Návrh na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdy
_#AUTHURL1_#AUTHURL7_#AUTHURL8
Úřad vlády
České republiky
Nábřeží E. Beneše 4
110 00 Praha 1 |
Karlovy Vary 24.2.2003 |
Obracím se na Vás se žádostí o posouzení návrhu na provedení změn příslušných
zákonů, které by umožnily uzákonit existenci nového druhu pozemků -
technické produkční půdy.
Tato půda by byla definována následovně:
- Její využití by bylo možné pouze pro produkci technických plodin,
například fytomasy pro energetické účely, pro výrobu biopaliv, pro
zbioplynování, případně pro jiné technické použití. Přitom by bylo možné
na ní pěstovat jak jednoleté a víceleté byliny, tak i rychlerostoucí dřeviny.
U produkce rychlerostoucích dřevin by byl přesně definován rozdíl mezi
technickou a lesní půdou.
- Tato technická produkční půda by nebyla součástí zemědělského půdního
fondu (ZPF). Proto by se na ni nevztahovaly podmínky platné pro ZPF, zejména příslušné
limity škodlivin platné pro zemědělskou půdu, dále pravidla o poskytování
dotací MZe a podobně.
- Pro tuto "nezemědělskou" půdu by byly stanoveny méně přísné
limity škodlivin, a to s ohledem na ochranu životního prostředí, tedy konkrétně
s ohledem na zabránění možného rozšiřování případných škodlivin
mimo tuto půdu, ale nikoliv s ohledem na produkci potravin nebo krmiv, jako je
tomu u ochrany ZPF.
- Do této kategorie pozemků by byly zařazovány všechny pozemky bezprostředně
po rekultivacích (skládek, odkališť, výsypek apod.) a také všechny
nadlimitně znečištěné původně zemědělské pozemky.
- Existovala by možnost převádění pozemků z technické na zemědělskou
a zpět s přesně definovanými pravidly (prokázání obsahu škodlivin
apod.).
- Mírnější limity obsahů škodlivin na této technické půdě by umožnily
využít na těchto pozemcích za určitých podmínek vyšší procento některých
vhodných odpadních materiálů použitelných jako hnojivo nebo pomocné zúrodňující
látky, například čistírenské kaly. V těchto případech by použití
konkrétních odpadů bylo podmíněno konkrétním způsobem využití produkce
fytomasy a v odůvodněných případech rozšířen monitoring i na
produkovanou fytomasu. Podporovány by přitom byly technologie využívání
vyprodukované fytomasy s uzavřeným a kontrolovaným oběhem hmot (přímé
spalování, zbioplynování, surovina pro chemické zpracování).
- Účelné využívání technické půdy by bylo daňově zvýhodněno
tak, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj produkce fytomasy bez zvýšených
nároků na přímé dotace od státu.
- Hospodaření na této půdě by spadalo pod resort ministerstva životního
prostředí.
Domnívám se, že dnešní doba, charakterizovaná zvyšujícím se útlumem
klasického zemědělství, tj. výroby potravin a krmiv, při současných narůstajících
nárocích na čistotu a ekologizaci potravinářské produkce, vytváří
objektivní předpoklady pro urychlenou realizaci systémového oddělení
klasického zemědělského a nového technického podnikání na půdě. Naopak
váhání s realizací této zásadní změny povede nejspíše k dalšímu
prohlubování již léta probíhající krize zemědělství, jako významné
součásti našeho národního hospodářství.
Uzákonění technické produkční půdy podle tohoto návrhu by podle mého
názoru vytvořilo průhledné podnikatelské prostředí a mohlo by představovat
kvalitativně nový a také psychologicky významný impuls pro rozvoj celého
zpracovatelského odvětví, využívajícího rostlinnou biomasu jako základní
surovinu pro tvorbu dalších ekonomicky nezanedbatelných hodnot. Pozitivní důsledky
takové změny z celospolečenského hlediska lze shrnout do několika bodů:
- Rozvoj nových technologických výrob na bázi fytomasy by umožnil zvýšit
ekonomickou výkonnost a spolu s tím i zaměstnanost venkovských a příměstských
regionů, včetně méně rozvinutých oblastí. A to při minimálních nárocích
na přímé státní podpory.
- Došlo by k rozšíření efektivního využívání dnes ladem ležící
antropogenně poškozené a dlouhodobě přebytečné, zejména méněbonitní a
nadměrně znečištěné zemědělské půdy pro tvorbu HDP.
- Energetické využívání fytomasy představuje významný příspěvek k
redukci skleníkových plynů a zároveň znamená snížení závislosti naší
republiky na dovozu energetických surovin ze zahraničí.
- Zlepšila by se úroveň údržby kulturní krajiny při snížených nárocích
na státní podporu.
- Při správném a vědecky řádně podloženém nastavení povolených
limitů obsahů škodlivin na technické půdě a při splnění dalších podmínek
jak již bylo uvedeno dříve, by bylo možné zároveň pomoci řešit další
závažný ekologický problém. Tím je účelné využívání vhodných druhů
odpadů jako hnojiva pro produkci fytomasy, například čistírenských kalů z
komunálních odpadních vod, jejichž značná část představuje potenciálně
významný zdroj živin pro produkci technické (energetické) fytomasy. Navíc
takový způsob využívání vhodných odpadů je z mnoha hledisek způsobem
nejekologičtějším.
V případě kladného posouzení tohoto návrhu si Vám dovoluji nabídnout
svoje mnohaleté zkušenosti nabyté při využívání kalů pro biologickou
rekultivaci skládky a pěstování biomasy.
Zároveň si dovoluji přiložit k tomuto návrhu vyjádření odborníka na
problematiku ekologického využívání biomasy pro energetické a jiné
technické účely, s nímž jsem tento svůj návrh podrobně konzultoval.
S pozdravem,
Ing. Zdeněk Valečko
Příloha: Vyjádření Ing. Jaroslava Váni, CSc. z
VÚRV Praha - Ruzyně
Datum uveřejnění: 16.5.2003 |
Poslední změna: 14.5.2003 |
Počet shlédnutí: 5794 |
Citace tohoto článku:
VALEČKO, Zdeněk: Návrh na uzákonění nového druhu pozemku - technické produkční půdy. Biom.cz [online]. 2003-05-16 [cit. 2022-05-21].
Dostupné z WWW: <https://biom.cz/index.shtml?x=133992>. ISSN: 1801-2655.