Bioplyn láká zajímavé investice a rozvíjí venkov

Bioplynové stanice (BPS) jsou v české krajině již běžné a docela dobře zdomácněly. Počáteční obavy ze znečištění okolí zápachem a z dopravní zátěže pominuly a, až na několik příkladů vyloženě lajdáckých provozovatelů, šlapou bez velkého odporu společnosti. Ještě aby ne! Bioplynky totiž nabízejí pro své okolí významný potenciál rozvoje. Jde o rozvoj, který neprobíhá někde v průmyslových zónách v blízkosti velkých aglomerací, ale na venkově. Kromě toho, že BPS potřebují každodenní obsluhu, „krmení“ a péči, nabízejí i zajímavou možnost pro využití místně produkovaných energií, elektřiny a zejména tepla.

Na úvod si shrňme, jaké hřiště má bioplyn vykolíkované. Legislativa vytvářející povinnosti a nároky na BPS není zrovna jednoduchá a podle roku uvedení do provozu můžeme rozlišovat tři základní období. U období do roku 2011 včetně není žádná zákonná povinnost využívat teplo vznikající při výrobě elektřiny v kogeneračních jednotkách. BPS spuštěné v roce 2012 musí smysluplně využívat vyrobené teplo alespoň v objemu převyšujícím 10 % z výroby elektrické energie, jinak nemají nárok na podporu ve vyšším tarifu označovaném jako AF1. Bioplynky roku 2013 a mladší jsou motivovány k využití tepla řádově vyšším příspěvkem k ceně elektřiny než ty starší. Tlak zákonodárců na využití tepla se stále stupňuje, což je zcela v pořádku s ohledem na celkové zvyšování energetické efektivity.

Jistě se všichni shodneme, že veškeré energie by se měly využívat co nejlépe. Škoda jen, že stejný tlak na zvyšování účinnosti není vyvíjen shodně na všechny zdroje napříč energetickým mixem, vždyť například jádro má v tomto ohledu zajištěnou legislativní výjimku. I zde by mělo platit heslo: „Nesrovnávejme se s tím nejhorším, ale učme se od těch nejlepších!“. A bez velké nadsázky existují v České republice bioplynové stanice, které opravdu k těm nejlepším zdrojům patří!

Postupem času se ukazuje, že bioplynky jsou opravdu energetickou základnou pro rozvoj venkova. Je nutné si uvědomit, že máme v bioplynu instalovaný výkon přibližně 333 MW el. v cca 420 výrobnách pěkně rozprostřených po celé vlasti. Za každou z nich se může skrývat vlastní příběh. Příběh o tom, jak bioplynka přispěla k nárůstu pracovních míst, ať již přímých nebo nepřímých. Každá BPS také zvyšuje využití místních zemědělských produktů bez nutnosti dopravovat je na dlouhé vzdálenosti. Jinak řečeno, část půdy zabírá energetická plodina, která sníží produkci komodit, které bylo dříve třeba prodat na zemědělském trhu. To jednoduše znamenalo tuto úrodu někam dovést; v případě obilí to mohly být i stovky kilometrů jen kvůli tomu, aby se našlo využití, a navíc, vše často pod cenou.

Ano, zní to hloupě, ale vytváříme nadprodukci potravin, která dosahuje až jedné třetiny. Z tohoto pohledu je energetické využití spásou pro agrární trh. Bioplynky totiž nahrazují úbytek hospodářských zvířat a „spásají“ za ně část orné půdy. To ale není celý příběh. Většina BPS hledá nebo už našla využití pro tepelnou energii, kterou produkují kogenerační jednotky při společné výrobě elektřiny. Teplo je nejčastěji využíváno k vytápění zemědělských objektů, skladů, dílen, garáží, ale i celých vesnic a měst, škol či sportovních zařízení. Teplo často slouží k sušení nepřeberného množství materiálů, krmiva nebo potravin. Existují i specializované provozy, které teplo využívají v průmyslových technologiích nebo v návaznosti na zemědělství ve zpracovatelském průmyslu od masokombinátů, mlékáren, palíren až po koželužny.

Nejzajímavější jsou však provozy, kde přišly na to, že je mnohem lepší vyrobenou elektřinu v daném místě využít než ji poslat po drátech do světa. V takových případech je BPS skutečným motorem rozvoje. Venkov ve spojení s bioplynkou nabízí dostupné pozemky pro výstavbu a cenově výhodnou elektrickou a tepelnou energii. Když k tomu přidáme i kvalifikovanou pracovní sílu s relativně nižšími platovými nároky než ve velkých městech, získáváme ideální místo pro výstavbu nových provozů. Není se tedy čemu divit, že vedle bioplynových stanic vyrůstají nové stáje pro hospodářská zvířata (které zase nabízejí vstupní substrát) nebo i chovy ryb, třídící a hygienizační linky na zpracování odpadů, sklady s řízenou atmosférou, výrobny krmiv a potravin, pěstírny zeleniny, hub, květin či bylinek.

Všechny tyto aktivity mají významný vliv pro region. Zvyšují zaměstnanost a finance zůstávají v daném místě. Tím nepřímo přispívají k rozvoji obchodu a služeb. Nejzajímavější je, že tyto projekty, velké či malé, mají kladný dopad i na národní hospodářství. Podobné aktivity přispívají k produkci zboží s vyšší přidanou hodnotou, která často ovlivňuje i mezinárodní obchod. Není totiž třeba nakupovat tolik zboží v zahraničí. Naopak se daří zde produkované zboží na zahraničních trzích uplatnit.

Na první pohled by člověk ani neřekl, jak velký přínos pro celou společnost rozvoj venkova podporovaný energií z bioplynu má! A jak jste na tom Vy? Četli jste i o Vaší bioplynce nebo teprve nad využitím energií v místě uvažujete?

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?