Odborné články
Při rekultivaci krajiny se uplatní i energetický šťovík
Severní Čechy charakterizuje devastace životního prostředí. Díky těžbě hnědého uhlí v povrchových dolech zde zmizely celé vesnice i rozsáhlé území s kvalitní zemědělskou půdou. Těžbě musely ustoupit také rozlehlé ovocné sady. Zdevastovanou zemědělskou krajinu je třeba rekultivovat, a to například i s využitím energetických plodin.
Například rekultivace území povrchového dolu společnosti Doly Nástup Tušimice na Chomutovsku se týkají asi čtyř tisíc hektarů. Z této rozlohy je asi polovina zrekultivovaná, druhá polovina na obnovu čeká. O tom se přímo na místě dozvěděli studenti z České zemědělské univerzity v Praze, kteří sem přijeli na exkurzi. Metody rekultivace popsal Ing. Roman Honzík z oddělení ekotoxikologie Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.
Dlouhodobý proces
Rekultivace mohou probíhat třemi způsoby: Jde o rekultivaci lesnickou, zemědělskou nebo hydrickou. Nejobtížnější je zemědělská rekultivace, tj. obnova půdy pro pěstování plodin, nejjednodušší je hydrická rekultivace, která spočívá v zaplavení území vodou, čímž vznikne jezero.
Nejprve proběhne technická rekultivace, tj. v podstatě srovnání povrchu. Při zemědělské rekultivaci se po pěti letech naveze třicet až padesát centimetrů ornice. Povážka ornicí stojí zhruba pět miliónů korun na jeden hektar. Poté začíná biologický cyklus, který trvá pět až osm let. Optimální podmínky pro pěstování zemědělských plodin se však vytvoří až za dvanáct až patnáct let.
Při lesnické rekultivaci do jamek se substrátem obohaceným živinami vysazují stromky. Zatímco v minulosti se vysazovaly prakticky všechny druhy, v současnosti se sázejí jen původní dřeviny. K nim patří například olše, duby nebo buky. K nenáročným stromům náleží bříza. O vysazené stromky se ale musí pečovat, aby došlo k jejich dobrému zakořenění. Hlavním problémem je plevel, který je třeba stále odstraňovat.
Zrekultivované území si studenti prohlédli nedaleko Kadaně. Jsou zde k vidění všechny tři druhy rekultivace: Území bylo zatravněno, byly vysázeny stromky a vznikl i malý rybníček. Na části zrekultivovaného území hospodaří Školní statek Kadaň, který obhospodařuje zhruba 450 hektarů zemědělské půdy. Z této výměry se na výsypkách nachází asi 150 hektarů a dosahuje se zde velmi dobrých výsledků. Hektarové výnosy ozimé pšenice se pohybují nad čtyřmi a půl tunami a řepky kolem tří tun.
Univerzální plodina
V těsném sousedství budovy výzkumného ústavu je pokusný pozemek s energetickými a krmnými plodinami, které jsou současně vhodné i pro rekultivace. Příchozí mohou spatřit například rychle rostoucí dřeviny, pícniny nebo krmný šťovík. Především šťovík má tu výhodu, že jej lze úspěšně pěstovat na svazích ohrožených erozí a současně je vhodný na krmné i energetické účely (bioplyn, přímé spalování).
Krmný šťovík odrůdy Rumex OK 2 je vytrvalá plodina, která vydrží na stanovišti deset, patnáct i více let. Tím je předurčen zejména na svažité pozemky, kde působí jako vynikající protierozní opatření. Porosty vykazují odolnost k mrazu i nepříznivým povětrnostním vlivům. Rostliny obrůstají velmi brzy zjara a ještě pozdě na podzim je pole stále zelené. Šťovík odrůdy Rumex OK 2 vytváří mohutné rostliny vysoké kolem dvou metrů. Dozrává začátkem července, kdy jsou suché rostliny vhodné na topení.
Hluboké zakořenění šťovíku spolehlivě chrání půdu před smyvem ornice a erozními vlivy. Proti erozi chrání šťovík půdu lépe než zatravnění. Daří se mu na všech stanovištích, pouze nesnáší vysokou hladinu spodní vody.
Správné pěstování
Velké zkušenosti s pěstováním krmného šťovíku má Ing. Vlasta Petříková, DrSc., z organizace CZ Biom. O této plodině hovořila na jednom ze seminářů, uspořádaných ve Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze – Ruzyni. Ve své přednášce zdůraznila, že krmný šťovík je kulturní plodina a ne plevel, jak se někteří dosud domnívají. Odrůda Rumex OK 2 vznikla zkřížením šťovíku zahradního a tjanšanského v Botanickém ústavu Akademie věd na Ukrajině. Od plevelných druhů se liší tím, že nezapleveluje okolí. Porost kulturního šťovíku je naopak k zaplevelení náchylný, s čímž musí pěstitel počítat. Ing. Petříková ale zdůraznila, že šťovík nepatří na podmáčené půdy. Při přemokření rostliny trpí a odumírají jim kořeny. Krmný šťovík pěstitelé právě na zamokřené půdy často zasejí a pak se diví, že se rostlinám nedaří.
Podle zkušeností Ing. Petříkové se šťovík obvykle seje na jaře, ale může se vysévat i na podzim, což se osvědčilo v letech s jarními přísušky. Po zasetí rostliny pomalu vzcházejí a v prvním roce mohou být porosty ohroženy erozí a zaplevelením. V následujících letech na jaře brzy obrůstá, a tak už půdní eroze nehrozí.
Pozor na plevele
Hubení plevelů je třeba věnovat náležitou pozornost. Ing. Petříková jako výborné opatření proti plevelům po založení porostu doporučuje odplevelovací seč a ponechání posečené hmoty na poli, což působí jako mulč. Sekat by se měl šťovík třikrát ročně. V prvním roce se sklízí zelená hmota na krmení. Až v dalších letech se rostliny nechávají dozrát na palivo. Při pěstování na výrobu paliva Ing. Petříková radí tři týdny před sklizní aplikovat přípravek Clinic, který porost zdesikuje, a pak se sklízí suchá hmota. Tento zásah šťovíku neublíží, ihned po sklizni rostliny začnou obrůstat. Za dva až tři týdny po sklizni už je pole opět zelené. Je však potřeba čelit plevelům.
Jako nejdůležitější agrotechnické opatření při pěstování šťovíku Ing. Petříková vidí diskování po letní sklizni. Tímto zásahem se provzdušní půda a zničí se plevele. Diskování přispívá k intenzivnímu obrůstání a zahušťování porostu šťovíku v dalších letech. Bez diskování bývají porosty šťovíku značně zaplevelené.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov
Význam popelovin v travní biomase pro energetické účely
Podrobnější pohled na nedávnou mediální kauzu okolo topolů
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Nebojte se energetického šťovíku
Nejnovější zkušenosti s pěstováním energetického šťovíku - Uteuša
Uplatnění krmného - energetického šťovíku
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Využití krmného šťovíku při sklizni na zeleno a agrotechnické zásady
Krmný šťovík
Energetické využití biomasy a rekultivace
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny
Datum uveřejnění: 15.4.2013
Poslední změna: 26.4.2013
Počet shlédnutí: 7484
Citace tohoto článku:
HONSOVÁ, Hana: Při rekultivaci krajiny se uplatní i energetický šťovík. Biom.cz [online]. 2013-04-15 [cit. 2024-11-25]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-kapalna-biopaliva-spalovani-biomasy-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/pri-rekultivaci-krajiny-se-uplatni-i-energeticky-stovik>. ISSN: 1801-2655.