Energetické seno a jeho využití

Abstrakt

Příspěvek se zabývá technologií a ekonomikou pěstování trvalých travních porostů a využitím sena pro energetické účely. Významný vliv na ekonomiku energetického využití sena mají dotace. Bez dotací se náklady na 1 t sena pohybují přes 2000 Kč/t, s využitím dotací na plochu (SAPS) okolo 1500 Kč/t, teprve s využitím dotací SAPS + LFA se náklady na 1 t sena pohybují do 800 Kč/t a jsou uplatnitelné na trhu.

Klíčová slova: trvalé travní porosty, energetické seno, technologie a ekonomika

Abstract

The contribution deals with the technology and economy of perennial grasses stands growing and utilization of hay for energy purposes. Significant effect on the economy of the hay energy utilization has the subsidy. Without the subsidies the costs per 1 ton of hay exceed 2,000 CZK, with the subsidies utilization per surface (SAPS) the costs are about 1,500 CZK/t, therefore subsidies common utilization SAPS + LFA the costs per 1 ton of hay ranges till 800 CZK and they are applicable on the market.

Key words: perennial grass stands, energy hay, technology and economy

Úvod

V České republice se stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná pro produkci potravin. To se projevuje zvyšováním výměry travních porostů.

Výrazný pokles objemu živočišné výroby a omezení využití produkce z trvalých travních porostů (TTP) pro krmení činí z této produkce postupně zbytkovou biomasu a vyvolává problém jejího racionálního využití. Jednou z možností je produkce sena a jeho energetické využití spalováním. Výměra trvalých travních porostů se od roku 1990 zvýšila o více jak 150 tis. ha a podle statistického šetření za rok 2004 je současný stav a objem produkce:

• výměra TTP na seno - 858 tis. ha
• průměrný výnos - 3,23 t/ha
• celková produkce - 2 769 tis.t

Dalším významným zdrojem obdobné biomasy je produkce z narůstající plochy travních porostů na orné půdě (různé formy zatravnění jsou podporovány dotacemi). Významně začíná narůstat i objem zbytkové a odpadní biomasy z údržby krajiny a veřejné zeleně v obcích a městech.

V příspěvku se zabýváme ekonomickým pohledem na problematiku energetického využití sena z trvalých travních porostů.

Technologie a ekonomika TTP

Technologie a ekonomika pěstování a sklizně produkce z trvalých travních porostů byla zpracována s využitím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT Praha), jehož základem je rozsáhlá aktualizovaná databáze:

• technologických postupů pěstování a sklizně plodin
• strojů, doporučených souprav a jejich technických a ekonomických parametrů,
• materiálových vstupů, produkce a jejich ekonomického vyjádření
• vnějších ekonomických vlivů.

Ekonomika pěstování a sklizně sena z trvalých travních porostů je zpracována ve 3 variantách:

• bez hnojení - výnos sena 3 t/ha
• přihnojování kejdou (mezi 1. a 2. sečí) – výnos sena 3,6 t/ha
• hnojení kejdou + přihnojování minerálními hnojivy – výnos sena 4,2t/ha

Technologické postupy pěstování, materiálové vstupy, technické zajištění operací, náklady a výsledná ekonomika produkce (bez uvažování dotací) jsou pro všechny varianty uvedeny v tabulce 1.

Dotace pro pěstování TTP

Současná podoba Společné zemědělské politiky EU postupně upouští od podpor poskytovaných na produkci nebo výrobek a orientuje se více na tvorbu a údržbu krajiny, ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a pohodu zvířat.

Pro pěstování TTP bylo možno v roce 2005 využít následující dotace:

1. Jednotná platba na plochu (SAPS) – stanovena formou sazby na 1 ha zemědělské půdy (pro rok 2005 stanovena ve výši 2110,70 Kč/ha z.p.). Doplňková platba na plochu (TOP – UP) byla pro rok 2005 stanovena ve výši 2314,90 Kč/ha z.p., pro TTP však ji nelze využít
    
2. Podpora LFA – vyrovnávací příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech, poskytuje se pouze na kulturu „travní porost“ (louky, pastviny i ostatní travní porosty) v méně příznivých oblastech. Pro rok 2005 byly stanoveny následující sazby:
   1. horská oblast - HA 4680,-Kč/ha, HB 4014,-Kč/ha
   2. ostatní méně příznivé oblasti – OA 3490,-Kč/ha , OB 2820,-Kč/ha
   3. specifické omezení – S 3420,-Kč/ha,
   4. s ekologickými omezeními - E 2800,-Kč/ha (území NATURA 2000)
       
3. Dotace na základě zákona o zemědělství - podpora pěstování bylin pro energetické využití, výše dotace: do 2 000 Kč/ha. Dotace se však týká jen vyjmenovaných druhů energetických bylin pěstovaných na orné půdě, v předloženém ekonomickém hodnocení TTP nejsou tyto dotace tedy uvažovány.
    
4. Dotace na podporu agroenvironmentálních opatření (AEO) – obsahují m.j. podporu ošetřování travních porostů se zaměřením na údržbu pastvou hospodářských zvířat, zatravňování orné půdy, tvorba travnatých pásů na svažitých půdách, ošetřování trvale podmáčených luk, udržování ptačích lokalit na travních porostech.

Dotace na podporu AEO nejsou rovněž do ekonomického hodnocení energetického využití TTP zahrnuty.

Výsledky a vyhodnocení

Fixní náklady zahrnují především daně, poplatky, náklady na využívání cizího kapitálu a výrobní a správní režii. Jsou pro všechny varianty uvažovány ve stejné výši stanovené (podle dostupných informací VÚZE, MZe, ČSÚ) odborným odhadem na částku 2500 Kč/ha.

Variabilní náklady na pěstování a sklizeň sena z trvalých travních porostů v přepočtu na 1 ha jsou podrobněji specifikovány v tabulce1. Z tabulky vyplývá, že výsledné celkové náklady dosahují hodnot:

• ve variantě 1 (bez hnojení) - 6185 Kč/ha
• ve variantě 2 (přihnojování kejdou) - 7401 Kč/ha
• ve variantě 3 (přihnojování kejdou a TMH) - 8953 Kč/ha

Struktura nákladů je podrobněji znázorněna na obr.1. Fixní náklady činí u 1.varianty 40 %, u druhé 34 % a u třetí 28 %. Nejvýraznější složkou variabilních nákladů jsou náklady na mechanizované práce, jejich podíl se pohybuje od 79 % (var. 3) do 100 % (var. 1).

Zvyšování intenzity pěstování znamená zvyšování nákladů na 1 ha, má však pozitivní vliv na výnos produkce a tak lze konstatovat, že výsledné náklady na jednotku produkce (1 t sena) se v jednotlivých variantách téměř neliší a bez uvažování dotací se pohybují od 2056 Kč/t do 2132 Kč/t (viz obr. 2 - náklady bez dotací) . Biomasa s těmito náklady nemůže ekonomicky konkurovat současným standardním zdrojům energie a je na trhu paliv v podstatě v současné době neuplatnitelná.

V podmínkách pěstitelů, kteří mohli využít dotaci formou jednotné platby na 1 ha zemědělské půdy (SAPS) tuto formu dotace jsou výsledné celkové náklady znázorněny na obr. 3 a jejich hodnoty na 1 ha resp. 1 t produkce jsou následující:

Tabulka 1: Technologie a ekonomika trvalých travních porostů	Obr. 1: Struktura nákladů na pěstování a sklizeň TTP
Obr. 2: Náklady na pěstování a sklizeň TTP (bez dotací)	Obr. 3: Náklady na pěstování a sklizeň TTP (dotace SAPS 2110 Kč/ha)

• ve variantě 1 - 4075 Kč/ha - 1358 Kč/t
• ve variantě 2 - 5291 Kč/ha - 1470 Kč/t
• ve variantě 3 - 6843 Kč/ha - 1629 Kč/t

I biomasa s těmito výrobními náklady je na trhu paliv jen obtížně realizovatelná (je třeba si uvědomit, že nejsou ještě zahrnuta DPH, zisk u výrobce a náklady na distribuci produkce k uživateli. Z grafu na obr. 3 je dále zřejmé, že vlivem dotací (stanoveny na 1 ha) vychází příznivěji náklady produkce pro varianty s nižší intenzitou výroby.

Některé zemědělské subjekty mohou kromě dotací SAPS navíc využít dotací na hospodaření v méně příznivých oblastech (dotace LFA). Dotace LFA mají řadu sazeb stanovených podle jednotlivých oblastí. Pro vyhodnocení vlivu dotací LFA stanovených pro ostatní méně příznivé oblasti uvažujeme jejich střední hodnotu ve výši 3320 Kč/ha travního porostu. V podmínkách pěstitelů, kteří mohou využít obě dotace (SAPS +LFA ostatní) jsou náklady na 1 ha resp. 1 t produkce následující:

• ve variantě 1 - 755 Kč/ha - 252 Kč/t
• ve variantě 2 - 1971 Kč/ha - 548 Kč/t
• ve variantě 3 - 3523 Kč/ha - 839 Kč/t

I zde je zřejmé, že příznivěji vychází varianty s nižší intenzitou výroby.

Ještě příznivější výsledky lze získat při možnosti využití dotace SAPS a dotace LFA pro horské oblasti (průměrně 4460 Kč/ha travních porostů). Zde jsou pak náklady na 1 t produkce následující:

• ve variantě 1 - (-) 385 Kč/ha - (-)128 Kč/t (dotace převyšují náklady)
• ve variantě 2 - 831 Kč/ha - 231 Kč/t
• ve variantě 3 - 2383 Kč/ha - 567 Kč/t

Výsledky jsou pro obě varianty dotací SAPS +LFA jsou znázorněny na obr. 4. Podle situace na trhu paliv lze uvažovat, že biomasa s těmito výrobními náklady do již má šanci uplatnění.

Na obr. 5 je znázorněn výsledný zisk resp. ztráta z 1 ha TTP při realizaci 1 tuny energetického sena za cenu 800 Kč/t. Z grafu vyplývá:

• s dotací SAPS jsou všechny varianty ztrátové (-1675 Kč/ha u varianty 1,
• 2411 Kč/ha u varianty 2 a -3483 Kč/ha u varianty 3)
• s dotací SAPS + LFA ostatní je varianta 3 ještě stále ztrátová (-163 Kč/ha), další varianty jsou již ziskové (varianta 2 vykazuje zisk 909 Kč/ha, varianta 1 zisk 1645 Kč/ha)
• s dotací SAPS + LFA horská jsou již všechny varianty ziskové (977 Kč/ha u varianty 3, 2049 Kč/ha u varianty 2, 2785 Kč/ha)

Závěr

Využití sena z TTP jako paliva je v současné době bez dotací ekonomicky nereálné. Ekonomicky příznivé náklady na jednotku produkce energetického sena lze docílit v oblastech LFA (méně příznivé oblasti) při využití dostupných dotací.

Obdobné dotace budou platit i v roce 2006, podpory v dalších letech jsou zatím předmětem jednání v EU. Při přípravě a realizaci podnikatelského záměru na delší časové období zůstává tedy určitým problémem jistota a výše dotačních podpor.

Kromě tohoto úzkého pohledu na ekonomiku TTP je však třeba konstatovat, že jejich přínos a význam je i v dalších oblastech, např.:

Obr. 4: Náklady na pěstování a sklizeň TTP (dotace SAPS 2110 Kč/ha + dotace LFA ost. 3320 Kč/ha)

Obr. 5: Zisk (+) resp. /ztráta (-) z produkce TTP - při tržní ceně sena 800Kč/t (dotace SAPS 2110 Kč/ha, dotace LFA ost. 3320 Kč/ha, dotace LFA horské 4460 Kč/ha)

• racionální využití zemědělské půdy, snížení zaplevelenosti, příznivý vliv na životní prostředí
• vytvoření nových pracovních příležitostí
• zvýšení ekonomické stability zemědělských podniků
• úspora neobnovitelných zdrojů energie.

Literatura:

• Abrham Z.: Ekonomika pěstování a využití biomasy z energetických plodin a trvalých travních porostů, In: Sborník přednášek z mezinárodního odborného semináře Produkcia a možnosti využitia polnohospodárskej biomasy, Nitra, 23 júna 2004,
• Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2004, ČSÚ č.j.: 114/2005 - 2430
• Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006, č. 144/2005 Sb
• Podpora zemědělství v rozšířené Evropě, MZe ČR, Praha, 2003, ISBN: 80-7084-293-8
• Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2005 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, č.j.: 1820/2005 - 11000

Článek byl uveřejněn v rámci přípravy spolupráce na přípravě výstavy ECO CITY.

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost