Gastroodpad představuje problematickou skupinu odpadů, a to především kvůli tvorbě významného množství skládkových plynů a výluhů, které znesnadňují jeho skládkování. Při jeho odděleném sběru je však gastroodpad možné využít jako surovinu přeměnitelnou na energii v bioplynových stanicích a také na hnojivo. Přestože se dle legislativy máme za úkol vypořádat s gastroodpadem jeho odložením do speciálních sběrných nádob, nebo v případě olejů máme možnost využít sběrných dvorů, tak se běžně setkáváme s lidovějšími způsoby nakládání s gastroodpadem, jako je jeho zkrmování hospodářskými zvířaty, nebo drcení pomocí gastroodpadních drtičů a jejich následné vypouštění do kanalizace. 

Kuchyňský drtič zpracovává gastroodpad na tekutou směs, která je odváděna do kanalizace. Toto jednoduché zpracování často vede k jeho nadměrnému vypouštění do kanalizace bez lapáku tuku (lapolu), který odpad odděluje od nežádoucích tuků a olejů. Kanalizace je tak zanášena pevnými organickými látkami, které se nerozpouštějí a následně se usazují v kanalizačních přípojích a později i v hlavních stokách.

Nadměrné znečištění odpadních vod rozdrceným gastroodpadem ovlivňuje v důsledku i situaci na čistírnách odpadních vod, které jsou tak nuceny zpracovávat větší množství pevných částic usazujících se v sedimentační nádrži nebo v biologickém stupni čistícího procesu. Tím dochází i ke zvýšení produkce kalu. Protože však relativně čisté odpadní vody z domácností jsou míchány s odpadními vodami malých provozoven a průmyslových podniků, které mohou být značně kontaminovány nežádoucími látkami, dochází i ke kontaminaci vznikajícího kalu, a ten tak ztrácí potenciál využití jako hnojiva.

Mezi další kontaminanty kalu patří vody svedené do kanalizace z dopravních silnic, které jsou zatíženy vlivem automobilové dopravy. Organické látky, mimo jiné, mají vliv i na množení hlodavců v kanalizačním potrubí. 

Výhody využití drtičů odpadu

Mezi výhody využití drtičů odpadu patří snížení počtu bacilonosičů (much, plotic) a samozřejmě v nenákladném provozu. Použití drtiče odpadu patří mezi nejlevnější způsoby odstranění gastroodpadu, nicméně pouze z hlediska ekonomiky samostatného původce odpadu. 

Drtiče odpadu mohou být využívány i v menších obcích (např. v horách) ve spojení s kořenovými čističkami, které jsou dovybaveny automaticky řízenými střídavými cykly. Návratnost počátečních investic takového zařízení byla spočítána na 4 až 5 let.

Překračování limitů 

Podmínky vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace jsou stanoveny kanalizačním řádem příslušné obce. Kanalizační řád stanovuje limity obvyklého znečištění, např. limitní množství nerozpuštěných látek je zpravidla 500 mg/l. Instalace drtiče gastroodpadu však následným vypouštěním směsi kuchyňských zbytků a vody výrazně překračuje tento limit (koncentrace nerozpuštěných látek se odhaduje na 4 000 – 5 000 mg/l).

Pokud odpadní voda přesahuje limitní množství obvyklého znečištění, je nutné písemně upravit smlouvu mezi odběratelem (vlastníkem nemovitosti) a spotřebitelem (provozovatelem kanalizace). Na základě míry překročení limitního množství je poté navýšen poplatek za stočné. Instalace drtiče odpadu bez souhlasu vlastníka kanalizační sítě je nezákonné. v případě takového přestupku může být uložena fyzické či právnické osobě pokuta až do výše 100 000 Kč (Zákon č. 274/2001 Sb.). Používání drtiče odpadu je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 (§ 38, odst. 1), se zákonem o vodovodech a kanalizacích a se zákonem o odpadech. Vypouštění roztoku odpadu a vody totiž není vypouštění odpadní vody, nýbrž vypouštění odpadu do kanalizace.

Přestože na toto téma bylo napsáno mnoho vědeckých studií, které potvrzovaly nebo vyvracely negativní dopad drtičů na kanalizační systém, tak je pravda stále silně závislá na dané situaci, v daném místě a čase. Nelze tudíž plošně hodnotit důsledky využití drtičů odpadů, jelikož je nutné je hodnotit v podmínkách konkrétního kanalizačního systému v souvislosti s platnou legislativou a místním odpadovým hospodářstvím.

Tento článek je publikován v novém čísle časopisu Biom 2/2015.