Exkurze po bioplynových stanicích - 1 - Kladruby

Ve dnech 24.-27. června 2002 se konala exkurze po několika bioplynových stanicích v ČR, Německu, Švýcarsku a Rakousku. Exkurze se zúčastnili:

Anna Cemerková	Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Miroslav Kajan	Bioplynová stanice Třeboň
Petr Kocan	Výzkumný ústav zemědělské techniky
Petr Kramoliš
Milan Motl
Josef Němček	Ostrava - Proskovice
Zdeněk Pastorek	Výzkumný ústav zemědělské techniky
Antonín Slejška	Výzkumný ústav rostlinné výroby
Jaroslav Váňa	Výzkumný ústav rostlinné výroby

V následujícím seriálu článků budou stručně popsány jednotlivé bioplynové stanice.

---

Bioplynová stanice v Kladrubech (okres Rokycany) byla vybudována v roce 1988. Nyní je ve vlastnictví ZD Kladruby, které je však v konkurzu. Bioplynová stanice zpracovává kejdu z přilehlého chovu s 12.000 prasnicemi a 4.500 selaty. Dále je do bioplynové stanice přijímána kejda z chovu býků o objemu asi 5m³ řídké kejdy denně.

Kejda prasat je sbírána v akumulační (vstupní) jímce (obr.1). Odtud jde separátoru, kde se odděluje hustá a řídká frakce kejdy (obr.2). Hustá kejda o sušině 5% (obr.3) odchází do vyhnívací nádrže (obr.4), zatímco řídká část je směrována na aerovanou čističku odpadních vod (obr.5 a 6).

Na čističku navazuje usazovák (obr.7) a proces čištění je dokončen v rybníčku (obr.8).

Anaerobní digesce husté frakce probíhá v jedné ze dvou vyhnívacích nádrží, které mají dohromady objem 1.400 m³ (využívána je však pouze jedna). Denně je do reaktoru přidáváno 20m³ husté frakce kejdy. Teplota v reaktoru se pohybuje mezi 39-42°C. Dříve se provádělo míchání pomocí bioplynu, ale nebyly s ním dobré zkušenosti (výtěžnost bioplynu nebyla vyšší a pouze se ztrácela energie potřebná k míchání), a tak se od něj upustilo. Kejda se do vyhnívací nádrže přivádí spodem a z vyhnívací nádrže odchází na separaci, která je v současné době mimo provoz. Dříve byla prováděna ve dvou odstředivkách (obr.9), které však spotřebovávaly mnoho energie a byly s nimi problémy s obsluhou. Nyní se čeká na dodání nového separátoru.Vyhnilá kejda je proto zatím přímo rozvážena na pole. Jakmile bude zprovozněna separace, tak se začne s výrobou hnojiva z pevné frakce, zatímco kapalná frakce půjde na čističku.

Roční produkce bioplynu je 18.000m³, ale využíváno je pouze 13.000m³. Obsah metanu v bioplynu se pohybuje kolem 67%. Vzniklý bioplyn je veden do plynojemu s objemem 12.000m³ plynu pod tlakem 1,9 MPa (obr.10) a následně spalován v plynových kotlích (obr.11). Kotle jsou přestavěny z kotlů ČKD Dukla KLT 350 s jmenovitým výkonem 373 kW na hnědé uhlí ořech. Celý proces je sledován a řízen z velína (obr.12).

Udávaná roční produkce bioplynu neodpovídá odhadu:

• objem fermentoru 700m³ / příjem kejdy 20m³/den = doba zdržení 35 dní
• příjem kejdy 20m³/den x sušina 5% x objemová hmotnost 0,5 tun/m³ x počet dní v roce 365 = 182,5 tun sušiny / rok
• roční příjem sušiny 182,5 tun/rok x ztráta sušiny během vyhnívání 40% x množství bioplynu z rozložené hmoty 1000 m³/tunu = 73.000 m³

Obr. 2: Separátor
Obr. 3: Odseparovaná hustá frakce kejdy
Obr. 4: Vyhnívací nádrž
Obr. 5: Aerovaná čistička odpadních vod
Obr. 6: Aerovaná čistička odpadních vod
Obr. 7: Usazovák
Obr. 8: Rybníček
Obr. 9: Odstředivka
Obr. 10: Plynojem
Obr. 11: Plynový kotel
Obr. 12: Velín

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu