Zprávy z tisku

Praha 1. dubna (ČTK) - Čtyři pětiny zástupců obcí by podle průzkumu Sdružení místních samospráv podpořily výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svém území, pokud by z toho měly prospěch. Výsledky průzkumu dnes představilo sdružení souběžně se startem inovované environmentální soutěže Soběstačná obec 2100, jejímž cílem je upozornit na nápadité projekty s dlouhodobým přínosem pro obce.

Města a obce v Česku se postupně připravují na zákaz skládkování využitelných složek komunálního odpadu, který začne platit od roku 2030. Významnou část odpadu, jenž dnes končí bez užitku na skládkách, tvoří gastroodpad, tedy především kuchyňské zbytky a prošlé potraviny. Jeho oddělený sběr už funguje ve více než čtyřiceti městech a obcích díky projektu tridimgastro.cz skupiny Energy financial group (EFG). Například v Šumperku a Opavě se tak za rok podaří snížit objem směsného odpadu o zhruba 200 tun.

Plzeň 31. března (ČTK) - Nový sběrný dvůr začala stavět Plzeň v Úněšovské ulici v severní části města. Dosud zde bylo jen sběrné místo. Ve sběrném dvoře budou moci obyvatelé Plzně snadno odložit jakýkoliv odpad, který vzniká v domácnosti. Stavba za 77,3 milionu korun, realizovaná s dotací EU, bude hotová v prvních měsících příštího roku, řekl dnes ČTK technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).

Feldheim (Německo) 29. března (AFP/ČTK) – V Německu, které čelí celosvětovému růstu cen energií, působí klid ve vesnici Feldheim na východě země jako výjimka. Řešení obce, která přešla na obnovitelné zdroje, lze ale podle agentury AFP jen obtížně přenést do širšího měřítka.

Karviná 24. března (ČTK) - Skupina Veolia Energie ČR investuje do druhé fáze dekarbonizace Teplárny Karviná 9,4 miliardy korun. V roce 2029 tam přestane využívat uhlí. Veolia to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Nový Bor (Českolipsko) 27. března (ČTK) - Třídění odpadu přímo u domů, které loni zavedli v Novém Boru na Českolipsku, se osvědčilo. Směsného odpadu ubylo a množství vytříděného výrazně vzrostlo. Zatímco v roce 2024 vytřídili v Novém Boru 38,70 procenta komunálního odpadu, loni to bylo 52,98 procenta. Výrazný meziroční posun ukazuje, že změny v systému odpadového hospodářství začínají přinášet výsledky, řekla dnes ČTK mluvčí radnice Radmila Jiráčková.

Frýdlant (Liberecko) 23. března (ČTK) - Frýdlantu na Liberecku po zavedení nového systému třídění odpadu vzrostou náklady na odpadové hospodaření skoro o pětinu, z 16 na 19 milionů za rok. Poplatek na obyvatele přesto město ponechá na 790 korunách za rok. Na každého obyvatele město bude doplácet 810 korun, řekl dnes novinářům starosta příhraničního sedmitisícového města Dan Ramzer (ODS).

Benešov 20. března (ČTK) - Benešov chystá stavbu třídírny komunálního odpadu, do konce roku by měl mít hotovou projektovou přípravu. Odhadované náklady jsou 200 milionů korun, město díky třídírně ušetří na nákladech na odvážení odpadu. Kdy se začne stavět, bude záležet na získání dotace, řekl dnes novinářům místostarosta Jakub Hostek (Benešov pro život).

Berlín 17. března (ČTK) - Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg. Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu a Francii zůstávají relativně stabilní a v posledních dnech dokonce klesaly, přestože ceny ropy prudce rostly. To naznačuje vyšší odolnost evropského energetického systému.

Ostrava 16. března (ČTK) - Obyvatelé Ostravy loni vyprodukovali 52.000 tun směsného komunálního odpadu, z toho necelých 30.000 tun skončilo na skládce. Zbylé dvě pětiny se podařilo využít. Ještě v roce 2022 končil na skládce veškerý směsný odpad, tehdy ho bylo 50.000 tun. Odpad se městu daří lépe využívat díky třídicí lince. Novinářům to dnes řekli primátorův náměstek Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu) a jednatel společnosti OZO Ostrava, která se ve městě stará o odvoz a zpracování odpadů, Karel Belda.

Slatiňany (Chrudimsko) 13. března (ČTK) - Ve Slatiňanech na Chrudimsku se po změně systému poplatků za odpad loni snížilo množství odpadu z popelnic. V porovnání s průměrem z předchozích pěti let ho bylo o pětinu méně. Místo původní paušální platby obyvatelé platí podle velikosti popelnice a frekvence vyvážení. Lidé tak jsou motivováni produkovat méně odpadu a lépe ho třídit, řekl ČTK radní Vlastimil Peřina (Sedma). Ke snížení množství odpadu mířícího na skládku přispělo také zavedení svozu bioodpadu od jednotlivých domů.

Amsterodam 12. března (ČTK) - Evropa je lépe připravena čelit současnému narušení dodávek zemního plynu způsobenému konfliktem na Blízkém východě než za energetické krize v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Hlavním rozdílem proti situaci před čtyřmi lety je předpoklad, že současný výpadek bude jen dočasný, zatímco ztráta ruských dodávek byla vnímána jako definitivní a strukturální změna. Ve své analýze to uvádí ekonom Warren Patterson z nizozemské banky ING.

Štrasburk 11. března (zpravodajky ČTK) - Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

Praha 9. března (ČTK) - Na úsporné renovace domů v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) bude možné čerpat bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light, řekl dnes ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun. Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vláda změnou zvýhodňuje bohaté.

Praha 9. března (ČTK) - Výběr informací o dotačním programu Nová zelená úsporám (NZÚ; premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představili nové podmínky programu pro nadcházející období):

Podle statistické zprávy Evropské bioplynové asociace (EBA) vzrostla produkce biometanu v Evropě v roce 2024 na 5,2 miliardy m³ (54 TWh). Sektor tak potvrzuje dlouhodobý dynamický růst a postupně posiluje svou roli v evropském energetickém mixu. Mezi nejrychleji rostoucí trhy patří zejména Francie a Dánsko, kde biometan již dnes pokrývá významnou část domácí spotřeby zemního plynu. V Česku byl rozvoj výroby biometanu brzděn zejména nejasnými podmínkami podpory a pomalejšími povolovacími procesy. Přesto jeho produkce meziročně vzrostla ze 103 GWh na 211 GWh. Tuzemský trh tak postupně dohání evropský trend, v absolutním objemu výroby však zatím za většinou vyspělých evropských zemí zaostává.

Jindřichův Hradec 7. března (ČTK) - Od loňského září do letošního února bylo v Česku 161 topných dní, o pět víc než ve stejném období předchozí zimy. Mnoho domácností proto mělo vyšší spotřebu paliva, než s jakou počítalo. V lednu a únoru pak museli lidé dokupovat zásoby za cenu až o pětinu vyšší než před topnou sezonou. ČTK to řekla mluvčí jindřichohradecké Asociace pro ekologické vytápění dřevem (AEVD) Lucie Suchánková Hochmanová.

Pardubice 6. března (ČTK) - Pardubický kraj chce mít odborné podklady pro využití obnovitelných zdrojů energie v regionu. Možnosti nechá vyhodnotit pomocí specializované územní studie, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě. Podobnou studii mají vypracovanou také Královéhradecký, Moravskoslezský a Plzeňský kraj.

Brusel 5. března (zpravodajka ČTK) - Členské státy EU dnes formálně schválily klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země bloku.

Podle statistické zprávy Evropské bioplynové asociace (EBA) prochází výroba biometanu v evropských zemích, včetně České republiky, zásadní proměnou. Zatímco dříve byly bioplynové sta-nice často spojovány s využíváním účelově pěstovaných plodin, především kukuřice, současný trend směřuje k tzv. pokročilému biometanu. Ten je vyráběn převážně z odpadních surovin, a to jak z gastroodpadu, například z domácností, marketů či průmyslových závodů, tak zemědělských zbytků. Pokročilý biometan se tak stává jedním z nejefektivnějších řešení oběhového hospodářství, které zároveň přispívá k dekarbonizaci energetiky i dopravy.