Odborné články
Několik poznámek k bioodpadům, zejména kalům z ČOV
V praxi je prokázáno, že odvodněné stabilizované kaly z komunálních ČOV (myšleno anaerobně mezofilně nebo termofilně zpracované) jsou plnohodnotným a rostlinami okamžitě a ochotně přijímaným hnojivem. Některé druhy rostlin jsou dokonce schopny normálně růst přímo v čerstvých odvodněných koncentrovaných kalech bez přídavku zeminy, například rajčata, křídlatka ap. Což je dostatečný důkaz neexistence jejich ekotoxikologických vlastností, s kterýmžto názorem jsem se už také setkal. Po smíchání kalů se zeminou v poměru asi 1 : 1 (objemově) lze ve směsi pěstovat veškeré pokojové rostliny i užitkové plodiny. Z vyzkoušených asi třiceti rostlin všechny reagovaly velice pozitivně. Z toho lze vyvodit závěr, že ve vztahu k hnojeným rostlinám není nutné stabilizované kaly nijak upravovat a zbytečně tím prodražovat jejich využívání jako účinného hnojiva. Pokud tedy jsou odůvodněné nějaké úpravy kalů, případně i obdobných BRO, použitelných pro výživu rostlin nebo zlepšení struktury půdy apod., pak jen ve vztahu k zabránění kontaminace půdy, vody a ovzduší.
Pokud se týká mikrobiologické čistoty je třeba nastavit pro kaly stejně přísná (benevolentní?) měřítka, jaká jsou dnes běžně akceptovaná při používání hnoje, kejdy nebo močůvky. Tato hnojiva jsou mikrobiologicky značně kontaminovaná a přesto se běžně a bez zjevných problémů od pradávna až po dnešek v zemědělství používají. A nikdo si nedělá žádné vrásky s tím, jaké nebezpečí to pro přírodu představuje. Je totiž opět zcela prokazatelně prokázáno, že během několika dní po aplikaci hnoje, kejdy příp. i kalů na pole drtivá většina původního mikrobiologického znečištění zahyne působením světla, ultrafialového záření, radikálním snížením vlhkosti, působením půdní mikroflóry, enzymů atd. Vymýšlet a nutit realizovat nákladné technologie a úpravy kalů, během nichž probíhá pouze podobný proces, jaký probíhá přímo na pěstební ploše, je zbytečným vyhazováním peněz, které lze vynaložit mnohem účelněji. Doporučuji provést v této věci důkladný výzkum, který by posoudil a exaktně porovnal fungování mechanismu samolikvidace mikrobiálního znečištění půdy hnojené na jedné straně hnojem a kejdou, a na druhé straně kaly z ČOV. Je to otázka jednoho roku a nákladů v řádu maximálně miliónů a výsledek přitom může ušetřit stamilióny ročně.
Při novelizaci zákona o odpadech by se mělo vážně uvažovat o definování a legalizaci pojmu druhotná surovina. Šlo by o materiál, pocházející sice z odpadů, ale nemající už po úpravě vlastnosti odpadů (definované zákonem o odpadech), ale zároveň ještě nedosahující vlastností konečného výrobku (např. certifikovaného).
A nakonec ještě poznámka k zemědělské půdě, respektive k nezemědělské (zejména rekultivované), přesto však využívané k produkci nepotravinářských produktů (např. biomasy) a tudíž i hnojené. Zde bych odkázal na můj dřívější článek Návrh na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdě. Realizace tohoto návrhu by umožnila mnohé věci s využíváním BRO zjednodušit a zpřesnit.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Efektivní využití a likvidace čistírenských kalů
Kompostování čistírenských kalů
Jak jsem povolil dovoz kalů z Německa
Konference o kompostování čistírenských kalů v Polsku
BPS zvýší podíl čisté energie
Hnojivé účinky čistírenských kalů pro topoly
Šance pro kaly z komunálních ČOV
Čistírenské kaly lze spalovat, ale ne energeticky využívat
Čistírenské kaly - prokleté nebo životodárné?
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování
Datum uveřejnění: 22.9.2004
Poslední změna: 20.9.2004
Počet shlédnutí: 9208
Citace tohoto článku:
VALEČKO, Zdeněk: Několik poznámek k bioodpadům, zejména kalům z ČOV. Biom.cz [online]. 2004-09-22 [cit. 2024-11-09]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn/odborne-clanky/nekolik-poznamek-k-bioodpadum-zejmena-kalum-z-cov>. ISSN: 1801-2655.