Odborné články
Bioplynová stanice další generace
V rámci exkurze pořádané společností EnviTec Biogas jsme v loňském roce navštívili bioplynovou stanici v německém městečku Forst. Jde o „bioplynový park“ vybavený technologií od společnosti EnviTec, která zajišťuje také provoz. Stanice byla uvedena do provozu v září roku 2014, disponuje zařízením na úpravu bioplynu na biometan o kapacitě 700 Nm3/h a dodává přibližně 60 GWh zelené energie ročně. Zařízení je napojeno do stávající sítě zemního plynu společnosti Ontras VNG a dodává zelené teplo přibližně 4 000 domácnostem. Kogenerační jednotka má výkon 549 kWel.
Do čtyř fermentorů, každý o objemu 5 800 m3, se denně dávkuje 80 tun drůbežího trusu, 100 tun kukuřičné siláže, 20 tun travní senáže a 10 tun směsi kejdy a fugátu. Drůbeží trus se sváží z okruhu 15 km. Výsledný digestát je uskladněn ve dvou velkých skladovacích nádržích, každá o objemu 14 000 m3.
Co se týče technologie čištění bioplynu, je použita nová konfigurace membrán v podobě horizontálního kazetového systému od společnosti Evonik, což umožňuje společnosti EnviTec Biogas instalovat do stejného kontejneru více než dvojnásobný počet modulů. Membrány z dutých vláken čistí surový bioplyn vznikající v bioplynové stanici na úroveň čistoty biometanu přesahující 96 % CH4.
Zajímavostí bioplynové stanice je využití O2 generátoru, který vyrábí kyslík přímo na místě, a který je následně vstřikován do plynového prostoru fermentoru k podpoře biologického odsiřování. Na rozdíl od použití vzduchu má čistý kyslík větší účinnost, neboť není kontaminován dusíkem, který se ve vzduchu vyskytuje v 78 %. Navíc balastní N2 nelze účinně vyčistit a finální biometan by měl následně horší kvalitu anebo by jeho čištění bylo nákladnější.
V současné době je již ve výstavbě na stejném místě další bioplynová stanice o stejné kapacitě, která bude vybavena také technologií na produkci BioLCO2 – jedná se o stlačování CO2, který je získáván čištěním bioplynu na biometan. Zkapalněný CO2 může být používán k různým průmyslovým aplikacím, např. výrobě syntetických paliv, metanu. V testování jsou i technologie, které CO2 dlouhodobě uskladní, což je metoda, která se nazývá CCS (Carbon capture and storage). Do budoucna zařízení počítá i s technologií zkapalnění biometanu na BioLNG.
Bioplynovou stanici na německo-polské hranici je možno kdykoliv navštívit
Neméně zajímavým projektem firmy EnviTec je přestavba bioplynového parku v Güstrow. V celkem 25 fermentorech bude ročně zpracováno na 98 000 tun drůbežího trusu a 45 000 tun udržitelné biomasy. Z vyprodukovaného bioplynu bude vznikat biometan o kapacitě 1 700 Nm3/h, který bude dále zušlechťován na BioLNG – s denní produkcí 25 tun. Součástí projektu je též jednotka na výrobu 58 tun BioLCO2 za den. Park bude v letošním roce uveden do provozu a otevře také rozsáhlé školící a předváděcí zázemí.
Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2023 Možnosti využití bioplynu a biometanu u nás i v Evropě.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Zahajovací schůzka pracovní biometanové skupiny k projektu GreenMeUp
Jak vznikl biometan v Litomyšli
Biometan kousek za Vídní
Návštěva italské biometanové stanice Cooperativa Agricola Speranza
Pivovary cestou k udržitelnosti a energetické nezávislosti
Bioplyn a biometan v Evropě
Pestřejší pole díky plodinám pro bioplyn
Energetická efektivita a snižování emisí bioplynových stanic
Ze slepičinců v Lotyšsku budou brzy vyrábět čistý biometan
Aktuálně z výstavby jedné z nejmenších bioplynek v ČR
Jak to vypadá na jedné z největších čistíren odpadních vod na světě
Zkušenost s vozy na alternativní pohon
Zobrazit ostatní články v kategorii Biometan, Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie
Datum uveřejnění: 2.5.2023
Poslední změna: 24.7.2023
Počet shlédnutí: 6994
Citace tohoto článku:
NGUYENOVÁ, Ha My: Bioplynová stanice další generace. Biom.cz [online]. 2023-05-02 [cit. 2024-12-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani-biometan/odborne-clanky/bioplynova-stanice-dalsi-generace>. ISSN: 1801-2655.