Vývoj ceny emisní povolenky v letošním roce

Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) byl spuštěn v roce 2005 s jasným cílem: ekonomicky a efektivně snižovat emise skleníkových plynů. Evropská unie zastropuje počet emisních povolenek na určité úrovni principem „cap and trade“.  To znamená, že stanovuje celkové množství skleníkových plynů, které mohou být instalacemi spadajícími pod tento systém emitovány. V rámci tohoto systému producenti obdrží stanovené množství volných povolenek produkovat konkrétní množství skleníkových plynů, další povolenky je potom nutné dokupovat. Celkové množství povolenek je postupně snižováno tak, aby docházelo ke snížení produkovaných emisí.

Tyto povolenky jsou však zároveň obchodovatelné mezi jednotlivými společnostmi, takže ve výsledku ta, která ušetří emise výrobou například obnovitelné energie, může prodat povolenky větším znečišťovatelům. Proto tento systém, dokud se v něm vyskytovalo nadměrné množství povolenek, nebyl úplně efektivní. Studie evropských nevládních organizací Climate Action Network Europe (CAN) se k tématu dokonce vyjádřila takto „ze systému obchodování s povolenkami EU ETS profitují průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností a využívají jej jako dotační prostředek namísto snižování emisí“. Přitom právě energeticky náročná odvětví patří k těm, která se v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nejpomaleji vyvíjí a brzdí přijímání ambicióznějších klimatických politik.

Nedostatky, kterými tento systém trpěl, byly diskutovány již v červnu roku 2015, kdy Evropská komise prezentovala návrh revize systému EU ETS pro období po roce 2020. Následovala rozsáhlá jednání, která byla formálně ukončena a podpořena Evropským parlamentem spolu s Evropskou radou v únoru tohoto roku.

Revidovaná směrnice potom nabyla účinnosti dne 8. dubna 2018. Očekávalo se, že snížená nabídka emisních povolenek na trhu zvýší jejich cenu. To může následně zvýhodnit obnovitelné zdroje energie, úspory a zdroje spalující zemní plyn a současně zvýšit provozní náklady uhelných zdrojů.

Přes nejisté začátky jsou již dnes vidět první pozitivní výsledky. Od počátku třetí fáze (2013-2020) EU ETS došlo k více než 8% snížení produkovaných emisí v rámci systému. V roce 2020 by emise produkované dotčenými sektory měly být o 21 % nižší než v roce 2005, kdy byl systém EU ETS zaveden. Do roku 2030 by pak pomocí revidovaného systému mělo dojít ke snížení až o 43 % oproti počátečnímu roku.

Mezi klíčové faktory současné třetí fáze emisních povolenek patří tyto změny:

• jednotný strop pro vypouštěné emise v rámci celé EU, na rozdíl od předcházejícího systému zastropování pouze na národní úrovni,
• aukce jako výchozí metoda pro alokace povolenek (namísto volných povolenek) a harmonizovaný alokační řád,
• zahrnutí více sektorů a plynů,
• část výnosů z obchodování (300 milionů povolenek) vyčleněno na financování inovačních technologií pro obnovitelné zdroje energie a zachycování a ukládání uhlíku prostřednictvím programu NER 300.

Čtvrtá fáze (2021-2030) zahrnuta ve směrnici 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice o ETS) prošla z kraje tohoto roku některými úpravami, aby napomohla dosáhnout cílů EU snížit emise do roku 2030 v souladu s klimatickými a energetickými politikami.

Evropská rada, která se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % v roce 2030 oproti hodnotám z roku 1990, postavila totiž jako jeden z hlavních pilířů politiky, který má za úkol těchto cílů dosáhnout, právě systém emisních povolenek.

Nová pravidla pro 4. fázi EU ETS byla zveřejněna 19. března letošního roku a do tohoto období vstoupí systém emisních povolenek 1. ledna 2021.

Revize 4. fáze EU ETS se soustředily na:

• posílení systému EU ETS jako hnací síly investic tím, že se do roku 2021 zvýší tempo ročního snižování povolenek z 1,74 % na 2,2 % a posílí rezervu tržní stability (mechanismus zavedený EU v roce 2015 pro snížení přebytku emisních povolenek na trhu s uhlíkem a zlepšení odolnosti EU ETS vůči budoucím výkyvům). Jedním z hlavních cílů novelizace je především zajistit trvalý růst ceny povolenky a stanovit cenu uhlíku tak, aby se vypouštění emisí provozovatelům skutečně nevyplatilo,
• směrnice nadále nebude zahrnovat emise z letectví a lodní dopravy, které nespadají pod EU,
• pokračování v bezplatném přidělování povolenek jako záruky mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslových odvětví a současně zajištění, aby byla pravidla pro určování bezplatných přidělování zaměřena na technologický pokrok,
• pomoc průmyslu a energetickému sektoru splnit inovační a investiční výzvy přechodu na nízkouhlíkovou produkci prostřednictvím několika mechanismů financování.

Kromě opatření zaměřených na posílení trhu obsahuje revize Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES opatření, která mají zabránit tzv. úniku uhlíku za hranice EU. Emisní povolenky mají být i nadále přidělovány vybraným odvětvím bezplatně, v plné výši pro nejvíce ohrožené sektory, nebo ve výši 30 % pro méně ohrožená odvětví.

V ČR je EU ETS upraven zákonem č. 383/2012 Sb. Provozovatelé vykazují vyprodukované emise každoročně Ministerstvu životního prostředí a „odevzdávají“ za ně povolenky. Část povolenek dostávají bezplatně, zbytek je možné koupit na trhu nebo v aukci. Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek, jehož národním správcem je OTE, a.s.

Výnosy z povolenek jsou v Česku ze zákona využívány z poloviny Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a z poloviny Ministerstvem průmyslu (MPO). MŽP veškeré prostředky investuje do projektů v rámci programu Nová zelená úsporám (NZÚ). MPO peníze využívá na kompenzaci nárůstu ceny elektřiny kvůli obnovitelným zdrojům energie.

Vývoj ceny povolenek v roce 2018

Fixní cena povolenky pro rok 2018 je stanovena na základě Sdělení Evropské komise 2011/C 99/03 a činí 20 EUR/t. Průměrná tržní cena se liší od této fixní částky o více než 10 %, a proto se provádí ocenění alokace na výrobu elektřiny na rok 2018 průměrnou tržní cenou. Ta činí 5,65 EUR/t. Podle dohody s Evropskou Komisí koresponduje tato výše průměru cen na (sekundárním) spotovém trhu European Energy Exchange (EEX) v prvním a patnáctém obchodovacím dni každého měsíce od ledna do listopadu 2017.

Koncem ledna tohoto roku již informovala agentura Platts, že za poklesem marže německých uhelných elektráren byl neočekávaně rychlý růst ceny emisních povolenek. Cena povolenky v meziročním srovnání byla téměř dvojnásobná (překročila 9 EUR/t), a stala se tak nejvyšší cenou na sekundárním trhu během 3. obchodovacího období.

Koncem února již cena povolenky přerostla 10 EUR/t. Od začátku letošního roku tak vzrostla cena emisních povolenek na sekundárním trhu o více než 25 %. V první polovině dubna cena povolenky dále rostla, a v té době se prodávala za cenu cca 13,3 EUR/t. Od počátku roku tak její cena vzrostla již o cca 70 %.

V polovině června ceny povolenek po více než ročním růstu zaznamenaly první výraznější pokles. Zatímco se v pátek 8. června kontrakty povolenek na prosinec 2018 obchodovaly na burze ICE za 15,82 EUR/t, o týden později jejich cena poklesla na 14,53 EUR/t, tedy o 8 % méně. Za tímto poklesem měl stát nově sjednaný evropský cíl v podílu OZE a vyšší dodávky na trh z národních aukcí.

V polovině srpna však cena emisních povolenek pokračovala v prudkém růstu a prolomila hranici 18 EUR/t. Koncem srpna potom 20EUR/t. Ceny emisních povolenek v Evropské unii se tak vyšplhaly na nejvyšší úroveň za deset let. To se promítlo do cen silové elektřiny, protože zdražování povolenek představuje dodatečné náklady při spalování fosilních paliv. V polovině září potom došlo k meziročnímu nárůstu ceny povolenky o 200 %, když prolomila hranici 25 EUR/t.

Koncem října však cena povolenky opět spadla a to na zhruba 17 EUR. V té době již polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewský informoval evropskou komisi o svých obavách a vyzval, aby se tímto tématem zabývala.  Podle Tchórzewského stály v té době za růstem ceny velké společnosti některých členských zemích EU, které nakupují povolenky do zásoby, a tím ovlivňují jejich cenu. V polovině října pak Polsko skutečně vyzvalo EK k intervenci na trhu s emisními povolenkami, právě kvůli jejich rostoucí ceně.

Některé z evropských zemí zvažují zavedení minimální ceny pro vypouštěné emise, například formou daně. Země by si tak mohly stanovit minimální ceny emisí (vyšší nebo stejné jako je tržní cena v EU ETS). Je však diskutováno, zda by tento mechanismus nepřispěl spíše k přesouvání emisí do jiných zemí bez minimálních cen. Na celoevropské úrovni byla tato možnost v průběhu čtyřletého legislativního procesu zamítnuta a bylo zvoleno zavedení rezervy tržní stability (MSR).

Podle analýz společností Vertis a Seven Energy je právě zavádění MSR jedním z hlavních důvodů nárůstu cen emisních povolenek v posledních měsících. Účastníci trhu očekávají výrazné omezení dodávky povolenek, a proto se jich snaží zakoupit co nejvíce.

Článek byl publikován v časopise Biom 3/2018 Změna legislativy v OZE aneb Velký třesk 2.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost