Odborné články

Jak snížit množství potravin, které končí v popelnicích

Plýtvání potravinami je aktuální globální problém spojený s konzumním způsobem života, který má negativní dopady na životní prostředí, hospodářství a společnost. Mezi negativní dopady patří zvýšená spotřeba energií, vody a půdy, produkce emisí skleníkových plynů a odpadů, snižování biodiverzity a zhoršení kvality půdy. Navíc plýtvání potravinami je eticky nepřijatelné, když mnoho lidí na světě trpí hladem a podvýživou. Je třeba hledat efektivní způsoby, jak snížit množství potravinového odpadu a zvýšit jeho využití.

Ilustrační foto: Elenaweinhardt@Dreamstime.com

Statistika ČR a EU

Podle EUROSTATu se v roce 2021 v Evropské unii vyhodilo přibližně 58,5 milionů tun potravin, z toho 31 milionů tun představují potravinové odpady z domácností, které činí průměrně 70 kg vyhozených potravin na obyvatele za rok. Problém plýtvání potravinami se nevyhýbá ani České republice. Ročně zde do odpadu zamíří zhruba 972,4 tisíc tun potravinového odpadu, přičemž největší podíl na tomto odpadu mají domácnosti s množstvím 743 tis. tun. Na osobu tak v průměru připadá 69,5 kg/rok, což je shodné číslo s průměrem EU.

Důvody vzniku potravinového odpadu

Mezi hlavní příčiny plýtvání potravinami v domácnostech patří nedůsledné plánování nákupů potravin a vyhazování velkého množství málo trvanlivých potravin jako jsou mléčné produkty či ovoce a zelenina, vyhazování nadbytečných porcí jídla, špatné skladování potravin, nesprávné porozumění datu spotřeby a minimální trvanlivosti nebo neochota konzumovat potraviny s atypickými tvary a deformitami. Plýtvání potravinami také znamená plýtvání finančními prostředky, jak pro domácnosti, tak pro celé hospodářství. Odhaduje se, že plýtvání potravinami stojí EU ročně asi 143 miliard eur. 

Kde končí potravinové odpady z domácností

Ze statistik je patrné, že potraviny v ČR vyhazují především domácnosti. Pětina potravinového odpadu vzniká při zpracování pokrmů. Zhruba 51 % potravinového odpadu domácnosti vyhazují do nádob na směsný komunální odpad a kolem 8 % do kanalizace. V České republice potom končí téměř polovina zbytkového komunálního odpadu na skládkách. Ten pak s obsahem organického odpadu s výtěžností bioplynu 115,9 m3/t při rozkladu významně přispívá k produkci skleníkových plynu. Naopak zbytky potravin, které prochází kanalizační cestou zatěžují čistírny odpadních vod i celý kanalizační systém.

Zamezování plýtvání potravinami na úrovni EU a ČR

Evropská komise si uvědomuje závažnost problému. V rámci cílů udržitelného rozvoje přijatých na summitu OSN v září 2015 se členské státy EU zavázaly snížit plýtvání potravinami o 50 % do roku 2030. K tomu je třeba zapojit všechny aktéry v potravinovém řetězci, od producentů, přes zpracovatele, obchodníky a distributory, až po spotřebitele. Mezi možná opatření patří například zlepšení označování potravin, podpora darování potravin charitativním organizacím, zavedení systémů sběru a kompostování bioodpadu, vzdělávání spotřebitelů o správném nakupování, skladování a vaření potravin, propagace iniciativ proti plýtvání potravinami nebo podpora inovací a výzkumu v oblasti prevence a využití potravinového odpadu.

V České republice existuje řada organizací a projektů, které se snaží bojovat proti plýtvání potravinami. Například Potravinová banka shromažďuje zdarma potraviny od obchodních řetězců, z potravinových sbírek, evropského programu potravinové a materiální pomoci, od výrobců a jednotlivců a přerozděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem, především seniorům, rodinám s dětmi, matkám samoživitelkám a lidem bez domova. V neposlední řadě Ministerstvo zemědělství vydalo seznam organizací, kterým mohou obchodníci darovat potraviny v souladu se zákonem o potravinách a tabákových výrobcích.

“Nejlepší odpad je ten, který nevznikne.”

Čím může přispět jednotlivec anebo domácnost

Single život je, co se týče stravování, drahý – což potvrzuje studie Novákové a kol. (2021), která uvádí, že čím větší počet osob v domácnosti žije, tím vzniká menší množství vyhozených potravin na osobu. Zatímco osoba žijící sama vyhodí týdně 1,4 kg potravin, každý člen čtyřčlenné rodiny vyhodí pouze 0,83 kg. Lidé mají tendenci kupovat velká, cenově výhodná balení a vařit větší porce jídla, aby ušetřili čas a peníze. S menším počtem osob v domácnosti se však snižuje spotřeba potravin a zvyšuje se tak pravděpodobnost, že se jídlo vyhodí.

A protože nejlepší odpad je ten, který nevznikne, níže je výčet základních činností, kterými může jednotlivec přispět k předcházení plýtvání s potravinami: 

  • Plánovat jídelníček a nakupovat jen to, co je potřeba.

  • Vařit jen tolik, kolik se sní.

  • Dělat si zásoby na max. 7 dní.

  • Správně skladovat potraviny.

  • Využívat zbytky jídla.

  • Nekupovat potraviny podle vzhledu, ale podle kvality.

  • Zamrazovat potraviny.

  • Pěstovat si vlastní bylinky.

Kompostování jako základní krok ke snížení plýtvání

Jedním z nejekologičtějších způsobů, jak snížit množství potravinového odpadu, je kompostování. Jedná se o přirozený kontrolovaný proces mikrobiální přeměny organického odpadu, jako jsou zbytky ovoce, zeleniny, kávy, nebo listí atp. na zbytkový materiál bohatý na živiny. Kompost je vynikající alternativou k průmyslovým hnojivům a v rámci domácnosti lze efektivně použít na přihnojování pokojových rostlin či na zahrádce. Kompostování nejenže přispívá k odklonu bioodpadů ze skládek, ale nabízí také spoustu výhod pro životní prostředí.

Domácnosti v případě, že už odpady vzniknou, by měly odpad třídit do příslušných sběrných nádob anebo pokud mají možnost, tak právě kompostovat nebo vermikompostovat. Výhodné je také využití komunitních kompostáren.

Vermikompostování je pokročilý způsob kompostování, který využívá žížaly k rozkladu organického odpadu. Vstupní materiály jsou rozkládány s pomocí speciálních druhů žížal a bakteriálního společenstva v jejich trávicím traktu. Tento proces je rychlejší a mnohdy považován za efektivnější než tradiční kompostování. Vermikompostéry jsou obvykle menší a vhodné i pro domácí použití.

Kromě domácího kompostování v České republice existuje mnoho průmyslových kompostáren, kam mohou občané svážet větší objemy bioodpadu, převážně ze zahrad (listí, větve, tráva) a odkud si mohou odvézt požadované množství kompostu anebo přímo zahradního substrátu, který kompostárny běžně míchají. Dostanou navíc výrazně lepší kvalitu, než jakou pořídí v hobby marketech. Aktuální seznam kompostáren lze najít například na stránkách VÚZT.

Článek byl publikován v časopisu Biom 3/2023 Bioodpady na kompost, kompost na pole.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Tříděné bioodpady jsou součástí cirkulární ekonomiky. Zamezit jejich znečištění jde primárně přes ekologickou výchovu a osvětu v obcích
Kam se ztratila organika z našich půd a co s tím?
Dotační podpora zpracování bioodpadů a aplikace výstupů na zemědělský půdní fond
Biologicky rozložitelné odpady v našich popelnicích chybí na polích
Recyklohraní učí děti třídit, neplýtvat a také kompostovat
Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 30.11.2023
Poslední změna: 30.11.2023
Počet shlédnutí: 5079

Citace tohoto článku:
NGUYENOVÁ, Ha My: Jak snížit množství potravin, které končí v popelnicích. Biom.cz [online]. 2023-11-30 [cit. 2024-11-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/jak-snizit-mnozstvi-potravin-ktere-konci-v-popelnicich>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto