Odborné články

Vliv hnojení na půdní vlastnosti a půdní úrodnost

Agroekosystém, který se začal vytvářet z původního přírodního ekosystému činností člověka – zemědělce, přibližně před 10 000 lety, měl základní charakter velmi podobný přírodnímu ekosystému, tj. byl dobře vyvážený, s nepatrnými látkovými vstupy a výstupy. S postupnou industrializací společnosti dochází ke stále většímu narušování stability ekosystému. Výrazná populační exploze minulého století měla za následek zvýšené nároky na potřebu potravin, a tím i na výnosy plodin. Zintenzivnění zemědělství vedlo ke zvýšení vstupů do celého systému, a tím i v mnohých případech došlo k narušení rovnováhy stávajícího agroekosystému. Do koloběhu látek se kromě zvýšené intenzity pohybu přírodních látek dostávají i některé nové syntetické látky, které se v přírodě nevyskytují. Zvýšená intenzita výroby i zvýšení spotřeby člověka a zavádění nových technologií a látek nutně vede k většímu zatížení životního prostředí.

Je zřejmé, že celý koloběh začíná a opět by měl končit na půdě. Je zcela evidentní odčerpávání živin z půdy rostlinnou produkcí. Dalším důležitým článkem koloběhu je živočišná výroba a nakonec prostory pro uskladnění stájových hnojiv. Rozmanitost zemědělských podniků co do velikosti i výrobního zaměření vede nutně k různé struktuře pěstovaných rostlin a také různé intenzitě živočišné výroby. V podmínkách tržního hospodářství máme značnou pestrost podniků – od podniků vyloženě zaměřených jen na rostlinnou výrobu až k podnikům s vysokým stavem dobytka. Tyto rozdílnosti nutně musí ovlivnit koloběh látek a živin uvnitř každého podniku (farmy). Zmíněné rozdílnosti ukazují na nutnost individuálního řešení koloběhu živin v podnicích, a tím i potřebné úhrady živin hnojením. Ukazuje se, že je velmi důležité sledovat bilanci živin v rámci určitého osevního postupu a do koloběhu vnášet jen takové množství živin, které zajistí potřebnou produkci, dobrou kvalitu výroby a udržení, případně zlepšení půdní úrodnosti.

Obr. 1: Prvky půdní úrodnosti (Wohlrabe, 1963)

Množství živin obsažené v rostlinné produkci z jednotky plochy závisí na výši produkce, druhu rostliny, vnějších podmínkách a řadě dalších faktorů. V každém případě je rozhodující druh rostlin a výše produkce. Je pochopitelné, že při vyšší produkci je uváděno do koloběhu více živin. Prodej výrobků způsobuje únik živin z malého koloběhu, živiny se dostávají mimo zemědělský podnik – do velkého koloběhu.

Naší snahou musí být úsilí o co největší návratnost živin do půdy. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost využití všech odpadů v zemědělském podniku a jejich opětovnému zapojení do koloběhu, věnovat potřebnou péči organickým hnojivům a omezit na únosnou míru neproduktivní ztráty na poli, ve chlévech, při skladování i aplikaci hnojiv.

Ovšem i při pečlivém hospodaření s organickými hnojivy je zřejmé, že vlivem prodeje výrobků i určitých ztrát dochází k ochuzování koloběhu o živiny a u většiny živin je negativní bilance. Proto pro zajištění potřebné produkce a udržení či zvýšení půdní úrodnosti musíme doplňovat chybějící živiny minerálními hnojivy.

Půdní úrodnost je tvořena řadou vzájemně se ovlivňujících prvků, které lze rozdělit do 4 podskupin: fyzikální faktory, agrochemické faktory, vodní režim, organické a biologické faktory.

Graf 1: Změny obsahu humusu v hlinité kambizemi v dlouhodobém pokusu v Rothamstadu od roku 1852

Půdní úrodnost je výsledkem složitého souboru vlastností, které při vhodné kombinaci jednotlivých parametrů zajišťují rostlinám optimální podmínky pro růst a vývoj, a tím zajišťují realizaci jejich výnosového potenciálu. Půdní úrodnost je třeba chápat vždy pro určité konkrétní půdně-ekologické podmínky (Scheffer a Lieberoth 1953, Wohlrabe 1963). Hnojením jsou významně ovlivňovány všechny prvky půdní úrodnosti.

Z grafu 1, kde jsou uvedeny výsledky z nejstarší pokusné báze v Rothamstedu, je zřejmé, že dlouhodobým hnojením lze ovlivnit dokonce i konzervativní prvky půdní úrodnosti (např. obsah humusu). Z dlouhodobých stacionárních pokusů z Německa prováděných v různých lokalitách je patrno, že při aplikaci samostatného minerálního hnojení je zanecháno v půdě větší množství posklizňových zbytků ve srovnání s nehnojenou kontrolou, což vede ke zvýšení obsahu organických látek v půdě (tab. I). Názorně je zde dokumentován pozitivní vliv hnojení na zvýšení půdní úrodnosti. Přitom z těchto pokusů dále vyplývá, že z hlediska půdní úrodnosti je nejvýhodnější kombinace organického hnojení doplněná o vyrovnanou dávku minerálního hnojení. Z hlediska agronomického je důležité to, že hnojení ovlivňuje poměrně rychle především dynamické prvky půdní úrodnosti (tab. II).

Dlouhodobé a jednostranné hnojení však také může významně snížit půdní úrodnost. Zejména používání samotného dusíkatého hnojení má negativní dopad na půdní úrodnost (snížení hodnoty pH, snížení sorpční kapacity atd.), což je dokumentováno v tab. III. Ve stacionárním pokusu v Halle činila kationtová výměnná kapacita u varianty s hnojem 125 mmol(+).kg-1, ale u N minerální pouze 103 mmol(+).kg-1. Při sledování vlivu hnojení na půdní úrodnost je velmi snadno stanovitelnou hodnota výměnného pHCaCl2.

I. Obsah Cox.v dlouhodobých výživářských pokusech

Stanoviště Halle Askow* Lauchstädt Bonn
Doba pokusů (roky) 80 50 50 52 52
jílnaté částice (%) 13 4 9 26 17
pH (KCl) 6,4 5,9 7,2 7,0 7,0
dávka chlévského hnoje (t/ha/rok) 12 9,5 9,5 10 10,8
varianty hnojení obsah Cox (%) v ornici
nehnojeno 1,14 0,79 1,3 1,49 1,12
PK - - - 1,48 -
NPK 1,26 0,96 1,43 1,61 1,18
hnůj 1,69 1,09 1,52 1,77 1,21
NPK + hnůj - - - 1,86 1,29

*pokusy na dvou stanovištích

II. Příklad dynamických prvků půdní úrodnosti

Základní charakteristika Prvky půdní úrodnosti
Zásoba živin množství přístupných živin (makro+mikroelementů)
Lehce rozložitelné organické frakce Nmin + Nmineralizovatelný (v inkubačních testech, EUF metodou)
S min
Sorpční vlastnosti KVK
Půdní reakce hodnota pH

III. Vliv hnojení na změny hodnoty pH, Cox a KVK půdy na stanovišti Halle (Scheffer, Schachtschabel, 1992)

  Varianty
kontrola hnůj minerální hnojení N
pH / CaCl2 6,2 6,6 5,6
Cox % 1,2 1,7 1,29
KVK mmol(+).kg-1 106 125 103

Zde je nutno zdůraznit, že změna hodnoty pH má výrazný vliv na parametry půdní úrodnosti:

  • absorpci a desorpci kationtů rostlinných živin
  • rozpustnost sloučenin biogenních, především stopových prvků
  • činnost a složení mikroorganismů v půdě
  • rozpustnost iontů působících toxicky
  • strukturu půdy, a tím i vododržnost, aeraci, evaporaci

Proto negativní změny v hodnotě pH je nutno brát se značnou obezřetností z hlediska dlouhodobého vývoje půdní úrodnosti.

Řešeno v rámci grantu NAZV QH 91081.

Použitá literatura je k dispozici u autorů.

Tento článek byl publikován v rámci spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Katedrou agroenvironmentální chemie a výživy rostlin u příležitosti konání konference Racionální použití hnojiv.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bilance živin v rostlinné výrobě ČR a potřeba hnojení
Využití průmyslových rostlin k remediaci kontaminovaných půd
Komunitní kompostování jako terapie

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 8.3.2010
Poslední změna: 12.3.2010
Počet shlédnutí: 5955

Citace tohoto článku:
BALÍK, Jiří: Vliv hnojení na půdní vlastnosti a půdní úrodnost. Racionální použití hnojiv - sborník z konference, ISBN 978-80-213-2006-2

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto