Odborné články
Snížení DPH má smysl u biomasy, ne však u zemního plynu
Podle zprávy z ČTK se náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný domnívá, že by měla začít diskuse o tom, zda by současné problémy s emisemi z lokálních topenišť nebylo možné vyřešit mimo jiné snížením sazby DPH na zemní plyn.
Takovéto snížení nepovažujeme za rozumné z následujících důvodů:
- užívání zemního plynu přispívá k zvyšování antropogenních emisí oxidu uhličitého, tedy přispívá ke globálním změnám klimatu,
- zemní plyn musíme dovážet a to zejména z Ruska, které není spolehlivým obchodním partnerem, jak ukázala lednová dvojdenní "plynová krize", která hrozila připravit Evropu o třetinu dodávek zemního plynu,
- využívání zemního plynu přináší úbytek pracovních míst,
- cena zemního plynu dále poroste bez ohledu na krátkodobý výkyv vlivem snížené DPH, z makroekonomického hlediska by Českou republiku snížené DPH na zemní plyn poškodilo.
Řešení současného problému je možné realizovat prostřednictvím opatření popsaných níže.
1. snížení energetické náročnosti budov
Energetická náročnost budov v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě. Snížení spotřeby zejména tepla je nezbytným úvodním krokem pro širší uplatnění ekologických zdrojů energie. Podpora by se však neměla vztahovat pouze na izolaci budov, ale i na další zařízení, jako jsou např. výměníky tepla. V optimálním případě by měla být podporována komplexní opatření pro zajištění energetické šetrnosti budov.
2. snížení sazby DPH pro biomasu
Biomasa je domácím palivem, jehož spalováním v kvalitních kotlích mizí problém s obcemi zamořenými štiplavým dýmem z uhlí a odpadů. Na nesmyslnost zvýšení DPH pro biomasu jsme upozorňovali již před dvěma lety. Domníváme se, že DPH by mělo být převedeno zpátky do nižší pětiprocentní sazby a to pro veškerá paliva na bázi biomasy:
- tuhá biopaliva, jako je dřevo, sláma nebo cíleně pěstované energetické plodiny ve formě štěpky, polen, briket, pelet, řezanky či balíků,
- kapalná biopaliva, zejména methylester z rostlinných olejů, ethanol z fytomasy a rostlinné oleje,
- plynná biopaliva, především bioplyn.
3. podpora pěstování energetických plodin
V mnoha obcích a domácnostech se čím dál tím intenzivněji uvažuje o přechodu na vytápění biomasou. Jenomže biomasy začíná být v některých oblastech nedostatek. Právě cíleně pěstovaná biomasa může dlouhodobě zaručit dostatek kvalitního paliva pro nově budované výtopny a topeniště.
Zemědělci sice o možnosti pěstování energetických plodin vědí, ale zatím si nejsou jisti, zda je pro ně ekonomicky nosné. Výraznější dotace na pěstování těchto plodin by mohla pomoci překlenout období přechodu na biomasu. Stávajících 2.000,- Kč na hektar je pro období, ve kterém by mělo být pěstování biomasy nastartováno v měřítku větším než malém, zcela nedostatečné.
4. dotace na zařízení pro využívání OZE
S ohledem na vyšší cenu kotlů na biomasu v porovnání s cenami kotlů na zemní plyn, ale i na uhlí, což je dáno parametry hoření biomasy, by bylo dobré nabídnout dotaci na zakoupení kotlů na biomasu. Jak nastavit podporu domovních kotlů na biomasu je téma pro diskusi:
- Měla by se týkat pouze kotlů, které budou pro tuto dotaci certifikovány (na základě účinnosti, produkce emisí, apod.)?
- Měla by se týkat pouze kotlů, které neumožňují spalování odpadů a fosilních paliv? Tedy v praxi asi pouze kotlů na peletky? (Peletky jsou však nejdražším tuhým biopalivem a ne všude jsou dostupné).
- Měla by se týkat pouze rodin s menšími příjmy?
- Mělo by být podmínkou, že např. ČIŽP bude mít oprávnění kdykoliv zkontrolovat, zda se v kotli opravdu spaluje pouze biomasa?
Vedle kotlů na biomasu by bylo dobré podporovat rovněž instalaci solárních panelů a možná i dalších obnovitelných zdrojů tepla.
5. odstranění bariér pro pěstování biomasy
Pěstitelé biomasy se musí potýkat s bariérami, které jim někdy neúnosně komplikují život. Zejména se jedná o omezení podpory na pouze vybrané odrůdy energetických a průmyslových plodin, které ne vždy jsou v dané lokalitě optimální. Vhodnější by však byla dotace na množství vyprodukované biomasy o určité sušině bez ohledu na plodinu. To by výrazně pomohlo i ke zvýšení využívání řepkové a obilní slámy, ale např. i různých invazivních plevelů, které jsou nyní ničeny chemickými postřiky, ačkoliv by mohly být využity pro výrobu energie namísto kontaminace životního prostředí herbicidy.
Další bariérou je nutnost převést pozemek ze zemědělské na lesní půdu před zahájením pěstování rychle rostoucích dřevin. Tuto bariéru je možné po vzoru např. Itálie, Španělska či některých německých spolkových zemí odstranit a umožnit pěstování rychle rostoucích dřevin i na zemědělských půdách, což je racionálnější, jelikož pěstování těchto dřevin má blíže k zemědělské než lesnické výrobě.
Další bariéry jsou v oblasti informovanosti. Mnoho úředníků - zejména v pověřených obcích - má zkreslené informace o pěstování biomasy a to jak od různých energetických lobby, tak i z ministerstev. Část ochránců přírody aktivně vystupuje proti pěstování biomasy a nerozlišuje kulturní plodiny od invazivních plevelů. A rovněž mnozí zástupci veřejnosti (politici) by si měli rozšířit pojímání termínu biomasa od primitivního spoluspalování dřeva s uhlím směrem k moderním integrovaným fytoenergetickým systémům.
Informovanost se sice postupně daří zlepšovat díky úsilí mnoha vládních i nevládních organizací, ale větší investice do bioenergetické vědy, výzkumu a osvěty by mohla její odstranění výrazně urychlit. Např. pár kvalitních pořadů v televizi a dva tři vstupy v hlavních zprávách doprovázené podrobnějšími informacemi v tištěné podobě a na Internetu by během několika měsíců zajistily stejný efekt jako několik let "letákovo-seminářové kampaně".
6. zavedení uhlíkové daně
Tato daň by zohledňovala množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů produkovaných z jednotlivých paliv. Výnos této daně by měl být směřován do úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Závěr
Navrhovanými opatřeními by se snížila cena obnovitelných zdrojů energie se současným zvýšením ceny energie z fosilních paliv. V závislosti na nastavení jednotlivých podpor a daní by celková cena energií mohla zůstat na současné úrovni. Výsledkem by byl zvýšený zájem o využívání čisté energie a postupné snižování zájmu o energie fosilní. Další přínosy by byly zhruba následující:
- zvýšení zaměstnanosti (a to zejména v zemědělských oblastech, kde je málo pracovních příležitostí),
- zlepšení bilance zahraničního obchodu,
- zvýšení energetické soběstačnosti státu, územních celků, obcí i domácností,
- zvýšení konkurenceschopnosti českých firem vyrábějících zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie na mezinárodním trhu,
- usnadnění restrukturalizace zemědělství směrem k nepotravinářské produkci,
- zlepšení starostlivosti o krajinu.
Tento článek byl publikován v rámci úsilí o snížení sazby DPH z biomasy.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Využití biomasy krajinné zeleně
Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv
Podpora pěstování energetických bylin v souvislosti s ekologickým významem využívání biomasy
Usnesení z valné hromady CZ Biomu
Otevřený dopis Prezidentu ČR k návrhu zákona o DPH
Dopady změny DPH na fytoenergetiku
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 4.4.2006
Poslední změna: 4.5.2006
Počet shlédnutí: 10623
Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín, HONZÍK, Roman, HULEŠ, Ludvík: Snížení DPH má smysl u biomasy, ne však u zemního plynu. Biom.cz [online]. 2006-04-04 [cit. 2024-11-26]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-spalovani-biomasy-pelety-a-brikety/odborne-clanky/snizeni-dph-ma-smysl-u-biomasy-ne-vsak-u-zemniho-plynu>. ISSN: 1801-2655.