V očekávání konečného návrhu státní energetické koncepce

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo svoji pracovní představu o státní energetické koncepci, tedy o dokumentu, který bude mít zásadní význam pro další rozvoj energetiky, včetně energetiky trvale udržitelné, založené na obnovitelných zdrojích. Názor na zmíněný materiál a vlastní návrh formulace cílů, které by uvedený vrcholný dokument měl obsahovat, zveřejnil externí konzultant Ministerstva životního prostředí pro energetiku RNDr. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí, v článku nazvaném "Quo vadis, energetická koncepce", zveřejněném v časopisu Alternativy pro sever č. 2/2003, které bylo vydáno v srpnu tr.

Z kritického postoje dr. Bursíka je vhodné ocitovat: "Z materiálu je zřejmé, že byl vypracován na dvojí objednávku - silnějších zastánců jaderné energetiky a slabších uhelných společností. Tím, kdo zjevně lobbistické cvičení prohrál, jsou plynaři. Plyn, který je v Evropě pro svůj nižší obsah uhlíku považován za palivo přechodu k energetické budoucnosti bez fosilních paliv, je návrhem politiky zcela eliminován. Návrh podceňuje potenciál obnovitelných zdrojů energie a definuje přízemní cíle ve snižování emisí znečišťujících látek. Chybí nástroje podpory efektivity na straně výroby, distribuce a spotřeby." A o něco dále: "Proto je nezbytné, aby stát definoval konkrétní cíle v oblasti snižování negativního vlivu energetiky (a dopravy) a formuloval konkrétní politiky a opatření, které povedou ke splnění těchto cílů. Měrné emise, zejména skleníkových plynů, má ČR výrazně vyšší, nežli je průměr v zemích EU. Například měrné emise oxidu uhličitého i oxidu siřičitého jsou o cca 40% vyšší než průměr dnešní EU." Autor tuto část uzavírá: "Institucionálně by měl stát podpořit maximální rozvoj obnovitelných zdrojů, které jsou jediným dlouhodobě udržitelným zdrojem energie." Škoda, že dr. Bursík svoji představu o institucionální podpoře neupřesnil.

Poněkud neujasněna je též aktuální představa resortu MŽP o potenciálu obnovitelných zdrojů energie a to zejména v případě potenciálu energeticky využitelné fytomasy. Projevilo se to při zpracování územních energetických generelů, které byly zpracovány organizací podřízené MŽP.

Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie je zajisté možno s hodnocením dr. Bursíka souhlasit, i když jeho náznak lítosti nad menší podporou plynárenství určitě nebude obecně sdílen. Mluví-li o lobbistech - zastáncích jaderné či uhelné energetiky, měl by mluvit i o plynárenských lobbistech a třeba i o jejich praktikách při získávání rozvodných sítí. Ostatně lobbisty jsme všichni a tak takovéto nálepkování není zcela opodstatněné. Také v jeho článku není jasné např. jeho hodnocení efektivity výroby, distribuce a spotřeby u některých systémů centrálního zásobování teplem vybudovaných s masivními podporami SFŽP ČR. Plně je možno souhlasit s jeho hodnocením dodržení proklamované vize autorů pracovního návrhu energetické koncepce, spočívající ve třech prioritách: nezávislost, bezpečnost a spolehlivost. Jak z jeho argumentace lze odvodit, při spoléhání na dovoz jaderného paliva a černého uhlí, nevyznívá dosavadní návrh státní energetické koncepce příliš přesvědčivě. Naopak, podle dr. Bursíka k naplnění zmíněné vize priorit by měly být formulovány následující cíle:

1. "snížit měrné emise oxidu siřičitého na obyvatele k roku 2020 na dnešní úroveň EU, tj. o min. 35%, a minimálně ve shodném trendu pokračovat do roku 2030, současně stanovit konkrétní kvantitativní cíle ve snižování ostatních skleníkových plynů"
    
2. "snížit emise dalších (vyjmenovaných) znečišťujících látek, radioaktivních, pevných a tekutých odpadů (pozn. autor.: k plnění zmíněných cílů se mohou hlásit i zastánci rozvoje jaderné energetiky)"
    
3. "zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 6% k roku 2010 a na 20% k roku 2030"
    
4. "snižovat energetickou náročnost na úroveň 60-70% současné spotřeby primárních zdrojů energie v roce 2030, stanovit cíle v hlavních sektorech národního hospodářství"
    
5. "zvyšovat podíl biopaliv v dopravě v souladu se směrnicí EU o biopalivech na 5,75% v roce 2010 a dosáhnout minimálně 20% podílu všech alternativních paliv v dopravě v roce 2020 (biopaliva min. 8%, zemní plyn min. 10%, vodík min. 2%)".

Důležitá je informace získaná na MPO a to pro všechny, kteří se o zmíněný návrh koncepce zajímají, že tento návrh bude v září tr. zveřejněn k veřejné diskusi na internetových stránkách MPO. V konečném znění se zajisté promítne předchozí stanovisko a připomínky resortu MŽP uplatněné v posuzovacím procesu EIA a v prosinci tr. materiál má být po zapracování výsledků meziresortního připomínkového řízení předložen k projednání ve vládě.

Z neformální konzultace se zástupci MPO jsem pochopil, že Bursíkovu kritiku týkající se podcenění potenciálu obnovitelných zdrojů energie nepovažují za opodstatněnou, a to s poukazem na podle nich nízkou spolehlivost dodávek energie či paliva z obnovitelných zdrojů energie. Uvedenou tezi má potvrzovat letošní rok, kdy podle jejich informací je např. rakouská energetika, založená na vodní energii, na pokraji kolapsu a zachraňovat ji musí též naše elektroenergetika, a to prý za "fantastické ceny". V obtížné situaci má být i německá energetika, kde pro změnu měly vypadnout dodávky ze zařízení využívajících energii větru. Dosažení priorit nezávislosti a spolehlivosti energetiky by prý bylo ohroženo i nadměrným spoléháním na dodávky biomasy, neboť spolu s nastupujícími klimatickými změnami se zvyšuje pravděpodobnost výskytů roků s kalamitními neúrodami. Tak z uvedeného pohledu vychází letos jakž takž s čistým štítem jen solární energetika. Dostatek dobré vůle k podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie resort MPO prý prokázal letošním zvýšením výkupních cen elektrické energie získané z těchto zdrojů, a v této cestě hodlá pokračovat. Účelné by bylo nastoupení této cesty i na úseku tepelné energie.

Z výše uvedeného vyplývá význam ověřených objektivních údajů o produkčních schopnostech, ekonomických a ekologických parametrech souvisejících s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Pouze takové argumenty, vycházející z důvěryhodných zdrojů, doplněné údaji o vlivech na saldo zahraničního obchodu, na zaměstnanost obyvatelstva regionů, na stav zemědělství a celé krajiny, mohou obstát v tvrdé diskusi o konečné podobě státní energetické koncepce. Sebelépe míněná zbožná přání, hlas lidu (ten však není jednotný) či jakkoli ospravedlnitelné emoce, nezmůžou nic. Do diskuse se zajisté vloží i CZ Biom, Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie, CityPlan, výzkumná pracoviště, vysoké školy a další obdobně zaměřené organizace. Rozhodující bude argumentační síla ústředních orgánů státní správy, zejména MŽP, MZe, MF, MPSV a MMR, které by měly umět všechny relevantní argumenty tzv. z terénu posoudit a zaujmout objektivní stanoviska. O síle této síly bude rozhodovat, a ne na posledním místě, schopnost všech zúčastněných věcně mezi sebou komunikovat, cílevědomě a účinně spolupracovat. Některé příklady z nedávné minulosti tuto schopnost bohužel nepotvrdily. MPO není slabý partner a má silné spojence. Jedná se o budoucnost.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost