Nový zákon o POZE si žádá mnoho doprovodné legislativy

Nový zákon o podporovaných zdrojích energie platný od 1. 1. 2022 zmocňuje anebo ukládá vládě či ministerstvům aktualizaci a přípravu nových nařízení a vyhlášek. Některé jsou již ve sbírce zákonů a na další se teprve čeká. Jistě není od věci si nové vyhlášky týkající se provozu zdrojů na biomasu představit.

Vyhláška o modernizaci č. 68/2022 Sb. 

Modernizace a úprava, to jsou dva různé pojmy mající v zákoně o POZE každý svůj vlastní význam. Modernizace je obnovení výrobny na parametry srovnatelné s novou výrobnou. Při splnění podmínek modernizace má výrobna možnost se přihlásit k nové podpoře. Kromě podmínek modernizace vyhláška také definuje pro palivové zdroje způsob stanovení množství elektřiny odpovídající výrobě před provedením úpravy a rozsah dokumentů, které je třeba ohledně modernizace uchovávat. 

Co se týče modernizace je třeba asi zmínit hlavně dva body. Jedním z nich je rozsah modernizace daný výčtem minimálních úprav dle různých druhů podporovaných zdrojů. Druhým pak definice výše vynaložených investičních prostředků na provedení modernizace. Zde se vyhláška odvolává na další novou legislativu, a tou je vyhláška o technicko-ekonomických parametrech, která definuje základní parametry podporovaných zdrojů. Jedním z parametrů je i očekávaná výše měrných investic. 

Jak bylo zmíněno v úvodu, modernizace a úprava jsou dva různé pojmy. Modernizační vyhláška se věnuje i úpravě zařízení, konkrétně tzv. zastropování roční podporované výroby. Je to kvůli tomu, že úpravou zařízení je možné provést i výrazné zásahy do výrobny, a to včetně navýšení instalovaného výkonu. Vyhláška tedy definuje, jak stanovit množství elektřiny, na které bude možné pobírat provozní podporu po navýšení instalovaného výkonu. Podporu bude možné nárokovat na průměr tří nejlepších provozních let v pětileté historii. To samozřejmě platí jen pro zdroje mající provozní historii delší než právě zmiňovaných pět let. Zdroje s kratší historií pak využívají opět data z vyhlášky o technicko-ekonomických parametrech. 

Vyhláška o technicko-ekonomických parametrech č. 79/2022

Náplní této vyhlášky je definovat technicko-ekonomické parametry pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu. Jde jmenovitě o roční využití výrobního zdroje stanovené jako množství uplatněné elektřiny za rok podělené instalovaným výkonem. Dále o investiční náklady vztažené na jednotku instalovaného výkonu a náklady na pořízení paliva. Kromě technicko-ekonomických parametrů vyhláška definuje dobu životnosti, a to jak pro novou, tak modernizovanou výrobnu, diskontní míru, rozsah a výši provozních nákladů. Pro potřeby výpočtu podpory modernizovaných výroben tepla pak vyhláška definuje i způsob určení ceny tepla. 

Bohužel vyhláška nereflektuje současný stav na poli stavebních prací, růst cen materiálů a celkově všech nákladů kvůli růstu cen energií a paliv. Parametry uvedené ve vyhlášce jsou tím pádem podhodnocené. Vzhledem k tomu, že v posledních letech nedocházelo k výstavbě nových zdrojů, nemá ERÚ data pro stanovení jiných cen, než které byly použity v předchozích vyhláškách. S některými druhy projektů zkušenosti v ČR navíc nejsou vůbec anebo jen ojedinělé. Tím se do jisté míry dá vysvětlit nízký měrný investiční náklad použitý pro výstavbu nových zdrojů anebo modernizaci. Není to však důvod přehlížet dlouhodobě rostoucí ceny vstupů a nákladů spojených s jejich přípravou, nebo také ostatních provozních nákladů. Ty navíc u palivových zdrojů nejsou vyhláškou vůbec řešeny a ani nejsou navázány na výpočet valorizace. 

Překompenzační vyhláška č. 72/2022

Přesněji jde o vyhlášku o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie. Vyhláška stanoví vzory formulářů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu a také způsob, jak se stanoví redukce provozní podpory o investiční dotaci (pro případ jejího “vrácení”). 

Vyhláška velmi podrobně popisuje v budoucnu zřejmě nejméně používaný způsob úplného vrácení investiční dotace prostřednictvím redukce budoucí provozní podpory. Na druhou stranu však chybí praktické informace, jak tabulku překompenzace vyplnit. Respondent se musí spokojit s krátkým komentářem jednotlivých řádků. 

Zajímavý a praktický detail, který by neměl uniknout provozovatelům, kteří spouštěli zdroje ve výrobně postupně, se nachází v příloze č. 2 část B. Zde je ve dvou odstavcích vysvětleno, jak postupovat v případě, že je vyplňován dotazník za výrobnu obohacenou o další zdroje v dalších letech anebo jak vyplnit tabulku pro zdroj ve výrobně, která byla spuštěna a hodnocena již dříve. 

Překompenzace je téma, které je doprovázeno velkým údivem provozovatelů a není se čemu divit, protože z počáteční podpory obnovitelných zdrojů se postupně vyvinul hon na provozovatele. Během podporované doby se několikrát změnila pravidla, značně narostla byrokracie, zavedly se nové podmínky komplikujicí a prodražující provoz, a nakonec je zde nástroj, který ze své podstaty má být trestem pro ty, kteří se o své provozy starají dobře a snaží se o maximální efektivitu. Nicméně výsledky sektorového šetření ukazují, že k překompenzaci v žádném již vyhodnoceném sektorovém šetření (v období 2006-2010) nedošlo a je tedy pravděpodobné, že k redukci podpory bude docházet jen v ojedinělých případech, jestli vůbec. Zůstává pak otázka, zda celé šetření stojící stát nemalé prostředky je vůbec smysluplné a zda není vhodné celý systém upravit a zjednodušit. 

Čekání na novou čtyřistasedmdesátsedmičku

Zatím jsme se nedočkali nové vyhlášky nahrazující tu o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů (č. 477/2012 Sb.). Pro obor bioenergetiky jde o zásadní vyhlášku a dle práce v pracovní skupině dozná zásadních změn. Jednou z těch změn je ukončení evidence a uchování dokumentů týkajících se cíleně pěstované biomasy, protože v cenovém rozhodnutí jsou kategorie AF1 a AF2 sloučeny již dva roky. 

V případě bioplynu dříve používané pojmy “Cíleně pěstovaná a Ostatní biomasa” vystřídají pojmy “Pokročilé a Ostatní vstupní suroviny”. Stejně tak se vystřídá i evidence, kdy tu ohledně cíleně pěstované biomasy nahradí evidence kritérií udržitelnosti biomasy, tedy pro ty nadlimitní výrobny (zatím platí jen pro BPS větší jak 2 MW a teplárny větší jak 20 MW – vyjádřeno jako příkon v palivu). Do vydání vyhlášky zatím není úplně jasné, jaký bude rozsah vykazování pro podlimitní výrobny. 

Návrh CZ Biom byl nepožadovat žádnou evidenci nad rámec Výkazu paliv zadávaný na OTE. Právě ten se má v souvislosti se změnou Vykazovací vyhlášky také zásadně měnit. Obě vyhlášky jsou v této části provázané, a proto je důležité, jak bude vypadat nová příloha č. 2 - rozdělení druhů biomasy pro proces AF (anaerobní fermentace). Ta vychází ze směrnice RED II, která její podobu určuje celkem přesně. Bylo tedy nutné především se vypořádat s překladem do českého jazyka bez ztráty původního významu, a přitom zohlednit české legislativní prostředí. 

Základní dělení však muselo zůstat zachováno. Pokročilé vstupy jsou děleny na A a B. Přitom do kategorie A patří různé biologicky rozložitelné odpady, kejda, hnůj, trus a pak potravinářsky i krmivářsky nevyužitelné lignocelulózové a celulózové vláknoviny (jde o rostlinné materiály typu nedožerky, siláž a senáž nevhodné kvality apod. CZ Biom zastává názor, že by sem měly patřit i plodiny bez tržního uplatnění, což není zatím potvrzeno). Kategorie B tvoří použitý kuchyňský olej a živočišné tuky kategorie VŽP 1 a 2. Vše ostatní je pak kategorii C – tedy suroviny pro výrobu ostatního bioplynu a biometanu. 

Jelikož se v praxi může stát, že odpad nebo zbytek z výroby může být zařazen dle podmínek využití jak v kategorii A tak v kategorii C, jsou některé položky ze seznamu v kategoriích stejné. Typickým příkladem mohou být cukrovarnické řízky, které jsou primárně klasifikovány jako krmivo, tedy kategorie C, ale jen za dodržení jistých podmínek. Nejsou-li podmínky pro krmivo dodrženy, stává se tento materiál již zbytkem bez dalšího využití pro výživu zvířat, a proto se jedná o kategorii A. Při evidenci tedy bude nutné v některých případech materiál správně klasifikovat a jindy to bude jednoznačné. 

Pevná biomasa pro spalování a spoluspalování dozná zřejmě jen drobných kosmetických úprav. Zásadní změnou však je, že by se kategorizace biomasy, která je dosud používána v podpoře elektřiny z biomasy měla přenést také do provozní podpory tepla z pevné biomasy. Dojde tak ke srovnání podmínek obou typů využití jednoho paliva.  

Doprovodná legislativa vzniká již tak nějak v ČR tradičně až po vydání zákonů. Velmi to komplikuje život kvůli chybějícím detailům dovysvětlujícím legislativní rámec daný zákonem. Vznikají tak nepříjemné situace, a to jak provozovatelům, tak i úředníkům. CZ Biom se snaží do vyhlášek promítat zkušenosti z praxe a udržovat legislativní požadavky na únosné míře, protože cílem je, vytvořit prostor pro nové investice do obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je nový zákon o podporovaných zdrojích velkým posunem a umožňuje i na základě nařízení vlády meziročně reflektovat aktuální situaci.   

Článek byl publikován v časopisu Biom 1/2022 Udržitelná biomasa.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost