Odborné články

Sběr bioodpadu v Plzni

Pilotní projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného kuchyňského a zahradního odpadu (dále jen bioodpad) v městské části Plzeň 2 - Slovany byl zahájen v roce 2000 (Korecký 2001). Nejprve bylo v v částech Slovan se zástavnou rodinných domů rozmístěno třicet nádob o objemu 240 l zabezpečujících proudění vzduchu (nádoby blíže popisuje Němec 1999), ale již v lednu 2001 bylo přidáno dalších čtrnáct nádob (rozmístění nádob zobrazují obr. 12 a 3). Systém sběru bioodpadu nyní pokrývá zhruba 4000 obyvatel Plzně. V současnosti se uvažuje o rozšíření sběru bioodpadu na městskou část Plzeň 1 (pouze u rodinných domů, kterých v této části města není mnoho). Přemýšlí se rovněž o zvýšení intenzity sběru umístěním malé sběrné nádoby na bioodpad do každé domácnosti zapojené do systému sběru bioodpadu.

Sběr bioodpadů je doprovázen informační kampaní, která začala roznesením letáků s informací o zaváděném sběru bioodpadu do každé domácnosti. Kampaň se dále rozvíjela a nyní probíhá prostřednictvím:

  • provozu zelené telefonní linky,
  • důkladného značení nádob (obr. 4),
  • roznášení informací do každé domácnosti (letáčky, odpadové kalendáře),
  • besed na školách,
  • publikování informací:
    • v místním tisku,
    • na webových stránkách svozové firmy a městských částí Plzně,
    • na úřední desce městských částí.

Při zahájení projektu byl bioodpad svážen dvakrát týdně, ale již po měsíci byla frekvence svozu zvýšena na třikrát týdně. Postupně byl vytvořen harmonogram svozů uzpůsobený množství vznikajícího bioodpadu v různých ročních obdobích (obr. 5 a 6):

  • od prosince do února jsou nádoby sváženy jednou týdně,
  • v březnu a v listopadu dvakrát týdně a
  • od dubna do října třikrát týdně.

Pro svážení bioodpadu se osvědčují vozidla s lineárním stlačováním (obr. 7) oproti rotopressu, který případné nečistoty zamíchá do substrátu tak, že je velmi obtížné je pak vyjmout.

Díky velmi dobré informační-komunikační strategii je dosahováno dobré čistoty sebraného bioodpadu. Toto potvrzuje jak náhodná prohlídka nádob (obr. 8 a 9), tak informace od pracovníků firmy D+P Rekont s.r.o., která provozuje kompostárnu v Uhercích u Nýřan, kam je bioodpad odvážen ke zpracování. Bioodpad je tam zpracováván společně s čistírenskými kaly z několika menších obcí a s drůbeží kejdou na kompost a rekultivační substráty.

Sběr bioodpadu provozuje firma Reodepona s.r.o., která vznikla v roce 1995 privatizací Hospodářského dvora města Plzně. Zabývá se zejména odpady. Asi 50% jejích aktivit představuje svoz zbytkového odpadu, 10-15% separace, dále pak následuje provoz sběrných dvorů (obr. 10), kontejnerová služba, nebezpečné odpady, strojní čištění komunikací, metení, apod.

Kromě plošného sběru Reodepona provozuje tři sběrné dvory, kde je bioodpad sbírán do velkoobjemových kontejnerů. Pro okolní obce či menší městské části Reodepona zajišťuje sezónní či celoroční svoz bioodpadů do přistavených velkoobjemových kontejnerů, s čímž nejsou nejlepší zkušenosti, jelikož lidé často nerozlišují mezi kontejnery na bioodpad a velkoobjemový odpad.

Literatura

Korecký, M.: Svoz kompostovatelných složek komunálního odpadu na Slovanech, 2.1. 2001, http://stary.biom.cz/mag/34.html

Němec, J.: Sběr a třídění bioodpadů - zkušenosti firmy SSI SCHÄFER, IN: Sborník ze sympozia "Bioodpad '99", 19.4. 1999, http://stary.biom.cz/sborniky/bioodp99/02.html

Reodepona s.r.o.: Nakládání s kompostovatelným komunálním odpadem, 11 s., červenec 2002.

Obrázek 2
Obr. 2: Rozmístění sběrných nádob v zástavbě Obrázek 3
Obr. 3: Mapa rozmístění sběrných nádob v části Slovan - Hradišti Obrázek 4
Obr. 4: Na každé nádobě je popis co do ní patří a co ne Obrázek 5
Obr. 5: Graf množství sebraného bioodpadu v MO Plzeň 2 Obrázek 6
Obr. 6: Sezónní skladba bioodpadu Obrázek 7
Obr. 7: Svozové vozidlo MAN linearpress 10 m3 Obrázek 8
Obr. 8: Ve sběrných nádobách je díky důkladné komunikaci s obyvateli jen minimum nečistot Obrázek 9
Obr. 9: Ve sběrných nádobách je díky důkladné komunikaci s obyvateli jen minimum nečistot Obrázek 10
Obr. 10: Kompostovatelné odpady je možné uložit i ve sběrných dvorech

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Metodický postup a celková produkce směsného komunálního odpadu v regionu
Využití biologicky rozložitelných složek komunálních odpadů jako vstupní suroviny kofermentační stanice
Bioodpad v Rakousku (1) Kompostárna Lobau
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (3) Würzburg
Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu zkušenosti a současné trendy v Evropě
Pilotní projekty odděleného sběru bioodpadu v Bílině
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (1) kraj Rhein-Sieg
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ
Ekonomika sběru bioodpadů za pomoci Compostainerů
Výsledky pilotního projektu v Uherském Hradišti sledujícím nakládání s bioodpadem
Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (2) Cinisello Balsamo
Zber bioodpadu
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (4) Vídeň
Systémy odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů v ČR
Nakládání s komunálními bioodpady v České republice
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (2) Heilbronn

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování

Datum uveřejnění: 30.7.2003
Poslední změna: 28.7.2003
Počet shlédnutí: 16261

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín, KORECKÝ, Milan: Sběr bioodpadu v Plzni. Biom.cz [online]. 2003-07-30 [cit. 2024-12-27]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy/odborne-clanky/sber-bioodpadu-v-plzni>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto