aktivním přístupu k jejímu využívání.

Opatření Modernizace zemědělských podniků je zcela na místě a patří mezi nejvýznamnější opatření v rámci Osy I, ovšem přitom je nezbytné zajistit, aby finanční prostředky uvolněné z tohoto opatření podporovaly pouze takové projekty, které naplní strategické cíle a současně budou splňovat jasně definovaná ekologická kritéria. Opatření „Modernizace“ by mělo zcela nezbytně zahrnovat i položky (a k nim příslušná kritéria) úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů.

Energetická soběstačnost zemědělství by měla být prioritou. Jedná se o snižování energetické náročnosti provozů, pořizování nových zařízení i staveb by mělo být provázeno výběrem podle kritérií nejlepších dostupných technologií a spotřeby energie. V období 2007 – 2013 se konkurenceschopnou stane též tepelná energie sluneční, bylo by tudíž nanejvýš vhodné navázat na program z 80.let a v rámci EAFRD podpořit instalace solárních systémů pro ohřev vody, sušení a přitápění. Velký zájem zemědělců je již dnes o kotle na spalování zbytkové biomasy, tento trend je zřejmý a měl by být také podpořen. Větší subjekty, nebo sdružení mohou reálně uvažovat o společné výrobě elektřiny a tepla z biomasy, což by mělo být také předmětem podpory.

V kritériích hodnocení by nadále mělo podstatnou roli sehrát posílení objektivního posuzování jednotlivých forem transformací energie s důrazem na pozitivní energetickou bilanci.

Biomasa

Doporučujeme zapracovat strategické cíle a doporučené nástroje pro jejich dosažení z komplexu plánů a směrnic Evropské unie, které představují základní udání směru pro vývoj na poli biomasy pro energii. 1

Podpora energetické biomasy bude v období 2007 – 2013 jednou z hlavních priorit EU a mělo by tomu tak být i při přípravě a při realizaci PRV. Návrh PRV obsahuje pouze dvě položky, které se k energetické biomase explicitně vyjadřují, a to v opatření 6 osy I – Podpora zpracování a využití biomasy a opatření 7 osy II – Založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické využití. Celkem je v těchto oblastech alokováno méně než 2 % disponibilních finančních prostředků, což neodpovídá významu energetického využití biomasy pro rozvoj venkova a zemědělství. Tento stav nelze považovat za uspokojující, zejména z důvodu absence podpory zpracování a využití energetických bylin.

Lze souhlasit s argumentací, že produkce „biolihu“ tak, jak je s ní uvažováno (převážně z obilí a bez vedlejších produktů) je rizikem, pokud uvážíme možnost otevření globálnímu trhu. Ohrožení je ale i v tom, že tento způsob využití zemědělské produkce není energeticky efektivní a pomáhá tak řešit problémy zemědělství jen částečně. Pokud tak hovoříme o biopalivech, je potřeba jimi myslet zejména pevná biopaliva a kapalná biopaliva 2.generace, neboť se lze důvodně domnívat, že logistika a trh s kapalnými biopalivy jsou již dostatečně rozvinuty tak, aby mohly dále fungovat pouze s administrativně legislativní podporou s minimálním dopadem na veřejné rozpočty.

Podpora dřevin s krátkou dobou obmýtí (tzv. rychlerostoucích dřevin - RRD) navazuje na stávající program podpory, který však vykazuje některé praktické nedostatky (např. nelze vysazovat na zemědělské půdě, nejsou vždy výhodné podmínky pro efektivní pěstování apod.). Potenciál těchto energetických dřevin byl odhadnut na cca 50.000 ha po roce 2030, což by ale současně znamenalo nárůst o více než 1000 ha/rok. Alokovaná částka k naplnění tohoto cíle nepostačuje, nicméně doporučujeme kritéria pro poskytování této podpory nastavit tak, aby plantáže RRD byly zakládány pouze tam, kde budou vykazovat ekonomický efekt, tj. kde jsou pro růst těchto dřevin příhodné podmínky. Podpora bude efektivně využita až v okamžiku, kdy bude vyřešeno koncové využití energetického dřeva.

Zásadní připomínkou k návrhu PRV je absence podpory pěstování energetických bylin. Stejně jako v případě RRD je i žádoucí rozvoj využití energetických bylin závislý na podpoře při jejich pěstování a na zajištění jejich koncového využití.

Dosavadní podpora v této oblasti byla značně nedostatečná a i po letech diskusí o potřebnosti pěstování energetických bylin činí jejich plocha pouze cca 1 300 ha. Energetické plodiny přitom mají mnohonásobně větší potenciál než RRD, jsou pro zemědělce celkově atraktivnější, efektivnější a dlouhodobě jistější komoditou (plocha RRD činí pouze asi 80 ha). Podpora jejich pěstování, zpracování, skladování, úpravy na palivo apod. má stejnou logiku jako podpora další nepotravinářské produkce, zejm. obnovitelných surovin a je plně kompatibilní (okamžitě z roku na rok nahraditelná) s potravinářskou produkcí (na rozdíl od RRD). Zásadní připomínkou tedy navrhujeme rozšířit opatření na podporu pěstování energetických bylin za účelem jejich následného využití jako zdroje obnovitelné energie (např. vydělením anaerobní digesce jako samostatného programu s vlastním rozpočtem – viz níže).

V souvislosti s energetickým využitím zemědělské produkce se často objevuje možnost spalování obilí. Tuto možnost si zřejmě každý zájemce zváží sám dle svého svědomí a na základě ekonomiky svého provozu. Z praxe je vidět, že mnoho zemědělců je tímto směrem ochotno vykročit. CZ Biom tomuto způsobu využití nebrání, ale ani jej výrazně nepodporuje. K dispozici jsou ekonomicky zajímavější plodiny, oproti nimž má obilí v současnosti pouze výhodu tradice pěstování a zavedené logistiky.

Bioplyn

Zásadní připomínkou k návrhu PRV je absence samostatného opatření na podporu výroby a využití bioplynu, které by přitom mělo být jednou z nových priorit českého zemědělství a venkova. Právě toto opatření patří mezi ty, které mají schopnost zajistit venkovu a zemědělství nové zdroje příjmů, stabilizaci a podporu zaměstnanosti a ochranu životního prostředí. Přestože se pro rok 2006 podařilo vyjednat historicky nejvyšší výkupní ceny elektřiny z bioplynu, zemědělské bioplynové stanice nemohou vznikat bez další podpory. Situace by se tudíž mohla vyvíjet nežádoucím směrem tak, že by se zemědělci stali pouze dodavateli levného materiálu pro bioplynové stanice vlastněné někým jiným.

Navrhujeme vydělit podporu produkce a využití bioplynu z opatření Osy I s tím, že by mělo jít o prioritní opatření s odpovídající finanční alokací. Zásadní v této souvislosti bude i zvýšení výše finanční podpory, kterou bude možné získat na konkrétní projekt. Vzhledem k tomu, že bioplynové stanice patří mezi investičně náročnější projekty (např. 20 mil.Kč), je max. výše podpory 100 tis. € na jednoho příjemce, jako tomu je nyní v Operačním programu Zemědělství nedostatečná a nemotivující.

V úvahu je zapotřebí vzít i možnou synergii kombinace podpor udržování TTP s podmínkou

využití produkované biomasy např. k výrobě bioplynu a nikoli, aby nebylo zřejmé, jakým způsobem se má sklízená tráva využít. Pro období po roce 2013 bude toto řešení zřejmě nezbytné, neboť údržba TTP je finančně velmi náročná a efekt z výroby bioplynu ji může do značné míry kompenzovat.

Podpora uplatnění kompostů na zemědělských půdách

Další zásadní připomínkou k návrhu PRV je absence podpory zemědělského využití kompostu vyrobeného z biologicky rozložitelných odpadů (bioodpadů). Toto opatření by bylo celospolečensky přínosné a v souladu s požadavky nařízení vlády č 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, dále usnesení vlády ČR č. 18/2005, o Opatřeních k provedení nařízení vlády č. 197/2003 Sb., a dále Realizačního programu pro biologicky rozložitelné odpady, který byl zadán Ministerstvem životního prostředí na základě zmocnění z výše uvedeného nařízení vlády. Zmíněné tři dokumenty stanovují cíle a opatření také v oblasti bioodpadů, kdy v souladu s EU požadují jejich přednostní materiálové využití v kompostárnách a bioplynových stanicích.

Také v praxi se tyto požadavky začínají realizovat a s novými kompostárnami a bioplynovými stanicemi roste i množství výstupů z těchto zařízení – kompostů, jejichž uplatnění a odbyt se ovšem za současné situace stává závažným problémem. Výše uvedené tři dokumenty proto požadují vytvoření systému podpory trhu s výrobky vzniklými z materiálového využití odpadů a v případě výstupů z kompostáren a bioplynových stanic jejich využití zejména v zemědělství, při rekultivacích a úpravách zeleně.

Program rozvoje venkova je ideálním nástrojem, jak pomoci zemědělcům a venkovu prostřednictvím využívání biomasy a bioplynu, a zároveň podporovat zemědělské využití kompostu z bioodpadů a vracet tak kvalitní přírodní hnojivo zpět do půdy. Navrhujeme proto v souladu s výše uvedenými dokumenty obnovit v rámci podpory environmentálních funkcí v zemědělství dotaci na zemědělské využití kompostu. Tato dotace by byla poskytována zemědělcům hospodařícím na půdě a využívajícím kompost z bioodpadů registrovaný podle legislativy hnojiv nebo kompost z bioodpadů, který je povoleno užívat na zemědělské půdě. Podpora by měla být přiznána na aplikaci kompostu v dávce v rozmezí 10 – 40 t na 1 ha orné půdy a to nejvýše na 20% celkové výměry žadatele. Velmi účinná by mohla být i forma podpory pro zemědělce uvádějící půdu do klidu trvalým zatravněním nebo zalesněním aplikací 100 - 200 t kompostu na 1 ha. 2

Program rozvoje venkova ČR považujeme z mnoha hledisek za zásadní dokument a věříme, že naše připomínky povedou k jeho optimalizaci.

Poznámky

  1. Akční plán pro biomasu (KOM(2005)628), Strategie Evropské unie pro biopaliva (KOM(2006)34), Směrnice 2001/77/ES o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a připravovaná směrnice o výrobě tepla a chladu z obnovitelných zdrojů.
  2. Zde je možné hledat synergie s planěním „Realizačního programu České republiky pro kaly z čistíren odpadních vod“ na základě usnesení vlády č. 18/05.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Stanovisko CZ Biom k programu podpory kapalných biopaliv
Jak jsme pokročili s využíváním biomasy
Stanovisko CZ Biom ke společnému spalování biomasy a uhlí
Stanovisko CZ Biom k návrhu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 9.3.2006
Poslední změna: 8.3.2006
Počet shlédnutí: 6121

Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Stanovisko CZ Biom k návrhu EAFRD. Biom.cz [online]. 2006-03-09 [cit. 2019-06-18]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/stanovisko-cz-biom-k-navrhu-eafrd>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto