Odborné články

Praktické zkušenosti se spalováním zemědělské biomasy a dřevní štěpky

Firma Dibaq a.s. je výrobcem kompletních krmiv, doplňkových krmiv a minerálně - vitaminových doplňků pro domácí a hospodářská zvířata. Součástí výrobní technologie je sušení finálních produktů, které spotřebovává relativně velké množství energie. Energie je využívána v trojsměnném provozu po celý rok. Z důvodu navýšení výroby bylo potřeba v roce 2004 zvýšit stávající výkon kotlů z 900 kW na 1500 kW. Do té doby potřebný výkon zajišťoval teplovodní kotel na biomasu o výkonu 600 kW a parní kotel 300 kW na LTO.

Při volbě vhodného nového zdroje energií s vycházelo z následujících skutečností:

  1. Jen náklad na přivedení plynu do firmy by představoval přibližně 5 mil. Kč. Cena samotného zemního plynu pro náš předpokládaný odběr v roce 2002 byla 497,5 Kč/MWh tzn. 138,2 Kč/GJ.
  2. Uhlí je neekologické, při jeho používání lze v budoucnu počítat se zvýšenými náklady z důvodu penalizace.
  3. LTO je drahé, 1 GJ z LTO stojí v palivu přibližně 210 Kč.
  4. Máme zkušenosti s biomasou. 1 GJ ze štěpky stojí v palivu cca 95 Kč.

Z těchto variant byla v roce 2003 vybrána technologie kotle na biomasu. Důvodem byla návratnost investice a možnost zajištění paliva z vlastních a místních zdrojů. Vliv měla i šestiletá zkušenost z provozem kotle na biomasu a schopnost této technologie zajistit bezodstávkový a bezobslužný provoz.

Zadané požadavky na novou kotelnu byly:

  • výkon 1500 kW
  • bezobslužný, bezodstávkový provoz
  • palivo :
    • dřevní štěpka, piliny
    • řezanka energetického šťovíku a slámy
    • energetický šťovík a sláma v hranatých balících 120cm x 80 cm, kulatých balících o průměru 180 cm
    • vlhkost paliva do 55 %

Důvodem k zajištění možnosti spalování alternativních paliv byl vývoj cen dřevní hmoty v roce 2003/4. Vlivem nárůstu spoluspalování dřevní hmoty ve velkých elektrárnách je cena dřevní hmoty velmi nestabilní. Na jaře roku 2004 byl velký problém dřevní hmotu vůbec nakoupit a cena se pohybovala od 1000 Kč/tunu výše. Při této ceně dosahuje cena tepla v palivu hodnoty nad 100 GJ/Kč, což je na hranici rentability. Spoluspalování určitě rozhýbalo trh s biomasou, ale nelze říci, zda pozitivně. Z našich zkušeností je patrné, že provozovatelé kotelen na biomasu by se měli orientovat na možnost spalování alternativních paliv, která by nahradila chybějící dřevní hmotu.

Na základě výběrového řízení byla vybrána nabídka firmy Verner a.s.. Investiční náklady na realizaci nové kotelny dosáhly výše 12 mil.Kč. Investice do technologie, včetně páry byla 8 mil.Kč, investice do stavby budovy kotelny dosáhla 4 mil. Kč.

V srpnu 2004 byla spuštěna nová kotelna na biomasu o výkonu 1500 kW do zkušebního provozu. Jako hlavní palivo je využívána dřevní štěpka, s doplněním fytomasy z energetické plodiny Rumex OK2 – Uteuša (z vlastní produkce)a jiných alternativních paliv ze zemědělské výroby (např. žito po námelu, zbytky po čištění travních osiv). Předpokládaná výroba tepla a páry nové kotelny je 25 000 GJ/rok ( při výkonu 950 kW). Propočítaná spotřeba paliva při průměrné výhřevnosti 11 GJ/tun je 2300 tun/rok.

Závěr

Provoz kotle lze hodnotit jako bezobslužný a plně automatický, pokud nepočítáme naložení paliva do zásobníku 1x za tři dny. Komfort topení je zajištěn i při použití alternativních zemědělských paliv. Tento systém výroby tepla by byl přínosem především pro zemědělské subjekty s přebytkem zemědělských produktů. Je nepochopitelné, že v praxi je možné nalézt zemědělské subjekty, které topí stále např. ELTO, plynem a stěžují si, jak mají drahé palivo.

Alternativní paliva je možno použít i v obecních kotelnách - samozřejmě po provedení náležitých provozních zkoušek.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce redakce časopisu Alternativní energie a CZ Biom.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Zkušenosti z Rakouska – využití biomasy jako zdroje energie a tepla v oblasti Hradska a Štýrska
Energetická biomasa z polních kultur
Kněžice – model lokální energetické soběstačnosti
S energií do budoucnosti - od výroby potravin k výrobě energie
Vliv uhelných aditiv na emisní parametry topných pelet z některých fytomateriálů
Zakládání porostů energetické plodiny - Rumex OK 2
Kotelny na biomasu pro obce a města
Spalování a spoluspalování biomasy v kondenzačních elektrárnách je technický, ekologický a ekonomický omyl
Šťovík Uteuša - plodina perspektivní pro fytoenergetiku
Energie z polních kultur
Využití biomasy pro energii
Výstavba centrální kotelny v obci Velký Karlov - zkušenosti z přípravy, výstavby a provozu

Zobrazit ostatní články v kategorii Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 21.2.2005
Poslední změna: 19.2.2005
Počet shlédnutí: 14931

Citace tohoto článku:
HLÁVKA, Jiří: Praktické zkušenosti se spalováním zemědělské biomasy a dřevní štěpky. Biom.cz [online]. 2005-02-21 [cit. 2024-11-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pelety-a-brikety/odborne-clanky/prakticke-zkusenosti-se-spalovanim-zemedelske-biomasy-a-drevni-stepky>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto