Nad zprávou Nezávislé energetické komise

Na počátku léta předložila Nezávislá energetická komise vedená předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem zprávu o doporučení trendů rozvoje energetiky České republiky. Komise vycházela ze současného energetického potenciálu státu, který je dlouhodobě postaven na výrobě elektřiny z uhelných, tepelných a jaderných elektráren. Analýzu si vyžádala česká vláda. Česká republika je v současné době z těchto zdrojů soběstačná, ale někteří experti upozorňují, že tento trend pomine už v příštím desetiletí.

Životnost JE Temelín je plánována do roku 2065, JE Dukovany do roku 2042, významnou obnovu však v brzké době budou vyžadovat uhelné elektrárny. Jejich elektrická produkce bude také stále více zatěžována ekologickými daněmi a českým očekávaným závazkem snížení skleníkových emisí do roku 2020. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí ČR, by měl závazek dosáhnout až padesátiprocentního snížení.

Hlavní doporučení vládě od nezávislé energetické komise je podpora prohlubování konkurence na energetických trzích, podpora energetických úspor a označení jaderné energie za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny. Premiér Mirek Topolánek doporučení převzal a řekl, že nyní k závěrům komise nechá vypracovat oponenturu. Na té začala pracovat nově jmenovaná oponentní komise ve složení: Ing. Pavel Stehlík, Ing. Petr Kalaš, Ing. Miroslav Vrba, Ing. Milan Kajman, prof. Dr. František Janouch. Poté se s výsledkem seznámí vláda. Podrobnou informaci se zakomponovanými oponenturami by měla předložit odborné veřejnosti v průběhu září.

Doporučení nezávislé energetické komise

Podrobnější informace podal přítomným bývalý ministr MPO Vladimír Dlouhý. Ze zprávy vyplývá, že Nezávislá energetická komise doporučila vládě, aby aktivně podporovala každé opatření, které povede k prohloubení konkurence na energetických trzích. Dále má vláda umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie. Význam hnědého uhlí bude podle nezávislé komise v dlouhodobém horizontu klesat, nicméně bude představovat stále významný energetický zdroj.

Vláda by dále neměla omezovat podnikatelská rozhodnutí v této oblasti a měla by připustit diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel. Vláda by dále měla považovat podporu procesů, vedoucích k úsporám energií, za prioritu a mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie.

Jaderná energetika představuje jednu z variant výroby elektrické energie a je důležitou součástí energetického mixu. Vláda bude podle komise považovat obnovitelné zdroje za nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu.

Vláda by také měla využít tranzitní elektrickou přenosovou síť k posílení pozic ČR na energetickém trhu a měla by přehodnotit energetickou a související legislativu ČR a EU tak, aby nedocházelo přednostně k řešení dílčích energetických úkolů na úkor důležitých energetických potřeb společnosti, zejména stability odvětví včetně přenosu energie.

Tuzemské zdroje fosilních paliv budou plně využity. Bude rozvíjena jaderná energetika, podstatně se zvýší technologická úroveň spotřeby energie s následnými úsporami. Zvýší se využití obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 především biomasy, a po té geotermální a solární energie, v menším rozsahu malé vody, odpadů a větrné energie). Dovoz ropy a ropných výrobků bude v zásadě stagnovat, dovoz plynu poroste jen mírně – je prohibitivně drahý, dovoz černého uhlí nahradí postupně končící tuzemskou těžbu.

Nové plány a staré závazky

Při této prezentaci mne zaujaly termíny, které se většinou pohybovaly kolem let 2020 a 2030. Zeptal jsem se tedy pana premiéra Topolánka, proč se ve zprávě nemluví o aktuálním závazku České republiky, že v roce 2010 bude vyrábět 8 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Pan premiér mi opáčil, že tento závazek už neplatí, že je přehodnocen na závazek 12 % energie v roce 2020. S obavou, že mám nepřesné informace, jsem se dotázal následující den na ministerstvo průmyslu a obchodu, jak to je s oním závazkem. Bylo mi řečeno, že původní závazek stále platí a oněch 12 % vyrobené energie v roce 2020 se týká elektřiny a tepla. Lidově řečeno, míchal bych jablka a hrušky.

Dále mě zaujala věta Vladimíra Dlouhého, že energetický plán by měl poskytnout otevřený prostor pro veškerou podnikatelskou činnost v oblasti energetiky a že stát by neměl vytvářet limity a administrativně překážet aktivitám.

S tím však zatím nejsou v souladu například priority, které už v loňském roce nastavilo MPO před rozdělováním peněz z evropských fondů, kde na prvních místech jsou technologie využívající biomasu, kogenerační jednotky a na opačném konci je fotovoltaika a větrná energie.

Nepřekážet nebo regulovat

Vláda totiž v té samé době odsouhlasila omezení výstavby větrných elektráren zvláštním rozhodnutím. V novele energetického zákona je nově stanovena minimální vzdálenost větrníků od elektrického vedení ve dvou variantách a to 300 a 100 metrů. „Sto metrů je to v případě, že elektrické vedení je vybaveno protivibračním zařízením,“ informuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Opatření při provozu větrných elektráren má zajistit bezpečný provoz distribuční i přenosové soustavy, podobné opatření zavedlo i Německo. Podle ministerstva při provozu větrných elektráren vznikají turbulence, které mohou poškodit vedení, a tím ohrozit dodávku elektřiny.

Česká společnost pro větrnou energii záměry ministerstva kritizovala, podle ní přísné opatření může část projektů výstavby větrných parků zastavit. Podle některých odhadů by problémy mohla mít až polovina připravovaných projektů.

Každý, kdo se zabývá využitím obnovitelných zdrojů energie, ví, že potenciál každého jednotlivého zdroje není velký, výkon kolísá, ale u slunce či větru je zdarma a je ekologicky čistý. Obnovitelné zdroje mohou nahrazovat klasická paliva jen tehdy, když daná oblast využije všech dostupných a smysluplných zdrojů. Častá vyjádření představitelů krajů, že u nich půjdou jen po vybraných zdrojích, kulhá na nohy i na ruce.

Doufejme, že zpráva Pačesovy komise a následná přijatá opatření se budou řídit energetickou efektivitou a ne jen pocity.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Tweet

Odpadové hospodářství: Pozitivní trendy a výzvy do budoucna

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky