Systémy sběru komunálního BRO, předběžné vyhodnocení výsledků separovaného sběru komunálního BRO v lokalitě Tišnov

1 Projekt VaV „integrované systémy nakládání s odpady“

V závěru roku 2007 byly zahájeny práce na projektu VaV „Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení“, číslo projektu SPII2F1-30-07. Na řešení projektu se podílí společnosti SITA CZ a.s. jako řešitel a ECO – Management, s.r.o. jako spoluřešitel. Cílem projektu je návrh optimálního systému nakládání se základními odpadovými proudy z produkce obcí včetně drobných živností. Biologicky rozložitelné odpady jsou i vzhledem k cílům stanoveným předpisy EU a ČR jednou z nejvýznamnějších oblastí zaměření projektu. V této oblasti byly v úvodní části řešení projektu zpracovány rešerše domácích zdrojů a zdrojů vybraných evropských zemí.

1.1 Legislativní trendy

Současný vývoj legislativy v oblasti nakládání s BRO vychází zejména ze závazku dle POH ČR:

• v zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995

Tabulka 1: Přehled stavu plnění cílů v oblasti snižování podílu BRKO v odpadu ukládaném na skládky

Přehled stavu plnění cílů v oblasti snižování podílu BRKO v odpadu ukládaném na skládky vyplývá z následující tabulky.

Z uvedeného vyplývá, že pro splnění cíle pro rok 2010 je nutné z odpadového proudu BRKO na skládku odklonit v porovnání s rokem 2006 278 000 t, tj. zhruba 27 kg BRKO na obyvatele.

Připravovanými legislativními nástroji pro snížení množství komunálního BRO ukládaného na skládku jsou:

• zavedení povinnosti separovaného sběru BRO v obcích
• navýšení poplatků za skládkování
• rozšíření možností nakládání s výstupy ze zpracování BRO

1.2 Základní východiska sběru komunálního BRO

V případě zavedení separovaného sběru komunálního BRO v obcích lze očekávat následující dopady:

• dojde k vyčlenění části této složky zejména z proudu směsného odpadu
• dojde k nárůstu celkové produkce komunálního BRO. Do nového odpadového proudu může být dále soustředěn i materiál, se kterým bylo dosud nakládáno mimo systém sběru a zpracování odpadů (výroba domácího kompostu, spalování, zkrmování, odkládání na černé skládky)

Účelný separovaný sběr komunálního BRO obecně předpokládá následující základní zajištění:

• dostatečně informovaná a dostatečně motivovaná veřejnost
• dostatečně účinný systém pro soustředění zájmové složky komunálního odpadu (systém sběru a svozu)
• dostupné zařízení pro využití vytěženého BRO (kompostárna, bioplynová stanice, jiné)
• alternativní cesta odpadu pro případ mimořádně nízké úrovně separace BRO v dodávce, nebo pro případ jiného znehodnocení dodávky
• možnost odbytu produktu zpracování (odběr kompostu, digestátu nebo kompostu z digestátu, využití bioplynu, využití paliva z biomasy)

Základními formami separovaného sběru komunálního BRO jsou:

• zajištění separovaného sběru komunálního BRO na kontrolovaných místech (sběrné dvory)
• sezónní kampaně (umístění kontejnerů na určených místech dle předem vyhlášeného rozpisu)
• trvalé umístění kontejnerů nebo nádob na exponovaných místech (hřbitovy, zahrádkářské kolonie)
• umístění sběrných nádob pro BRO trvale na úrovni skupiny domácností (sběrná stanoviště)
• umístění sběrných nádob pro BRO trvale na úrovni jedné domácnosti

2 Dílčí výsledky sledování sběru komunálního BRO na lokalitě Tišnov

Graf: Množství komunálního BRO ukládaného na skládky

Separovaný sběr komunálního BRO ve zkušební oblasti města Tišnov byl zahájen na základě iniciativy města, které zajistilo informační kampaň dotčených obyvatel a nádoby na odpad. Společnost SITA CZ jako operátor svozu odpadu z města zajistila kapacity pro svoz a zpracování BRO.

Současně se zahájením svozu BRO bylo zahájeno sledování údajů o množství a kvalitě odpadu s tím, že výsledky sledování budou využity jako jeden z podkladů pro řešení úkolu VaV č. SPII2F1-30-07.

2.1 Parametry svozu

Sběr BRO na úrovni domácností byl zahájen 1.4.2008. Do svozu BRO je zahrnuta oblast severní části Tišnova s výrazně převažujícím bydlením v rodinných domech. Informační kampaň s nabídkou občanům k účasti na sběru BRO provedl městský úřad. Součástí kampaně byla specifikace zájmové složky odpadu a nežádoucích příměsí. Do akce byli zapojeni občané na základě dobrovolnosti.

Systém svozu je odnáškový s umístěním jedné nádoby 120 – 240 l na úrovni jedné domácnosti. Svoz BRO je prováděn 1 × za 14 dnů, sbírán je obsah nádob, které jsou vystaveny před dům. Celkem je rozmístěno 120 nádob.

Odpad je odvážen do zařízení kompostárny Boskovice, kde je využíván k výrobě kompostu.

V rámci návozu BRO jsou zjišťovány následující údaje:

• hmotnost naváženého odpadu
• materiálová skladba naváženého odpadu
• orientačně objemová hmotnost
• fyzikálně chemické parametry suroviny

2.2 Metodika stanovení materiálové skladby

Tabulka 2: Přehled hmotnosti návozů k 29.9.2008

Materiálová skladba jednotlivých návozů je stanovena ručním tříděním podle zájmových složek. Vzorek pro třídění je odebrán metodou náhodného vzorkování, dílčí vzorky jsou odebírány po obvodu hromady návozu z různých výškových a hloubkových úrovní. Pro účely třídění je odebrán směsný vzorek o objemu vždy min. 1 m³. Vytříděné frakce jsou váženy na elektromechanické váze.

Jednotlivé materiálové skupiny jsou stanoveny z hlediska technologie následného zpracování, rozložitelnosti, příslušnosti k jiné zájmové skupině separovaného sběru komunálního odpadu a legislativního rámce. Odpad je tříděn podle následujícího schématu:

Zájmové BRO:

• BRO k zakládce (rostlinná hmota, papírové ubrousky a sáčky, ovoce, zelenina, šlupky – bez potřeby drcení)
• BRO k drcení (větve, křoví, klacky, kořeny – vhodný materiál k drcení)

Nežádoucí BRO:

• sběrový papír – karton (papírové krabice, karton, krabice od potravin s potiskem, papírové pytle, noviny, časopisy, reklamní letáky) – jiná složka separovaného sběru odpadu z obcí
• textil - jiná složka separovaného sběru odpadu z obcí
• vedlejší produkty živočišného původu – režim veterinárního zákona

Nerozložitelné příměsi:

• plast (igelitové pytle a tašky, mikrotenové sáčky, guma)
• kovy
• minerální odpad (kameny, porcelán, cihle, jiný stavební materiál)
• sklo

2.3 Průběžné výsledky sledování návozů BRO

Od 1.4. do 29.9. 2008 proběhlo ve zkušební lokalitě celkem 13 svozů BRO. Celkem bylo navezeno 54,28 t odpadu, průměrná hmotnost BRO ze svozu činí 4 175 kg/svoz. To představuje produkci ve výši cca 5,75 kg/obyvatel týdně a v přepočtu cca 172,5 kg/obyvatel v sezóně 1.4. – 30.10.

Tabulka 3: Přehled materiálové skladby separovaného sběru s přepočtem celkové hmotnosti návozu jednotlivých skupin

Přehled hmotnosti návozů k 29.9.2008 v tabulce 2.

Materiálový rozklad podle výše uvedeného schématu byl proveden u deseti návozů z dvanácti. Z hlediska materiálové skladby zahrnuje biologicky rozložitelný odpad v průměru 99,58 % hmotnosti návozu separovaného sběru BRO. Celkový poměr zájmového BRO (pouze rostlinného původu) činí 98,75 % hmotnosti. Poměr BRO k drcení činí v průměru 9,53 % hmotnosti návozu. Přehled materiálové skladby separovaného sběru s přepočtem celkové hmotnosti návozu jednotlivých skupin je uveden v tabulce 3.

Průměrná objemová hmotnost zájmové složky BRO činí v hrubém výpočtu podle objemu jednotlivých navážek během materiálového rozkladu 207 kg/m³.

2.4 Další postup sledování separovaného sběru v Tišnově

Separovaný sběr biologického odpadu v Tišnově bude pokračovat i během zimních měsíců. Nadále bude prováděn materiálový rozklad návozů tak, aby byla zachycena časová řada jednoho roku (do března 2009).

Bude ověřeno, zda je možné získat údaje o produkci SKO v oblasti svozu BRO od 1.4.2007 tak, aby bylo možné vyhodnotit efekt separovaného sběru BRO z hlediska produkce SKO.

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?