Zprávy z tisku

Neúnosné zvýšení cen zemního plynu, které na jeho spotřebitele od soboty čeká, přimělo obyvatele venkova k hromadnému návratu k tuhým palivům. V současné době nahradili vášnivé houbaře v lesích sběrači dříví.

Stále dražší plyn i elektřina vyděsily lidi, kteří zmíněné energie využívají k vytápění svých bytů i domů. Protože nechtějí platit vysoké částky, snaží se najít jiné řešení, jak se v zimě ohřát.

I když nám lidská důmyslnost a vynalézavost přinesla i v oblasti vytápění několik nových způsobů a technologií, které překonaly ty původní, nelze tvrdit, že úplně vytlačily léty osvědčené druhy vytápění.Hlavně dřevo, které v porovnání s uhlím šetří životní prostředí a je i obnovitelným zdrojem energie.

Chystané zdražení plynu o 16 až 18 procent doslova vyhnalo řadu lidí do lesů. Poptávka po palivovém dříví natolik vzrostla, že mnohé lesní správy už nepřijímají žádné objednávky, protože na letošní zimu mají už vyprodáno.

Stále dražší plyn i elektřina vyděsily lidi, kteří zmíněné energie využívají k vytápění svých bytů i domů. Protože nechtějí platit vysoké částky, snaží se najít jiné řešení, jak se v zimě ohřát.

Nebývalé množství zákazníků nyní obléhá uhelné sklady a pily na Vysočině. Někde už došlo palivové i odpadní dřevo. Na uhlí se čeká. Důvod? Na konci týdne podraží plyn.

Stavba energetického bloku spalující biomasu, údajně největšího v Česku, začne v Plzni příští rok na jaře. Investice za 800 milionů až jednu miliardu korun nahradí z části vysloužilé kotle Plzeňské teplárenské (PT), největšího výrobce tepla v kraji. "Stavební povolení i posudek EIA (vlivu stavby na životní prostředí), chceme mít do konce roku," řekl ČTK ředitel městské teplárny Tomáš Drápela.

"Palivové dřevo? Nemáme." Tuto větu podle médií nyní slýchají zájemci o koupi alternativního otopu. Jedná se především o domácnosti, které dosud topily plynem. Důvod? Jeho podražení o 17 procent. Včera nás proto zajímalo, jaká je situace na Táborsku.

Říjnové zdražení plynu lidi vyburcovalo k nákupní horečce. Z obchodů mizí kotle na tuhá paliva, ve skladech se rychle tenčí zásoby uhlí i palivového dříví. Poptávka roste o desítky procent.

Hrozba dalšího zdražování zemního plynu se naplnila. V souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu zvyšuje Středočeská plynárenská od října jeho ceny. Lidé stojí před závažným rozhodnutím, zda se chovat ekonomicky nebo ekologicky.

Tachovsko - Od října dojde k nárustu ceny plynu až o sedmnáct procent. Lidé proto přecházejí k levnější variantě vytápění. Dávají přednost dřevu.

Ohlášené říjnové zdražení zemního plynu o více než sedmnáct procent zvýšilo poptávku lidí po palivovém dříví: jeho zásoby už se na některých pilách na severu Moravy vyčerpaly a lidé se začínají vypravovat pro dříví do lesů.

Zásoby palivového dříví na některých pilách severní Moravy dochází. Lidé vyrážejí sami do lesů, aby se před zimou zásobili, někdy načerno. Boom zažívají i výrobci a prodejci kotlů na pevná paliva. To jsou důsledky ohlášeného říjnového zdražení zemního plynu o více než sedmnáct procent

Premiér Jiří Paroubek od ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství očekává, že před vládu za čtrnáct dní předstoupí s materiálem, který jasně stanoví pravidla pro produkci biolihu. Podle něj by měli k jeho produkci měli mít přístup všichni, kdo budou kapitálově silní a prosadí se na trhu. Sdělil to, když vláda rozhodla o přerušení projednávání návrhu ministra Libora Ambrozka, aby se podíly na biolíh přidělovaly podle pořadí došlých a přijatých žádostí splňujících dané podmínky do vyčerpání roční produkce potřebného množství biolihu. O zavedení systému přidělování podílů bez výběrových řízení se rozhodne nejdříve za čtrnáct dní.

Rozhodnutí o státní podpoře produkce biolihu z obilí i o případném zavedení systému přidělování podílů na biolíh zájemcům o jeho výrobu padne nejdříve za 14 dní. Kabinet včera přerušil projednávání návrhu ministra životního prostředí Libora Ambrozka k tomuto bodu programu.

V Jihočeském kraji roste poptávka po palivovém dříví. V některých oblastech ve srovnání s minulým rokem zájem dvojnásobný, na Vysočině dokonce trojnásobný. Odborníci jsou přesvědčeni, že poptávka ještě poroste úměrně s vyšší cenou plynu. O zbytkové dřevo z plánovaných těžeb i kalamit mají zájem také výrobci bioenergií.

Využití odpadní dřevní hmoty k přeměně energie, k vytápění atd. Situace ve Velké Británii.

Pouhých osmdesát korun za prostorový metr palivového dřeva ze svých lesů chce obec po svých občanech. "Samozřejmě se jedná o takzvanou samovýrobu. Občan si může připravit jako palivo pouze to dřevo, které určí náš lesní hospodář," řekla starostka Jitka Budínová.

Dřevní štěpka se začala do papíren ve Štětí na Litoměřicku vozit po železnici. České dráhy společně se svým konkurentem, firmou Viamont, tak chtějí přebrat v oblasti převozu sypkých materiálů práci silničním dopravcům. Železniční přeprava zvýší podle papíren konkurenční prostředí, společnost si bude moci vybírat výhodnější nabídky. Zároveň se sníží přetíženost silniční dopravy v okolí města.

Zemědělci ze společnosti Agromoravia z Moravské Nové Vsi (Břeclavsko) letos poprvé zaseli takzvanou energetickou rostlinu. Jmenuje se aramant a na konci vegetačního období má dosahovat více než dvoumetrových výšek. S její biomasou bude topit hodonínská elektrárna, která ji bude přimíchávat do lignitu.