Zprávy z tisku
Plyn podražil, topí se dřevem
Karlovarsko - Lidé si začínají pořizovat speciální výkonné kotle na dřevo. Nutí je k tomu drastický nárůst cen za plyn.
Dramatický nárůst cen za zemní plyn způsobil, že lidé začínají opět topit tuhými palivy. Kromě uhlí jde o palivové dřevo, které vyjde výrazně levněji než plyn. Zájemci o tradiční topení se proto snaží získat dřevo jak se dá. Na některých pilách přijímají objednávky na tak zvanou krajinu, neboli odpad při řezání - jde o dřevo, které se může po pořezání rovnou naklást do kamen. Lidé však mají zájem i o zbytky dřeva.
"Na odbyt jde prakticky vše. Zejména tady na Bochovsku, kde je vysoká nezaměstnanost a lidé šetří, kde se dá," říká správce bochovské pily Vojenských lesů a statků Marek Pencák.
Kubík krajinového dřeva stojí kolem 300 korun bez DPH. Jestliže mají lidé doma kotle uzpůsobené na topení dřevem, topit tradičně je vyjde podstatně levněji než spoléhat na ekologičtější plyn.
"Dřevem už topí i ti, kteří si zaplatili plynové přípojky. Mají je prostě jako alternativu. Pro člověka, který je několik let bez práce, je však daleko snazší zajistit si na otop levné dříví, než zaplatit velké částky za plyn nebo elektriku," pokračuje Marek Pencák.
Konkrétně v Bochově však hledají lidé náhradu za drahý plyn nejen ve dřevě, ale bohužel i v uhlí.
"Tady v tom ďolíku je to hrůza. Stačí, když čtyři pět domků začne topit uhlím a vzduch by se dal krájet," postěžoval si jeden z bochovských živnostníků.
Podle Marka Pencáka je i při stavbě rodinného domu v současné době výhodné, když majitel zvažuje alespoň dvě možnosti vytápění.
"Osobně jsem zvolil kotel na dřevo, protože máme jako zaměstnanci pily možnost zvýhodněného nákupu. Připravil jsem se však i na případné vytápění sluneční energií. Uvidím, jak to bude vypadat s cenami," dodává dřevař.
V souvislosti s nedávnou katastrofou, při které kvůli silnému větru lehlo mnoho tisíc kubíků dřeva, se naskýtá otázka, zda lidé projevují větší zájem o palivové dříví. Podle Josefa Čapka, ředitele Lesního úřadu Jáchymov, nevybočuje zájem o palivové dříví z normálu.
"Lidé neprojevují větší zájem o dřevo z polomů," konstatoval Čapek. Ani žádostí o samoodtěžení podle jeho slov nepřibývá.
Obdobná situace je také v Ostrově, který rovněž řádění živlů neunikl.
"Spíše bychom uvítali, kdyby lidé projevili větší zájem o palivové dříví," podotkl Tomáš Čepelák, pracovník odboru životního prostředí ostrovského městského úřadu. Podíl dříví, které nebude možné po zpracování použít na nic jiného než na topení, může podle jeho odhadů činit až padesát procent.
"Záleží na jednotlivých lokalitách," dodal Čepelák.
Zdroj: Karlovarské noviny
Datum: 20.09.2005
Autor: SILVIE RISOVÁ, PETR KOZOHORSKÝ
Datum uveřejnění: 11.10.05
Poslední změna: 11.10.2005
Počet shlédnutí: 202
Plyn podražil, topí se dřevem
Karlovarsko - Lidé si začínají pořizovat speciální výkonné kotle na dřevo. Nutí je k tomu drastický nárůst cen za plyn.
Dramatický nárůst cen za zemní plyn způsobil, že lidé začínají opět topit tuhými palivy. Kromě uhlí jde o palivové dřevo, které vyjde výrazně levněji než plyn. Zájemci o tradiční topení se proto snaží získat dřevo jak se dá. Na některých pilách přijímají objednávky na tak zvanou krajinu, neboli odpad při řezání - jde o dřevo, které se může po pořezání rovnou naklást do kamen. Lidé však mají zájem i o zbytky dřeva.
"Na odbyt jde prakticky vše. Zejména tady na Bochovsku, kde je vysoká nezaměstnanost a lidé šetří, kde se dá," říká správce bochovské pily Vojenských lesů a statků Marek Pencák.
Kubík krajinového dřeva stojí kolem 300 korun bez DPH. Jestliže mají lidé doma kotle uzpůsobené na topení dřevem, topit tradičně je vyjde podstatně levněji než spoléhat na ekologičtější plyn.
"Dřevem už topí i ti, kteří si zaplatili plynové přípojky. Mají je prostě jako alternativu. Pro člověka, který je několik let bez práce, je však daleko snazší zajistit si na otop levné dříví, než zaplatit velké částky za plyn nebo elektriku," pokračuje Marek Pencák.
Konkrétně v Bochově však hledají lidé náhradu za drahý plyn nejen ve dřevě, ale bohužel i v uhlí.
"Tady v tom ďolíku je to hrůza. Stačí, když čtyři pět domků začne topit uhlím a vzduch by se dal krájet," postěžoval si jeden z bochovských živnostníků.
Podle Marka Pencáka je i při stavbě rodinného domu v současné době výhodné, když majitel zvažuje alespoň dvě možnosti vytápění.
"Osobně jsem zvolil kotel na dřevo, protože máme jako zaměstnanci pily možnost zvýhodněného nákupu. Připravil jsem se však i na případné vytápění sluneční energií. Uvidím, jak to bude vypadat s cenami," dodává dřevař.
V souvislosti s nedávnou katastrofou, při které kvůli silnému větru lehlo mnoho tisíc kubíků dřeva, se naskýtá otázka, zda lidé projevují větší zájem o palivové dříví. Podle Josefa Čapka, ředitele Lesního úřadu Jáchymov, nevybočuje zájem o palivové dříví z normálu.
"Lidé neprojevují větší zájem o dřevo z polomů," konstatoval Čapek. Ani žádostí o samoodtěžení podle jeho slov nepřibývá.
Obdobná situace je také v Ostrově, který rovněž řádění živlů neunikl.
"Spíše bychom uvítali, kdyby lidé projevili větší zájem o palivové dříví," podotkl Tomáš Čepelák, pracovník odboru životního prostředí ostrovského městského úřadu. Podíl dříví, které nebude možné po zpracování použít na nic jiného než na topení, může podle jeho odhadů činit až padesát procent.
"Záleží na jednotlivých lokalitách," dodal Čepelák.
Zdroj: Karlovarské noviny
Datum: 20.09.2005
Autor: SILVIE RISOVÁ, PETR KOZOHORSKÝ
Datum uveřejnění: 11.10.05
Poslední změna: 11.10.2005
Počet shlédnutí: 202