Bioplyn v České republice

Rozvoj bioplynových stanic v České republice je žádoucí s ohledem na:

• závazek ČR dosáhnout do r. 2010 podíl 3,6% obnovitelných energií z celkové energetické spotřeby (energie z biomasy by v r. 2010 představovala 51 PJ . r^-1)
• plnění úkolů z implementace směrnice Rady EU 91/676/EEC (Nitrátová směrnice)
• plnění úkolů z implementace směrnic Rady EU 1999/31/EEC, podle které je nezbytné do r. 2010 snížit množství biologicky odbouratelného odpadu na skládkách na 25% hmotnosti r. 1995.

Stávající výroba bioplynu ze zemědělství je hodnocena (VÚZE Praha) ve studii energetické efektivnosti ČR 6 TJ . r^-1. Současné využití dostupného potenciálu je hodnoceno 0,3%.

Rozvoji bioplynových stanic brání především nízké výkupní ceny elektrické energie vyráběné na bioplynových stanicích. Připravovaná legislativa na podporu obnovitelných energií by měla zvýšit ceny elektrické energie na středních bioplynových stanicích až na 2,40 Kč . kWh^-1. Jelikož v r. 2010 uvažuje s roční produkcí elektřiny z biomasy 1400 GWh, měla by k tomuto období být zabezpečena produkce elektřiny z bioplynu alespoň 1000 GWh . r^-1. Do doby nástupu nových výkupních cen elektrického proudu mohou být ekonomicky efektivní pouze bioplynové stanice s plným využitím produkovaných energií včetně tepla v dalších návazných podnikatelských záměrech.

Další budování zemědělských bioplynových stanic v České republice doporučuji zabezpečit technologiemi umožňujícími kofermentovat při anaerobní digesci zvířecích fekálií další bioodpady zemědělské, komunální a průmyslové. Ze zemědělství jde především o travní fytomasu, která počínaje r. 2001 musí být z dotačně udržované zatravněné půdy odstraňována. Tato fytomasa může být též senážována a skladována pro biozplynování v zimním období. Analogické problémy s travní fytomasou vznikají i v komunální oblasti při údržbě veřejné zeleně, kde v ČR odpadá ročně cca 200 000 t trávy.

Na zemědělských bioplynových stanicích (na základě zkušeností z NSR) je účelné kofermentovat kuchyňský odpad z jídelen a restaurací včetně olejů po smažení a obsahu kuchyňských lapolů. V ČR chybí kapacity pro zpracování těchto odpadů.

Z průmyslových bioodpadů jsou vhodné pro kofermentaci především odpady z potravinářského průmyslu.

V případě, že by v ČR byl po vzoru států EU separovaně sbírán domovní bioodpad, je možno jako způsob zpracování využít též kofermentaci na zemědělských bioplynových stanicích.

Ceny za zpracování komunálních a průmyslových bioodpadů se od r. 2001 vlivem účinnosti nové legislativy odpadů začnou zvyšovat (ve SRN je současná průměrná cena za zpracování 1 t kuchyňského odpadu 150 DM) a mohou tak zabezpečit ekonomickou efektivnost bioplynových stanic a prosperitu jejich provozovatelů. U bioplynových stanic s vyšším podílem kofermentace dalších bioodpadů doporučuji budovat kompostárenské linky pro výrobu tuhých organických hnojiv a pěstebních substrátů. Výroba komerčních hnojiv může ekonomickou efektivnost bioplynových stanic navyšovat.

Je třeba přednostně využívat vhodné objekty, adaptovatelné na bioplynové stanice. Jde především o betonové a smaltované nepotřebné senážní věže a sklady kejdy. Vybudované jímky na senážních hospodářstvích je možno adaptovat na homogenizační jímky pro kofermentaci dalších bioodpadů. Případné silážní žlaby je možno použít jako kompostoviště biozplynovaných produktů.

Budování bioplynových stanic v České republice doporučuji zabezpečit souborem systematických organizačních, legislativních a ekonomických opatření a propagací s uplatňování zahraničních zkušeností.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost