Podpora tepla v Nizozemsku

Nizozemsko je v současnosti závislé téměř z 95 % na fosilních palivech a primárním zdrojem pro vytápění domácností, komerčních budov, skleníků a k ohřevu vody je zde zemní plyn. Cíle snižovat emise skleníkových plynů zanesené ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích 2009/28/EG jsou součástí i vlastní nizozemské energetické dohody (Energy Agreement for Sustainable Growth, 2013). Mezi hlavní body dohody patří dosáhnout energetických úspor o 1,5 % za rok, zvýšit využití energie OZE z 5,3 % v roce 2014 na 14 % do roku 2020. Rozvinout decentralizované lokální obnovitelné zdroje a teplo v obcích, vytvořit chytrou síť ,,Smart Energy Network‘‘, vytvořit 15 000 pracovních míst do roku 2020 a zaměřit se na energetické inovace s podporou financování bankami. Z dlouhodobého hlediska si Nizozemí klade za cíl snížit emise skleníkových plynů o 80 - 95 % do roku 2050. Ke splnění těchto cílů má pomoci tato loni zavedená provozní podpora tepla.

V Nizozemsku fungují dvě hlavní podpory obnovitelných zdrojů. Investiční podpora ISDE, zaměřená na menší zdroje a tarifní program SDE+ podporující větší zdroje. Podpora ISDE podporuje soukromé osoby i malé podniky, které vlastní nebo připravují projekty využívající solárních kolektorů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu nebo kamen na pelety.

Investiční podpora

Výše dotace ISDE se v současnosti pohybuje kolem 2500 € (3200 € v roce 2016) pro zařízení od 5 do 50 kW a 110 €/kW (80 €/kW v roce 2016) pro zařízení od 50 do 500 kW. Celkový rozpočet pro ISDE na rok 2017 stanovilo Ministerstvo hospodářství na 70 milionů eur.  

Tabulka 1: Investiční podpora ISDE

Provozní podpora

Nejvýznamnějším nástrojem podpory obnovitelných zdrojů energie v Nizozemsku je prémiový výkupní (zelený bonus) SDE+. Ten je určen pro zařízení nad 500 kW a jeho cílovými skupinami jsou společnosti, instituty a neziskové organizace, které vyrábějí nebo mají v úmyslu vyrábět obnovitelnou energii. Vláda sama nesmí v rámci programu SDE+ o dotace žádat.

Tato podpora se zaměřuje na obnovitelné zdroje elektřiny, plynu a tepla, včetně kogenerace. Podporuje hloubkovou geotermální energii, termální konverzi z biomasy, anaerobní fermentaci biomasy, solární ohřev a zdroje obnovitelného tepla existujících instalací (biomasa, bioplyn, bioodpad).

Program prošel v roce 2016 úpravou, mezi jejíž hlavní body patří;

• dvě kola dotací ročně (jaro/podzim), každá etapa má 3 fáze,
• maximální základní částka 0,150 €/kWh byla snížena na 0,130 €/kWh v roce 2017, poté co klesly ceny obnovitelných energií,
• každá fáze má maximální přidělovanou částku: od 9 €ct/kWh       (6,4 €ct/kWh za plyn) ve fázi 1 do 13 €ct/kWh (9,2 €ct/kWh pro plyn) ve fázi 3,
• celkový rozpočet na rok 2017 je 6 miliard eur,
• minimální kapacita kotlů na dřevěné pelety byla snížena z ≥ 10 MWth na ≥ 5 MWth,
• podpora termálních solárních kolektorů pouze pro kapacity ≥ 140 kW. Kapacita je počítána z termální kapacity 0,7 kW/m² osvětleného povrchu solárního kolektoru,
• pouze velké projekty solární fotovoltaiky, napojené do sítě mohou obdržet podporu.

Výše podpory se odvíjí od typu užité technologie a výše produkované energie. Bonusy se odvíjí od průměrné ceny energie, čímž je kompenzována fluktuace cen.  Inovovaný tarif SDE+ je vyplácen fixně po dobu 8, 12 nebo 15 let, v závislosti na typu zařízení.

Každá fáze má přidělený jednotný rozpočet. V první etapě jdou na řadu „levnější‘‘ technologie. Výše požadované dotace musí být nižší nebo rovna maximální částce přidělované v příslušné fázi a současně vyšší, než je základní cena energie. Dotace je alokována aukčním principem.

Díky zvýšenému rozpočtu a úpravě programu SDE + se nizozemská vláda přiblížila splnění cílů 2020 EU pro obnovitelné zdroje.

Tabulka 2: Investiční podpora SDE+

 

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2017.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?