Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv

Úvod

V současné době se pro výrobu tepla a elektřiny z biomasy využívá především lesní a dřevní odpad. Po vstupu ČR do EU lze očekávat, že se ještě výrazněji než dosud projeví přebytek zemědělské půdy, která nebude uplatnitelná pro produkci potravin. Jednou z cest racionálního využití půdy je právě oblast energetických a průmyslových plodin. Uvedené problematice je věnován seminář Zemědělská technika a biomasa 2004.

K energetickým účelům lze využít jak tradiční zemědělské plodiny (pšenice, tritikale apod.), tak i netradiční byliny s vysokými výnosy sušiny (např. chrastice rákosovitá, šťovík Uteuša apod.). Dalším významným zdrojem je zbytková biomasa (např. sláma obilovin, kukuřice apod). Jedním z významných faktorů uplatnění biopaliv rostlinného původu je ekonomika jejich výroby a schopnost konkurovat ostatním srovnatelným palivům na trhu. S využitím dosavadních zkušeností a výsledků výzkumných projektů jsme vypracovali analýzu nákladů a konkurenceschopnosti pro tyto vybrané plodiny:

1. víceleté plodiny - šťovík Uteuša (nově vyšlechtěná odrůda vhodná pro energetické účely – doba pěstování 15 let), křídlatka Bohemica (doba pěstování 15 let), chrastice rákosovitá (doba pěstování 10 let)
2. jednoleté plodiny - pšenice ozimá (využití celé produkce pro energetické účely), čirok
3. využití zbytkové biomasy po tržní realizaci hlavního produktu - tritikale (energetické využití slámy), kukuřice (energetické využití zbytkové biomasy po sklizni na zrno)

Náklady na pěstování a sklizeň plodin

Náklady na pěstování a sklizeň byly sestaveny s využitím databázového modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT). Základem kalkulace nákladů jsou modelové technologické postupy. Výpočty vychází z průměrných podmínek oblastí pěstování, standardní intenzity výroby cenových relací roku 2004. Celkové náklady zahrnují:

• variabilní náklady celkem (hnojiva, osivo a sadba, chemické přípravky)
• náklady na mechanizované práce (náklady na stroje včetně obsluhy)
• fixní náklady (nájemné půdy, daně, odpisy a opravy staveb, úroky z úvěrů, výrobní a správní režii)

Náklady na zpracování produktu

Pro výpočty byly zvoleny tyto formy zpracování energetického produktu:

• řezanka, lisované balíky - zpracování produktu do formy řezanky nebo do velkoobjemových balíků je zahrnuto v technologických postupech a tedy i náklady jsou již zahrnuty v nákladech na pěstování a sklizeň plodiny
• brikety, pelety - náklady na briketování a peletování vychází z podkladů získaných od výrobců, jejich velikost závisí především na výkonnosti linky a dále na kvalitě, stavu a vlhkosti zpracovávané suroviny. Podle dostupných informací od výrobců se pohybují u briketovacích linek cca od 600 do 1200 Kč/t, u peletovacích linek od 500 do 1000 Kč/t. Vzhledem k nižším požadavkům na dosoušení suroviny jsou uvažovány průměrné náklady na briketování ve výši 800 Kč/t a průměrné náklady na peletování ve výši 700 Kč/t.

Náklady na jednotku energetické produkce

Výnos energetického produktu a výhřevnost jsou pro řezanku a balíky uvažovány při standardním obsahu 85 % sušiny, pro brikety a pelety při vlhkosti 12 %.

Výsledným ekonomickým ukazatelem jsou tedy náklady na měrnou jednotku hmotnosti a dále náklady na jednotku energie v dané formě biopaliva.

Dotace

Pro pěstování energetických a průmyslových plodin lze v roce 2004 využít následující dotace:

• jednotná platba na plochu (SAPS) – 1800 Kč/ha)
• doplňková přímá platba (TOP UP) - pro rok 2004 stanovena ve výši do 2500 Kč na hektar orné půdy, skutečná výše podpory však byla pouze 1477 Kč na hektar orné půdy
• podpora podle dotačního titulu "Založení a údržba porostů bylin pro energetické využití pěstovaných na orné půdě" (PGRLF) - 2000 Kč na ha orné půdy využívané pro pěstování těchto bylin (je poskytována jen na vybrané druhy energetických bylin – v tomto příspěvku se týká pouze šťovíku krmného a chrastice rákosovité).

Výsledky

Výsledky modelování ekonomiky vybraných energetických plodin a jejich následného zpracování do různých forem vhodných pro energetické využití jsou uvedeny v tabulce 1.

Náklady na jednotku základního energetického produktu z biomasy (řezanka, lisované balíky) většiny vybraných energetických plodin se bez dotací pohybují cca od 1000 do 1600 Kč/t, při využití dotací se celkové náklady na jednotku energetického produktu sníží na cca 520 až 1200 Kč/t. Ekonomicky výhodné se jeví využití zbytkové biomasy po sklizni a tržním využití hlavního produktu (tritikale, kukuřice), kde náklady na jednotku energetického produktu se pohybují cca od 470 do 790 Kč/t.

Při uplatnění tohoto paliva na trhu jsou hlavním konkurentem piliny a netříděné hnědé uhlí. V grafu na obr. 1 jsou náklady na produkty z biomasy uvedeny v porovnání s cenou těchto konkurentů (jedná se o cenu u výrobce a bez DPH).

Z grafu je zřejmé, že bez dotací jsou ekonomicky výhodné jen energetické produkty ze zbytkové biomasy (tritikale, kukuřice), ostatní nejsou na současném trhu paliv ekonomicky konkurenceschopné. Při využití stávajících dotací se konkurenceschopnost těchto plodin výrazně zlepší.

Vzhledem k tomu, že energetické produkty z biomasy nemají shodnou výhřevnost s porovnávanými palivy, je vhodné posuzovat i výsledné náklady na jednotku energie v palivu. Konkurenceschopnost energetických produktů z biomasy se v tomto ukazateli mírně zhoršuje. Náklady na jednotku energie v palivu jsou uvedeny na obr. 2.

Energetický produkt ve formě řezanky nebo lisovaných balíků je účelné využívat především v místě vzniku, doprava na větší vzdálenosti výrazně zhoršuje ekonomiku. Technologicky je pak vhodný pro velké teplárny a elektrárny případně pro kotelny místního dálkového vytápění. Pro vytvoření plošného trhu s biopalivy a jejich využívání pro lokální vytápění rodinných domků je vhodnější biomasa ve formě briket nebo pelet. Porovnání ekonomiky briket a pelet z biomasy ve srovnání s hlavním konkurentem na trhu paliv je uvedeno ve vztahu na jednotku hmotnosti na obr. 3 a ve vztahu na jednotku energie na obr. 4.

Závěr

V oblasti rostlinné biomasy se jeví výhodné využití zbytkové biomasy po sklizni a tržním využití hlavního produktu. Záměrně pěstované energetické plodiny se budou z hlediska výsledné ekonomiky na trhu paliv bez dotací jen obtížně prosazovat. S využitím dotací se ekonomika energetických plodin a jejich konkurenceschopnost na trhu paliv výrazně zlepší. Ekonomicky příznivější se jeví víceleté energetické plodiny. Při přípravě a realizaci podnikatelského záměru na delší časové období zůstává určitým problémem garance výše a jistoty dotačních podpor.

Kromě tohoto úzkého pohledu na ekonomiku biopaliv je však třeba konstatovat, že pěstování a využívání energetických a průmyslových plodin má význam a příznivé přínosy i v dalších oblastech, např.:

• racionální využití zemědělské půdy, snížení zaplevelenosti,
• vytvoření nových pracovních příležitostí,
• zvýšení ekonomické stability zemědělských podniků,
• úspora neobnovitelných zdrojů energie,
• příznivý vliv na životní prostředí.

Článek byl publikován ve sborníku k akci: Zemědělská technika a biomasa 2004.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?