Odborné články
Kachlová kamna (2)
I v centru velkého města je možné vytápět byt po vzoru našich předků kachlovými kamny. Před jejich znovuuvedením do provozu však nesmíme opomenout několik zásadních věcí.
Samotné těleso kamen musíme uvést do provozuschopného stavu. To znamená, že kachle nesmí mít trhliny, spáry a dvířka musí dokonale těsnit, topný kanál nesmí vykazovat drolivost či trhliny. Kovové části, rošt, dvířka, trouba, případně ohřívátko by měly být původní, případně dle originálu vyrobené kopie.
Výmaz topeniště a případné škvíry mezi kachly se opravují směsí cihlářské hlíny s čistým pískem bez spraše. Použít se dá křemičitý, sklářský písek, případně promytý, kopaný písek o granulaci 0,5 - 2 mm. Poměr směsi je zhruba jeden díl písku ku třem dílům hlíny, je však třeba brát ohled na naleziště a druh jílu a písku a pomocí zkoušek poměr přizpůsobit. Staří mistři kamnáři, kteří těžili materiály na dostupných lokalitách, znali poměry od svých otců. Důležitá je také tuhost vzniklé směsi, která by měla připomínat plastelínu. S takto upravenou hlínou lze bez obav vymazat celá kamna. Poté by hlína měla vyschnout za normální teploty, což může trvat až měsíc. Vyschlá hlína vydává zvonivý zvuk. Zatopit v opravených kamnech je třeba velmi opatrně a malým množstvím dřeva tak, aby teplota stoupala pomalu. Mistři říkali, že první zátop by měl z plaménku svíčky dorůst do pochodně za půl dne. Jde o to prohřát zvolna celou hmotu kamen a čerstvou hlínu, tedy tzv. vypálit postupným prohříváním. Tato časově náročná operace se ale vyplatí, protože výmaz a spáry nepopraskají. Večer už můžeme kamna naplnit dřevem a za provozní teploty nechat vyhořet. Druhý den již topíme klasickým postupem.
Důkladnou kontrolou musí projít i komínové těleso. Tuto prohlídku a příp. opravu by měla provést odborná firma, která vystaví revizní zprávu a přihlédne i k opláštění střechy, což jinak kontroluje Požární inspekce. Propojení komína s kamny většinou tvoří plechová roura, která by měla být nová.
Palivem v kachlových kamnech by mělo být dřevo. Lze použít i uhlí, ale po vlastních zkušenostech jej nedoporučuji. Páchne, dehtuje komín, je dražší a tvoří mnohem víc popela a škváry než dřevo. Vyzkoušel jsem několik druhů a za ideální považuji kombinaci několika dřevin. Smrk a podobné měkké dřevo je vhodné na zátop a na provoz pak jako nejvhodnější připadá bříza, topol, jasan. Velmi tvrdé dřevo, jako např. dub, buk, habr, je vhodné na dlouhodobé udržení ohně, jeho výhřevnost je však nižší. Během provozu je možné spalovat i nevysušené dřevo. Můj subjektivní dojem je, že vlhké dřevo lépe temperuje, což múže být způsobeno i velmi příjemnou vůní, kterou mokré dřevo vydává. Důležité je, mít o dodávce palivového dřeva doklad. Pokud těžíme dřevo sami, tak pouze po domluvě s příslušnou správou, která vydá smlouvu o těžbě. Ceny se pohybují kolem 20 kč za metr dřeva a na celoroční provoz v jedněch kamnech spotřebujeme cca 10 metrů. Nejdražší tedy v případě dřeva vyjde doprava.
Jako vhodné doporučuji na novou skutečnost upozornit jiné dodavatele energie, jako např. plynárnu a elektrárnu, kteří zaznamenají pokles spotřeby a budou se zajímat proč k němu došlo.
Vznik tohoto článku umožnil grant Nadace Sluníčko číslo 5/03.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Biomasa a možnosti jejího využití ve vytápění
Úpravy kotlů pro spalování biopaliv
Předchozí / následující díl(y):
Zobrazit ostatní články v kategorii Pelety a brikety, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 4.2.2004
Poslední změna: 19.4.2010
Počet shlédnutí: 15229
Citace tohoto článku:
NOVÁK, Zdeněk: Kachlová kamna (2). Biom.cz [online]. 2004-02-04 [cit. 2024-11-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/kachlova-kamna-2>. ISSN: 1801-2655.