Obsah chloru v biomase

Biomasa z rostlin bylinného charakteru určená pro vytápění objektů je posuzována nejen z hlediska výhřevnosti a dalších vlastností jako paliva, ale rovněž podle chemického složení. Pozornost je upřena zejména na obsah chloru a ze sledovaných druhů rostlin zvláště na vlastnosti krmného šťovíku. Ten se u nás již několik let úspěšně využívá k vytápění. Používá se řezanka, balíky nebo lisované brikety či pelety. Obsah chloru ve fytomase rostlinné se bohužel často porovnává s obsahem chloru v dřevní hmotě, což není správné. Proto bylo tomuto tématu loni v létě věnován samostatný příspěvek i na těchto web. stránkách – autoři: Petříková, Punčochář: Biomasa – alternativní palivo z hlediska chemického složení.

V tomto směru jsou ale stále ještě uváděny nesprávné informace, a to nejen v laické veřejnosti, ale bohužel dokonce i v odborných kruzích. Považuji proto za potřebné upozornit znovu na konkrétní výsledky výňatkem z citovaného příspěvku. Pro objektivní posouzení jsou rozhodující konkrétní výsledky analýz, které pro názornost uvádím na příkladu rostlinných pelet v následujícím přehledu:

Sledované hodnoty	pelety z různých druhů rostlin
	řepková sláma	šťovík krmný	makovina	ječná sláma
chlor (% hm)	0,14	0,17	0,12	0,81
síra (% hm)	0,20	0,09	0,33	0,15

Nejvyšší obsah chloru byl zjištěn v peletách ze slámy obilnin (ječná sláma), tj. 0,81 % hm. Všechny ostatní druhy pelet měly obsah chloru až 6X nižší, od 0,12 do 0,17 % hm.

Pro další zhodnocení bylo použito porovnání výsledků analýz s hodnotami uváděnými v tzv. „Předběžné české technické normě“ (ČSN P CEN/TS 14961) z r. 2005 s názvem: Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv. Jsou zde uvedeny hodnoty v biomase dřevní i nedřevní (stébelniny či byliny) :

původ biomasy	% - Cl	chlor - rozsah	% - S	síra – rozsah
Dřevo, zbytky po těžbě	0,01	0,01 – 0,04	0,04	0,01 – 0,08
Topol – rychle rostoucí podrost	0,01	0,01 – 0,05	0,03	0,02 – 0,10
Sláma – pšenice, žito, ječmen	0,4	0,1 – 1,2	0,1	0,05 – 0,2
Sláma - řepka olejka	0,5	0,1 – 1,2	0,3	0,05 – 0,8
Chrastice rákosovitá (letní sklizeň)	0,6		0,2
Seno obecně	0,8		0,2
Miscanthus – slonní tráva	0,2		0,2
krmný šťovík – analýza pelet	0,17		0,09

Oproti obsahu chloru v dřevní biomase, kde je jen 0,01 %hm (rozsah od 0,01 do 0,04 %), je obsah chloru ve všech druzích analyzovaných bylin vyšší. Z toho jednoznačně vyplývá, že nelze fytomasu nedřevní (z bylin) posuzovat podle obsahu chloru ve fytomase dřevní. Na základě těchto analýz lze ale také vyvodit závěr, že sláma je fytomasa, která by měla zatěžovat prostory kotle při spalování nejvíce. Přitom je ale běžné, že právě v rámci fytomasy z bylin se slámou vytápí obecní i městské teplárny nejčastěji, a neuvažuje se, že by to bylo vytápění nevhodné. Nižší obsah chloru v krmném šťovíku svědčí tedy o tom, že je šťovík podle obsahu chloru (a také podle obsahu síry) dokonce hodnotnější palivo než je sláma (obilní i řepková). Není tudíž žádný důvod považovat „energetický“ šťovík za méně vhodný pro spalování v kotelnách, než je tomu např. při nejčastějším běžném vytápění slámou.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost