Ušetřené skleníkové plyny pomohou financování projektů

Již nějaký čas můžeme sledovat snahu mnoha zemí světa dát skleníkovým plynům svou cenu. Přestože protokol z Kjóta stále čeká na schválení potřebného počtu zemí, konečně již přichází čas, kdy nerealizované emise CO₂ a ostatních skleníkových plynů bude skutečně možné využít pro financování projektů, které jejich úspory přinesou.

Těsně před podpisem je v současnosti mezinárodní smlouva s tzv. Uhlíkovým fondem (Prototype Carbon Fund - PCF), jenž vznikl po podpisu Kjótského protokolu. Jde o partnerství více než dvou desítek zemí i soukromých firem, založené za účelem efektivní podpory projektům přinášejících úsporu emisí skleníkových plynů, konkrétně formou vytvoření trhu s uspořenými emisemi.

Uhlíkový fond přispívá na projekty průběžným odkupem emisí, jež budou realizací projektů ušetřeny. Výkupní ceny, za které PCF fond takto ušetřené emise skleníkových plynů, jejichž množství je přepočteno na skleníkový vliv oxidu uhličitého (tzv. CO₂ ekv.), se v současnosti pohybují mezi 3 až 4 dolary za tunu uspořených emisí (tzv. ERU z angl. Emission Reduction Unit).

Za českou stranu by smlouvu s PCF fondem měly podepsat Česká energetická agentura a Státní fond životního prostředí, a předpokládá se, že každá z institucí se zaváže k realizaci celkem 650 000 ERUs (tj. celkem 1 300 000 tun CO₂ ekv.) do cílového roku 2012.

Toto množství by měly postupně "naplnit" projekty, které od letošního roku budou ČEA i SFŽP vybírány. Hlavním hodnotícím kritériem pro zařazení projektu do PCF fondu bude zejména celkové množství uspořených emisí.

Pro jejich stanovení bude proto pro každý vhodný projekt zpracován scénář referenčního vývoje, tzv. baseline, který určí, jaké množství emisí by se jinak, tj. bez realizace předkládaného projektu, ročně vyprodukovalo.

Referenční úroveň emisí k předkládanému projektu je velice důležitá a nelze bez ní uspořené emise prodávat. Vypracování baseline je však poměrně komplikované a metodika PCF fondu k jejímu výpočtu při tom uplatňuje "velmi konzervativní" přístup. Proto se doporučuje, aby bylo vypracováno raději nezávislou stranou.

Výše referenční úrovně bude poté základem pro stanovení množství uspořených emisí, které ČEA nebo SFŽP bude ve sledovaném období od realizátora pravidelně vykupovat.

Od letošního roku je navíc možné na projekty, které přinesou dostatečnou minimální úsporu emisí CO₂ ekv., získat u ČEA investiční dotaci, a to až do výše 3 mil. Kč v závislosti na množství ročního snížení emisí skleníkových plynů a doby životnosti realizovaných opatření. Dotace by tak kryla i náklady spojené s vypracováním tzv. "baseline".

Tuto finanční podporu mohou získat projekty na využití obnovitelných zdrojů, modernizace systémů CZT nebo projekty úsporných opatření u budov či průmyslových zařízení (viz část A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2003).

Například v případě výstavby nebo rekonstrukce zdrojů na spalování biomasy je minimální hranice snížení emisí 600 t CO₂ ekv. ročně, podobně jako u úsporných opatření zvyšujících účinnost užití energie v objektech veřejného sektoru a bytového fondu.

Příklad rekonstrukce menší obecní kotelny na biomasu: Roční výroba tepla 10 000 GJ, instalován kotel na uhlí (varianta A) resp. na zemní plyn (varianta B) Roční spotřeba paliva: cca 1 000 tun hnědého uhlí cca 350 000 m3 zem. plynu Množství vyprodukovaných emisí CO2/rok: 1400 tun CO2 (při 0,36 kg CO2 / kWh výhřevnosti paliva) 660 tun CO2 (při 0,20 kg CO2 / kWh výhřevnosti paliva) Finanční přínos při rekonstrukci kotelny na biomasu (=nulové emise CO2) a odprodeji emisí (při ceně 3 resp. 4 dolary, tj. zhruba 90 až 120 Kč za tunu CO2): 126 000 až 168 000 Kč/rok     (*12 let životnosti projektu) 59 400 až 79 200 Kč/rok         (*12 let životnosti projektu)

Článek převzat z časopisu Zprávy ze SEVEn.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?