Výstavba centrální kotelny v obci Velký Karlov - zkušenosti z přípravy, výstavby a provozu

(Článek původně vyšel ve sborníku ze semináře Velký Karlov, pořádaného 15. listopadu 2001 EKOLOGICKOU NADACÍ ENVIOPTIMUM zřízenou při Ústavu procesního a ekologického inženýrství FSI VUT v Brně - spojení: Zdeněk Pospíchal)

Obec Velký Karlov leží v jihovýchodní části okresu Znojmo asi 10 km západně od okraje Hrušovan nad Jevišovkou a cca 28 km východně od okresního města Znojma v pohraniční oblasti mezi řekami Dyje a Jevišovka.

Historie obce je velmi krátká. Obec byla postavena v sousedství hospodářských budov státního statku Hrušovany nad Jevišovkou "na zelené louce" v k.ú. Dyjákovice. Investorem tehdejší výstavby rodinných domků i inženýrských sítí byl státní statek.

Stávající počet obyvatel je 432 a počet rodinných domků 124 (dále jen RD). Současná rozloha katastru je 1349 ha s průměrnými ročními teplotami okolo 9 °C a průměrným ročním úhrnem ročních srážek cca 500 mm.

Většina potřeby tepla pro RD i objekty obce byla zajišťována lokálním či etážovým vytápěním, kde palivem bylo hnědé uhlí. Jen malá část domků (cca 5) využívala k vytápění elektrickou energii. Proto obecní zastupitelstvo na základě připomínek občanů zvažovalo vhodný způsob zásobování občanů teplem.

V lednu roku 1999 proběhl na Okresním úřadě ve Znojmě seminář k využití biomasy organizovaný Územním odborem Ministerstva životního prostředí v Brně. V rámci semináře byli účastníci informováni o možnostech využívání biomasy k vytápění obcí i větších sídelních celků. Byli rovněž informováni o projektu, který byl tehdy zpracováván pro region Jižní Moravy.

Velký Karlov se rozhodl pro tuto alternativu vytápění za předpokladu, že kromě vlastních prostředků získá dotaci a půjčku, a to jak z prostředků Státního fondu životního prostředí (dále jen SFŽP) a České energetické agentury (dále jen ČEA), tak také ze zahraničí. Ve spolupráci s firmou Agiplán Praha a po předložení potřebných dokladů se podařilo vyřídit dotaci z banky Kommunalkredit Austria Wien ve výši 10% neinvestičních nákladů. Tato byla poskytnuta ve dvou splátkách. Bohužel se nepodařilo původně zamýšlené financování z Dánska, které by jednak zvýšilo podíl rakouské podpory na 15% investičních nákladů, ale i částečně pomohlo pokrytí nákladů na rozvody, které byly, ve smyslu požadavků na získání dánské podpory, od dánského výrobce. Musím se zde z tohoto místa zmínit o nemalé podpoře OkÚ Znojmo a to jak finanční - dotace ve výši 1 mil. Kč a krátkodobé půjčce, tak i v pomoci odborné a morální v osobách přednosty úřadu a vedoucího referátu životního prostředí.

Následně byla v polovině roku 1999 vypracována studie ekologického vytápění obce a podána žádost o dotaci a půjčku na SFŽP (v termínu přijetí žádosti do 19.8.1999). Žádost byly podpořena OkÚ Znojmo a regionálním pracovištěm Ministerstva životního prostředí v Brně. Na jednání Rady SFŽP byla žádost o podporu vyřízena kladně. Po doložení požadovaných dokladů a finančních garancí byla dne 7.8.2000 uzavřena smlouva mezi obcí a SFŽP o poskytnutí podpory ve výši 40% dotace a 35% bezúročné půjčky. Tato však byla vypočítána z nižšího základu celkových nákladů (částka 24,5 mil Kč podle projektu), odečteny přípojky, předávací stanice a měřiče. Celkové náklady stavby však po výběrovém řízení na dodavatele stavby se zvýšily na cca 29 mil.Kč. Obec rovněž požádala o finanční dotaci ze "Státního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2000" ČEA a to v září roku 2000. Rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu o účelovém určení prostředků státního rozpočtu byla obci poskytnuta v prosinci roku 2000 dotace ve výši 1,2 mil. Kč.

Nemalým úkolem mimo zajištění finančních prostředků bylo osvěta mezi občany obce. Naráželi jsme a ještě částečně narážíme na názory, že dané zařízení nevytopí jejich RD, nebude dostatečně spolehlivé, nebudou moci zatopit kdykoliv, bude drahé apod. Většinu námitek se podařilo rozptýlit po několika besedách s odborníky i návštěvami některých již provozovaných zařízení v Deštné a ve Starém Městě pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec. Samozřejmě nejpádnějším argumentem pro všechny bude spokojenost všech připojených v prvním zimním období. Vyšší cena za teplo oproti původnímu vytápění fosilními palivy je zřejmá, je vyšší v průměru o 50%. Ale ani přechod z tradičního topení na plyn není bez zvýšení nákladů na teplo. Významným argumentem ve srovnávání plyn - biomasa je deregulace cen plynu, ke které dochází a která by se vstupem České republiky do EU měla být ještě vyšší.

Ve smyslu platných předpisů proběhlo dne 7.4.2000 výběrové řízení na dodavatele - akce byla rozdělena na dvě stavby, rozvody a centrální kotelna s technologií. Na základě výsledku výběrového řízení byli vybrání dodavatelé stavby - TENZA, a.s., Brno a Moravská topenářská, s.r.o., Nový Jičín, cena celé dodávky se výběrovým řízením zvýšila oproti projektu na 29 055 154,- Kč. Celkové náklady na stavbu včetně souvisejících - studie, projekt, audit, stavební dozor apod. přesáhly 30,6 mil. Kč.

Stavební povolení bylo vydáno dne 10.5.2000. Dne 2.8.2000 rozhodlo obecní zastupitelstvo obce Velký Karlov na svém zasedání o zahájení výstavby akce "Teplofikace". Samotný průběh výstavby byl již relativně rychlý i když ne vždy bez problémů. Vzhledem k rozdělení stavby, probíhala pokládka rozvodů nezávisle na výstavbě centrální kotelny a montáži technologie. Pro centrální tepelný zdroj je využita část stávající základní školy. Dá se proto říci, že jsme našli vhodný způsob využití chátrající budovy bývalé málotřídní školy. V sousedství objektu školy byl vybudován provozní sklad paliva jako nový objekt, dále příjezdová komunikace a přiléhající manipulační plochy.

Celkový instalovaný výkon kotelny je 1,46 MW. V kotelně jsou instalovány dva teplovodní kotle s rozdílnými palivy :

1. Teplovodní kotel na spalování slámy typu TFS - 1000 (výrobce TRACTANT FABRI Kolín) o výkonu 1000 kW, slouží jako hlavní zdroj pro vytápění. Součástí dodávky kotle je na straně podávání dopravní pás paliva v délce 20m, řezačka slámy a cyklón .
2. Záložní teplovodní kotel na spalování extra lehkého oleje typ PAROMAT - SYMLEX 460 kW. Tento kotel bude využit hlavně jako záložní zdroj s možností zapojení při odběrových špičkách. Jeho provoz je předpokládán cca 10 dnů v roce. Součástí dodávky jsou plastové nádrže o objemu 3.000 l s rozvodným a plnícím potrubím

Kotelna je zásobována slámou z provozního skladu paliva (sláma lisovaná v balících 1,6x1,2x0,9m) pomocí mechanického pásového dopravníku, na který jsou balíky nakládány vysokozdvižným vozíkem. Pásovým dopravníkem je sláma přesunuta k řezačce slámy. Řezaná sláma je vzduchovou cestou dopravena do cyklónu a odtud šnekovým dopravníkem do kotle. Odpopelňování kotle probíhá automaticky mechanickým systémem, pomocí spirály je popel dopravován do kontejneru. Pro zajištění ekonomiky provozu je u kotelny instalována akumulační nádrž o objemu cca 80 m³. Topná voda je vedena od obou kotlů do této akumulační nádrže. Z akumulační nádrže je topná voda vedena do kotelny, kde je ekvitermně regulována a vedena do venkovní sítě. Rozvody tepla jsou dvojtrubkové s tepelným spádem 95/700 °C pro celoroční provoz. Tím je pro občany zajištěn ohřev TUV i mimo topnou sezónu. Rozvodné potrubí je vyrobeno z předizolovaných ocelových trubek, celková délka potrubí je 1915 m, přípojky jsou rovněž z předizolovaného potrubí ze síťového polyethylenu v délce 1223 m. K dnešnímu dni je napojeno 64 RD + 5 komerčních a obecních objektů. V každém napojeném objektu je instalována tlakově nezávislá předávací stanice s měřením množství odebraného tepla měřičem Siemens MEGATRON.

Zkušenosti, které jsem získal za období výstavby a krátkého provozu kotelny.

Dle mého názoru je dobré a nezbytné :

• získat maximum informací o používaných zařízeních využívajících biomasu u nás i v zahraničí,
• zvážit vhodnost paliva k vytápění, zda sláma nebo štěpka, popř. jejich kombinace
• dle mého soudu je dobré provázání dodavatele paliva na výrobě, popř. dodávce tepla,
• zajištění vhodného prostoru pro uskladnění paliva - hlavně u slámy je kladen požadavek na její vlhkost, do 15%,
• dořešit využití popele bez nutnosti jeho ukládání na skládku,
• neopomenout včasné zažádání o udělení licence k výrobě a rozvodu tepla, zaškolení obsluhy kotelny, uzavřeních kvalitních smluv s odběrateli tepla apod.

Na závěr něco o způsobu financování provozu kotelny. Kotelnu provozuje obec. Zaměstnáváme jednoho pracovníka jako obsluhu kotelny, který má v náplni práce kontrolu zařízení, zajištění přikládání paliva, úklid apod. Plynulý tok finančních prostředků k financování provozu je zajištěn prostřednictvím záloh od odběratelů tepla. Výše záloh byla pro první období stanovena dohodou podle velikosti vytápěné plochy min. 750 Kč. Průměrná výše se pohybuje kolem 1300 - 1500 Kč. Zúčtování a předpokládáme po skončení topného období. Cena je konstruována jako jednosložková, bez paušálních poplatků (stálých plateb) a bez bonifikace za velkoodběr, ve výši 300Kč/GJ. Po vyhodnocení topné sezóny uvažujeme se zavedením stálých plateb a motivaci odběratelů k pravidelnému odběru.

Ekonomické výsledky jsou do značné míry ovlivněny neúplnou topnou sezónou - topit jsme začali 18.1.2001 v kotli na LTO a dne 22.1.2001 v hlavním kotli - a také tím, že se někteří odběratelé připojovali postupně v průběhu roku. Někteří občané také dotápěli své zásoby uhlí. Ani letní období, které rovněž zahrnuje tento výpočet, není pro vytvoření uceleného obrazu optimální.

Přes uvedené anomálie zde uvedu několik čísel :

• celkové náklady za období leden až září 2001 činily 543.707 Kč,
• za toto období bylo vyrobeno celkem 3.053 GJ tepla,
• za stejné období bylo prodáno 2.020 GJ,
• náklady na vyrobený GJ pak jsou ve výši 178,10 Kč, náklady na dodaný GJ potom činí 269,2 Kč.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost