Co pomůže zvýšit uplatnění kompostu na orné půdě?

Rozhovor s Jiřím Netíkem o provozu a historii kompostárny a bioplynky v Jarošovicích u Týnu nad Vltavou, o zpracovávaných odpadech, odbytu kompostu a o tom, co by pomohlo většímu uplatnění kompostů na zemědělských půdách.

Jak byste zhodnotil Vaše dosavadní úsilí v rozvoji kompostování ve Vašem podniku?

Kompostárnu provozujeme již více než 15 let, hodně se za tu dobu změnilo. Náš podnik dnes neprovozuje jen kompostárnu, ale také hospodaříme na bezmála tisících hektarech orné půdy, dvou desítkách hektarů sadů částečně v biokvalitě a zahradnictví. Je také potřeba zmínit, že jsme opustili chov mléčného skotu, protože to bylo dlouhodobě prodělečné, spotřeba mléka klesá a podbízet se mlékárnám s nižší cenou nám přestalo dávat smysl. 

Důležitým pomocníkem k provozu kompostárny a fungování celého podniku je také bioplynová stanice, která se s kompostárnou výrobně doplňuje a podnik tak může přijímat širší škálu bioodpadů, od zahradních odpadů, které se skvěle kompostují, až po “UHO” z restaurací a jídelen, kterou dokáže zbaštit bioplynka.

Máte nějaké problémy s uplatněním kompostu? 

Myslím si, že dobrý kompost si své uplatnění vždy najde. My jsme měli častěji problémy spíše s nedostatkem odpadů a špatným poměrem surovin pro kompostování, díky tomu bylo i málo kompostu. V současnosti je již situace lepší, například díky povinnému sběru bioodpadů. Těšíme se také na zvýšení poplatku za skládkování, to by k nám mělo přilákat další odpady. 

Kvalitu kompostu pravidelně prověřuje ÚKZÚZ prostřednictvím státního dozoru kvality. V tento systém mám plnou důvěru, neboť je shodný s kontrolou kvality všech hnojiv či zahradnických substrátů. Kompost, který je zkontrolován státním kontrolním úřadem (ÚKZÚZ), se nebojím používat na své orné půdě a stejně tak věřím, že nezklame naše zákazníky. Od letošního roku kompost prodáváme také v zahradnictví pro maloobchodní použití. Zájem nás příjemně překvapil.  

Jste spokojený i s cenou, za který kompost prodáváte?

Kompost je velmi kvalitní materiál, který z dlouhodobého hlediska pomáhá zlepšovat zdravotní stav půdy, výnosy a kvalitu plodin. Důležitá je také stabilita půdního komplexu pro extrémní období sucha anebo nadbytku vody.  Také je to materiál, ve kterém je zachyceno poměrně velké množství uhlíku. 

Z pohledu přínosů, které kompost má, je zcela jistě nedoceněn. Vyšší cena by nám umožnila přijímat některé odpady levněji.  

V maloobchodu je cena celkem jasně stanovená konkurenčním produktem, a tím jsou substráty na bázi rašeliny, neobnovitelného zdroje. Rašelina je však levná, protože nezahrnuje náklady za poškozování životního prostředí, ale věřím, že se to již brzy změní. 

Uplatnění kompostu v zemědělství, tedy velkoobchodě, je složitější. Praktickou brzdou jsou poměrně velké náklady na aplikaci kompostu. Dále tady opět chybí ocenění celospolečenských přínosů kompostu v půdě, jako je kvalita spodních vod či zachytávání uhlíku. V Rakousku se již daří tyto přínosy ocenit. Díky tomu tam výrazně stoupl zájem o využití kompostů. Zároveň je důležitá osvěta, např. ocenění přepočítaného množství živin vůči umělým hnojivům, a to zvláště mezi zemědělci.

Máte v podniku také bioplynku, nekonkuruje si s kompostárnou nebo živočišnou výrobou? 

Jak jsem již zmínil, výborně se tato zařízení doplňují. Kompostárna nemůže zpracovat odpady z výroby potravin a zbytky jídel, protože jsou příliš mokré a v procesu kompostování by to přinášelo problémy se zápachem apod. I větší množství čerstvě posekané trávy nebo zkaženého ovoce je vhodnější využít v bioplynce, zejména pro vysoký obsah vody. Rozhodně tedy výborná synergie. 

Co se týká živočišné výroby, tak tam je také dobrá synergie. V podniku výrazně ubylo množství dobytka, máme už pouze masný skot a chybělo nám nějaké smysluplné uplatnění pro pícniny, abychom měli dostatečně pestrý osevní postup. Na trhu lze uplatnit pouze obiloviny a řepku, to však na pestrý osevní postup nestačí. Dříve jsme pěstovali vojtěšku, jetel a krmnou kukuřici pro skot, dnes už krmiva produkujeme málo. Stejné plodiny však našly uplatnění v bioplynce. Podobná věc se stala také s odpady. Když jsem byl malý kluk, dávaly se gastroodpady býkům a teď jdou do bioplynky, která vyrobí spoustu elektřiny a tepla a digestátu a do budoucna i zeleného plynu. 

Článek byl publikován v časopisu Biom 2/2021 Kompostování aneb cesta k udržitelnému hospodaření s půdou.

Tweet

Novinky z Prodevalu: zkapalňování CO2, Valopur DFM a nová výrobní linka na jihu Francie

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?